Domů     Příroda
Australané zachraňují "tasmánského čerta"
21.stoleti 5.11.2008

Na rozdíl od vakovlka (Thylacinus cynocephalus), který byl již zcela vyhuben, je velikost populace posledního australského masožravého druhu vačnatce ďábla medvědovitého (Sarcophilus harrisii) odhadována na počet mezi 20 000 – 50 000 jedinci. Tito savci jsou však ohrožováni vzácným přenosným druhem rakoviny.Na rozdíl od vakovlka (Thylacinus cynocephalus), který byl již zcela vyhuben, je velikost populace posledního australského masožravého druhu vačnatce ďábla medvědovitého (Sarcophilus harrisii) odhadována na počet mezi 20 000 – 50 000 jedinci. Tito savci jsou však ohrožováni vzácným přenosným druhem rakoviny.

Na australské pevnině vyhynul ďábel medvědovitý již před 400 lety. Zmizel pravděpodobně proto, že si nedokázal poradit s nevítanou konkurencí – psem dingem, který přišel do Austrálie spolu s člověkem. Své poslední  útočiště  našel stejně jako vakovlk  na ostrově Tasmánie, která ataku dingů dlouho odolávala. Odtud tedy pramení jeho lidový název, tasmánský čert (Tasmanian devil). Dnes  jej sice neohrožují dingové, ale musí čelit problému mnohem zákeřnějšímu – vzácnému typu rakoviny. Ta je jedním z pouhých dvou známých typů zhoubného bujení, které lze je infekčně přenosné. U tasmánských čertů dochází k přenosu viru, způsobujícího zhoubné bujení kousáním. Vědci z univerzity v Adelaide pod vedením Dr. Jeremy Austina rozjeli nyní rozsáhlý projekt výzkumu této nemoci, který by měl napomoci zastavit vymírání tohoto vzácného tvora.

Související články
Druhy tvořené výhradně samicemi byly dlouho považovány za evolučně slepou uličku. Jak je tedy možné, že ryby zvané živorodky křížené (Poecilia formosa) přežily sto tisíc let bez samců? Odpovědí je jedinečný způsob, díky kterému příroda udržuje genomy těchto ryb zdravé. Živorodky křížené obývají teplé, sladké vody severovýchodního Mexika a jižního Texasu, konkrétně se jim daří […]
Extrémní horko je v posledních měsících tématem mnoha lidí. Řeší jej i odborníci na slovo vzatí – včetně badatelů z Akademie věd ČR. Ti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe například „vyladili“ web s názvem Vlny veder. „V 21. století jsou tyto vlny stále častější, delší a intenzivnější a v nadcházejících desetiletích […]
Ťuhýk obecný, pták vyskytující se i v českých končinách, má pověst drsného lovce. Nejedná se o predátora srovnatelného s kání či poštolkou, ale o drobného pěvce jen o něco většího než vrabec – přesto má instinkty dravce. Spatřit ho můžeme v polích, kde si buduje hnízdo v křovinatých pásech mezi obdělanými pozemky, případně na lesních […]
Příroda 15.8.2026
Mezinárodní tým vědců, mezi kterými nescházeli ani čeští badatelé, odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Zatopený sopečný kráter nebo též kaldera u řeckého ostrova Santorini, který vznikl propadnutím vrcholu sopky po dávných […]
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz