Domů     Příroda
Myslí rostliny? Proč se naštval vraneček obecný?
21.stoleti 19.8.2008

U elektronických mikroskopů v laboratoři chemicko-biologické fakulty Purdue University v americkém státě Indiana sedí Clint Chapple a jeho kolegové. Je konec května 2008. Už třetí měsíc podrobně studují genom (souhrn genetických informací) u výtrusné rostliny – vranečku obecného. U elektronických mikroskopů v laboratoři chemicko-biologické fakulty Purdue University v americkém státě Indiana sedí Clint Chapple a jeho kolegové. Je konec května 2008. Už třetí měsíc podrobně studují genom (souhrn genetických informací) u výtrusné rostliny – vranečku obecného.

„Uah, mám to!“ ozvalo se do tichého vrnění klimatizace. Doktor Jake Sout objevuje podivuhodné seskupení buněk. 21. STOLETÍ nabízí čtenářům krátkou výpravu na hranici mezi flórou a faunou.

Je to keř, nebo zvíře?
Rod vranečku nepatří mezi kapradiny, ale tvoří samostatnou čeleď. Dnešní rostlina se podobá těm, které na Zemi rostly před neuvěřitelnými 350 miliony let. Některé suché mexické druhy vranečku se prodávají jako tzv. růže z Jericha. Po navlhčení se rozvinou a po seschnutí opět schoulí. „Hodně lidí se mylně domnívá, že seschlé vranečky mohou znovu obživnout. U této pozoruhodné rostliny jsme však objevili něco daleko pozoruhodnějšího,“ vysvětlil práci týmu amerických biologů Clin Chapple. Pracovník speciálního projektu Sekret of Selaginella, specialista na vývoj kapradin a plavuní Jake Sout, narazil u jiného druhu vranečku (Selaginella martenzii) na pozoruhodné řešení cévního svazku. Právě tato rostlina pochází z Mexika a roste vzpřímeně. Má možnost „rozhodnout se“, že ze stavu připomínající zánik obživne.

Tenká hranice mezi rostlinami a zvířaty
Současná věda rozlišuje rozhraní mezi flórou a faunou existencí tzv. protistů. Je heterogenní skupina živých objektů zahrnující všechny živé organismy, které nejsou klasifikovány jako živočichové, rostliny ani jako houby. Spojuje je pouze jejich jednobuněčnost. Prvoci (Protozoa) jsou protisté podobní živočichům. Jsou většinou jednobuněční, pohybliví a potravu přijímají fagocytózou (pohlcováním částic), i když je mnoho výjimek. Mají délku jen 0,01–0,5 mm. Jsou všudypřítomní ve vodě a v půdě, nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst. Někteří protisté se mohou řadit mezi řasy i mezi prvoky, jako například krásnoočko (Euglena).

Hádání vody s vodou
„Protože vraneček je pozůstatek starověkého rodokmenu cévnaté rostliny, jeho genetické informace jsou ve srovnání s mladšími rostlinami pozoruhodné,“ vysvětlil Jing-Ke Weng, pracující na uvedeném projektu. Uvedení vědci nastartovali u četných skupin biologů ve Spojených státech znovuotevření problému, který už byl odbornou kritikou několikrát smeten ze stolu. Myslí rostliny, které vznikly tak dávno? Jak se objevily na naší planetě? Bádání v cévních svazcích vranečku nastolilo opět dávnou otázku, má rostlina primitivní nervovou soustavu. „Jsou to fantastové a snílci. Dělají v seriózní vědě zmatek a matou veřejnost,“ prohlásil Johan Vermer, holandský vědec z fakulty botaniky v Amsterdamu. Kolem záhadné rostliny se vytváří skupiny ostře se dohadujících odborníků. Tyto pře, často vedené na ostří nože, se dotýkají samotné podstaty biologie.

P. S.
Otázkou zůstává, jak se na celý problém dívá samotný vraneček. 21. STOLETÍ nechce soudit, domnívá se s trochou nadsázky, že tato rostlinka může být vzhledem ke svému kmetskému věku značně „naštvaná“.

Záhadná zelená řasa
Chlorella je rod jednobuněčných řas. Je známo 10 druhů.
V současnosti se jejich pěstování zkouší ve velkém. Má se stát zdrojem potravy pro člověka, krmivem zvířat nebo technickou surovinou.
Zhruba 60 % řasy tvoří proteiny. Jsou srovnatelné se živočišnými bílkovinami.
Je bohatým zdrojem aminokyselin včetně DNK a RNA.
Vytváří unikátní látku tryptofan. Tvoří se z ní serotonin – lidský hormon radosti a štěstí. U člověka se serotonin večer mění na melatonin – který navozuje účinný spánek.

Související články
Příroda 22.5.2025
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však […]
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz