Domů     Příroda
Vosí superstavby obývají desítky tisíc jedinců!
21.stoleti 19.1.2009

Vosy všichni známe a většina z nás se jim také ráda vyhne, sotva zahlédneme jejich typické žlutočerné pruhování.Vosy všichni známe a většina z nás se jim také ráda vyhne, sotva zahlédneme jejich typické žlutočerné pruhování.

Většina z nás si ale také jistě vzpomene na vlastní zatajený dech, když jsme poprvé spatřili tajuplné vosí hnízdo, důmyslně ukryté někde v dutině stromu nebo pod střechou altánu či půdy. Podívejte se spolu s 21. STOLETÍM na tyto podivuhodné stavby.

Vosy, které si stavějí „papírová“ hnízda, jsou blanokřídlým hmyzem z podčeledi Polistinae. Vědci rozpoznali, že mezi těmito vosami lze rozlišit dva základní typy. U prvního typu zakládá nová hnízda pouze osamělá oplodněná královna. Hnízda takových druhů jsou menší, čítají sotva několik desítek jedinců a chybí jim vnější kryt. U vos druhého typu naopak zakládá nové hnízdo královna spolu s částí roje. Taková hnízda jsou pak nejen větší, ale především podstatně lépe chráněná a bohatěji vnitřně strukturovaná. Takové superstavby může obývat až několik desítek tisíc jedinců! Fotografie hnízd nejrůznějších druhů vos z neotropické oblasti (tedy Jižní a Střední Ameriky), které vidíte na obrázcích, vznikly vlastně jako vedlejší produkt rozsáhlého výzkumu „vosí inteligence“, který prováděl Sean O´Donnell z University of Washington spolu se svou kolegyní Theresou Jonesovou z University of Texas v Austinu. Oba vědci se zaměřili na zkoumání toho, jakým způsobem vosy žijí, jak si pamatují a jak se dokážou vzájemně rozpoznat. Jejich závěr nebyl překvapivý. Zjistili, že vosy, které žijí ve velkých stavbách, mají výrazně vyvinutější „mozky“ než jejich skromněji žijící příbuzní.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz