Jak jsou na tom praváci a leváci mezi koňmi?

My lidé máme vždycky jasno, ve které ruce držet vidličku a ve které nůž, kterou rukou psát a která nám slouží spíše na přidržování. Zvířata, která nemají ruce, mají ale jasno stejně jako my. Nemohou s námi sice mluvit, ale to by nebyla věda, kdyby nepřišla na to, jak řeč nahradit. Pravonohé a levonohé koně dokážeme rozpoznat podle toho, jak jim rostou „vlasy“. My lidé máme vždycky jasno, ve které ruce držet vidličku a ve které nůž, kterou rukou psát a která nám slouží spíše na přidržování. Zvířata, která nemají ruce, mají ale jasno stejně jako my. Nemohou s námi sice mluvit, ale to by nebyla věda, kdyby nepřišla na to, jak řeč nahradit. Pravonohé a levonohé koně dokážeme rozpoznat podle toho, jak jim rostou „vlasy“.

Rozpoznat to, zda se jedná o praváka nebo leváka, je ale stále prvním úkolem pro trenéry velké řady sportů. V tenise, hokeji nebo fotbale může být levorukost či levonohost dokonce výhodou. Stejný problém však musí řešit i trenéři koní. Pro sporty, jako jsou dostihy či parkurové skákání, také platí, že k levonohým koním je třeba přistupovat jinak než ke koním pravonohým. Irští vědci přišli v nedávné době s objevem, který by mohl trenérům i žokejům výrazně ulehčit práci.

Leváci, kam se podíváš
 Leváctví (odborně sinistralita z lat. sinister = levý) je jev, který najdeme v přírodě ledaskde. Jistě nikoho nepřekvapí, že neodbytná preference jedné ze stran má jasné spojení s vývojem mozku – odráží nadřazené postavení jedné z mozkových polokoulí neboli hemisfér. Svou náklonnost k jedné ze stran projevují takřka všichni obratlovci, počínaje rybami přes ptáky až po savce. Žádný ze živých tvorů však není vyhraněn tak jednoznačně jako člověk. Důvod není ale nikterak komplikovaný – člověk je totiž jediným ze zvířat, kterému evoluce nadělila „ruce“. Preference pro jednu stranu se proto může projevit snáze a také častěji, než je tomu v případě organismů, kteří se zmohly sotva na ploutve nebo nohy. Některé vědecké studie také naznačují, že leváctví či praváctví má také spojitost s postupným vývojem lidského jazyka a inteligence. Ať už je tomu jakkoliv, jedno je jisté – levák se levákem narodí, neboť má tuto preferenci zakódovanou v genech, ať už je člověkem nebo třeba koněm.

Leváctví a koňská čupřina
 Veterináři z irské University of Limerick Jack Murphy a Sean Arkins se věnují vědeckému popisu chování koní již dlouhou dobu. Zajímají se zejména o ty vlastnosti koní, které mohou měnit jejich vztah k trenérům a žokejům a ovlivňovat tak výkon koňských profesionálů na sportovních kolbištích. Mezi takové vlastnosti jistě patří i to, jestli daný kůň preferuje spíše pravou nebo spíše levou stranu. Koně trénovaní na parkurové skákání přistupují k překážkám z určité strany, dostihoví koně zase běhají jinak vpravo nebo levotočivých zatáčkách. Směr zatáček dostihové dráhy mohou ovlivnit výsledky dostihů stejně, jako kdyby měl kůň o deset kilo navíc, odhaduje Murphy. A jaký je tedy podle irských biologů klíč k rozpoznání, kterou stranu koně preferují? Zaměřili se na rys, který „koňáci“ tradičně užívají k rozpoznání koní – kresbě na čelní straně hlavy a směru růstu chlupů. Některým rostou totiž po směru hodinových ručiček a některým naopak. Podle zjištění Irů více než třem čtvrtinám levonohých koní se chlupy na hlavě stáčejí proti směru hodinových ručiček, takřka stejná pravděpodobnost je u koní pravonohých (?? – tam obráceně, ne??). Ačkoliv tedy tento klíč nefunguje stoprocentně, může být podle Irů prvním a významným krokem k určení této významné vlastnosti.

Jak přišel kůň ke svým kopytům?
Od raného paleocénu, tedy období asi před 65 miliony let, kdy se jejich předkové poprvé objevili na Zemi, ušli koně dlouhou a notně zašmodrchanou evoluční cestu. Nejstarším známým členem evoluční rodiny lichokopytníků bylo drobné, asi jen 20 centimetrů měřící hyracotherium, které v průběhu první poloviny třetihor pobíhalo po pralesích takřka celé severní polokoule. Tato zvířata měla sice lichý počet prstů, zato jich měla výrazně víc – celých pět! Další potomkové hyracotherií v linii vedoucí ke koním postupně rostli a díky přechodu na život v otevřených savanách také ztráceli postranní prsty, až se jejich počet ustavil na nejmenším lichém čísle, jedničce. Předkové všech domácích koní, nyní již vyhubený evropský kůň tarpan (Equus caballus) a kůň Převalského (Equus przewalskii), se tedy stejně jako dnešní domácí koně opírají pouze o jeden prst – prostředníček, kterému říkáme kopyto. 

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čeští vědci na Nové Guinei objevili nový druh jeskynního raka

Čeští vědci na Nové Guinei...

Rak nažloutlý (Cherax acherontis) je prvním nalezeným jeskynním rakem žijícím mimo...
Bude v českých zemích voda nad zlato?

Bude v českých zemích voda nad...

To, co se Středoevropanovi ještě před pár lety zdálo nemožné, se pomalu...
Ústecká zoo hlásí teraristický úspěch

Ústecká zoo hlásí teraristický...

V Zoo Ústí nad Labem se podařil odchov celoevropského významu! Úspěšným...
Medvědi na Kavkazu odmítají spát

Medvědi na Kavkazu odmítají spát

V lednu by už měl každý slušně vychovaný medvěd spát jak pověstný dudek. V...
Divocí koně z Milovic ochrání rezervace ve východních Čechách

Divocí koně z Milovic ochrání...

Není tajemstvím, že se ve středočeských Milovicích nacházejí divocí koně. Navíc...
Počet horských goril ve Rwandě roste

Počet horských goril ve Rwandě...

Gorila horská (Gorilla beringei beringei) patří mezi nejohroženější druhy...
Vymřou karety obrovské po přeslici?

Vymřou karety obrovské po přeslici?

Australští oceánologové studovali dvě populace karety obrovské (Chelonia mydas)...
Pneumatiky z pampelišek?

Pneumatiky z pampelišek?

Guma je jedinečný, univerzální a nenahraditelný materiál, který často...
Jedovatá ryba se šíří Středozemím

Jedovatá ryba se šíří Středozemím

Na první pohled zaujme svým pozoruhodným zbarvením, kdy stříbrné a modrošedé odstíny...
Jedinečná bakterie z pouštních jezer

Jedinečná bakterie z pouštních...

Nové, dosud v žádném jiném organizmu nepopsané uspořádání molekul...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Řídil otec vlasti Karel IV. svůj život i stát podle hvězd?

Řídil otec vlasti Karel IV. svůj...

Astrální prvky v sobě ukrývá doslova každý počin českého krále a...
VIDEO: Neuvěřitelné triky s Fidget spinnerem!

VIDEO: Neuvěřitelné triky s...

Loni dorazil do České republiky fenomén jménem Fidget...
Ruský car Ivan IV. Hrozný: Lhářku utopil v rybníku

Ruský car Ivan IV. Hrozný: Lhářku...

Rozčilený ruský car Ivan IV. Hrozný korzuje po své komnatě. Je vzteky...
Vzácný úkaz: Galaxie z doby, kdy byl vesmír ještě v plenkách!

Vzácný úkaz: Galaxie z doby, kdy byl...

To, co se na první pohled zdálo jako vzácný objev rozměrné a staré...
Tajuplný Sandy Island: Ostrov, který zmizel!

Tajuplný Sandy Island: Ostrov,...

Mezi námořnické záhady patří i přízračné ostrovy, které se objevují a zase...
Pád Konstantinopole: Osmané ve městě řádili tři dny!

Pád Konstantinopole: Osmané ve...

Stovky lidí, včetně byzantského císaře Konstantina XI. a předních velmožů říše, se tísní v...
Věčná záhada vědy: Jak funguje mozek?

Věčná záhada vědy: Jak funguje...

Buněčná biologie, psychologie, kybernetika, filozofie, všechny tyto obory mimo...
Kostel v Malawi: Když jdou amatéři do akce

Kostel v Malawi: Když jdou...

Jak se stavěla první trvalá křesťanská stavba mezi Nilem a Zambezi?...
Byl astrolog Rudolfa II. „císařův ďábelský našeptávač“?

Byl astrolog Rudolfa II. „císařův...

Studium oblohy a jejího vlivu na člověka je vášní císaře Rudolfa II....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.