Domů     Příroda
Jak spí vorvaň
21.stoleti 21.2.2008

Britští vědci přinášejí překvapivé novinky z fyziologie kytovců.Britští vědci přinášejí překvapivé novinky z fyziologie kytovců.Podle britské studie publikované v časopise Current Biology vorvani prokazatelně spí hlubokým spánkem. Až doposud se mělo za to, že kytovci si nemohou dovolit zcela usnout, proto vždy „vypínají“ jen jednu polovinu mozku. Tato teorie však vycházela pouze z pozorování menších druhů chovaných v zajetí (zejména delfínů). Britové u severního pobřeží Chille nicméně přistihli vorvaně, jak si těsně pod hladinou dopřávají dřímoty a nenechají se ničím rušit. Vůbec si nevšímali proplouvajícího potápěče a nevzbudila je dokonce ani loď s vypnutými motory. Vorvani odpočívají s dýchacím otvorem nad hladinou a usínají pouze na 10-15 minut. Podle údajů získaných z vysílaček upevněných na tělech zvířat takto tráví jen 7 % času denně. To je v porovnání s ostatními kytovci velmi málo. Běluhy například prospí (i když jen stylem „na půl mozku“) 32 % a plejtvákovci šedí 41 % času. Vorvaň by se tímto výkonem dokonce stal savčím rekordmanem ve bdění, za kterého byla dosud považována žirafa s 8 % času věnovanému spánku denně. Je ovšem také možné, že vorvani využívají i odpočinku s uspanou jednou polovinou mozku a těch 7 % hlubokého spánku mají jen jako bonus.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti. Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na […]
Klepítkatci jsou členovci pojmenovaní podle klepítek neboli chelicer. Ty jsou přeměněným prvním párem končetin a skládají se ze dvou či tří článků. Že české označení klepítka nemusí být úplně přiléhavé, svědčí fakt, že výraz chelicery vychází z řeckého slova chélé, jež lze přeložit i jako dráp. Chelicery mohou bodat, kousat, efektivně manipulovat s potravou, mohou […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje – drží se totiž spíše při zemi. Nicméně v přírodě je tento druh na úbytě, patří ke zranitelným živočichům. V zoo ve stověžaté metropoli se zoborožci kaferští objevili již před více […]
Příroda 10.8.2026
Vznik velkých ploch obdělávané půdy změnil v průběhu let tvář naší krajiny. Připravil ji o její mozaikovitost a mnohé živočichy o útočiště, jež nacházeli v remízkách, alejích či na mezích. Tato homogenizace v zemědělství měla za následek úbytek biodiverzity. Do jaké míry zasáhl daný proces zvířecí říši, můžeme vysledovat například na populacích polních ptáků. Za […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz