Domů     Příroda
V thajském Krabi číhají kamenní zabijáci
21.stoleti 19.3.2008

Lidé na pobřeží Indického oceánu znají rozličné mořské potvory. Stejný děs jako gangsteři či všehoschopní překupníci u nich vyvolávají mořští živočichové, kteří se dovedou maskovat tak dokonale, že je přehlédne i ostřílený potápěč. Lidé na pobřeží Indického oceánu znají rozličné mořské potvory. Stejný děs jako gangsteři či všehoschopní překupníci u nich vyvolávají mořští živočichové, kteří se dovedou maskovat tak dokonale, že je přehlédne i ostřílený potápěč.

Stačí dotek, a „kamenná ryba“ (stonefish) vám píchne do těla pořádnou porci jedu. Někdy to může být „smrtící injekce“.

Když narazíte na podivný předmět, který splývá se dnem, nejdřív si myslíte, že je to kus omšelého korálového útesu. Po prvním doteku však začíná zmatek. Bodnutí do ruky sice nekrvácí, ale pálí jako když strčíte dlaň do ohně. „Pokud se někdo takzvaně opře o tuto zvláštní rybu, pozná na vlastní kůži její obrannou sílu. Žlázou produkovaný jed se pomocí ostrých ploutví dostává do vetřelcova těla,“ dozvídáme se od místního lékaře Diega Sartoria o rybě zvané Scorpaena scorfa (ropušnice obecná). Potápěč se může přiblížit až těsně k ní a 35 centimetrová ryba nehne ani brvou. Zaútočí až po doteku.

Medicína tápe
Podle nejnovějších výzkumů odborníků se končetina, která dostala od ropušnice zásah, nesmí zaškrcovat či podvazovat. Američtí lékaři z floridské univerzity doporučují postiženou část těla bandážovat stejně jako při poranění kloubu. U takto ošetřené rány dochází k pomalejší vnikání jedu do tkáně. Proč? Oběh krve se v postižené končetině zbrzdí. Po uvolnění škrtidla se toxin dostane rychleji do celého těla a může způsobit vážné problémy i smrt.

Co se děje pod kůží?
Hřbetní ploutev ropušnic je rozdělena na 12 tvrdých jedovatých ostnů. Nebezpečné jsou i tři ostny řitní ploutve a po jednom na prsních ploutví. Tento na pohled nevábný obrněnec plný jedových šípů v sobě vyrábí jed zvaný scorpaenotoxin, který vniká do tkáně. Po poranění dochází k prudké místní bolesti a k místnímu nezvykle prudkému otoku. Je-li vpich hlubší (což v této lokalitě bývá u ropušnic běžné), může dojít k selhání životně důležitých funkcí těla postiženého.

Mají stejně nebezpečné kamarády
Čeleď odrancovitých (Synanceiidae), se kterou se na Krabi můžete rovněž setkat, je považována za nejjedovatější mezi rybami. Odranci mají na svědomí desítky lidských životů. Jejich zbraň je podobná jako u ropušnic, avšak při použití jedových žláz jsou mnohem dokonalejší a důslednější. Ten, kdo se jich dotkne, si vlastně píchne pořádnou dávku toxinu sám. Jsou tak zamaskovaní s okolím, že je mnoho potápěčů nikdy v životě nevidělo. Neznamená to však, že by byli vzácní. Prostě, umí splynout s okolím. Velké nebezpečí je také v tom, že oběť neví, co jí vlastně píchlo. Kromě ropušnic a odranců se ve zdejších vodách pohybují i lenošivý perutýni (například Pterois miles). Jsou nádherně vybarvení. Patří mezi nejatraktivnější obyvatele korálových útesů. Rybáři a potápěči jim říkají „manekýni“. Začínají útočit se soumrakem.

Sérum je na světě!
Jak radí zkušení potápěči, při bodnutí nebezpečným odrancem, je nejlepší okolí vpichu zahřívat vodou. Na moři je ji možno získat třeba z chladiče přívěsného lodního motoru. Zpomalí se tím vnikání jedu do těla. Navíc, protijed proti toxinu těchto ryb je už na světě. Vyrábí se už dlouho v Austrálii. Avšak do světových potápěčských center se zatím dostává jen pomalu.

Otravují i v Evropě
*Nebezpečí, že šlápnete na jedovatou rybu, nehrozí pouze v tropických lagunách.
*Obávaní ostnatci se vyskytují v mělkých vodách Baltského, Severního, i Středozemního moře.
*Leží obvykle na dně v písku. Když se k nim člověk přiblíží, nastaví hřbetní ploutev s jedovými ostny.
*Patří k nejnebezpečnějším jedovatým živočichům v Evropě, i když kontakt s nimi zpravidla nekončí smrtí.


Kliďasi i nerváci
*Odborníci rozlišují aktivně a pasivně jedovaté ryby podle toho, zda jed působí jako obrana při kontaktu s nimi nebo až po jejich požití.
*K 250 druhům aktivně jedovatých ryb patří vedle odranců a ostnatců například trnuchy (z řádu rejnoků) či sumec korálový (plotos páskovaný )


Pozor na fugu!
*Zvláštní místo mezi pasivně jedovatými rybami zaujímá bezesporu japonská ryba fugu z čeledi Tetraodontidae (řád čtverzubci), která je však v Japonsku vyhledávanou pochoutkou..

*Její jed tetrodotoxin blokuje šíření nervových impulzů. Nástup příznaků se projevuje za 5 – 45 minut po konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením a průjmy.

*Následují závratě, znecitlivění končetin a poruchy dýchání. Smrt nastává kvůli znehybnění dýchacích svalů.

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz