Domů     Příroda
Vosí superstavby obývají desítky tisíc jedinců!
21.stoleti 19.1.2009

Vosy všichni známe a většina z nás se jim také ráda vyhne, sotva zahlédneme jejich typické žlutočerné pruhování.Vosy všichni známe a většina z nás se jim také ráda vyhne, sotva zahlédneme jejich typické žlutočerné pruhování.

Většina z nás si ale také jistě vzpomene na vlastní zatajený dech, když jsme poprvé spatřili tajuplné vosí hnízdo, důmyslně ukryté někde v dutině stromu nebo pod střechou altánu či půdy. Podívejte se spolu s 21. STOLETÍM na tyto podivuhodné stavby.

Vosy, které si stavějí „papírová“ hnízda, jsou blanokřídlým hmyzem z podčeledi Polistinae. Vědci rozpoznali, že mezi těmito vosami lze rozlišit dva základní typy. U prvního typu zakládá nová hnízda pouze osamělá oplodněná královna. Hnízda takových druhů jsou menší, čítají sotva několik desítek jedinců a chybí jim vnější kryt. U vos druhého typu naopak zakládá nové hnízdo královna spolu s částí roje. Taková hnízda jsou pak nejen větší, ale především podstatně lépe chráněná a bohatěji vnitřně strukturovaná. Takové superstavby může obývat až několik desítek tisíc jedinců! Fotografie hnízd nejrůznějších druhů vos z neotropické oblasti (tedy Jižní a Střední Ameriky), které vidíte na obrázcích, vznikly vlastně jako vedlejší produkt rozsáhlého výzkumu „vosí inteligence“, který prováděl Sean O´Donnell z University of Washington spolu se svou kolegyní Theresou Jonesovou z University of Texas v Austinu. Oba vědci se zaměřili na zkoumání toho, jakým způsobem vosy žijí, jak si pamatují a jak se dokážou vzájemně rozpoznat. Jejich závěr nebyl překvapivý. Zjistili, že vosy, které žijí ve velkých stavbách, mají výrazně vyvinutější „mozky“ než jejich skromněji žijící příbuzní.

Související články
Druhy tvořené výhradně samicemi byly dlouho považovány za evolučně slepou uličku. Jak je tedy možné, že ryby zvané živorodky křížené (Poecilia formosa) přežily sto tisíc let bez samců? Odpovědí je jedinečný způsob, díky kterému příroda udržuje genomy těchto ryb zdravé. Živorodky křížené obývají teplé, sladké vody severovýchodního Mexika a jižního Texasu, konkrétně se jim daří […]
Extrémní horko je v posledních měsících tématem mnoha lidí. Řeší jej i odborníci na slovo vzatí – včetně badatelů z Akademie věd ČR. Ti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe například „vyladili“ web s názvem Vlny veder. „V 21. století jsou tyto vlny stále častější, delší a intenzivnější a v nadcházejících desetiletích […]
Ťuhýk obecný, pták vyskytující se i v českých končinách, má pověst drsného lovce. Nejedná se o predátora srovnatelného s kání či poštolkou, ale o drobného pěvce jen o něco většího než vrabec – přesto má instinkty dravce. Spatřit ho můžeme v polích, kde si buduje hnízdo v křovinatých pásech mezi obdělanými pozemky, případně na lesních […]
Příroda 15.8.2026
Mezinárodní tým vědců, mezi kterými nescházeli ani čeští badatelé, odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Zatopený sopečný kráter nebo též kaldera u řeckého ostrova Santorini, který vznikl propadnutím vrcholu sopky po dávných […]
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz