Rakovina! Hrozivá diagnóza, která dokáže náhle převrátit na ruby život každého člověka a jeho blízkých. Přichází v mnoha podobách a útočí na různé orgány bezbranných obětí – od maličkých dětí až po seniory. Nyní se však i zásluhou českých odborníků blýská na lepší časy díky novým, velice účinným lékům. Jaké jsou ty nejdůležitější?
„Nádorová onemocnění jsou jedním z nejčastějších a nejtěžších chorob známých v klinické medicíně. Ve vyspělých zemích postihnou více než 30 % obyvatel a jsou příčinou 20 % všech úmrtí. V ČR lékaři ročně diagnostikují přes 52 000 nových nádorových onemocnění a ročně na rakovinu každoročně zemře 30 000 lidí,“ řekl 21. STOLETÍ prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., předseda renomované Ligy proti rakovině Praha.
Super preparát se zrodil náhodou
Mezi nejslavnější a světově nejznámější české vědce současnosti patří prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR. Loni se mj. stal laureátem prestižního ocenění vlády ČR Česká hlava.
Dnešní dvaasedmdesátník v poklidné laboratoři přivedl na svět čarovné látky, ze kterých americká společnost Gilead Science vykouzlila už několik světoznámých léků. Nejvíce proslul Viread, který dokáže zastavit množení viru HIV. Jiné medikamenty pomáhají léčit miliony nemocných se žloutenkou aj.
Je GS 9219 zázrakem?
Zdá se však, že to vše po klinických zkouškách zastíní nový preparát s účinnou látkou GS 9219.
„Na látku jsem přišel náhodou asi před osmi lety. Pracoval jsem tehdy na něčem úplně jiném. Náhoda však chtěla tomu, že látka účinně působí na určitý typ rakoviny. Nevymyslel jsem léčivo, to udělali Američané. Samozřejmě využili onu účinnou látku a dál ji chemicky obměnili,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od prof. Holého.
Jeho objev by měl likvidovat rakovinu lymfatických uzlin a chronickou lymfatickou leukémii. Jde o smrtelnou nádorovou chorobu krve, při kterém v těle dochází k poškození bílých krvinek. Nádorové buňky postupně útočí na jiné části těla, nejraději lymfatické uzliny, slezinu či játra.
Výhodou GS 9219 je, že napadá a ničí pouze rakovinné buňky a zdravých si téměř nevšímá. To je tedy propastný rozdíl od chemoterapie, kdy bývají zasaženy a ničeny buňky i zcela zdravé, nehledě na vedlejší účinky jako poruchu krvetvorby, těžké nevolnosti, vypadání (většinou dočasné) vlasů aj.
Objev prof. Holého opět boduje. Při pokusech na psech, kteří jsou náchylní k tomu typu onemocnění, je jediná injekce látky GS 9219 zbavila velkých nádorů za šest dnů.
První pacienti se těší
V USA a u nás od letošního července začaly rozsáhlé klinické zkoušky na prestižních onkologických pracovištích v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové a Plzni.
Ředitel ÚOCHB AV ČR, RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc., upřesnil: „Do klinických zkoušek se zapojilo několik desítek českých pacientů. Zatím nelze mluvit o léku, ale jen o preparátu – látce, která se může stát lékem proti některým typům rakoviny. Zatím však zcela přesně nevíme, jakým způsobem se to děje. Látka přes membránu proniká do rakovinné buňky, kde se postupně transformuje až do aktivní látky.“
Klinické studie mají běžně tři fáze. První má ukázat, zda organismus látku toleruje; v kladném případě kolik jí snese, aniž by to poškodilo nějaké další funkce. Druhá fáze zkoumá, zda látka je skutečně aktivní. Třetí fáze bývá nejdelší a rozsahem i největší, protože se do ní zapojí až 2000 pacientů. Má prokázat, že léčivo nemá žádné dlouhodobější vedlejší účinky, není toxické a je lepší než vše, co je zatím k dispozici.
Jde o hodně!
Pokud preparát odborníci přijmou jako léčivo, bude pravděpodobně následovat fáze čtvrtá, kdy se sledují velmi dlouhodobé účinky. Ovšem může se stát, že některou z oněch fází preparát nezvládne. Co pak, pane řediteli?
„Znamená to, že preparát skončil. Může sloužit jako model, abychom zjistili, co se s tou látkou děje, proč si vybírá jen rakovinné buňky. Může to být pořád ještě preparát pro veterinární využití, protože už víme, že funguje na zvířatech. Pokud by se ovšem v kterémkoli stadiu prokázaly nějaké negativní vlastnosti při humánním použití, tedy u lidí, tak tento preparát končí a nemalé finanční prostředky do něj investované jsou odepsány.“
Dodejme, že podle odhadů americké biofarmaceutické společnosti Gilead Sciences ji vývoj tohoto nového léku bude stát v přepočtu asi 11 miliard korun.
Naštěstí se zdá, že vše skončí úspěchem. Je to o cennější, že druh onemocnění, které má za šest až osm let ničit, tvoří téměř čtvrtinu všech nádorů.
Kouzelné střely se testují
Velkými společnými úspěchy se mohou pochlubit další dva reprezentanti Akademie věd ČR a nositelé titulu Česká hlava – prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., z Mikrobiologického ústavu AV ČR a prof. ing. Karel Ulbrich, DrSc., z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
Na právě uvedeném pracovišti vyvinuli zvláštní polymer. K němu se připevní vhodné léčivo, čímž vznikne tzv. kouzelná střela. Dokáže mezi přečetnými buňkami lidského těla vyhledat pouze zhoubné. K nim dopraví účinnou látku, aby„nálož“ explodovala a škodlivou buňku zasáhla.
Moderní směrovaná léčiva dokážou dopravit cytostatikum v netoxické formě na různá místa těla – včetně nádoru.
Prof. Karel Ulbrich 21. STOLETÍ řekl: „Zdravým buňkám to nijak neškodí. Spolupracujeme i s vědci z německého Heidelbergu, s Oxfordskou univerzitou i jinými zahraničními pracovišti.“
A kdy se nedočkaví zájemci dočkají využití v praxi?
„Nebude to ze dne na den. Některé systémy se dají po klinických testech zavést za pár let.“
Také „kouzelné střely“ se nyní už testují – a velice úspěšně. Jsou dalším symbolickým jasným světélkem naděje na konci tmavého tunelu zvaného rakovina.
Biologické léky šijí na míru
Od letošního roku naši onkologové využívají novinku – cílenou molekulární terapii. Zohledňuje individuální potřeby jednotlivých pacientů a je účinnější a mnohem méně deprimující než chemoterapie.
„V současnosti umíme udělat molekulární profil každého nádoru, který se liší u stejných typů nádorů i různých jedinců,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od přednosty Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, doc. MUDr. Luboše Petruželky, CSc.
Poznání molekulárních principů metastázování a buněčné komunikace přispělo k rozvoji biologické (cílené) léčby, která zasahuje klíčové struktury nádorové buňky a dokáže je usmrtit. Tento přístup začali onkologové premiérově používat u pacientek s karcinomem prsu. Biologická léčba se uplatnila i při rakovině střeva, ledvin, mozku a krku, a to zejména v časných stádiích onemocnění. Léčba je účinná, ale velmi drahá ( pro jednoho pacienta cca 100 000 Kč).
21. STOLETÍ doplňuje:
Cílenou biologickou léčbu se dá nově léčit i 80 % karcinomů plic. Nyní se v časném stadiu pacienti operují, v dalším jsou ozařováni. U pacientů, které už zasáhly metastázy, přichází v úvahu jen chemoterapie. Biologické léčba sice chemoterapii nenahrazuje, ale lze ji s ní úspěšně kombinovat.
Více se dozvíte:
http://www.lpr.cz
http://www.linkos.cz
Rakovina bývá vždy jiná
Rakovina je souhrnné pojmenování pro skupiny nemocí, jejímž společným znakem je nekontrolovaný růst buněk, které se šíří do okolí. Růst této nádorové masy ničí normální tkáň a buňky primárního nádoru se dokážou šířit do jiných tkání a zakládat nová ložiska – metastázy. Ke změnám normální buňky, jejichž výsledkem je rakovina, může dojít u celé řady buněčných druhů.
Většina nádorů je benigních (nezhoubných), které jen zvětšují svůj objem. Naopak nádory (novotvary) maligní (zhoubné) prorůstají do okolních tkání, do cév a lymfatickou a krevní cestou se nádorové buňky uchytí i ve vzdálených tkáních a orgánech.
Od roku 1976 u nás máme onkologický registr. Dokazuje, že u mužů je nejčastější novotvar (karcinom) plic, u žen karcinom prsu. Z dalších napadaných orgánů uveďme u žen děložní čípek a vaječníky, u mužů prostatu, všeobecně tlusté střevo a konečník, průdušky, průdušnici, hrtan, játra, ledviny, žaludek, jícen, ústní dutinu, slinivku, močový měchýř, kůži (zvlášť v poslední době při nadměrném slunění). Rakovina postihuje rovněž krev (leukémie), kosti (osteosarkom), měkké tkáně, oči, hlavu, krk, centrální nervový i imunitní systém, žlázy s vnitřní sekrecí atd.
Také to nasvědčuje tomu, že asi nikdy nebude jediný všelék na všechny podoby rakovinného bujení. Samotná příčina vzniku je dosud záhadou. Ví se jen, že jde o působení více činitelů (včetně dědičnosti a nesprávného životního stylu).
Je smutným paradoxem, že obětavé prof. Říhové před pár léty v jediném roce zemřeli dva blízcí lidé – na rakovinu! Také prof. Holému nedávno zákeřná choroba ukončila život věrného spolužáka.
Bude za 20 let 20 milionů nebožtíků?
Nádorové onemocnění není žádným novodobým morem. Je postrachem lidí od pradávna, což dokazují mj. nálezy u egyptských mumií. Rakovina je druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Předběhly ji jen choroby srdce a cév, které si ročně vyberou 57 tisíc dospělých obětí. Představuje – za úrazy – i druhou příčinu úmrtí dětí.
U nás v průběhu života – od narození do stáří – onemocní jednou z početných forem rakoviny každý čtvrtý člověk. Na nádorové onemocnění jako příčinu smrti umírá každý pátý obyvatel ČR. V celosvětovém měřítku, kde ČR patří na přední místo, je to očně přes šest milionů osob. Odborníci odhadují, že za 20 let to může být až 20 milionů zemřelých!
21. STOLETÍ se ptá:
Jak zákeřná nemoc svůj příchod ohlašuje?
Prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., pro 21. STOLETÍ upřesňuje: „Nemocný náhle hubne, je ochablý, unavený, má pocit plnosti žaludku. Dochází ke změně tvaru či velikosti mateřského znaménka. Objevují se opary, stroupky či vřídky, které se nehojí. Dlouho přetrvává chrapot nebo kašel, bolesti v žaludku či okolo něj, v moči či stolici lze objevit krev. Trvají-li takovéto projevy déle než čtrnáct dnů, měli by postižení vyhledat lékaře.“
Ovšem ani při takových příznacích to nemusí být hned rakovina. A pokud už, bohužel, vyslechnete smutný ortel, že si vás vybrala, zápas s osudem nevzdávejte. Nejen proto, že většina druhů není zhoubná, nekončívá smrtí. Hlavní je ovšem vždy přijít včas k lékaři, u žen i na mamografické vyšetření prsu!
