Vědecký tým z veterinární kliniky v brazilském Sau Paulu vedený Flaviem Tarasoutchiem uveřejnil v únoru 2008 výsledky výzkumu, v němž se zkoumalo působení horečky na drůbež. „Kohout umírá dříve než slepice, protože si kvůli silnému rozmnožovacímu pudu nemůže dovolit investovat svou sílu do horečky,“ uvádí se ve zprávě kliniky.
Co je to horečka? Je jednou ze silných zbraní organismu proti infekčním útočníkům. Také znamením toho, že v těle je něco, co tam nepatří. Horečka není nemoc, nýbrž příznak. A také léčí. Teplo, které se při horečce vstřebává, ničí bakterie a viry. Pokud je příliš vysoká (u člověka nad 41,9° Celsia), stává se z ní nelítostný zabiják.
Startovací knoflík je v mozku
Mechanismus nástupu horečky zůstával pro odborníky dlouho obestřený mnoha záhadami. Až před nedávnem přišel Clifford Saper z bostonského neurologického výzkumného centra se zajímavým objevem. Lidem z jeho laboratoře se podařilo objevit na pokusných zvířatech klíčové místo v mozku, kde se spouští příznak zvaný horečka. V hypotalamu (spodní část mezimozku) se objeví hormon zvaný prostagladin E2. Sbližuje se s neuronovým čidlem EP3. Bostonští neurologové tak poprvé v historii vědy vyřadili z činnosti pokusného zvířete určitou malou část mozku. Zjistili, že když v organismu dojde k infekci, obranný systém začne uvolňovat látky zvané cytokiny. Ty ve větší míře spustí vylučovaní zmíněného „hormonu horečky“ a teplota těla začne neodvratně stoupat.
Čtyři stupně a dost
Zmíněný hormon nejenže odmávne startovacím praporkem horečku, ale i nechutenství, bolest a únavu. Všechny tato příznaky stojí organismus hodně energie. Opět se vracíme k problému kohouta, který nemůže mít horečku. Při strhujícím pohlavním rytmu by ho to stálo příliš mnoho sil. Výška teploty u lidí dosahuje hodnot 37,5 až 40 stupňů Celsia. Vysoká, ale mírně kolísající horečka obvykle přetrvává dva až čtyři dny. Je léčebným procesem, protože zvyšuje sílu a rychlost ochranné reakce. Zvyšuje tepovou frekvenci a nastupuje hbitá látková výměna. V případě, že tělesná teplota překročí mezní hranici, má silně poškozující účinky. Také končí její léčebná schopnost.
Jak na ni? Hlavně se nebát
Zkušení lékaři doporučují nechat horečku působit. Má dvě fáze. Při první se tělo nemocného zahřívá směrem dovnitř. Postižení mají zimnici, studené končetiny, přestože jejich teplota stoupá. V okamžiku, kdy se začínají potit a vydávat teplo, přichází druhá část horečky. Stoupne-li teplota na 41 stupňů Celsia a více, dostavuje se blouznění, člověk téměř nevnímá okolí a upadá do bezvědomí. Pak přichází smrt. Všeobecně mají průběh horečky dramatičtější děti než starší lidé.
Co jednoho vyléčí, může druhého usmrtit
Zábaly se přikládají až při déletrvající vysoké teplotě. Stejné je to s podávání léků tlumících horečku. Někdy je lepší mít pár hodin vysokou teplotu, než ji snížit například acylpyrinem. Není bez zajímavosti, že jeho přírodní podobu znali už staří Sumerové a Egypťané. Vyráběl se z odvaru kůry vrby bílé, obsahující salicin. Její léčivé účinky byly na dlouho zapomenuty. Teprve v roce 1763 je znovuobjevil anglický reverend Edward Stone. Salicin se získává také z květů tužebníku. Většině lidí acylpyrin od horečky pomůže. Jiným může vážně poškodit žaludek, játra či ledviny. Pozor! Pro kočky a psy je to poměrně jedovatá látka.
Nejzáhadnější horečka
Onemocnění PFPPA (periodická horečka) nejčastěji začíná u dětí raného věku.
Příznaky: opakované záchvaty horeček (až několik let) doprovázené výskytem vředů v ústech, bolestí nosohltanu a mízních uzlin.
V období horečky je aktivován imunitní systém.
Nebyla objevena žádná souvislost s dědičností.
Infekční vyvolavatel nemoci nebyl objeven.
Tato nemoc není nakažlivá.
Nárazy horečky se opakují vždy po několika týdnech. Mezitím se dítě cítí zdravé.
Zatím neexistuje léčba, která by onemocnění zastavila.
Nejpřesnější teploměr
Při měření tělesné teploty se používá rtuťový teploměr, který se vkládá pod paži, pod jazyk, do konečníku a v poslední době i do ucha.
Nejpřesněji změřená teplota je v konečníku (je o 0,5 vyšší než v podpaží).
Odborníci se shodují, že nejspolehlivější teploměr je klasický rtuťový. Digitální přístroje totiž mohou mít různé poruchy a závady.
Měření tenkým páskem s různě se zabarvujícími proužky, přikládaným na čelo, je značně nepřesné.
