Domů     Medicína
Kmenové buňky mohou napomoci „vyrobit“ nové svaly
21.stoleti 6.4.2009

Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v ní stáli jak lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců. Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v  ní stáli jak  lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců.

Tým vědcům jehož členem byl i nositel Nobelovy ceny za medicínu za rok 2007, Ital Mario R. Capecchi, se věnoval jedné z nejžhavějších oblastí medicínského bádání, výzkumu kmenových buněk. Tyto buňky, které se v lidském těle vyskytují zejména v ranných stádiích jeho vývoje, jsou jakýmsi univerzálním „žolíkem“ v lidském těle. Jsou totiž natolik málo specializované, že se dokáží přeměnit v prakticky jakýkoliv typ buňky z jakékoliv tkáně. Celá věc má ale přeci jen řadu háčků. K výzkumu lidských kmenových buněk je zapotřebí lidských embryí ve velmi ranném stádiu vývoje – a ta se mírně řečeno  špatně shánějí. Vědci proto většinou pracují s laboratorními organismy, nejčastěji s myšmi. Ve svém výzkumu  se soustředí především na prozkoumání genetické kaskády, která vede k diferenciaci buněk. Každý, byť na první pohled sebedrobnější  pokrok v této oblasti pak může znamenat pro vědu a potažmo lidstvo velký skok. Američanům se nedávno podařilo vypěstovat zvláštní klon myší, které nesly zvláštní gen, jemuž odborníci říkají Cre. Je-li tento gen aktivován, spustí se mutace ve svalových zárodečných buňkách. Doufáme, že geneticky upravená myš, kterou jsme stvořili, napomůže vědcům a lékařům k lepšímu porozumění, jak přinutit svalové  kmenové buňky k regeneraci svalové tkáně, říká o práci týmu Charles Keller z University of Texas. Aby však úspěchů nebylo málo, může mít studie vědeckého týmu ještě další významné využití. Dejme slovo opět Dr. Kellerovi: Doufáme také, že naše práce přispěje k našemu porozumění tomu, jak vlastně vznikají a rostou nádory svalové tkáně. V budoucnu by mohlo dojít i k vytvoření terapie, která méně toxická než klasická chemoterapie. Na lepší časy se tedy neblýská jen sportovcům či lidem se svalovou dystrofií, ale i lidem, kteří onemocněli velmi těžko léčitelnou rakovinou svalů.

Související články
Nová studie ukazuje, že u více než poloviny lidí, kteří v rámci léčby zánětu slepého střeva dostali antibiotika, nedošlo ani 10 let poté k návratu apendicitidy. Podle nejnovějších doporučení týkajících se léčby zánětu slepého střeva by se pacienti měli poradit se svým lékařem, jaký postup bude nejvhodnější právě pro ně – zda chirurgické odstranění apendixu […]
Hudba není jenom zvuk. Je to puls, rytmus a harmonie, které proudí naším mozkem doslova jako životodárný gejzír. Už dávno víme, že mozek při poslechu nebo hraní hudby nepracuje pasivně, ale aktivuje rozsáhlé sítě nervových spojů spojených s pamětí, emocemi, pozorností a učením. Moderní věda potvrzuje, že hudba stimuluje plasticitu mozku, zvyšuje jeho odolnost vůči […]
Historie Medicína 26.2.2026
Ještě v 60. letech minulého století znamenala diagnóza dětské leukémie téměř jistou smrt. Dnes přežívá drtivá většina malých pacientů. Tento obrat není dílem jednoho zázračného léku, ale výsledkem desetiletí mravenčí práce, mezinárodní spolupráce a odvahy zkoušet nové cesty. Představte si dobu, kdy lékaři museli rodičům sdělit, že jejich dítěti zbývá jen pár týdnů života. Taková […]
U přibližně každého čtvrtého druhu rakoviny dochází k chromotripsi, chaotickému rozpadu chromozomů, jež vyvolává vlnu genetických změn, které pomáhají nádorům odolávat terapii. Vědcům se nyní podařilo zjistit, co chromatotripsi spouští. Věří, že by to mohl být další významný krok na cestě k poražení rakoviny. Při chromatotripsi se chromozom rozdělí na mnoho fragmentů, které se následně […]
Medicína 19.2.2026
Z pohledu mozku je lež výrazně náročnější než pravda. Říct pravdu znamená vytáhnout hotovou informaci z paměti. Zalhat znamená hned několik věcí najednou: pravdu potlačit, vymyslet alternativní verzi, uhlídat její konzistenci a ještě sledovat reakci protistrany. Mozek se při tom pořádně zapotí. Neurovědci dlouhodobě sledují, že při lhaní se aktivuje především prefrontální kortex, tedy centrum […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz