Domů     Příroda
Vývojový cyklus chameleona
21.stoleti 19.2.2009

Chameleoni (Chamaeleoninae) patří tak trochu mezi záhadné živočichy, kteří vzbuzují neustálý zájem. Je to zejména kvůli jejich výrazné schopnosti měnit barvu v závislosti na prostředí nebo také na momentální náladě.
Chameleoni (Chamaeleoninae) patří tak trochu mezi záhadné živočichy, kteří vzbuzují neustálý zájem. Je to zejména kvůli jejich výrazné schopnosti měnit barvu v závislosti na prostředí nebo také na momentální náladě.

Řadíme je do čeledi ještěrů chameleonovitých a nejvíce druhů bychom našli na Madagaskaru. Rozšířeni jsou však po celé Africe a jeden druh, chameleon obecný, žije i v jižní Evropě. Vědci dodnes objevili na 150 druhů chameleonů a kupodivu stále nacházejí další.

Zvláštní stavba očí a jazyka
Zajímavá je u chameleonů stavba očí. Ty jsou po stranách hlavy a jsou ukryty ve vypouklých, polokulovitých víčkách. Chameleon dokáže pohybovat každým okem zvlášť a svým zrakem kontroluje okolí v okruhu 180°. Obdivuhodné schopnosti má i chameleoní jazyk. Je dutý, a pokud je v klidu, je uložen v hltanu. Jakmile chameleon spatří kořist, nejčastěji drobný hmyz, naplní se jazyk tekutinou a bleskurychle vystřelí. Kořist se na jazyk přilepí díky zvláštnímu lepkavému sekretu.

Jak se barví chameleon?
Právě schopnost měnit zabarvení kůže udělala z chameleonů neznámější ještěrky. Ještě nedávno se předpokládalo, že mění barvu proto, aby se přizpůsobili okolí. Dnes už víme, že změna zabarvení nejvíce záleží na fyzickém a fyziologickém stavu chameleona. Mění se v závislosti na náladě, teplotě či osvětlení. Změny barvy mají na svědomí zvláštní buňky těsně pod jejich průhlednou kůží, zvané chromatofory. V horní vrstvě se vyskytují především žluté xantofory a červené erytrofory. Pod nimi je další vrstva těchto buněk, zvaných iridofory, které mají duhové zabarvení s převládající modrou. Signál ke změně zabarvení, vyvolaný například stresem, přichází z mozku do kůže pomocí hormonů.
Na snímcích můžeme vidět vývojový cyklus chameleona jemenského (Chamaeleo calyptratus).

Další článek
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz