Domů     Příroda
Jak vlastně přišli lidé k „filckám“?
21.stoleti 25.2.2009

Na lidském těle žijí za „příznivých“ podmínek dva druhy poměrně blízce příbuzných druhů parazitického hmyzu. Věš dětská (Pediculus humanus) a o něco kratší, zato však širší veš muňka (Pthirus pubis), lidově zvaná „filcka“. Vědci si dlouho lámali hlavu, jak je možné, že lidské tělo dokáže hostit dva tak odlišné druhy příbuzných parazitů. Příslovečné zvolání „heuréka!“ se nedávno ozvalo na britské University College London.
Na lidském těle žijí za „příznivých“ podmínek dva druhy poměrně blízce příbuzných druhů parazitického hmyzu. Věš dětská (Pediculus humanus) a o něco kratší, zato však širší veš muňka (Pthirus pubis), lidově zvaná „filcka“. Vědci si dlouho lámali hlavu, jak je možné, že lidské tělo dokáže hostit dva tak odlišné druhy příbuzných parazitů. Příslovečné zvolání „heuréka!“ se nedávno ozvalo na britské University College London.

Každému z nevítaných parazitů se daří na jiné části našeho těla. Zatímco vši dětské obývají prakticky výhradně vlasový porost hlavy (skalp), jejich příbuzné muňky si hoví spíše v oblasti třísel a podpaží. Zde je totiž hustota ochlupení na čtvereční centimetr menší než na hlavě a relativně široké muňky si tam mohou mnohem pohodlněji „vykračovat“. Proč se ale na lidském těle, které je ve srovnání s jinými živočichy velmi málo osrstěné, vyvinuli tak odlišní parazité? Klíč je podle Roberta Weisse z londýnské University College třeba hledat v příbuzenských vztazích našich parazitů s parazity našich příbuzných. Zatímco vši žijící ve vlasech jsou skutečně jedinečným druhem, který se vyvinul společně s lidmi, mají muňky své nejbližší příbuzné u druhu, který parazituje na našich příbuzných, afrických gorilách (druh Pthirus gorillae). Podle molekulárních studií se jejich vývojové linie oddělily asi před 3, 3 milióny let. To je však relativně nedávno, neboť poslední společný předek člověka a gorily žil přinejmenším před 7 milióny let. Jak se tedy předkům našich muněk podařil „přestup“ na člověka? Ne, nemusíme se obávat, že byla tato „nákaza“ přenesena díky mesalianci některého z našich předků se sličnou gorilí samicí. Naši předkové totiž žili v Africe s předky dnešních goril dlouhou dobu ve stejných oblastech. Jako silnější a zdatnější druh dokázali ale dávní hominidé gorily ulovit. Podobně jako virus HIV, který přešel na člověka pravděpodobně z masa šimpanzů, které afričtí domorodci donedávna lovili, přeskočila pravděpodobně i pradávná muňka z ulovené gorily na svého lovce a otevřela tak cestu k vývoji velmi neoblíbeného parazita.

Související články
Lemuři byli oblíbení vždy, jejich popularita ale raketově stoupla poté, co vznikl animovaný film Madagaskar. Mnoho diváků se z něj rovněž dozvědělo o existenci predátora, o němž předtím nikdy neslyšeli. Oním predátorem je fosa, největší šelma na celém ostrově. Navzdory tomuto statusu ale nijak výraznými parametry nedisponuje, na délku měří bez ocasu do 80 centimetrů […]
Nad obzorem se vyloupl ohnivý kotouč. Teplé sluneční paprsky dopadají na zem a hřejí do kožichů lemury kata, kteří se jim vsedě vystavují. Pohled na ně je poměrně úsměvný. Vypadají tak trochu jako skupinka lidí, kteří si užívají ranní klid a pohodu při meditaci. Madagaskar patří mezi největší ostrovy světa. Nachází se v blízkosti jihovýchodní […]
Nově sekvenovaná DNA vyhynulého amerického geparda z kostí nalezených v Yukonu a Wyomingu odhaluje, že navzdory svému štíhlému tělu byl Miracinonyx trumani příbuzný úplně jiné moderní kočkovité šelmy… Mnoho vědců tušilo už dlouho, že na vyhynulém „americkém gepardovi“ je něco podezřelého. Jeho fosilie byly poprvé identifikovány v 70. letech 20. století. Na základě své štíhlé […]
V rámci reintrodukčních snah pražské zoo a jejích partnerů byli koně Převalského navráceni do mongolských stepí. Odborníci se poté vrhli do projektu, v jehož rámci chtějí dostat převaláky zpátky do další země, ve které v minulosti ve volné přírodě žili – do Kazachstánu. Od června 2024 proběhly už celkem tři transporty do kazašské Zlaté stepi. […]
Při jejich posuzování je třeba vzít v úvahu univerzální evoluční pravidlo: žádný bodný nástroj vyskytující se v přírodě není nejlepší ve všem. V nejnovější studii se vědci zaměřili na posouzení jejich odolnosti a účinnosti při propichování. Co zjistili? Ať už se jedná o kly, tesáky, zobáky, drápy či žihadla, všechny tyto „bodné nástroje“ přírody se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz