Jedním z nejvýraznějších trendů, který je patrný v současné společnosti, je zvyšující se počet lidí, kteří žijí bez partnera. Fenomén „singles“ má dalekosáhlé souvislosti – například podnikavci se už dávno chopili výroby a dodávání zboží, které je tomuto životnímu stylu šito na míru. Můžeme ale říci, že tento jev je nějak biologicky podmíněn? Nedávný výzkum amerických vědců naznačuje, že by na tom mohlo něco být.

Tým z University of Chicago pod vedením Johna Cacioppa se rozhodl pro zajímavý typ výzkumu. Nejprve důkladně prozkoumali soukromý život 23 vysokoškolských studentek – speciální důraz kladli v dotaznících na to, jak vypadá uspořádání jejich soukromého života. Poté je nechali sledovat fotografie šťastných lidí a během toho se jim „dívali do hlavy“  pomocí  magnetické rezonace. Obzvláště je zajímala oblast předního mozku zvaná ventrální stranium. Ta má v našem psychickém životě zvláštní roli. Vědci již dlouho vědí, že má co do činění s kladnými pocity vyplývajícími z odměny, které jsou způsobeny vnějšími podněty typu jídla či peněz. Závěry se zdají být poměrně jasné – ty ze studentek, které žily osamělým životem, vykazovaly ve sledované oblasti výrazně nižší aktivitu. Výzkum je však pouze na začátku a tak vědci nejsou schopni říci s jistotou, zda slabší odpovědi z ventrálního striata hrály v jejich osamělosti roli  příčiny nebo důsledku. Každopádně však varují před bludným kruhem, do něhož může osoba v důsledku osamělosti upadnout. Osamělí lidé pociťují hlad, popisuje metaforicky jejich situaci Cacioppo. Klíčové je ale pro ně uvědomit si, že řešení nespočívá v tom, že se nechají nakrmit, ale v tom, že připraví pro ostatní jídlo a  užijí si ho spolu s nimi.