Domů     Medicína
Kmenové buňky mohou napomoci „vyrobit“ nové svaly
21.stoleti 6.4.2009

Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v ní stáli jak lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců. Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v  ní stáli jak  lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců.

Tým vědcům jehož členem byl i nositel Nobelovy ceny za medicínu za rok 2007, Ital Mario R. Capecchi, se věnoval jedné z nejžhavějších oblastí medicínského bádání, výzkumu kmenových buněk. Tyto buňky, které se v lidském těle vyskytují zejména v ranných stádiích jeho vývoje, jsou jakýmsi univerzálním „žolíkem“ v lidském těle. Jsou totiž natolik málo specializované, že se dokáží přeměnit v prakticky jakýkoliv typ buňky z jakékoliv tkáně. Celá věc má ale přeci jen řadu háčků. K výzkumu lidských kmenových buněk je zapotřebí lidských embryí ve velmi ranném stádiu vývoje – a ta se mírně řečeno  špatně shánějí. Vědci proto většinou pracují s laboratorními organismy, nejčastěji s myšmi. Ve svém výzkumu  se soustředí především na prozkoumání genetické kaskády, která vede k diferenciaci buněk. Každý, byť na první pohled sebedrobnější  pokrok v této oblasti pak může znamenat pro vědu a potažmo lidstvo velký skok. Američanům se nedávno podařilo vypěstovat zvláštní klon myší, které nesly zvláštní gen, jemuž odborníci říkají Cre. Je-li tento gen aktivován, spustí se mutace ve svalových zárodečných buňkách. Doufáme, že geneticky upravená myš, kterou jsme stvořili, napomůže vědcům a lékařům k lepšímu porozumění, jak přinutit svalové  kmenové buňky k regeneraci svalové tkáně, říká o práci týmu Charles Keller z University of Texas. Aby však úspěchů nebylo málo, může mít studie vědeckého týmu ještě další významné využití. Dejme slovo opět Dr. Kellerovi: Doufáme také, že naše práce přispěje k našemu porozumění tomu, jak vlastně vznikají a rostou nádory svalové tkáně. V budoucnu by mohlo dojít i k vytvoření terapie, která méně toxická než klasická chemoterapie. Na lepší časy se tedy neblýská jen sportovcům či lidem se svalovou dystrofií, ale i lidem, kteří onemocněli velmi těžko léčitelnou rakovinou svalů.

Související články
Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci? Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, […]
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dlouho panovalo mezi odborníky přesvědčení, že genetické varianty způsobující vážná dědičná onemocnění jsou extrémně vzácné, nicméně u každého, kdo je jejich nositelem, se téměř jistě rozvine související onemocnění – ať už je to cystická fibróza, spinální svalová atrofie, ALS či dědičná porucha sítnice. Nyní se ukazuje, že tak jednoznačné to naštěstí není! Pomůže nám to […]
Medicína Technika 31.8.2026
Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu. Důležité je sledovat jeho případný rozvoj, respektive změny, které se v těle pacienta odehrávají. S tím by mohla pomoci umělá inteligence. Standardní postup při kontrole roztroušené sklerózy představuje komparace snímků magnetické rezonance, během níž se lékaři snaží odhalit jakékoli změny. Pátrají po případných nových […]
Při přemýšlení o nežádoucím přibývání na váze se úvahy nejčastěji točí kolem stravy a fyzické aktivity. Zjištění vědců z Kolumbijské univerzity ale ukazují, že délka nočního spánku může mít na hmotnost větší vliv, než se zdálo, a to i v případě, že je spánkový deficit relativně mírný. Dalo by se předpokládat, že pouze extrémní nedostatek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz