Domů     Příroda
Jak spí vorvaň
21.stoleti 21.2.2008

Britští vědci přinášejí překvapivé novinky z fyziologie kytovců.Britští vědci přinášejí překvapivé novinky z fyziologie kytovců.Podle britské studie publikované v časopise Current Biology vorvani prokazatelně spí hlubokým spánkem. Až doposud se mělo za to, že kytovci si nemohou dovolit zcela usnout, proto vždy „vypínají“ jen jednu polovinu mozku. Tato teorie však vycházela pouze z pozorování menších druhů chovaných v zajetí (zejména delfínů). Britové u severního pobřeží Chille nicméně přistihli vorvaně, jak si těsně pod hladinou dopřávají dřímoty a nenechají se ničím rušit. Vůbec si nevšímali proplouvajícího potápěče a nevzbudila je dokonce ani loď s vypnutými motory. Vorvani odpočívají s dýchacím otvorem nad hladinou a usínají pouze na 10-15 minut. Podle údajů získaných z vysílaček upevněných na tělech zvířat takto tráví jen 7 % času denně. To je v porovnání s ostatními kytovci velmi málo. Běluhy například prospí (i když jen stylem „na půl mozku“) 32 % a plejtvákovci šedí 41 % času. Vorvaň by se tímto výkonem dokonce stal savčím rekordmanem ve bdění, za kterého byla dosud považována žirafa s 8 % času věnovanému spánku denně. Je ovšem také možné, že vorvani využívají i odpočinku s uspanou jednou polovinou mozku a těch 7 % hlubokého spánku mají jen jako bonus.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
Příroda 26.1.2026
Krokodýli patří mezi evolučně nejúspěšnější predátory. Nutno zároveň podotknout, že jde o velmi rozmanité živočichy. Dnes žijící krokodýli se člení do celkem tří čeledí. První zahrnuje aligátory a kajmany, další takzvané pravé krokodýly a třetí gaviály. Samozřejmě pak existuje řada rodů a jednotlivých druhů. Aligátory a pravé krokodýly lidé často zaměňují. Existují však mezi nimi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz