Domů     Příroda
Proč se na květech růží udrží kapky rosy i ve svislé poloze?
21.stoleti 20.6.2008

Za nádherou orosené královny květin s ostrými trny vězí po staletí záhada. Před nedávnem ji rozlouskli čínští biologové. Struktura okvětních lístků růže si umí podržet kapky jemnými drápky. Podobné chování je ve světě rostlin značně pozoruhodné.Za nádherou orosené královny květin s ostrými trny vězí po staletí záhada. Před nedávnem ji rozlouskli čínští biologové. Struktura okvětních lístků růže si umí podržet kapky jemnými drápky. Podobné chování je ve světě rostlin značně pozoruhodné.

Čínská bioložka Lin Fengová a její kolegové z  Tsinghua University v Pekingu podrobili květy růže důkladnému studiu. Po dvou měsících práce objevili tajemství, proč zůstávají kapky vody na růžích v jakékoliv poloze stonku.

Výprava do velehor z růží
Když se zmenšíme tak, že se budeme moci vydat na tajemnou pouť po zvětšeném povrchu poupěte růže, věřte, že se jako v pohádce nebudeme stačit divit. Hladká vrstva je tvořena hlubokými žlaby. Směřují směrem do středu rostliny. V jejich drážkách se může pomalu pohybovat rosa. Nikdy však z květu ven. Každý hrbol vysunutý z hlubokého žlabu je osazen mohutnou špicí na zadržení kapky. Povrch květu je z jemného vosku, který svou strukturou připomíná nejjemnější lidskou kůži. Takové dobrodružství lze zažít jen pod mikroskopem! Lin Fengová se svým týmem zkoušeli přidat na malou část okvětních lístků květu polyvinylalkohol (zkratka PVOH, PVA, nebo PVAL). Ve vodě rozpustnému syntetickému polymeru se podařilo květinu „svléknout“ z magického hávu. Při dalších pokusech udržel získaný nesmírně tenký film kapičky o objemu mezi třemi a pěti mikrolitry.

Tajemnější něž kouzelníkova hůlka
„Výzkum je v tomto případě veden opačnou cestou, než je obvyklé. Vědci se snaží u rostliny vypozorovat způsob uchovávání vody a ten poté využít pro jiné technologie,“ vysvětlil bioinženýr Ronald Fearninng z kalifornské univerzity v Berkeley v USA. Popsaná lepkavost je v přírodě ojedinělá a pro růži je mnohem důležitější než chemické vlastnosti materiálu, z něhož je květ vytvořen. Pro květy růže jsou kapky rosy důležité hned z několika důvodů. Udržují vlhkost a současně tím, že se na slunci třpytí, lákají hmyz k opylování. Nehledě na to, že rosa na květech odjakživa budila smysl pro krásu. S výzkumem přišli čínští vědci na konci dubna 2008.

Ruka ruku hladí
Laboratorně pěstovaná lidská kůže, která se v mnohých vlastnostech podobá povrchu okvětních lístků růže, je rovněž na povrchu mírně mastná a dovede si s kapkami vody dobře poradit. Výrobky z tohoto materiálu vás mohou svou podobností i vyděsit. Výzkumy v současnosti pokračují v laboratořích společnosti L´Oréal. Od 1. června letošního roku totiž v Evropské unii vstupuje v platnost zákaz testování kosmetických výrobků na kůži laboratorních zvířat. Od dokonalé uměle vyrobené lidské kůže už není daleko k falešným lidským slzám. Celá věc však má jeden háček. Stejný jako ten, který drží kapku rosy na okvětí růže.

Roň slzy nad poupětem!
Mrkání není vůbec samoúčelné. Pomocí pohybů víček, k němuž dochází každých pět až devět sekund a vyprodukuje se 1,7 mililitru tekutiny za 24 hodin, vytváříme na povrchu oka film, který chrání rohovku a spojivky. Slzy obsahují enzymy a protilátky, které oko ochraňují před částečkami nečistot. Kromě několika vrstev mají i zevní lipidovou (tukovou) vrstvu. Má mnoho společného s povrchem květů růží. Nedovolí, aby se oko zbavilo slz. Pokud k tomu přesto díky zdravotní poruše dojde, i zde věda ví, co a jak. Oční lékař u vás diagnostikuje syndrom suchého zraku. Dostanete kapky, které jsou vlastně umělými slzami.

Kam se poděla černá růže?
Názory na existenci druhu černé růže se liší. Řada vědců tvrdí, že nikdy neexistovala, že jde jen o výmysl snílků. Za černou růži lze s přivřenými víčky očí považovat tmavě červené odrůdy zkrášlené právě zmíněnou rosou. „U některých rostlin již jsou vyšlechtěny odstíny nejtmavších jedinců (třeba tulipány, sléz či kosatce). Jsou to odstíny temně fialové a zdálky působí dočista černě,“ tvrdí Holanďan Steve Mallory, který se zabývá studiem barev rostlin „Většinou jde o marketingový podvod,“ dodává šlechtitel.


VODA, VODA, VODA


Povrch zeměkoule je ze dvou třetin pokryt vodou, přičemž pouze 0,2 až 0,3 % z toho lze použít k pití.

Lidský organismus je ze 75 % tvořen vodou.


Voda je skutečně základní materií, bez níž by flóra, fauna a lidská společnost s veškerou svojí činností na naší planetě nemohla existovat.

Zemi se přezdívá „modrá planeta“. To proto, že při pohledu z kosmických lodí je opravdu většina jejího povrchu modrá. Většinu jejího povrchu totiž zaujímají oceány a moře.

Odborníci odhadují, že v nich, v řekách a jezerech je asi 14 miliard krychlových metrů vody, přičemž do toho není započítána voda v pevném skupenství, tedy ledovce na horách, v Arktidě a Antarktidě.

Koloběh vody mezi moři a pevninou, vytvářený odtékáním vody řekami do moří, odpařováním, větrným prouděním, mraky a bouřemi a dešti, se na zeměkouli do roka otočí 35–40krát a umožňuje tak fungování ekosystémů.

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz