Domů     Příroda
Jak spí vorvaň
21.stoleti 21.2.2008

Britští vědci přinášejí překvapivé novinky z fyziologie kytovců.Britští vědci přinášejí překvapivé novinky z fyziologie kytovců.Podle britské studie publikované v časopise Current Biology vorvani prokazatelně spí hlubokým spánkem. Až doposud se mělo za to, že kytovci si nemohou dovolit zcela usnout, proto vždy „vypínají“ jen jednu polovinu mozku. Tato teorie však vycházela pouze z pozorování menších druhů chovaných v zajetí (zejména delfínů). Britové u severního pobřeží Chille nicméně přistihli vorvaně, jak si těsně pod hladinou dopřávají dřímoty a nenechají se ničím rušit. Vůbec si nevšímali proplouvajícího potápěče a nevzbudila je dokonce ani loď s vypnutými motory. Vorvani odpočívají s dýchacím otvorem nad hladinou a usínají pouze na 10-15 minut. Podle údajů získaných z vysílaček upevněných na tělech zvířat takto tráví jen 7 % času denně. To je v porovnání s ostatními kytovci velmi málo. Běluhy například prospí (i když jen stylem „na půl mozku“) 32 % a plejtvákovci šedí 41 % času. Vorvaň by se tímto výkonem dokonce stal savčím rekordmanem ve bdění, za kterého byla dosud považována žirafa s 8 % času věnovanému spánku denně. Je ovšem také možné, že vorvani využívají i odpočinku s uspanou jednou polovinou mozku a těch 7 % hlubokého spánku mají jen jako bonus.

Předchozí článek
Další článek
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz