Domů     Příroda
Australané zachraňují "tasmánského čerta"
21.stoleti 5.11.2008

Na rozdíl od vakovlka (Thylacinus cynocephalus), který byl již zcela vyhuben, je velikost populace posledního australského masožravého druhu vačnatce ďábla medvědovitého (Sarcophilus harrisii) odhadována na počet mezi 20 000 – 50 000 jedinci. Tito savci jsou však ohrožováni vzácným přenosným druhem rakoviny.Na rozdíl od vakovlka (Thylacinus cynocephalus), který byl již zcela vyhuben, je velikost populace posledního australského masožravého druhu vačnatce ďábla medvědovitého (Sarcophilus harrisii) odhadována na počet mezi 20 000 – 50 000 jedinci. Tito savci jsou však ohrožováni vzácným přenosným druhem rakoviny.

Na australské pevnině vyhynul ďábel medvědovitý již před 400 lety. Zmizel pravděpodobně proto, že si nedokázal poradit s nevítanou konkurencí – psem dingem, který přišel do Austrálie spolu s člověkem. Své poslední  útočiště  našel stejně jako vakovlk  na ostrově Tasmánie, která ataku dingů dlouho odolávala. Odtud tedy pramení jeho lidový název, tasmánský čert (Tasmanian devil). Dnes  jej sice neohrožují dingové, ale musí čelit problému mnohem zákeřnějšímu – vzácnému typu rakoviny. Ta je jedním z pouhých dvou známých typů zhoubného bujení, které lze je infekčně přenosné. U tasmánských čertů dochází k přenosu viru, způsobujícího zhoubné bujení kousáním. Vědci z univerzity v Adelaide pod vedením Dr. Jeremy Austina rozjeli nyní rozsáhlý projekt výzkumu této nemoci, který by měl napomoci zastavit vymírání tohoto vzácného tvora.

Související články
Někteří hadi, schopní šplhat po stromech, dokáží zaujmout tak zvaný S-tvar, při kterém zvednou do vzduchu až 70% svého těla, aby se dostali na vyšší větev. Vědci se nyní rozhodli tento jejich stoj, při kterém hadi popírají zákony gravitace, detailněji prozkoumat. Jak se had vztyčí na větvi bez pomoci rukou a nohou a nespadne přitom? […]
Náš vnitřní sexuální svět může být klíčem k odhalení našich povahových rysů i náchylnosti k určitým duševním stavům. Nová studie naznačuje, že časté snění o sexu není jen otázkou libida, ale úzce souvisí s neurotičností. Vědci z Michiganské státní univerzity se rozhodli prozkoumat, co se skrývá za našimi nejtajnějšími představami. V rozsáhlém průzkumu mezi více […]
Příroda 1.4.2026
Létavka černoblanná je skutečně fascinujícím tvorem. Tahle žába žije v oblasti jihovýchodní Asie v tropických deštných pralesích. Jak její název napovídá, je doma spíš ve vzduchu než ve vodě. Objevena byla propagátorem evoluční teorie, připisované běžně Charlesi Darwinovi (1809–1882), přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem (1823–1913). Ačkoli to někomu může připadat zvláštní, tato žába skutečně tráví dospělý […]
Příroda 1.4.2026
Tohle stvoření tak trochu připomíná žížalu – ovšem přerostlou žížalu s tlamou plnou ostrých zubů. Vypadá jako nějaký bájný červ z legend, třeba písečný olgoj chorchoj. Suchý písek ale není prostředí, které by mu vyhovovalo. Ostatně jde o predátora z třídy obojživelníků. Žije ve vodě i na souši, tak to přece musí být obojživelník. S […]
Dosud nejstarší přímé genetické důkazy o psech pocházely z doby před 10 900 lety, protože DNA ze starších vzorků byla příliš fragmentovaná na to, aby šlo rozlišit mezi psem a vlkem. Pokročilejší sekvenční techniky nyní umožnily analýzu starších vzorků, která jasně ukázala, že psi byli společníky lidí dlouho před vznikem zemědělství. Průlomový výzkum, jehož závěry […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz