Domů     Medicína
Kmenové buňky mohou napomoci „vyrobit“ nové svaly
21.stoleti 6.4.2009

Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v ní stáli jak lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců. Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v  ní stáli jak  lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců.

Tým vědcům jehož členem byl i nositel Nobelovy ceny za medicínu za rok 2007, Ital Mario R. Capecchi, se věnoval jedné z nejžhavějších oblastí medicínského bádání, výzkumu kmenových buněk. Tyto buňky, které se v lidském těle vyskytují zejména v ranných stádiích jeho vývoje, jsou jakýmsi univerzálním „žolíkem“ v lidském těle. Jsou totiž natolik málo specializované, že se dokáží přeměnit v prakticky jakýkoliv typ buňky z jakékoliv tkáně. Celá věc má ale přeci jen řadu háčků. K výzkumu lidských kmenových buněk je zapotřebí lidských embryí ve velmi ranném stádiu vývoje – a ta se mírně řečeno  špatně shánějí. Vědci proto většinou pracují s laboratorními organismy, nejčastěji s myšmi. Ve svém výzkumu  se soustředí především na prozkoumání genetické kaskády, která vede k diferenciaci buněk. Každý, byť na první pohled sebedrobnější  pokrok v této oblasti pak může znamenat pro vědu a potažmo lidstvo velký skok. Američanům se nedávno podařilo vypěstovat zvláštní klon myší, které nesly zvláštní gen, jemuž odborníci říkají Cre. Je-li tento gen aktivován, spustí se mutace ve svalových zárodečných buňkách. Doufáme, že geneticky upravená myš, kterou jsme stvořili, napomůže vědcům a lékařům k lepšímu porozumění, jak přinutit svalové  kmenové buňky k regeneraci svalové tkáně, říká o práci týmu Charles Keller z University of Texas. Aby však úspěchů nebylo málo, může mít studie vědeckého týmu ještě další významné využití. Dejme slovo opět Dr. Kellerovi: Doufáme také, že naše práce přispěje k našemu porozumění tomu, jak vlastně vznikají a rostou nádory svalové tkáně. V budoucnu by mohlo dojít i k vytvoření terapie, která méně toxická než klasická chemoterapie. Na lepší časy se tedy neblýská jen sportovcům či lidem se svalovou dystrofií, ale i lidem, kteří onemocněli velmi těžko léčitelnou rakovinou svalů.

..
Související články
Svět si nedávno prošel pandemií covidu, každoročně se objevují chřipkové epidemie a obavy vzbuzuje i ptačí chřipka. Kontrola šíření virů tak zůstává i nadále globální výzvou. Vědci z University of Pennsylvania se pokusili vyvinout antivirovou žvýkačku bránící přenosu viru chřipky či herpes simplex mezi lidmi. Vyrobená je z luštěniny! Předtím, než vypukla pandemie covidu, používal […]
Demence souvisí se ztrátou paměti, zmateností a kognitivními problémy. To se ví. Co když ale první varovné signály nepocházejí z mozku, ale z očí? Nedávná vědecká studie ukázala, že změny ve zrakovém vnímání mohou předpovědět demenci až 12 let před její oficiální diagnózou. Zjištění otevírají dveře novým možnostem včasné detekce a prevence neurodegenerativních onemocnění. Zrak […]
Invazivní biopsie neboli odebrání malého kousku tkáně z míst, kde předchozí zobrazovací metody neposkytly jasnou informaci o tom, zda pacient trpí rakovinou či nikoliv, by se v blízké budoucnosti mohla stát minulostí. Nahradit by ji mohli miniroboti schopní pořídit snímky přímo z nitra vašeho těla. První takový robot, označovaný jako OME (oloidní magnetický endoskop), vznikl […]
Může technologie zrušit smrt, jak ji známe? Možná ano. Uchování mozku by podle jednoho mladého australského vědce mohlo být možnou cestou k tomu, aby lidstvo překonalo své největší biologicky dané omezení. V roce 1918 bylo Elizabeth Hughes Gossettové jedenáct let. Místo, aby si hrála s jinými dětmi, pomalu umírala. Lékaři jí totiž diagnostikovali diabetes 1. […]
Na první pohled to může znít paradoxně – znečištění ovzduší, které je spojováno s celou řadou vážných zdravotních problémů, by mohlo mít i jeden nečekaný ochranný účinek. Nedávná studie naznačuje, že vyšší koncentrace jemných částic PM10 a PM2.5 mohou snižovat riziko vzniku melanomu, nejnebezpečnějšího typu rakoviny kůže. Mechanismus je jednoduchý: částice v ovzduší blokují ultrafialové […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz