Domů     Medicína
Kmenové buňky mohou napomoci „vyrobit“ nové svaly
21.stoleti 6.4.2009

Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v ní stáli jak lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců. Komu by se nelíbilo vyměnit staré a poškozené svaly za nové? Imaginární fronta na takovou vymoženost by byla jistě dlouhá. Ruku v ruce by v  ní stáli jak  lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko, tak například špičkoví sportovci, u nichž jsou poškození svalů na denním pořádku. Vrátka k takovému sci-fi pootevřela nová studie amerických a italských vědců.

Tým vědcům jehož členem byl i nositel Nobelovy ceny za medicínu za rok 2007, Ital Mario R. Capecchi, se věnoval jedné z nejžhavějších oblastí medicínského bádání, výzkumu kmenových buněk. Tyto buňky, které se v lidském těle vyskytují zejména v ranných stádiích jeho vývoje, jsou jakýmsi univerzálním „žolíkem“ v lidském těle. Jsou totiž natolik málo specializované, že se dokáží přeměnit v prakticky jakýkoliv typ buňky z jakékoliv tkáně. Celá věc má ale přeci jen řadu háčků. K výzkumu lidských kmenových buněk je zapotřebí lidských embryí ve velmi ranném stádiu vývoje – a ta se mírně řečeno  špatně shánějí. Vědci proto většinou pracují s laboratorními organismy, nejčastěji s myšmi. Ve svém výzkumu  se soustředí především na prozkoumání genetické kaskády, která vede k diferenciaci buněk. Každý, byť na první pohled sebedrobnější  pokrok v této oblasti pak může znamenat pro vědu a potažmo lidstvo velký skok. Američanům se nedávno podařilo vypěstovat zvláštní klon myší, které nesly zvláštní gen, jemuž odborníci říkají Cre. Je-li tento gen aktivován, spustí se mutace ve svalových zárodečných buňkách. Doufáme, že geneticky upravená myš, kterou jsme stvořili, napomůže vědcům a lékařům k lepšímu porozumění, jak přinutit svalové  kmenové buňky k regeneraci svalové tkáně, říká o práci týmu Charles Keller z University of Texas. Aby však úspěchů nebylo málo, může mít studie vědeckého týmu ještě další významné využití. Dejme slovo opět Dr. Kellerovi: Doufáme také, že naše práce přispěje k našemu porozumění tomu, jak vlastně vznikají a rostou nádory svalové tkáně. V budoucnu by mohlo dojít i k vytvoření terapie, která méně toxická než klasická chemoterapie. Na lepší časy se tedy neblýská jen sportovcům či lidem se svalovou dystrofií, ale i lidem, kteří onemocněli velmi těžko léčitelnou rakovinou svalů.

Související články
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Potřebuju podrbat na nose, vyhodnotí mozek a vyšle motorickou drahou míchy signál do svalů ruky, […]
Vědci nyní lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR za pomoci mezinárodního týmu. Výsledky jejich nového výzkumu publikoval […]
Menopauza, při které u ženy dochází k zástavě menstruace, znamená ztrátu plodnosti ženy. Ovšem se sníženou tvorbou ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu je spojen nárůst rizika některých chorob u žen, před kterými je tyto chránily. Oddálení menopauzy by ženy před jejich rozvojem uchránilo. Nadějí by mohl být již známý imunosupresivní lék rapamycin. Ženy po […]
Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) znovu přepsali dějiny medicíny. V rámci patnáctihodinové operace totiž pacientovi transplantovali hned pět orgánů najednou. Jmenuje se Pavel a hospitalizován byl s nádorem, který mu napadl většinu břišních orgánů a přední stranu břicha. První podobnou operaci proto podstoupil již před dvěma lety. Nové tenké střevo se však […]
Každý z nás je nositelem přibližně 4 milionů genetických variant. Ale jen málokomu se povede vyhrát v genetické loterii něco opravdu cenného, jako třeba barevnější vidění světa, nádherné řasy nebo silné svaly bez cvičení.   Miliony barev Většina z nás dokáže rozeznat asi jeden milion odstínů barev. To ale nejsou hranice lidských možností. Asi 12 % […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz