Je to poměrně drahé. Kryonika, čili zmrazování těl zemřelých v kapalném dusíku, patří mezi náročné technologie, na jejichž konci je především velká neznámá. Cena za zmrazení v arizonském institutu Alcor je 75 000 dolarů plus roční předplatitelské částky 100 dolarů. Když se necháte uložit k ledu na 50 let, bude vás to v přepočtu stát 1,28 milionu korun. 
Zda technika bude za půl století tak dokonalá, že vás z věčného chladu lékaři vysvobodí, zatím nikdo netuší… Navíc arizonské pracoviště vám jako jediné na světě zmrazí i vašeho zvířecího miláčka! Můžete si vybrat. Stačí zmrazit jenom hlavy. Prý si s tím v budoucnosti poradí.
Utopisté, snílci a odvážní vědci
Kdy: 1773
Kdo: přírodovědec Benjamin Franklin
Kde: Cambridge, Anglie
Zvláštnost: Živočich se musí zmrazovat velmi pomalu; Franklin to zkusil na mouchách a fungovalo to. U savců však byly problémy s krví; podařilo se mu to s žábou, ale jen částečně
Myšlenka zachovat člověka na věčnost není mezi lidmi nic nového a převratného – nejstarším příkladem jsou egyptské mumie. V tu dobu však šlo více o dobrou víru nežli o vědu. Starověcí mumifikátoři lidských schránek však byli velice vzdělaní a důmyslní. Dokázali neskutečné. Většinou to bývalí zkušení praktičtí lékaři. Práce na jednom těle trvala desítky dnů podle prastarých receptur. Jejich „výtvory“ vydržely statisíce let jako netknuté. Čas šel prostě mimo.
Franklin s měchy
První serióznější zmínku o životě po smrti vyslovil americký politik a přírodovědec Benjamin Franklin (1706–1790). Nejdříve vtipkoval, že by chtěl zůstat zachován v sudu kvalitní Madeiry, aby se alespoň jedním okem podíval na svět až za sto let. Coby seriózní vědec se Franklin zabýval principem postupného chlazení. Spolu s kolegy vypozorovali, že ve velmi horkém dni je ve slabém vánku chladí mokré košile. Aby tomuto jevu lépe porozuměli, provádějí náročné experimenty. Jednoho teplého dne v roce 1758 v anglickém Cambridge spolu s vědcem Johnem Hadleyem provádějí pokusy postupným smáčením kuličky rtuti v teploměru s éterem. K vytváření vánku používali měchy, čímž se éter vypařoval rychleji. Nakonec v horkém dni dosáhli neuvěřitelně nízké teploty -14 °Celsia. Ve svém spisku „Chlazení vypařováním“ Franklin poznamenává, že „lze zmrazit i člověka, aniž by byl zahuben“. Jeho vědečtí spolupracovníci se soustřeďují na zmrazování živých mušek. Po několika dnech je postupně zahřívají, až oživnou. Málokdo kolem tuší, že svými experimenty vytváří Franklin základy kryoniky.
Skandál s nenarozenými zmrzlíky
Kdy: 1962
Kdo: lékař Robert Ettinger (*1918)
Kde: USA
Zvláštnost: Uvedený vědec propagující vědu o zmrazení mrtvého těla nechává po čase hluboce zmrazit tělo své matky a obou manželek.
Poodhalení tajemství biologické smrti bylo touhou všech generací člověka, náboženství i vědy. Prvním člověkem, který se dobrovolně posunul do „možná fungující neexistence“, je americký profesor psychologie James Bedford. V roce 1967 se stává vůbec prvním kryonizovaným člověkem na světě. Tým zmrazovačů tehdy vedl ctihodný Robert Nelson, který byl původním povoláním opravář televizorů. „Objevuje v sobě netušené schopnosti a zakládá společnost, jejímž záměrem je překonat hranice biologické smrti,“ vypráví o Nelsonovi zakladatel zmrazování v USA Robert Ettinger, který v roce 1962 vydává knihu The Prospect of Immorality (Šance na nesmrtelnost). Dnes vede michiganský Cryonics Institute – společnost, která je na celém světě známá coby poskytovatel „věčného života“.
Zmetky v mrazáku
Většina soudobých vědců považuje zmrazování lidských těl za šarlatánství či koketování se seriózní vědou. Vraťme se však k zmrazovači Nelsonovi. V průběhu desítky let se jeho týmu podařilo za velmi vysoké honoráře (až 50 000 dolarů) uložit k ledu i několik živých lidí. Skandál vypukl v roce 1978. Policie tehdy na udání zjistila, že dodávky kapalného dusíku, jenž měl lidské schránky uvnitř speciálních nerezových tanků držet při velmi nízkých teplotách, byly několikrát přerušeny. Pacienti proto začínali roztávat a kazit se. Vzkříšení již nebylo ani teoreticky možné. Nebožtíci proto putují do hrobu a šikovný televizní montér do vězení. Tento případ vstupuje do historie kryoniky coby Chatsworthský skandál, podle kalifornského Oakwood memorial Park v americkém Chatsworthu, kde právní zmocněnec jednoho z klientů Roberta Nelsona vše odhalil novinářům. O celé záležitosti se později dozví policie.
Do ledu stačí strčit jen hlavu
Kdy: 1974
Kdo: lékař a výzkumník Avi Ben-Abraham
Kde: San Francisco
Zvláštnost: Vědci, kteří se slučují do lukrativních zmrazovacích společností, bedlivě zkoumají možnosti, jak v budoucnu dokonale upravené tělo přivést k životu; domnívají se, že stačí zmrazit jen hlavu, tělo se později vygeneruje samo
Americká kryonická společnost (ACS) založená v San Franciscu dostává v roce 1974 název Trans Time. Její vedení přichází na nové metody hlubokého zmrazování právě zemřelých lidí, zájemců o budoucí život. Žadatelů o tento způsob přežití přibývá. Ředitelem společnosti je lékař izraelského původu Avi Ben-Abraham. Původně pracuje pro americkou armádu ve výzkumu zmrazování a vývoje léků proti chemickým zbraním. K jeho oborům patří také studium kmenových buněk a klonování.
Jdeme do akce; zapnout sirény!
Člověk, který si přeje být uchován pro budoucnost v hluboce podchlazeném stavu, se obvykle musí zapsat do pořadníku některého kryonického ústavu. V případě náhlé smrti je na místo vyslán pohotovostní tým lékařů. Provede neodkladné kroky, směřující k pozdějšímu úspěšnému zmrazení těla. „Lidé se většinou domnívají, že při podchlazení zmrzne voda uvnitř buněk organismu a ty se posléze roztrhnou. Je to laická a nesprávná myšlenka,“ říká dr. Ben-Abraham. „Skutečností je, že nebýt speciálního ošetření, led by se v okolí buněk choval značně destruktivně,“ dodává vědec.
Jakmile je člověk, jenž má podstoupit hluboké zmrazení, prohlášen za mrtvého, pohotovostní tým rychle zasahuje. Odstraní z těla krev a nahradí jí nemrznoucí kapalinou vyrobenou na bázi glycerinu. Ta při zchlazování zamezí prvotnímu poškození tkání a používají ji v podstatě všechny společnosti zabývající se zmrazováním. Speciální přístroje udržují dva dny oběh roztoku v krevním řečišti. Teplota už dosahuje -79° Celsia. Proces tzv. vitrifikace je u konce. Poté přichází fáze postupného hlubokého zmrazování. Tělo je uloženo do nerezové nádoby s kapalným dusíkem.
Až na kost
Závěrečná fáze probíhá nesmírně pomalu. Z původní teploty -79° Celsia to do teploty -196° Celsia trvá sedm dní. Až potom může přijít dosud hypotetické oživení. „To v současnosti plánujeme za 50 či za 100 let. Podle toho se stanovuje cena za výkon a udržení. Určitou částku hradí zdravotní pojišťovna. Právo na oživení se přenáší na potomky,“ vysvětluje pracovnice kalifornského kryonického centra Lucy Briansová.
A proč stačí zmrazit jenom hlavu? Kryonika pracuje s tezí, že paměť, osobnost a identita člověka jsou uloženy navždy v jeho mozku. Proto je důležité zachovat mozek, lépe celou hlavu. Tělo prý budou vědci schopni v budoucnosti vytvořit klonováním. Alespoň tak to zastánci kryoniky předpokládají.
Mají 77 zmrzlých pacientů
Kdy: 2002
Kdo: lékař Joseph Waynick
Kde: Scottsdale, Ariziona, USA
Zvláštnost: Těsně po smrti jsou zmrazeni a čekají, až výzkum přinese radikální léčbu jejich nemoci, tvrdí Joseph Waynick, šéf neziskové organizace, která zachraňuje lidi s nevyléčitelnými chorobami
„Pacienta ihned odvážíme na náš operační sál, kde se tělo zchladí. Chirurgové provádějí nezbytné výkony, jejichž rozsah záleží na přání pacienta. Neobvyklé nejsou ani plastické kosmetické úpravy,“ říká Joseph Waynick, generální ředitel největší světové firmy specializované na kryoniku. Jde o organizaci Alcor, která uchovává v nerezových kotlích 77 zmrazených nebožtíků. Dalších čekatelů na vstup do věčnosti je 842.
Správně zmrazené tělo je jakoby ze skla. Má lesklou červenou barvu. Těla ochlazená konvenčními metodami jsou bílá a posetá krystalky. „Tento proces však není dokonalý, a je proto nutné počítat s rizikem při vzkříšení organismu. Stále hrozí poškození některých tkání,“ oponují současným zastáncům kryoniky skeptičtí odborní lékaři. „Pokud však budou vědci schopni vzkřísit mozek, budou umět odstranit všechny vzniklé nedostatky,“ kontrují odborní pracovníci Alcoru. Při práci v jejich laboratořích záleží na zručnosti a především na rychlosti. Lidé pracují současně na mnoha úkolech. Pokud by celý proces začal těsně před úmrtím, šance na úspěšný „restart“ by značně stouply.
Budou lidé vůbec chtít žít znovu?
Kromě technických potíží čelí kryonika i rozmanitým společenským zábranám. Lidé si často kladou otázky, zda se vůbec bude někomu chtít po desetiletích či staletích probouzet nějaké neznámé mrtvé. A budou-li vůbec samotní zmrazení chtít oživnout. „Objeví se v nové době se starým myšlením. A to je může zničit. Také se domníváme, že bude velkým otazníkem, probudí-li smrtelně nemocné lidi jen proto, aby je vyléčili, nebo z nich budou následující generace chtít něco ‚vytáhnout´. Třeba nějaké zajímavé informace a nic víc,“ vysvětluje Švéd John Stinberg ze stockholmské lékařské fakulty.
Lidé pod nulou
Slavný americký baseballový hráč Ted Williams (1918) zažil mnoho vítězství a slávy. Po jeho náhlé smrti (akutní leukémie) v roce 2002 odvezla rodina jeho tělo do arizonského Alcoru. Tam mu byla oddělena hlava, kterou vědci hluboce zmrazili. Jeho potomci dodnes tvrdí, že chtěl být zpopelněn. Soudy se vlečou dodnes a výsledek je nejistý. Přesné údaje o zmrazených tělech nejsou známy. Jde totiž o lékařské tajemství. Pracovníci z Alcoru odhadují, že na celém světě čeká na oživení kolem 200 lidí. Přes 150 v USA (74 v Alcoru a 81 v Kryonickém institutu). Kolem 40 ve Velké Británii a dva v ruském ústavu KrioRus. V současné době plánuje zprovoznění vlastního zařízení i Austrálie. Lidé chtějí zmrazit, i když nejsou nemocní. Jsou třeba jen zvědaví, jak to bude vypadat za 100 let. A také mají spousty peněz.
Opice už to dovedou
V roce 2007 přednesl na výročním zasedání Asociace amerických lékařů šéf výzkumného týmu Biotime Hal Sternberg informace o „oživlých paviánech“. Objevil totiž tekutinu nazvanou Hextend, která slouží jako náhražka krevní plazmy, zabraňuje poškození tkání nízkými teplotami a umožňuje tak oživení zmrazených paviánů. V nejbližší době by se měla používat při velmi složitých operacích, kdy by nízká teplota mohla zabránit nadměrným ztrátám krve.
Mrazivá věda
Kryobiologie je věda o působení teplot na živé tkáně (kryosuspenze).
Kryonika se zabývá úplným zmrazením a rozmrazením člověka tak, aby zůstal naživu a mohl používat mozek. Mnohými biology není považována za vědní obor.
Už déle než 100 let trvá bádání, týkající se vztahu živých organismů a nižších teplot. V roce 1900 Carl van Linde přichází s technikou zkapalňování plynů – poté se ukázalo, že je možné v kapalném dusíku přechovávat bakterie a oživovat je.
Metoda zmrazování by se měla uplatnit při prodlužování časové rezervy klinické smrti, která za normálních okolností trvá 3–5 minut a pak nastává smrt biologická; při podchlazení může být prodloužena až na 10násobek.
Zpomalení látkové výměny a snížené nároky na O2, které jsou přímým projevem podchlazení, lze s úspěchem použít i při náročných operacích srdce, kdy se tělo podchlazuje na 25–28 ºC nebo na tzv. hluboké podchlazení 10–12 ºC. (??)
Hibernace je uvedení organismu do stavu velkého zpomalení životních pochodů (funkcí).
V 80. letech skupina amerických kryobiologů objevuje „hormon hibernace“ – Hibernation induction trigger (HIT) – vyvolává snížení tělesné teploty a zpomaluje metabolismus i srdeční tep.
Kryochirurgie – kryodestrukce – léčba destrukcí nemocné tkáně řízeným, hlubokým, přesně ohraničeným podchlazením až na -196 ºC.
Kryokauter je kryochirurgický lékařský nástroj, určený zejména k destrukci patologické tkáně metodou lokálního hlubokého podchlazení. Jde o významnou léčebnou metodu. Jedna z mála přirozených metod pro léčení nádorů, která minimálně zatěžuje organismus a v mnoha případech nevyžaduje narkózu.
Jedna z 10 světových firem, které vyrábějí kryochirurgické přístroje, sídlí v České republice.
Kryoterapie je léčení mrazem. Stimuluje živý organismus k vytváření protilátek.
Jak na hlavu?
Pro dosažení požadované velmi nízké teploty je tělo ponořeno do obrovské termosky s tekutým dusíkem. Odlišně probíhá zmrazování hlavy u živých nemocných. Pacient je uspán, napojen na přístroj, který vhání ve fázi zmrazování krev do srdce a poté je mu podána dávka barbiturátů, dostatečná k přerušení jeho životních funkcí. Poté je nahrazena značná část krve nemrznoucími chemickými látkami, které brání vytváření ledových krystalů mezi buňkami a minimalizují škodlivé účinky zmrazení. Doba operace je od dvou do čtyřech hodin.
Dále následuje dekapitace, tedy oddělení hlavy od těla na úrovni šestého krčního obratle. Ta je pak ponořena do lázně silikonového oleje, kde se postupně zchlazuje. Po 30 hodinách dosažení -780 stupňů Celsia je pacient přemístěn do nádoby, kde v průběhu dalších 10 dnů kapalný dusík dosáhne požadované teploty -196 ºC.
Pokud má být výzkum spojený s kryonikou úspěšný, musí být vyřešeno obrovské množství etických, právních a náboženských problémů.
