Domů     Příroda
Jak vlastně přišli lidé k „filckám“?
21.stoleti 25.2.2009

Na lidském těle žijí za „příznivých“ podmínek dva druhy poměrně blízce příbuzných druhů parazitického hmyzu. Věš dětská (Pediculus humanus) a o něco kratší, zato však širší veš muňka (Pthirus pubis), lidově zvaná „filcka“. Vědci si dlouho lámali hlavu, jak je možné, že lidské tělo dokáže hostit dva tak odlišné druhy příbuzných parazitů. Příslovečné zvolání „heuréka!“ se nedávno ozvalo na britské University College London.
Na lidském těle žijí za „příznivých“ podmínek dva druhy poměrně blízce příbuzných druhů parazitického hmyzu. Věš dětská (Pediculus humanus) a o něco kratší, zato však širší veš muňka (Pthirus pubis), lidově zvaná „filcka“. Vědci si dlouho lámali hlavu, jak je možné, že lidské tělo dokáže hostit dva tak odlišné druhy příbuzných parazitů. Příslovečné zvolání „heuréka!“ se nedávno ozvalo na britské University College London.

Každému z nevítaných parazitů se daří na jiné části našeho těla. Zatímco vši dětské obývají prakticky výhradně vlasový porost hlavy (skalp), jejich příbuzné muňky si hoví spíše v oblasti třísel a podpaží. Zde je totiž hustota ochlupení na čtvereční centimetr menší než na hlavě a relativně široké muňky si tam mohou mnohem pohodlněji „vykračovat“. Proč se ale na lidském těle, které je ve srovnání s jinými živočichy velmi málo osrstěné, vyvinuli tak odlišní parazité? Klíč je podle Roberta Weisse z londýnské University College třeba hledat v příbuzenských vztazích našich parazitů s parazity našich příbuzných. Zatímco vši žijící ve vlasech jsou skutečně jedinečným druhem, který se vyvinul společně s lidmi, mají muňky své nejbližší příbuzné u druhu, který parazituje na našich příbuzných, afrických gorilách (druh Pthirus gorillae). Podle molekulárních studií se jejich vývojové linie oddělily asi před 3, 3 milióny let. To je však relativně nedávno, neboť poslední společný předek člověka a gorily žil přinejmenším před 7 milióny let. Jak se tedy předkům našich muněk podařil „přestup“ na člověka? Ne, nemusíme se obávat, že byla tato „nákaza“ přenesena díky mesalianci některého z našich předků se sličnou gorilí samicí. Naši předkové totiž žili v Africe s předky dnešních goril dlouhou dobu ve stejných oblastech. Jako silnější a zdatnější druh dokázali ale dávní hominidé gorily ulovit. Podobně jako virus HIV, který přešel na člověka pravděpodobně z masa šimpanzů, které afričtí domorodci donedávna lovili, přeskočila pravděpodobně i pradávná muňka z ulovené gorily na svého lovce a otevřela tak cestu k vývoji velmi neoblíbeného parazita.

Související články
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
Západní svět ho objevil teprve nedávno a stal trendy. Zato ten východní ho zná staletí, jako rituál s hlubokou historií a překvapivými účinky. Dodává energii, zklidňuje mysl, široce prospívá. Co (ne)víte o matche? Matcha je 100% zelený čaj z Japonska v jemně mleté formě. Konzumuje celý, ne jen ve formě výluhu. Při jeho výrobě nedochází k fermentaci, […]
Čtyři miliony přenocování ročně. Češi patří k nejvýznamnějším návštěvníkům Rakouska a do hor se opakovaně vracejí. Nadcházející zima jim nabídne nejen kilometry sjezdovek, ale také termální lázně, zasněžené stezky a adventní trhy v kulisách alpské přírody. Zima v Alpách má mnoho podob. Někdo chce jako první vyrazit na čerstvě upravenou sjezdovku, jiný dává přednost běžkám, […]
Příroda 4.11.2026
Výzkumníci z odboru fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích (VÚK) ověřují, jak propojit obnovu poškozené krajiny, pěstování rychle rostoucích dřevin, agrivoltaiku a komunitní energetiku. Jejich pokusy v severočeském lomu Vršany naznačují, že vhodně ošetřené vrby a topoly mohou prospívat i v opravdu náročných podmínkách. Jejich studie publikovaná v odborném časopise Energy Reports zároveň ukazuje, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz