Na rozdíl od vakovlka (Thylacinus cynocephalus), který byl již zcela vyhuben, je velikost populace posledního australského masožravého druhu vačnatce ďábla medvědovitého (Sarcophilus harrisii) odhadována na počet mezi 20 000 – 50 000 jedinci. Tito savci jsou však ohrožováni vzácným přenosným druhem rakoviny.
Na australské pevnině vyhynul ďábel medvědovitý již před 400 lety. Zmizel pravděpodobně proto, že si nedokázal poradit s nevítanou konkurencí – psem dingem, který přišel do Austrálie spolu s člověkem. Své poslední útočiště našel stejně jako vakovlk na ostrově Tasmánie, která ataku dingů dlouho odolávala. Odtud tedy pramení jeho lidový název, tasmánský čert (Tasmanian devil). Dnes jej sice neohrožují dingové, ale musí čelit problému mnohem zákeřnějšímu – vzácnému typu rakoviny. Ta je jedním z pouhých dvou známých typů zhoubného bujení, které lze je infekčně přenosné. U tasmánských čertů dochází k přenosu viru, způsobujícího zhoubné bujení kousáním. Vědci z univerzity v Adelaide pod vedením Dr. Jeremy Austina rozjeli nyní rozsáhlý projekt výzkumu této nemoci, který by měl napomoci zastavit vymírání tohoto vzácného tvora.
