Domů     Příroda
Vědci zachraňují vzácného jedovatého savce
21.stoleti 3.4.2009

Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců. Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít. Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců.  Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít.

Které druhy nenávratně zmizí z naší planety nejsnadněji? Vědci se shodují, že nejmenší šanci na přežití mají druhy, které se vyskytují na malých areálech a jsou potravními specialisty. My lidé, resp. zejména ochranáři, bychom  se proto měli v první řadě zajímat o životní zvyklosti druhů, o nich se domníváme, případně víme s jistotou, že patří právě do této kategorie. K velmi ohroženým a přesto vědě poměrně málo známým druhům savců patří i štětinatec haitský (Solenodon paradoxus), který se vyskytuje pouze na ostrově Hispaniola v Karibiku. Štětinatci jsou pro biology zajímaví hned z několika důvodů. Jedná se o velmi zvláštní skupinu z řádu hmyzožravců (dnes už většinou odborníky rozdělovaného na několik dílčích řádů), kteří byli v průběhu proměn kontinentů „zapomenuti“ v karibské oblasti a zachovali si proto řadu výjimečných archaických rysů. Jsou také jedněmi z mála savců, kteří dokáží zabít svou kořist jedovatým kousnutím (podobnou věc dokáží například ještě australští ptakopyskové či naši rejsci vodní). A cože vlastně tyto podivné savce vlastně trápí? Jejich problém spočívá právě v tom, že se po desítky miliónů let vyvíjeli v úplné izolaci od zbytku světa a nestihli si tudíž vyvinout prakticky žádné obranné mechanismy. Poté, co se na ostrov Hispaniola (o který se dnes dělí Haiti a Dominikánská republika) dostal člověk, přivezl sebou i řadu nevítaných hostů. Největší starosti dělají štětináčům nejen běžní psi a kočky, ale i promyky malé (Herpestes javanicus). Tito drobní dravci sem byly dovezeny až daleké Asie, aby místním farmářům napomohly v boji proti krysám. Vůči takové přesile nezvaných vetřelců jsou asi jako krysa velcí štětináči skutečně bezbranní. Na jejich ochranu užívají vědci z britské  University of Bath zvláštní způsoby modelování života společenství druhů, které jim mají napomoci odhalit klíčové oblasti, v nichž by měli být tito zvláštní starobylí savci zachováni. Snad se jim tak začne blýskat na lepší časy.

Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz