Domů     Zajímavosti
Navštivte nejpříjemnější místnost na světě
21.stoleti 19.1.2009

Stres nás dobíhá na každém kroku. Problémy máme často doma i v práci a ani se světem to nevypadá růžově. Není divu, že se problematice stresu věnují celé týmy psychologů. Někteří z nich se snaží vyjít vstříc požadavkům doby a stvořit pro nás umělé ráje, kam šumy vnějšího světa nemají šanci dolehnout. Zákulisí jednoho z takových míst vám nyní poodhalí 21. STOLETÍ.Stres nás dobíhá na každém kroku. Problémy máme často doma i v práci a ani se světem to nevypadá růžově. Není divu, že se problematice stresu věnují celé týmy psychologů. Někteří z nich se snaží vyjít vstříc požadavkům doby a stvořit pro nás umělé ráje, kam šumy vnějšího světa nemají šanci dolehnout. Zákulisí jednoho z takových míst vám nyní poodhalí 21. STOLETÍ.

Profesora Richarda Wisemana z univerzity v jihoanglickém Hertfordshire by bylo možno označit za pravého pionýra dříve opomíjených oblastí lidského poznání. Tento vědec a v poslední době i výrazný popularizátor se věnuje například takovým oblastem lidského života, jako je psychologie smíchu, psychologie magie a smyslových klamů, psychologická analýza paranormáních jevů či myslí šťastných lidí. Své mnohaleté zkušenosti s tím, jak lidská psychika reaguje v různorodých situacích, nyní zúročil při budování prostoru, v němž se bude člověk cítit nejlépe.

Proč potřebujeme relaxovat?
Centrální nervový systém je jakýmsi „velínem“ lidského těla. Vlivy, které se podílejí na jeho dobrém či špatném fungování, se proto projevují prakticky ve všem, čím se člověk zabývá. Jedním z nejčastějších problémů, jimž čelí zejména lidé ve vyspělých společnostech zejména na severní polokouli, je stres. Všichni známe druh stresu, který nám vlastně spíše pomáhá. Tento stav nazývají odborníci eustres (tedy doslova „správný stres“). Díky eustresu jsme schopni včas plnit zadané úkoly a vlastně tak dobře fungovat ve společnosti. Stresové faktory nám však snadno mohou přerůst přes hlavu a dostaneme se tak do negativní fáze, takzvaného distresu. Tento druh stresové zátěže má už vysloveně negativní účinky. Negativně ovlivňuje psychiku (deprese) a v dlouhodobé perspektivě tak vede pak k řadě psychosomatických chorob, jako je diabetes 2. typu, zvýšený krevní tlak, ischemická choroba srdeční či problémy s žaludeční sliznicí. Kromě psychologických faktorů (obavy, časté osobní konflikty, krizové životní situace) se na jeho vzniku podílí i životospráva a řada fyzikálních faktorů, jako je prudké světlo, nadměrný hluk či nízká teplota.


Vědou proti stresu
Nejdůležitější zbraní v boji prosti stresu je relaxace. Relaxování dokáže krátkodobě uvolnit a tím přispět tak především k odbourání bezprostředních projevů stresu (zvýšený tep, pocení rukou, tuhnutí svalů, nespavost). Taková relaxace může napomoci vyladění psychiky před výraznou zátěží (zkouška či prezentace v práci). Prof. Wiseman se při tvorbě ideálního relaxačního prostředí soustředil především na prezentaci podnětů, které vedou k vylučování hormonu dopaminu, který je tzv. neurotransmiterem. Ten dokáže organismus vyladit do stavu, v němž je schopen přijímat potěšení. Nejvíce se na jeho vylučování podílí světle zelené světlo, jímž je místnost ozářena tak, aby měl návštěvník pocit, že se v zelené doslova „koupe“. Strop, do něhož návštěvník kouká, má naopak barvu bledě modré oblohy. To podle Wisemana způsobuje lehkou formu smyslové deprivace a napomáhá tak obrátit pozornost od vnějšího světa směrem „dovnitř“. K dokonalému relaxačnímu prožitku pak dopomáhá příjemné ležení na měkkých matracích, polštáře napuštěné levandulovou vůní a tlumená relaxační hudba (viz rámeček). Vystavit se na nejméně 15 minut jedinečné kombinaci všech těchto vněmů má být tím nejlepším, co můžeme proti stresu udělat.

Hudba, která léčí
 Sluchové vjemy mají velký vliv na momentální psychický a potažmo fyzický stav a tohoto efektu se často využívá i v léčebných metodách, například v psychowalkmanech. To jsou přístroje, které vám do sluchátek vysílají příjemnou relaxační hudbu. Tim Blinko, profesor hudby na univerzitě v Hertfordshire, složil pro Wisemanovu relaxační místnost zvláštní skladby. Při práci na skladbě se držel tří základních požadavků – skladba musela mít pomalý, ale jasně rozlišitelný rytmus, nízkou frekvenci střídání tónů a žádné náhlé změny v tempu. Do skladby zakomponoval i melodickou linku, zpívanou ženským sopránem, neboť lidský (a zejména ženský) zpěv má díky asociaci s matkou zpívající ukolébavky (?) výrazné tišicí účinky. K relaxačnímu účinku přispěly i hluboké tóny tibetských mís a také angažování smyčcového tělesa.

Další článek
Související články
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout.   Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz