Vědci zachraňují vzácného jedovatého savce

Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců.

Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít.

Které druhy nenávratně zmizí z naší planety nejsnadněji? Vědci se shodují, že nejmenší šanci na přežití mají druhy, které se vyskytují na malých areálech a jsou potravními specialisty. My lidé, resp. zejména ochranáři, bychom se proto měli v první řadě zajímat o životní zvyklosti druhů, o nich se domníváme, případně víme s jistotou, že patří právě do této kategorie.

K velmi ohroženým a přesto vědě poměrně málo známým druhům savců patří i štětinatec haitský (Solenodon paradoxus), který se vyskytuje pouze na ostrově Hispaniola v Karibiku. Štětinatci jsou pro biology zajímaví hned z několika důvodů.

Jedná se o velmi zvláštní skupinu z řádu hmyzožravců (dnes už většinou odborníky rozdělovaného na několik dílčích řádů), kteří byli v průběhu proměn kontinentů „zapomenuti“ v karibské oblasti a zachovali si proto řadu výjimečných archaických rysů.

Jsou také jedněmi z mála savců, kteří dokáží zabít svou kořist jedovatým kousnutím (podobnou věc dokáží například ještě australští ptakopyskové či naši rejsci vodní). A cože vlastně tyto podivné savce vlastně trápí?

Jejich problém spočívá právě v tom, že se po desítky miliónů let vyvíjeli v úplné izolaci od zbytku světa a nestihli si tudíž vyvinout prakticky žádné obranné mechanismy. Poté, co se na ostrov Hispaniola (o který se dnes dělí Haiti a Dominikánská republika) dostal člověk, přivezl sebou i řadu nevítaných hostů.

Největší starosti dělají štětináčům nejen běžní psi a kočky, ale i promyky malé (Herpestes javanicus). Tito drobní dravci sem byly dovezeny až daleké Asie, aby místním farmářům napomohly v boji proti krysám.

Vůči takové přesile nezvaných vetřelců jsou asi jako krysa velcí štětináči skutečně bezbranní. Na jejich ochranu užívají vědci z britské University of Bath zvláštní způsoby modelování života společenství druhů, které jim mají napomoci odhalit klíčové oblasti, v nichž by měli být tito zvláštní starobylí savci zachováni.

Snad se jim tak začne blýskat na lepší časy.