Domů     Vesmír
Nová teorie: Kde vzniká ve vesmíru temná energie?
21.stoleti
od 21.stoleti 19.3.2008

Jednou z otázek, která trápí lidstvo, je hledání tzv. temné energie, která vyplňuje většinu nám známého vesmíru. Jedné z nejnovějších teorií věnujeme i tento článek, který patří k poněkud náročnějším, avšak srozumitelnou formou zpracovaným tématům. Jednou z otázek, která trápí lidstvo, je hledání tzv. temné energie, která vyplňuje většinu nám známého vesmíru. Jedné z nejnovějších teorií věnujeme i tento článek, který patří k poněkud náročnějším, avšak srozumitelnou formou zpracovaným tématům.

Drtivá převaha temné energie (bývá též nazývána zápornou energií), je prapodivná, svádí ke hledání dosud neznámých částic hmoty. Navíc je to zřejmě ona, která způsobuje, že rozpínání vesmíru se oproti předpokladům zrychluje. Podle v současné době uváděných údajů je rozložení hmoty ve vesmíru následující:
4% – viditelná hmota
23% – temná hmota
73% – temná energie (viz. 21.STOLETÍ, 5/2007, str.58)
Náš časopis vám předkládá teorii, podle níž lze tento jev objasnit bez hledání nových hypotetických částic, ale pouze pomocí platných fyzikálních zákonů a za obecně platného předpokladu, že žádná informace se nemůže šířit rychleji, než rychlostí světla.

Co vedlo k velkému třesku?
Výchozím momentem je samotný začátek vesmíru – Velký třesk – a to především jeho možný průběh. Důležité je to, co k němu vedlo, a sice stav singularity (tak označujeme určitý centrální bod ve vesmíru)– resp. její hustota, hmotnost a rozměr. Nikdo neví, co a proč to tenkrát vybuchlo, ale jedno je zřejmé: je nutno odtabuizovat představu singularity coby bodu o nekonečné hmotnosti. Ona totiž nekonečná hmotnost bezrozměrného bodu nedává žádnou možnost jakéhokoliv fyzikálního kroku. Vyjádřeno jednoduše: nekonečno krát nula rovná se vždy nule.
Vycházejme tedy z předpokladu, že singularita byl nesmírně hmotný objekt nějaké látky, obrovské hustoty, ale také úctyhodného rozměru. Nelze tedy připustit, že Velký třesk byl srovnatelný – v principu – s výbuchem granátu, kdy veškerá hmota je ve zlomku sekundy rozmetána do okolí.

Šířil se třesk po vrstvách?
Singularita byla tedy zřejmě velice hmotný i rozměrný objekt – předpokládejme, že kulového tvaru, což je v kosmu obvyklé – a působením jeho hmotnosti došlo gravitačním tlakem k takovému stavu v jeho jádru, že došlo ke spuštění nám netušených reakcí. Ale vzhledem k tomu, že singularita měla obrovskou hmotnost a také rozměr (proto ta předchozí zmínka o rychlosti informace), nemohlo dojít k její okamžité expanzi do okolního prostoru.
Následující průběh byl kontinuální, pomozme si ale pro snazší pochopení grafickým znázorněním: singularitu si rozdělme několika soustřednými kružnicemi na:
Střed – kruh S, dále vrstvu 1, vrstvu 2 a vrstvu 3.
Takže: bouřlivé procesy se začaly odehrávat ve středu „S“, kde byl zárodek velkého třesku.
Mělo by dojít k okamžité expanzi tohoto prostoru, to ale
nebylo možné, neboť tomu bránila hmotnost ostatních vrstev.
Jenže není-li možná expanze, vzrůstá tlak. Ten zapůsobil na
vrstvu 1 a vystavil ji startovacím podmínkám středu „S“.
Čili ve vrstvě 1 se začalo odehrávat totéž, co ve středu „S“,
ale opět nemohlo dojít k expanzi této vrstvy, neboť jí bránila hmotnost vrstev 2 a 3.
Navíc – tlak se šíří všemi směry – došlo ke zvýšení tlaku ve vrstvě 1 a „S“, což mohlo vyvolat další netušené reakce. Nyní byla na řadě vrstva 2, která, svírána vrstvou 3, rovněž prošla tímto procesem. Ale vrstva 3 už  těmto podmínkám vystavena nebyla. Ta se pod mnohonásobně zvýšeným tlakem po procesech, vzniklých v předchozích vrstvách, rozletěla do okolního prostoru, protože už nebyla ničím svírána. Takže teprve nyní došlo k vlastnímu momentu Velkého třesku, kdy se látka, ze které se pak postupně zformoval vesmír, uvolnila ze sevření a expandovala, ale před ní se jako bublina rozpíná původní látka singularity, a to v úžasném množství oněch 73% hmoty celého vesmíru.

Je to šílená teorie?
Je třeba upozornit, že tento poměr hmot (73: 27) nebyl poměrem výchozím.V době Velkého třesku spolu částice velmi intenzivně reagovaly, v převážné míře docházelo k anihilaci částic a jen malá část jich přešla do stavu hmoty. Takže zpět na úvod: temná energie, způsobující zrychlování rozpínání vesmíru, není zřejmě nic jiného, než gravitační síla této obálky, která obklopuje „normální“ vesmír. Tato teorie splňuje jedno okřídlené rčení: je dostatečně šílená na to, aby mohla být pravděpodobná.

Co říkají encyklopedie?
Velký třesk (anglicky Big Bang) je vědecká kosmologická teorie, která popisuje raný vývoj a tvar vesmíru. Hlavní myšlenkou je, že obecná teorie relativity může být zkombinovaná s pozorováními galaxií vzdalujících se od sebe, z čehož se dá odvodit stav vesmíru v minulosti, ale i v budoucnosti. Přirozeným důsledkem velkého třesku je, že vesmír měl v minulosti vyšší teplotu a hustotu. Termín „velký třesk“ se v užším smyslu používá pro označení časového bodu, kdy začalo pozorované rozpínaní vesmíru, v širším smyslu na označení vzniku a vývoje vesmíru.

Předchozí článek
reklama
Související články
V úterý 7. února 2023 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Comet and Two Dippers“ (Kometa a dva vozy), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl 26. ledna 2023 ve Vysokých Tatrách, kam se autor snímku vydal za jasným počasím nad hladinu inverze […]
Saturnův měsíc Enceladus je v hledáčku astrobiologů už nějakou dobu. Ač svými rozměry nevelký, schovává v sobě řadu tajemství. To, že se pod jeho ledovým příkrovem ukrývá vodní oceán, je vědcům známo už nějakou dobu. Čerstvé analýzy ale ukazují nové skutečnosti o jeho chemickém složení. Už sonda Cassini, která Saturn a jeho měsíce zkoumala mezi […]
Astronomové objevili dvanáct dosud neznámých měsíců obíhajících kolem největší planety Sluneční soustavy Jupiteru. Král našeho planetárního systému tak obrátil skóre proti svému největšímu konkurentovi Saturnu a nyní na počet známých měsíců vede 92:83. Dosud neznámé měsíce byly objeveny pomocí pozemských teleskopů umístěných na Havaji a v Chile v loňském a předloňském roce. Nejedná se o […]
Jeden je od naší domovské planety vzdálený zhruba 630 milionů kilometrů, ten druhý dvakrát tolik… Přesto představují světy, které by se dali kolonizovat. NASA hodlá prozkoumat potenciál dvou vzdálených měsíců dvou plynných obrů: Europy a Titanu. Prvním kandidátem v dlouhé „výzkumné šňůře“ se stane druhý nejbližší Jupiterův měsíc, Europa. Právě pod jeho ledovou krustou se […]
Společnost Honda podepsala smlouvu o výzkumu a vývoji s japonskou kosmickou agenturou Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) týkající se „systému oběhu obnovitelné energie“, který má dodávat elektřinu pro zachování funkčnosti životního prostoru a různých systémů lunárních vozítek. Na základě této smlouvy agentura JAXA pověří společnost Honda, aby nejprve provedla koncepční studie a poté do konce […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz