Domů     Příroda
Vědci zachraňují vzácného jedovatého savce
21.stoleti
od 21.stoleti 3.4.2009

Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců. Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít. Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců.  Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít.

Které druhy nenávratně zmizí z naší planety nejsnadněji? Vědci se shodují, že nejmenší šanci na přežití mají druhy, které se vyskytují na malých areálech a jsou potravními specialisty. My lidé, resp. zejména ochranáři, bychom  se proto měli v první řadě zajímat o životní zvyklosti druhů, o nich se domníváme, případně víme s jistotou, že patří právě do této kategorie. K velmi ohroženým a přesto vědě poměrně málo známým druhům savců patří i štětinatec haitský (Solenodon paradoxus), který se vyskytuje pouze na ostrově Hispaniola v Karibiku. Štětinatci jsou pro biology zajímaví hned z několika důvodů. Jedná se o velmi zvláštní skupinu z řádu hmyzožravců (dnes už většinou odborníky rozdělovaného na několik dílčích řádů), kteří byli v průběhu proměn kontinentů „zapomenuti“ v karibské oblasti a zachovali si proto řadu výjimečných archaických rysů. Jsou také jedněmi z mála savců, kteří dokáží zabít svou kořist jedovatým kousnutím (podobnou věc dokáží například ještě australští ptakopyskové či naši rejsci vodní). A cože vlastně tyto podivné savce vlastně trápí? Jejich problém spočívá právě v tom, že se po desítky miliónů let vyvíjeli v úplné izolaci od zbytku světa a nestihli si tudíž vyvinout prakticky žádné obranné mechanismy. Poté, co se na ostrov Hispaniola (o který se dnes dělí Haiti a Dominikánská republika) dostal člověk, přivezl sebou i řadu nevítaných hostů. Největší starosti dělají štětináčům nejen běžní psi a kočky, ale i promyky malé (Herpestes javanicus). Tito drobní dravci sem byly dovezeny až daleké Asie, aby místním farmářům napomohly v boji proti krysám. Vůči takové přesile nezvaných vetřelců jsou asi jako krysa velcí štětináči skutečně bezbranní. Na jejich ochranu užívají vědci z britské  University of Bath zvláštní způsoby modelování života společenství druhů, které jim mají napomoci odhalit klíčové oblasti, v nichž by měli být tito zvláštní starobylí savci zachováni. Snad se jim tak začne blýskat na lepší časy.

reklama
Související články
Bez vody by to nešlo, tedy, alespoň co se týče pozemského života. Vodní koloběh je přitom na naší planetě jemně vyladěn a jakýkoliv zásah do něj může způsobit problém. Jenže probíhající klimatické změny jej ovlivňují více, než je zdrávo. Klimatické změny mají významný vliv na kvalitu a dostupnost vody v globálním měřítku. To, že lidem […]
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“ Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Žraloci kladivouni jsou aktivní predátoři, kteří si rádi pochutnávají na různých druzích ryb, hlavonožců i korýšů, větší druhy nepohrdnou ani rejnoky či jinými žraloky. Aby byli schopni pronásledovat svoji kořist, museli si vyvinou důmyslné způsoby lovu. Kladivouni bronzoví (Sphyrna lewini) patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jsou to 370 až 420 cm dlouzí a až 150 […]
Zhotovování ostrých kamenných nástrojů bylo antropology dlouho považováno za znak evoluce hominidů neboli předchůdců člověka. Nyní zjistili, že podobnou dovednost mají i makakové jávští. Tvorba kamenných nástrojů je spojována především s pravěkými kulturami doby kamenné. Ty kámen využívaly k vytváření celé řady nástrojů, včetně hrotů šípů, kopí či žernovů neboli mlýnků na obilí. Vyráběly je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz