Domů     Příroda
Objev: Noví létající savci z Indonésie
21.stoleti 19.3.2009

Jedna z největších autorit v zoologii 19. století, Georges Cuvier, prohlásil, že „naděje na objevení nového velkého druhu savce je velmi malá“. Od té doby byla však objevena řada nových druhů, včetně tak velkých, jako je pralesní okapi či hrošík liberijský. Pralesy Indonésie vydaly nyní zcela nečekané překvapení – dva nové druhy podivných, primátům příbuzných letuch.Jedna z největších autorit v zoologii 19. století, Georges Cuvier, prohlásil, že „naděje na objevení nového velkého druhu savce je velmi malá“. Od té doby byla však objevena řada nových druhů, včetně tak velkých, jako je pralesní okapi či hrošík liberijský. Pralesy Indonésie vydaly nyní zcela nečekané překvapení – dva nové druhy podivných, primátům příbuzných letuch.

Když se vědecké výpravy vracejí z expedic do tropických oblastí, většinou ohlásí řadu objevů nových druhů nejrůznějšího hmyzu nebo „červů“. Objev nového druhu v tak dobře probádané skupině, jako jsou savci, je ale vždy malou vědeckou senzací. Savci jsou totiž bezesporu nejprobádanější skupinou živočichů na Zemi. Není také divu – jsou dostatečně velcí, dostatečně hojní a také dostatečně významní. Najdeme mezi nimi jak takřka všechna hospodářská zvířata, tak téměř veškerou škodnou či škůdce. V zoologických zahradách si také více všímáme slonů a žiraf než například zajímavých, ale ne příliš atraktivních zástupců hmyzu či pavoukovců. A přesto po světě jistě chodí ještě nemálo tvorů sajících mateřské mléko, o nichž věda zatím nemá tušení.

„Létající lemuři“
V pralesech jihovýchodní Asie může trpělivý návštěvník zahlédnout velmi zvláštní zvířata, kterým Angličané někdy přezdívají „létající lemuři“. Nesmíte se však nechat napálit! Lemuři jsou savci z řádu primátů, jejichž jedinou vlastí je ostrov Madagaskar. Nikde jinde na světě je nepotkáte a už vůbec mezi nimi nenajdete žádného, který by uměl létat. Tajemná asijská zvířata nepatří mezi primáty, ačkoliv jsou jim blízce příbuzná. Jedná se o letuchy (Dermoptera) – savčí řád, jehož druhy stále ještě spočítáte na prstech jedné ruky. Navíc potkat letuchu v pralese, to se jen tak někomu nepodaří. Jsou to totiž noční zvířata a navíc se nechají velmi snadno vyplašit. O životním stylu, který vedou ve svém přirozeném prostředí, toho proto stále víme mnohem méně, než je u savců zvykem. S jistotou můžeme říci jen to, že jsou vegetariány, kteří žvýkají listy a výhonky rostlin a občas si zpestří jídelníček ovocem. Po pralese se pohybují většinou o samotě. Jedinou výjimku tvoří doba, kdy se samice stará o mláďata. Podobně jako u australských vačnatců se totiž mláďata rodí špatně vyvinutá a matky se o ně musejí pozorně starat. Příroda jim proto dokonce nadělila zvláštní adaptaci. Dokážou srolovat ocas a vytvořit si tak na břiše „kapsu“, ve které je mláďátku jako v pokojíčku.

Přeborníci v letu
Do nedávné doby rozeznávali vědci pouze dva druhy letuch – letuchu filipínskou (Cynocephalus volans), jejíž výskyt je omezen pouze na několik ostrovů ve filipínském souostroví, a letuchu malajskou (Cynocephalus variegatus), jejíž areál je mnohem širší a zahrnuje velkou část Zadní Indie (Thajsko, Vietnam, Kambodža, Malajsie) a také ostrovy Sumatra, Borneo a Jáva, které náležejí Indonésii. Jejich nejpodivnější vlastností, která jim dokonce dala jméno, je jejich schopnost pohybovat mezi korunami pralesních stromů klouzavým letem. Letuchy však nejsou „pravými“ letci jako například netopýři, kteří se dokážou ve vzduchu pohybovat aktivně ve všech směrech. Letucha, která je veliká asi jako větší veverka, se prostě vší silou odrazí z větví jednoho stromu a na druhý strom doplachtí jako rogalo. Ačkoliv se na první pohled nemusí zdát, že by tento způsob mohl být bůhvíjak efektivní, dokážou letuchy díky této schopnosti výborně unikat predátorům a prakticky si tak zajistily královské postavení mezi zvířaty žijícími v korunách pralesních velikánů. Jako vždy má ale celá věc jeden háček. Jejich plachtící zařízení je tvořeno kožními záhyby, o které na zemi doslova „zakopávají“. Na zem proto prakticky neslézají a rozšířit se mimo oblast jejich původní domoviny je pro ně proto velmi obtížné.

Jak vznikly nové druhy
 Právě rozsáhlý areál druhého z uvedených druhů se zdál vědcům podezřelý. Odhadli totiž, že různé skupiny letuch, které jsou od sebe odděleny buď oceány a nebo velkými nezalesněnými plochami, se musely dlouhé roky vyvíjet odděleně. Napovídaly tomu drobné rozdíly, jako je např. jiná barva srsti nebo velikost těla. Aby získali přesvědčivý důkaz, odebrali vědci letuchám vzorky DNA a vzájemně je porovnali. A nestačili se divit! Namísto jednoho druhu rozlišili dokonce druhy tři! Dejme však slovo jedné z vůdčích osobností týmu, Janu Janeckovi z A&M University v Texasu, který je českého původu: „Odhadovali jsme, že bychom mezi malajskými letuchami mohli odhalit různé druhy. Co nás ale skutečně překvapilo, bylo to, jak dávno se od sebe druhy oddělily.“ K takzvané speciační události, tedy momentu, kdy se od sebe linie jednotlivých druhů oddělily, došlo totiž už před 4–5 miliony let. Ve srovnání například s námi, tedy člověkem druhu Homo sapiens, jsou skutečnými babičkami. Nejstarší lidé našeho druhu se totiž na Zemi objevili teprve nejdříve před 0,5 milionu let. Janecek je ohledně budoucích objevů stále optimistický: „Zdá se, že uvnitř menších geografických oblastí, jako je například Jáva, existují různé

Co jsou to kryptické druhy?
 Pokud by si biologové sestavovali hitparádu nejvíce užívaných řeckých slov, slovo „krýptos“, které znamená „skrytý“ a slova z něj odvozená by jistě obsadilo jednu z čelních příček. V živé přírodě totiž nalezneme širokou paletu her na schovávanou. Když se zvíře nebo rostlina potřebují ztratit v terénu, nadělí jim příroda „kryptické zbarvení“. Například tropickou pakobylku těžko poznáte od suché větvičky, lupenitku si zase většina predátorů splete s listem. Pro příklady krypse (?) však nemusíme chodit jen do tropů – naše zelená rosnička nebo hnědá ropucha jsou také dobře kamuflovanými živočichy. Spojení slov „kryptický druh“ však nemusí znamenat jen organismus, který dobře splývá s prostředím. Na schovávanou si druhy nehrají jen s predátory, ale také s biology. Jedinec kryptického druhu je k nerozeznání od druhu známého, přesto se spojením s ním nemůže rozmnožovat. K odhalení takto „schovaných“ druhů je třeba užívat velmi rafinované metody. Nejčastějším pomocníkem vědců jsou metody molekulární analýzy, která odhalí, že klíčové geny dvou jedinců se liší natolik, že je nutno považovat je za samostatné druhy. Mezi savci si „na schovávanou“ hrají nejčastěji hlodavci, letouni (např. netopýři) nebo kytovci. U nás byly v poslední době nalezeny například kryptické druhy velkého rodu netopýrů rodu Pipistrellus.

Létající savci ve větvích
 Z dnešních živočichů nejdále pokročil v létání nejrůznější hmyz, mezi obratlovci vedou přirozeně ptáci. Ale ani savci nezůstávají zcela pozadu. Zástupci řádu letounů (netopýři, kaloni) jsou schopni létat v jakémkoliv směru a vznést se dokonce do obrovských výšek. Řadu více či méně nemotorných pokusů o let ale najdeme i mezi savci, kteří jsou trvale vázáni k zemi. Ale abychom byli spravedliví. Stejně jako letuchy jsou takoví savci většinou obyvateli korun vysokých stromů. Nelétají proto nikdy do výšky, ale pouze se klouzavě snášejí dolů. Toto umění ovládly nejlépe veverkám podobné a příbuzné poletuchy nebo podivní stromoví vačnatci vakoveverky. Podobně jako letuchy žijí tyto skupiny v pralesích jihovýchodní Asie, na Velkých Sundách a na Nové Guinei.

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz