Domů     Medicína
Kmenové buňky mohou napomoci „vyrobit“ nové svaly
21.stoleti 6.4.2009

Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v ní stáli jak lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců. Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v  ní stáli jak  lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců.

Tým vědcům jehož členem byl i nositel Nobelovy ceny za medicínu za rok 2007, Ital Mario R. Capecchi, se věnoval jedné z nejžhavějších oblastí medicínského bádání, výzkumu kmenových buněk. Tyto buňky, které se v lidském těle vyskytují zejména v ranných stádiích jeho vývoje, jsou jakýmsi univerzálním „žolíkem“ v lidském těle. Jsou totiž natolik málo specializované, že se dokáží přeměnit v prakticky jakýkoliv typ buňky z jakékoliv tkáně. Celá věc má ale přeci jen řadu háčků. K výzkumu lidských kmenových buněk je zapotřebí lidských embryí ve velmi ranném stádiu vývoje – a ta se mírně řečeno  špatně shánějí. Vědci proto většinou pracují s laboratorními organismy, nejčastěji s myšmi. Ve svém výzkumu  se soustředí především na prozkoumání genetické kaskády, která vede k diferenciaci buněk. Každý, byť na první pohled sebedrobnější  pokrok v této oblasti pak může znamenat pro vědu a potažmo lidstvo velký skok. Američanům se nedávno podařilo vypěstovat zvláštní klon myší, které nesly zvláštní gen, jemuž odborníci říkají Cre. Je-li tento gen aktivován, spustí se mutace ve svalových zárodečných buňkách. Doufáme, že geneticky upravená myš, kterou jsme stvořili, napomůže vědcům a lékařům k lepšímu porozumění, jak přinutit svalové  kmenové buňky k regeneraci svalové tkáně, říká o práci týmu Charles Keller z University of Texas. Aby však úspěchů nebylo málo, může mít studie vědeckého týmu ještě další významné využití. Dejme slovo opět Dr. Kellerovi: Doufáme také, že naše práce přispěje k našemu porozumění tomu, jak vlastně vznikají a rostou nádory svalové tkáně. V budoucnu by mohlo dojít i k vytvoření terapie, která méně toxická než klasická chemoterapie. Na lepší časy se tedy neblýská jen sportovcům či lidem se svalovou dystrofií, ale i lidem, kteří onemocněli velmi těžko léčitelnou rakovinou svalů.

Související články
Historie Medicína 5.4.2026
Dějiny se obvykle píší skrze data, jména nebo události. Z nich pak pramení příběhy válek, převratů, triumfů i tragédií. Jenže za tím vším, co se jeví jako nevyhnutelný běh dějin, stojí lidé a ti mají nejen armády, ale i hlavy, tedy přesněji řečeno: mysl. A ta bývá nevyzpytatelná, složitá, křehká i nebezpečná. A právě ve […]
Mužům, kteří s partnerkou podstupují umělé oplodnění, bývá doporučováno zdržet se ejakulace 2 až 7 dní před odběrem spermií. Nejnovější výzkum však ukazuje, že díky tomu poskytnuté vzorky sice budou obsahovat více spermií, ovšem ne těch nejkvalitnějších, a proto mužům doporučuje častější ejakulaci. Odborníci z Oxforské univerzity provedli metaanalýzu, která kombinovala 115 studií na lidech […]
Medicína 28.3.2026
Po desetiletí se dědičnost zjednodušovala na představu, že vše podstatné je ukryto v sekvenci DNA. Nové výzkumy však ukazují, že spermie nepřenášejí pouze genetický kód, ale i další molekulární instrukce, které mohou významně ovlivnit vývoj potomků. Do hry totiž vstupují malé a nenápadné RNA molekuly a epigenetické značky citlivé na prostředí, stres či výživu. Dědičnost […]
Všichni víme, že bychom měli spát 8 hodin denně, pravidelně cvičit a zdravě jíst. Jenže ne vždy se to daří a když už to chce člověk změnit, připadá mu to jako příliš velké sousto. Nejnovější studie provedená odborníky z Austrálie, Chile a Brazílie přináší dobrou zprávu. Pozitivní vliv na naše kardiovaskulární zdraví mají i malé […]
Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie. Té byla diagnostikována rakovina žírných buněk a zbývaly jí měsíce života poté, co se jí na pravé zadní noze vytvořily agresivní nádory, na které nezabírala standardní léčba ani chemoterapie… Pauly Conyngham […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz