Planeta Venuše je podle všeho stále pěkně temperamentní dáma, v jejíž atmosféře se pořád něco děje. Sonda Venus Express, kterou k našemu nejbližšímu planetárnímu sousedovi ve sluneční soustavě vyslala Evropská kosmická agentura (ESA), poodhalila další z jejích tajemství.

Planeta Venuše (lidově označovaná také jako „Jitřenka“ či „Večernice“), se sice svou velikostí ze všech planet naší soustavy podobá Zemi, její atmosféra však už příliš pozemských rysů nemá. Je tvořena zejména oxidem uhličitým s příměsí dusíku, kyslíku a vodních par.

Díky výraznému „skleníkovému“ efektu oxidu uhličitého je atmosférický obal zahřát na teplotu mezi 400 – 500 oC. Pozemšťan by zde tedy jistě nevydržel. Zato kosmické sondy, které lidé k Venuši vyslali, dokázali již o jediné „dámě“ sluneční soustavy zjistit ledascos.

Sonda Venus Express, objevila na noční obloze Venuše skutečně zvláštní jev – rozsáhlou záři, jejíž zdroj je od jejího povrchu vzdálen asi 120 km. Nebyla by jej však zpozorovala, kdyby nebyla vybavena speciálním zařízením pro pozorování i v infračervené části světelného spektra, která není lidskému zraku přístupná.

Ačkoliv záře vypadá tajemně, nebyli by to vědci, kdyby urychleně nepřišli s vysvětlením. Podle nich je způsobená tím, že se v atmosféře setkávají molekuly plynu oxidu dusnatého (NO) s ultrafialovými paprsky, které přicházejí ze Slunce.

Záření dokáže způsobit, že se molekuly plynu „rozbijí“ na jednotlivé atomy. Tyto volné atomy se mohou později znovu zkombinovat a vytvořit molekuly. Ve zvláštních případech u toho však ještě ztratí jistou energii, která je vyzářena ve formě světla.

A právě toto světlo způsobuje onu tajemnou, lidským okem nepozorovatelnou záři. A k čemuže je tento objev vědcům vlastně dobrý? Astronom Antonio Garcia Munoz z Astrofyziálního ústavu v Tenerife na Kanárských ostrovech vysvětluje význam tohoto objevu pro vědu následovně: Záře nám může poskytnout detaily o teplotě, směru větru, složení a chemických reakcí atmosféry Venuše.