reklama
Domů     Příroda
Zajímavosti z dějin života váleče koulivého
21.stoleti
od 21.stoleti 27.2.2009

Váleži (r. Volvox) jsou sladkovodní řasy, které u nás najdeme ve většině jen trošku čistých rybníků či tůní. Pro biology jsou tyto zvláštní organismy velmi zajímavým přirozeným modelem. U některých druhů žijí totiž jednotlivé buňky zcela samostatně, u jiných se ale sdružují a vytvářejí kolonie. Biologové na nich proto studují skok, který musely udělat všechny organismy na cestě od jednobuněčnosti k mnohobuněčnosti.
Váleži (r. Volvox) jsou sladkovodní řasy, které u nás najdeme ve většině jen trošku čistých rybníků či tůní. Pro biology jsou tyto zvláštní organismy velmi zajímavým přirozeným modelem. U některých druhů žijí totiž jednotlivé buňky zcela samostatně, u jiných se ale sdružují a vytvářejí kolonie. Biologové na nich proto studují skok, který musely udělat všechny organismy na cestě od jednobuněčnosti k mnohobuněčnosti.

Váleči jsou fotosytetizujícími řasami z třídy zelenivek (Chlorophyceae). Jejich zvláštností je, že zatímco některé druhy dobře prosperují jako jednotlivé jednobuněčné bičíkaté buňky, jiné druhy vytvářejí velmi zvláštně organizované kolonie, kterým botanikové říkají cenobia. Tato společenství nejednají jako pouhý shluk buněk, ale spolupracují do té míry, že se například dokáží rozmnožovat, jakoby byly jediným celistvým organismem.  Jak již napovídá název našeho nejznámějšího druhu, kterým je váleč koulivý (Volvox globator), jsou tyto kolonie kulovitého tvaru. Zatímco vnitřek je vyplněn slizovitou hmotou a buňkami bez bičíků, na povrchu kolonie se nacházejí buňky, u nichž se funkční bičíky zachovaly. Biologové se zájmem studují, jak se jednotlivým buňkám podařil ten zvláštní kousek, že musely překonat své sobecké zájmy a vydat se cestou spolupráce. Podstatu tohoto problému shrnuje Matthew D. Herron z University of Arizona v Tusconu, který byl jedním z členů týmu, který v nedávné době publikoval významný příspěvek k poznání vývoje těchto zvláštních organismů: Vždycky existuje pokušení k tomu, aby jednotlivci podváděli. Představte si, že žiji  v kolonii o počtu dejme tomu 4 jedinců. Zatímco  tři ostatní buňky  pilně pracují  na výrobě mezibuněčného pojiva, já se mohu soustředit pouze na svůj vlastní růst a reprodukci. A v tom je konflikt. Pro to, aby se co nejlépe osvětlil tento evoluční trend, je třeba provést výpravu do nitra buněk a podrobně prozkoumat jejich genetickou výbavu. Genetici si tak mohou v první řadě udělat pořádek o vzájemné příbuznosti dnes známých druhů a také přibližně spočítat, kdy přesně se oddělily od společného předka. Podle jejich výpočtů se přechod ke „společenskému“ životu vyvinul asi před 200 milióny let, během prvního období druhohor – triasu. K přechodu tento způsob života potřebovali váleči asi 35 miliónů let. Relativní krátkost času potřebného pro tuto inovaci botaniky velmi překvapila – z hlediska časové škály, na které evoluce pracuje, se jedná takřka o okamžik. A k čemuže byl celý podnik vlastně dobrý? Pro vysvětlení dejme opět slovo M. Herronovi: Spojení  jednotlivců do větších kolonií může poskytovat ochranu před predátory. Když jste větší, nemůže vás prostě sežrat každý, uzavírá.

reklama
Související články
Nachází se 8 metrů pod mořskou hladinou a bují jahodami, mátou, rozmarýnem i rajčaty. Po Mezinárodní vesmírné stanici, Marsu a Antarktidě je podmořská farma dalším kouskem skládačky, která má ve výsledku vytvořit pěstování budoucnosti… Výzkumný projekt, pro který se vžilo označení „Nemova zahrada“ se značné pozornosti těší už od roku 2012, kdy jej společnost Ocean […]
Je známo, že polovodní savci jsou velmi sociální a inteligentní tvorové, ale studie Exeterské univerzity poskytla nový pohled na jejich intelekt. Vydry se dokážou učit jedna od druhé, ale stále raději řeší některé hádanky samy. Aby vědci rozšířili své povědomí o inteligenci vyder, rozhodli se jim dát jakési krabičky s jídlem, přičemž k tomu, aby […]
Megalodon představoval stvoření jako vystřižené z nejhrůznějších nočních můr, a tak není divu, že ani miliony let po svém pravděpodobném vyhynutí nedává spát vědcům ani amatérským badatelům! Nutno podotknout, že toto úsilí zůstává odměňováno stále novými a novými zjištěními, která podtrhují už tak dosti fascinující příběh největšího žraloka všech dob. Při pohledu na zjev takového […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Nedávný výzkum se pokusil hlouběji prozkoumat družnost koček porovnáním jejich preferencí pro interakci s lidmi s jejich preferencemi pro jídlo, hračky a vůně. Autoři studie našli podobný počet koček, které preferovaly interakci s lidmi, než těch, které preferovaly jídlo. Výrazně menší skupina koček preferovala hračky a vůně. Upřednostňování hraní nebo mazlení s lidmi před jídlem je v rozporu s […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz