Domácí zvířata měla poskytovat pouze maso a kůže. Další produkty jako vlna a mléko se staly cílem chovu až o mnoho staletí později. Jedním z důvodů k těmto domněnkám byl i fakt, že Evropané až do 3. tisíciletí před naším letopočtem nedokázali trávit některé složky nezpracovaného mléka. A organismus Asiatů to neumí dodnes. Faktem ovšem je, že se sýrem nebo máslem si trávicí trubky dokáží poradit i bez funkčního „mléčného genu“, který nám umožňuje štěpit mléčný cukr – laktózu. Nejnovější vykopávky v severozápadním Turecku odhalily 2225 keramických úlomků, které nesly stopy mléka, pocházejících z 5.–7. tisíciletí př. n. l. Historie využívání mléka se tak prodlužuje o 4000 let.
Zbroj pro stařečky
S japonskými technologiemi na stárnutí
Staří lidé se často stávají snadnými oběťmi jakékoli nelegální činnosti . Přesto úkolem nové zbroje, kterou vyvíjejí vědci z univerzity v Cukubě, rozhodně není chránit vetchá těla před kriminálními živly, ale pomáhat jim s mnohem poklidnějšími nástrahami každodenního života. Vnější kostra má sloužit jako posilovač pohybů. Na kovové výztuži jsou připevněny snímače, které sledují činnost nervů v končetinách. Jakmile zaznamenají signál ke stažení svalu, podpoří jeho činnost svými motory. Přestárlým končetinám tak mohou dodat dostatek síly na to, aby si důchodci mohli bez problémů odnést těžký nákup nebo třeba vyjít několik pater po schodech.
Kapalina na Titanu
Sonda Cassini přinesla zajímavý objev
NASA oznámila, že sonda Cassini objevila na povrchu Saturnova měsíce Titanu jezera, která jsou tvořena kapalinou. Vzhledem k teplotám, jaké na největším Saturnově měsíci (svou velikostí překonává i planetu Merkur) panují, jezera nejsou naplněna vodou, nýbrž zkapalnělými uhlovodíky. Sonda Cassini zjistila, že v jezerech je přítomen etan. Tento objev je vskutku pozoruhodný, protože mimo Zemi dosud nebyl v naší sluneční soustavě znám podobný případ. K rozšifrování záhady, co se vlastně na povrchu Titanu nachází, pomohla vědcům analýza v infračerveném spektru.
Čmeláci pomáhají dopadnout recidivisty
Britští vědci testují novou metodu odhalování sériových zločinců
Ač to může vypadat nepravděpodobně, čmeláci i recidivisté mají jednu věc společnou – nechtějí se příliš vzdalovat od svých domovů, a zároveň nemají v úmyslu prozradit jejich polohu. Proto své akce (jedni obírají květy o nektar, druzí své spoluobčany o majetek, zdraví i životy) provádějí v dosahu doupat, ale za „nárazníkovou zónou“. Tedy klidovou oblastí, která má zabránit odhalení úkrytu. Jelikož postavit počítačový model pohybu podle činnosti recidivistů není z etického (?) hlediska dost dobře možné, posloužili vědcům právě čmeláci. A zdá se, že funguje. Podle návštěv květin na různých místech se Britům daří vystopovat čmeláčí hnízda. Některé algoritmy pohybu čmeláků lze údajně využít i při hledání zločinců. Metoda má posloužit i při vyhledávání hnízd ohrožených živočichů.
Na Marsu tekla voda
Rudá planeta usvědčena
V 70. letech minulého století vědcům z NASA na stole přistály snímky povrchu Marsu, které ukazovaly hluboké kanály a kaňony. Podobně krajinu na Zemi utváří jen voda. Proto také začali vědci „rudou planetu“ podezírat z toho, že na ní voda teče nebo alespoň někdy tekla. Pořídili proto také její spektrometrické snímky, které zobrazují rozložení minerálů. Ty ale už nic, co by napovídalo přítomnosti vody na Marsu, neukázaly, a tak vše zůstává otevřené. Tehdejší spektrometrie však měla svá omezení ve větší vlnové délce a nízkém rozlišení. Nejnovější snímky z americké družice Mars Reconnaissance Orbiter jsou mnohem přesnější. Ukázaly, že na povrchu Marsu se nacházejí četné oblasti, ukrývající bohatá ložiska jílovitých hornin. Tedy hornin, které se vytvářejí právě na místech, kde se hromadí voda.
Hlad z nás dělá šťastlivce
Prázdný žaludek jako antidepresivum
Za překvapivým výsledkem nejnovějšího výzkumu texaských vědců vězí hormon ghrelin. Ten se uvolňuje při hladu a jeho hlavním úkolem je nás donutit ke shánění potravy. Fyziologové zkoumali, jak se budou pokusné myši tvářit na upravenou hladinu této látky. Šli na to několika různými způsoby. Nechali hlodavce dlouho hladovět, píchali jim ghrelin přímo do žíly, nebo naopak zapsali do genetických plánů zákaz na hormon jakkoli reagovat. Dočkali se zajímavých výsledků. Myši bez ghrelinu vůbec nebavil život a bylo jim úplně jedno, co s nimi výzkumníci provádějí. Při potopení do studené vody jen odevzdaně ležely, nějaká snaha o plavání je ani nenapadla. Poté, co byly uzavřeny v bludišti, seděly na původním místě a nechápaly, že by měly hledat cestu ven. A pokud se ocitly ve skupině dalších zvířat, raději si jich příliš nevšímaly a hleděly si svého. Podivné chování vymizelo hned poté, co dostaly dávku antidepresiv, běžně předepisovaných i člověku.
Naproti tomu myši „nastartované“ vyššími dávkami ghrelinu ve studené vodě plavaly jak o závod, v bludišti náruživě prozkoumávaly chodbičky a ve skupině komunikovaly přímo učebnicově. Vědci z toho usoudili, že ghrelin funguje povzbudivě a nutí organismus vyvíjet různé činnosti. Pokud jsme tedy hladoví, máme údajně více chuti do života než s plným břichem.
Tlustý ocas táhne krokodýly ke dnu
Proč hynuli jihoafričtí obři?
Záhadná nemoc si na jaře v jihoafrickém národním parku Kruger vyžádala kolem 30 mrtvých krokodýlů. Zoologové vše dávají do spojitosti se zásobami tvrdého tuku, který se hromadil plazům v ocase. V důsledku toho zvířata nedokázala plavat a jednoduše se utopila. Příčina změn v krokodýlím tuku není ani po důkladných rozborech jasná. S podobnými potížemi se jihoafričtí krokodýli potýkali již v minulosti. Tehdy však bylo na vině přejídání uhynulými tlejícími rybami. Tentokrát se ale nic takového v řece národního parku nevyskytuje. Na vině tak pravděpodobně bude nárazové znečištění chemickými látkami.
Vize úspěšného ptáka:
Umění naslouchat písním
Podle objevu kanadských vědců ptáci dají při výběru vhodného místa k zahnízdění mnohem více na sdělení svých kolegů, kteří do světa halasně prozpěvují, jak se jim tam dobře daří, než na fyzické prostředí nejvhodnějšího hnízdiště.
Podle ornitologů mají zpěvní ptáci mnohem větší škálu komunikačních prostředků, než jsme si vůbec kdy mysleli. Nalezení lokality pro založení hnízda a úspěšné vyvedení potomstva je pro ptáky otázkou života a smrti. Na zahnízdění totiž nemají moc času, a tak se hned napoprvé musejí usadit na tom správném místě.
Podle dosud posuzované ptačí moudrosti by se měli usadit na místech s bohatou rostlinnou strukturou, kde lze předpokládat i dostatek hmyzí potravy. Podle nových poznatků dnes víme, že mladí ptáci poslouchají pozorně zpěv zkušenějších a úspěšnějších jedinců a podle nich se rozhodnou, kde budou hnízdit příští rok.
Při svém výzkumu biologové nahráli na více než 50 lokalitách, kde byli zpěvní ptáci ve výchově potomstva nejúspěšnější, jejich zpěv a pak jej pouštěli z reproduktorů přilétajícím ptačím jedincům. Ne ale na oněch výhodných lokalitách, nýbrž na místech, která byla k hnízdění naprosto nevhodná. Letící ptačí nováčci už ve vzduchu slyšeli reprodukované chvalozpěvy svých kolegů a bez rozmyslu se rozhodli, že právě tady musí být to nejlepší místo pro život. Veškeré vizuální důkazy o opaku, svědčící o tom, že jde o špatnou, pro život nevhodnou lokalitu, šly stranou.
Jak se baví hyeny
Američtí vědci odposlouchávají africké šelmy
Hyeny jsou velmi hlučná zvířata. Často na sebe pískají, štěkají a vydávají zvuky připomínající smích. Etology ale už dlouho zajímá jiný hlasový projev – jemné mručení. Přišli na to, že hyeny takto mručí pokaždé, když se blíží k něčemu zajímavému. Nejčastěji když spatří mláďata. Vydávané zvuky jsou přitom i hlasitější a vyšší než třeba v případě objevu pořádné porce masa. Šelmy tak pravděpodobně upozorňují na objev něčeho, co by mohlo zajímat i zbytek smečky, a zároveň tím přivolávají mláďata.
Zatímco u klasického chechtání a pištění je známo, že slouží kromě jiného i místo osobního podpisu, u mručení si vědci nejsou jisti. Přestože se zdá, že všechny hyeny mručí stejně, mláďata spolehlivě rozeznají volání své matky od cizí samice. Individuální rozdíly tedy existují i v tomto způsobu komunikace. Američané mu proto přisuzují značný společenský význam.
Chcete zhubnout?
Američané radí: „Přestěhujte se!“
Zdá se, že Američané budou hledat příčiny své obezity snad všude. Už obvinili stárnutí populace, vlastní geny, v určitých případech dokonce viry a „sociální nakažlivost“ (obklopeni horami špeku se na svou vlastní nadváhu díváme s mnohem větší tolerancí než ve společnosti štíhlých, vypracovaných a naolejovaných těl). A teď přišli na to, že za obezitu může i špatná adresa. Z databáze řidičských průkazů si udělali mapu výskytu tlouštíků a dospěli k závěru, že v Salt Lake City se štíhlosti nejlépe daří v oblastech se staršími budovami. Je tu menší hustota osídlení, klidnější ulice, více zeleně a více útulných obchůdků. Všechny tyto faktory údajně přispívají k tomu, že lidé ochotněji vyrážejí na procházky do parku i za nákupy. Naproti tomu nové zástavby počítají s obchodními centry, více byty na jednom místě a rušnějšími ulicemi. Obyvatelé jsou pak zvyklí jezdit za nákupy autem a venku se příliš necourat. A proto také tloustnou. Rozdíly mezi nejstarší a nejnovější zástavbou u průměrně vysokých mužů činily v 4,5 kg, u žen to byly 3 kg. Takže lepší než držet dietu je prý přestěhovat se na správnou adresu.
Zhoubné bujení odhaluje svá tajemství
Jak vypadá klíč ke vzniku nádorů?
Již delší dobu je známo, že agresivní zhoubné bujení (například nádory tlustého střeva, prsu nebo plic) je často doprovázeno zvýšenou aktivitou enzymů, kterým se říká tyrozinkinázy. Nejnovější výzkum však odhalil, že role těchto látek je mnohem důležitější, než se doposud předpokládalo. Při dělení buněk, které je nezbytné pro růst a regeneraci tkání, se nejprve zkopíruje celá DNA v jádru, a ta se pak rozdělí na dvě stejné poloviny – pro každou novou buňku jedna. Občas se ale něco nepovede a kus dědičné informace zabloudí někam, kam nemá. Proto ve vývoji buněk existují jakési kontrolní zastávky, kde se prověřuje správná „konstrukce“ DNA. Pokud je něco v nepořádku a nelze to opravit, nepovedené buňce se nařídí sebevražda. Právě v takových okamžicích se ostře sledované enzymy (tyrozinkinázy) vypínají, aby se mohl celý proces patřičně zpomalit. Pokud se však nevypnou, buňka „ujede“ kontrole a vyvíjí se dál i se špatnou DNA nebo dokonce chybějícím chromozomem. Jelikož jí v množení už nic nebrání, nadšeně toho využívá a vytváří nádory. Vědci z Monash University (Austrálie) objevili, že za příliš aktivní tyrozinkinázu může nedostatek jiného enzymu s názvem TCPTP. Zkusili jej tedy do nádorové tkáně (vypěstované ve zkumavce) dodat a nekontrolovaný růst buněk ustal. Jestli to však bude fungovat i v lidském organismu, zatím není jisté.
Nejstarší obyvatelé Paříže
Prastará osada na břehu Seiny
Až doposud byli za nejstarší obyvatele území, na kterém se v současnosti rozkládá Paříž, považováni rybáři z vesničky staré 6500 let. Nové nálezy ale ukazují na to, že tu na břehu řeky existoval i tábor, ve kterém se dočasně zdržovali kočovní lovci a sběrači již v období 7600 let před naším letopočtem. V současnosti se místo nachází ve vzdálenosti 250 metrů od Seiny, nicméně archeologové předpokládají, že tehdy řeka protékala v těsné blízkosti tábořiště. Nevylučují ani možnost, že se rozkládalo na ostrově.
Malé velké zprávy
Američtí technologové u Úřadu pro armádní výzkum Spojených států, poprvé představili materiál, který dokáže zcela ukrýt trojrozměrné předměty. Plášť z keramický, kovových, teflonových a vlákenných materiálů láme světelné paprsky tak, že předmět obtékají a nemohou tak vytvářet odrazy ani stíny.
Kytovec keporkak už nepatří k ohroženým druhům. V roce 1966 byl zakázán jeho lov a od té doby se jeho populace utěšeně rozrůstala. Dnes je tak početný, že nadále nemusí být chráněn. Přesto se ochranáři obávají, že po zrušení zákazu lovu začne být vítanou kořistí velrybářů a na seznam Červené knihy by se tak mohl co nevidět vrátit.
Na Barbadosu byl objeven nejmenší had na světě. Zvíře, které dostalo název Leptotyphlops carlae, je dlouhé pouze 10 cm a široké jen několik milimetrů (přibližně jako špageta). Rekord mu zaručuje pouhých 5 mm, o které je kratší než druhý nejmenší had světa z Martiniku.
Přestože je známou věcí, že v přírodě má snad každý organismus nějakého toho nezvaného hosta, předčila početnost parazitů při posledním výzkumu všechna očekávání. Podle měření kalifornských vědců byla souhrnná hmotnost všech parazitů v ekosystému vyšší než například biomasa všech ryb. V porovnání s ptáky dokonce činila trojnásobek.
Na Mezinárodní konferenci o AIDS, jež se koncem léta konala v Mexico City, zazněly cíle, kterých by lékaři chtěli v léčbě této nemoci dosáhnout. Do roku 2010 by se měla zlepšit kontrola šíření AIDS ve východní Evropě, zvýšit účinnost potlačujících léků a povědomí o fungování našeho imunitního systému.
V Jižní Koreji se narodila první štěňata z výhradně komerčního klonování psa na zakázku. Svého miláčka si tu nechala „obnovit“ kalifornská majitelka pitbulteriéra, který zemřel před dvěma lety. Za 70 000 dolarů získala pět geneticky téměř identických kopií svého někdejšího nejlepšího přítele.
48 % ze všech známých druhů primátů se ocitlo v ohrožení vyhubením. Ještě před pěti lety se jich v Červené knize přitom vyjímalo pouze 39 %. Mezi nejzávažnější důvody mizení našich nejbližších příbuzných patří nadměrný komerční lov a kácení pralesů.
Živorodé ryby se zbavují nechtěných nápadníků drsným způsobem. Aby od nich měly klid, záměrně se usazují v místech, kde se to jen hemží predátory. Jelikož jsou samečci mnohem nápadnější, většinou skonči v žaludku hladových lovců jako první. Přestože tato strategie není ani pro samičky bez rizika, je pro ně výhodnější vystavit se nebezpečí sežrání než čelit neustálému sexuálnímu obtěžování samců.
Podle nejnovějšího výzkumu nizozemských vědců z Groningenské univerzity vnímáme zprostředkované nechutnosti (vyprávěním, obrazem, psaným textem) stejnou částí mozku, jako bychom je vnímali (prožívali) reálně. Psychologové předpokládají, že tomu tak je u většiny emocí. Poznatek je důležitým milníkem pro výzkum emočního vnímání autistů.
Britové jsou v šoku. Může za to průzkum dělaný na zakázku tamní vlády, který odhalil, že 4/5 veškerých biopaliv nesplňují podmínky trvalé využitelnosti zdrojů. Aby se pokryla britská poptávka, je zapotřebí kácení pralesů a práce chudých farmářů z rozvojových zemí. U téměř poloviny spotřebovaných biopaliv není přitom ani možné zjistit zemi původu.
Lékaři se snaží najít způsob, jak minimalizovat dávky účinných látek proti bolesti, a tak snížit riziko vzniku závislosti. Podle posledního výzkumu Kentucké univerzity toho lze dosáhnout kombinací dvou různých léků. Proto spojili molekuly THC (alkaloidu z marihuany) a morfinu. Dohromady se staly mnohem účinnějším analgetikem než každý zvlášť.
Pálivé papriky zahřejí nejen na jazyku, ale i ve skutečnosti. Nejnovější poznatky z dánské University of Aarhus ukazují, že pálivý paprikový alkaloid kapsaicin ovlivňuje aktivitu enzymu, který spaluje energetické molekuly. Vlastně je pro něj startovním výstřelem pro zahájení jejich destrukce a výrobu tepla.
Drobná zvířátka jménem tany, která vypadají jako vačice nakřížené s opicemi a obývají tropické pralesy, jsou zdatní alkoholici. Pochutnávají si na zkvašeném nektaru s obsahem alkoholu, podobnému našemu pivu. Dalo by se tedy říct, že jsou neustále pod parou. A očividně jim to svědčí.
Boty astronautů budou hlídat seniory. Po delší době ve stavu beztíže je pro návštěvníky kosmu těžké zvyknout si na rovnováhu v gravitaci. Proto využívají speciální boty, které testují rozložení hmotnosti jejich těla při chůzi. A přesně takové boty mají nosit staří lidé. Pokud se vyskytne nějaký problém s rovnováhou, chytré galoše o všem informují osobního lékaře, aby mohl včas zjednat nápravu.
Stalo se:
Před 516 lety 28. 10. 1492 přistál proslulý italský mořeplavec Kryštof Kolumbus na Kubě. 14 dní předtím doplul na bahamský ostrov San Salvador, čímž se do historie zapsal jako novodobý objevitel Ameriky.
Před 488 lety 1. 11. 1520 objevil Fernão de Magalhães průliv na nejjižnějším cípu Jižní Ameriky, který byl podle něho později nazván Magalhãesův. Stalo se tak na první výpravě kolem světa v historii lidstva. Sám Magalhães zahynul na Filipínách o pět měsíců později. Zpět do Španělska, odkud výprava vyplula 10. 8. 1519, se vrátila pouze jediná loď se 17 muži na palubě 6. 9. 1522.
Před 407 lety 24. 10. 1601 zemřel významný dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho de Brahe, který působil i na dvoře českého panovníka Rudolfa II. Narodil se 14. 12. 1546 v dánské Kodani.
Před 338 lety 15. 11. 1670 zemřel v Amsterodamu významný český teolog, pedagog a filozof Jan Amos Komenský. Narodil se 28. 3. 1592 pravděpodobně v Uherském Brodě.
Před 86 lety 4. 11. 1922 objevil britský archeolog Howard Carter vchod do hrobky krále Tutanchamona v egyptském Údolí králů.
Před 64 lety 24. 10. 1944 v pařížském vězení pro kolaboranty s nacisty zemřel proslulý francouzský výrobce automobilů Louis Renault. Narodil se 15. 2. 1877 v Paříži.
Před pěti lety 24. 10. 2003 se na svou poslední komerční cestu vydal jediný nadzvukový typ dopravního letadla, proslulý Concorde společnosti British Airways. Sloužil pro luxusní dálkové lety od konce 60. let. Jeho provoz byl ukončen pro malý zájem zákazníků a vysoké provozní náklady.
