Vůně dokáží s mozkem pořádně zacvičit!

Parfémy patří k velmi luxusnímu zboží, za které jsou někteří lidé ochotni platit řádově desetitisíce korun. Aby výrobce nalezl správnou vůni, musí často dlouhou dobu hledat. Parfumérství je totiž obor, do kterého přesné vědecké metodiky pronikají jen velmi pomalu. Nejnovější objevy však naznačují, že tomu tak už nemusí být dlouho.Parfémy patří k velmi luxusnímu zboží, za které jsou někteří lidé ochotni platit řádově desetitisíce korun. Aby výrobce nalezl správnou vůni, musí často dlouhou dobu hledat. Parfumérství je totiž obor, do kterého přesné vědecké metodiky pronikají jen velmi pomalu. Nejnovější objevy však naznačují, že tomu tak už nemusí být dlouho.

Na výrobě parfému je nejzáludnější částí nalezení vůně, která by velké části populace voněla natolik příjemně, že za ni bude ochotna platit horentní sumy. Návrháři velkých parfumářských společností se shodují v tom, že by měla vyvolávat pocit štěstí a spokojenosti. Jak se však vlastně taková vůně hledá? Až donedávna si specialisté na smyslové vnímání mysleli, že z větší části je vliv čichových vjemů dán kulturním prostředím, ve které člověk vyrůstá. „Když jsem přijel do Velké Británie, byl jsem zcela vyveden z míry tím, že tady lidé považují vůni chryzantém za romantickou,“ říká Phillipe Durand z voňavkářské společnosti Quest International v britském  Ashofordu. „Ve Francii si ji spojujeme s pohřby a smrtí.“

Vrozený odpor
Poslední dobou však rozvíjející se poznání lidského mozku ukazuje, že emotivní vnímání pachů je z velké části vrozené. Týká se to zejména nepříjemných pachů. „Pokud by negativní vnímání některých pachů záviselo na tom, co se člověk musí nejprve naučit, mohlo by se stát, že bude mrtvý dřív, než mu začne nějaký pach vadit,“ vysvětluje Tim Jacob z britské Cardiffské univerzity. „Je tedy logické, že negativní vnímání pachů je v mnoha případech vrozené.“
Anne Churchill ze společnosti Quest International provedla studii, jejímž cílem bylo zjistit, jestli podobné vrozené reakce působí i u příjemných vůní. U třiceti dobrovolníků byly za pomoci encefalografu (EEG) měřeny reakce mozku na 50 různých vůní. „Aktivita mozku nám posloužila jako objektivní parametr. Samotné slovní hodnocení by mohlo být zavádějící,“ říká Churchill. Výsledky jí daly za pravdu. Zatímco lidé ze stejné země hodnotili předkládané vůně velmi podobně, jejich mozky na to měly jiná názor. Aktivita jednotlivých částí mozku byla i přes výsledný jednotný názor odlišná.

Nejasná příjemnost
Aktivita mozku se lišila například i u vůně levandule, která většině lidí (bez ohledu na jejich původ) připomíná příjemné uvolnění. Přesto existují i vůně, které zapříčinily stejnou stopu na EEG u všech zúčastněných dobrovolníků. „To nás utvrdilo v domněnce, že vnímání většiny příjemných vůní je ovlivněno kulturou. Přesto se najde i pár takových, pro něž máme hodnocení zakódováno v genech,“ dodává Churchill. „Sladké a pižmové vůně působí na všechny stejně příjemně protože reakce na ně byly pro přežití stejně důležité jako reakce na nebezpečné pachy.“
Nová metoda hodnocení vůní za pomoci EEG sice nenahradí živé návrháře parfémů, pomůže však výrobcům předpovědět, jaká směs pachových esencí bude příjemně vonět prakticky všem. „Pokud chce parfumér vytvořit voňavku, která se nestane krátkodobým prodejním hitem, ale udrží si oblibu po celá desetiletí či staletí, bude pro něj podobný test prakticky nezbytností,“ říká psycholog z britské Warwické univerzity Steve van Toller.

Věda zatím nestačí
Ale ani nalezení ideální vůně nemusí znamenat konečné vítězství. Výrobce parfému čeká jeden nedořešený úkol. Musejí přijít na to, jak chemickou látku s vysněnou vůní vyrobit. Špičkoví návrháři vůně dokáží svým nosem rozpoznat stovky a tisíce vůní, dokáží odhadnout, jak budou na které lidi působit, ale nemají ani ponětí o tom, jak má vypadat molekula chemické látky, která tuto vůni vydává.
U zraku či sluchu přesně víme, co stojí za naším vjemem. Barvy nás informují o vlnové délce světla, tóny o frekvenci zvuku. Přesný mechanismus čichového vnímání však vědci zatím neobjevili. Neexistuje tedy způsob, jak „vyrobit“ přesnou vůni, parfuméři jsou odkázáni pouze na míšení přírodních esencí, o kterých vědí, že jsou obsaženy v předmětech, jež žádaný pach vydávají. Případně mohou připravit molekulu, o které předpokládají, že tak skutečně vonět bude, a pak doufat, zkoušet něco jiného a zase doufat. Jedná se však o velmi nákladný  a zdlouhavý proces. Proto se také neobjevuje příliš nových esencí. Známé a dobré parfémy stavějí z větší části stále na těch samých, po desetiletí osvědčených příměsích. Patří mezi ně například pryskyřice kadidlovníku, esence z vanilky nebo z květů kanadské dřeviny ylang-ylang.

Pachy bez pravidel?
Nejnovější studie však napovídá, že metodě pokusů a omylů by i při výrobě voňavek mohla začít zvonit hrana. „Snažili jsme se přijít na nějaký vztah mezi strukturou molekuly a její vůní,“ říká jeden z jejích autorů Noam Sobel z Wiezmannského vědeckého ústavu v izraelském Rehovotu. Zdaleka se nejedná o první pokus předpovědět vůni podle fyzikálních vlastností molekul, dosud však podobné snahy nepřinášely příliš uspokojivé výsledky. A ani samotni autoři nové studie toho příliš nevědí. „Nikdo nedokáže říct, co přesně stojí za určitým pachem dané molekuly. Zdá se, že na to nelze aplikovat žádné obecné pravidlo,“ říká Rehan Khan z Kalifornské univerzity v americkém Berkeley, který se na studii také podílel. „Nikdo neví, jak se pach změní, když se změní jednoduchá vazba na dvojitou. Jestli se květinová vůně přemění na citrónovou.“

Hádání z molekul
Khan se Sobelem požádali 150 autorů parfémů, aby za pomoci 146 daných slov (jako například alkoholická, čokoládová, banánová, dřevěná…) popsali 144 odlišných vonných látek. Na základě těchto hodnocení sestavili tabulku podobnosti vůní a snažili se následně najít souvislost mezi popisovaným pachem a strukturou molekuly látky. Do úvahy přitom brali počet atomů a funkčních skupin, počet a druh chemických vazeb, molekulovou hmotnost a podobně. A zdá se, že záhadu vyřešili. „Seřadili jsme molekuly podle jejich kompaktnosti a pak jsme přesně věděli, jak bude působit  molekula na určitém místě této řady,“ říká Khan. „Zdá se, že vůně je opravdu dána hustotou molekuly.“
Cibulovou a česnekovou esenci například na této stupnici dělí 9 bodů ze 183 možných. Mezi cibulí a vanilkou pak je plných 80 bodů.
Z výzkumu celkem 1500 různých látek vyplynulo, že těžší molekuly s větší hustotou vydávají příjemnější pachy, lehčí naopak mívají pronikavé ostré vůně. Následoval test 20 neznámých látek, u kterých měli vědci za úkol předpovědět jejich vůni podle vlastností molekul. U většiny látek se tato předpověď shodovala se slovním hodnocením vůně, které provedli dobrovolníci.

Finální úspěch?
Ne všichni však s výsledky studie souhlasí. Upozorňují především na to, že stupnice Khana a Sobela staví více na příjemnosti než přesném popisu vůně. A právě skutečnost, že přitažlivost vůně je dána z části kulturními zvyklostmi, byla potvrzena v několika nedávných publikacích. „Například Francouzi si některé vůně spojují s pachy sýrů a jejich emocionální podtext se u nich výrazným způsobem liší od zbytku Evropy. Nebo takový duran. Většině lidí se jejich zápach hnusí. Obyvatelé jihovýchodní Asie však mají na toto odporně smrduté ovoce jiný názor,“ namítá neuropsycholog z Brown University na Rhode Islandu v USA. „Lidé se pachem řídí i při výběru partnera. Vyšlo mnoho studií o tom, že pachové preference jsou zčásti dané geneticky a zčásti kulturou. Arabovi učaruje jiná vůně než Eskymákovi. Rozhodně se nedá říci, že vnímání vůní je u všech lidí stejné a závisí jen na složení molekuly.“

Jak se modeluje čich
V současnosti převládá názor, že naše čichové receptory se „zapínají“ v závislosti na tvaru molekuly pachové látky. Podle této hypotézy taková molekula zapadne na své místo jako klíč do zámku a odemkne cestu pro předání instrukce čichovému nervu. V 90. letech minulého století však Luca Turin z University College London přišel s prací, v níž fungování čichu na základě tvaru zpochybňuje a uvažuje o vlivu vibrace molekul. „Existuje mnoho látek s velmi podobným tvarem molekul, jež vydávají zcela nezaměnitelné pachy. Naopak bychom našli velké množství molekul, které si nejsou tvarově vůbec podobné, a zároveň voní přibližně stejně. Velmi podobně přitom i vibrují.“

Jak funguje umělý nos?
Andrew Horsfield z Univesity College London sestrojil nedávno umělý nos, který rozeznává pachy právě podle vibrace molekul. Jeho čichové receptory představují jakési kapsy. Jak se molekula do této výdutě zasouvá, uvolní na jedné její straně elektron. Pohyb elektronu rozvibruje molekulu, a pokud ta se začne „vrtět“ ve správném rytmu, uvolněný elektron se dopraví na druhou stranu kapsy. Usazení elektronu funguje jako sepnutí spínače, který vyšle signál čichovému nervu. „Tento princip vypadá jako docela komplikovaný mechanismus,“ říká jeden ze zastánců staré tvarové teorie John Mitchell z Cambridgské univerzity. „Biologie nicméně někdy vyžaduje složitá řešení.“ Hlavním otazníkem nad touto hypotézou byla rychlost, s jakou dokáže umělý nos zareagovat na pachovou molekulu. Ukázalo se však, že to zvládá v řádech milisekund, tedy stejně rychle jako lidský nos.
Otázku, která z verzí je správná, by měla rozřešit „soutěž modelů“, ve které proti sobě nastoupí umělý nos s receptory pracujícími s tvarem molekuly a model vyhodnocující vibrace molekul.

7 nejdražších parfémů světa
1. Imperial majesty
Cena: 4 250 000 Kč
Autor: Brit Clive Christian
Parfém zapsaný v Guinessově knize rekordů sám o sobě ani tak drahý není. Nejdražší položkou na jeho kontě je totiž luxusní flakón vyrobený z čirého křišťálu. Zdobí jej proužek z osmnáctikarátového zlata posázený brilianty. Samotný parfém je namíchán z esencí vanilky, kosatce, ylang-ylangu, santalového dřeva a bergamotu a v běžném flakónku je k dostání za 47 000 Kč.

2. Parfum VI
Cena: 2 000 000 Kč
Autor: Brit Artur Burnhal
Stejně jako v předchozím případě i u Parfumu VI se na značné části obrovské sumy podílí cena za luxusní lahvičku. Ta je vyrobena z platiny a zdobí ji čtyřiadvacetikarátové zlato, rubíny a brilianty. Zajímavé je, že marnotratnost je tentokrát přisuzována mužům. Jedná se totiž o pánský parfém, který se údajně voní například Mike Tyson nebo Michael Jackson.

3. Parfém na míru
Cena: 750 000 Kč
Autor: Guerlain boutique na pařížské Champs Elysée

Firma nabízí službu, jejíž podstatou je konzultace odborníků a následná výroba parfému na přání Ten má údajně být vyroben tak, aby co nejlépe podtrhoval osobnost zákazníka. Parfém je hotov do půl roku od uskutečnění zakázky. Nikdo další si jej pak už koupit nesmí. Služba zákazníkovi zaručuje, že jeho konkrétní vůni bude nosit jen on sám. Vyrobí pouze pár lahviček do zásoby pro případ, že by majiteli jeho voňavka došla.

4. Amouage
Cena: 250 000
Autor: vyrábí se podle starých arabských receptů

Exkluzivní cibulovitý flakónek ze čtyřiadvacetikarátového zlata ukrývá směs složek především z kadidla a dalších 120 esencí (např. pačuli, jasmín, ylang-ylang). Kadidlová vůně je ve skutečností vůní pryskyřice listnatého stromu kadidlovníku pravého.

5. Caron’s Poivre
Cena: 36 000 Kč
Autor: pařížská firma Caron

Caron byl založen roku 1904 a svůj neslavnější parfém vyrobil v roce 1954. Poivre ve francouzštině znamená pepř a jeho vůně skutečně připomíná směs černého a červeného pepře. Parfém se prodává v křišťálové lahvičce je určen jak ženám, tak mužům.

6. Chanel No. 5
Cena: 33 000 Kč
Autor: Francouz Coco Chanel
Chanel No. 5 je pravděpodobně nejznámějším parfémem na světě. Také se stal prvním parfém, který nesl jméno svého autora. Prodává se v křišťálové lahvičce.

7. Les Larmes Sacrées de Thebes
Cena: 30 000 Kč
Autor: francouzská firma Baccarat

Baccarat je proslulý zejména křišťálovými flakóny, ve kterých se uchovávají luxusní parfémy (například výše uvedený Caron’s Poivre). V 90. letech minulého století se však rozhodl vytvořit i svůj vlastní parfém. Na velké části jeho ceny se opět podílí křišťálová lahvička, která v tomto případě připomíná pyramidu. Samotný parfém kromě jiného zahrnuje esence jasmínu, jantaru, pepře, pižma a zejména myrhy, čímž má připomínat atmosféru starého Egypta.

Co komu voní
Melounová vůně je většinou kultur vnímána jako příjemná a osvěžující, v USA si ji lidé spojují se saténem.
Vanilková vůně u Američanů navozuje pocit pohodlí a laskavosti, ve Francii podtrhuje ženskost a eleganci.
Liliová vůně ve Francii znamená náklonnost, lásku a romantiku, v Mexiku naopak nevinnost a naivitu.
Okurková vůně je ve Francii a Německu vnímána jako osvěžující a povzbuzující, v Mexiku a Číně připomíná přírodu (ale ne osvěžující).

Nebezpečný ovladač našich nálad
Některé obchodní řetězce využívají faktu, že lidé podvědomě déle zůstávají na místech s určitou vůní. Ovlivňování lidského chování za pomoci pachů je ostatně tím nejúčinnějším řešením, jaké může obchodníky napadnout. Štěstím je, že o tom téměř nevědí a že čichové vjemy se zatím nemohou šířit televizí, internetem a v nějaké větší míře ani tiskovinami.
Za neomylnými účinky vůně vězí způsob, jakým informace z nosu zpracovává náš mozek. Přestože přesný mechanismus ještě není zcela odhalen, neurologové vědí dost na to, aby mohli konstatovat, že čich má na naše emoce ze všech smyslů největší dopad.
Z čichového nervu přicházejí informace o vůních do čichové kyje, která slouží k jejich prvnímu zpracování. Odkud putují dál do hlavního centra pachů, tzv. primárního čichového kortexu, který je součástí šedé kůry a kde dochází ke konečnému vyhodnocení přijatých signálů. Přitom však také zabloudí i do limbického systému (části mozku řídící instinkty, emoce a paměť, která leží na vnitřním okraji mozkových hemisfér) a začnou tahat za nitky emocí. U savců k tomu dochází v mnohem časnější fázi zpracování informací než u všech ostatních smyslů. To má za následek téměř okamžitou emocionální odpověď, což znamená, že tato odpověď je dalšími faktory korigována až zpětně, tedy s menší účinností. Pokud by tedy chtěl někdo ovlivnit naše emoce a subjektivní pocity, je pro něj pach tím nejúčinnějším nástrojem.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Soukromé vysokorychlostní vlaky na Floridě

Soukromé vysokorychlostní vlaky...

V USA začnou od prosince fungovat první soukromé...
V Kanadě byla nalezena jeskyně z doby ledové

V Kanadě byla nalezena jeskyně z...

Pouhých deset metrů pod kanadským Montrealem byla nedávno nalezena jeskyně...
Před 50 lety byl představen Concorde

Před 50 lety byl představen...

Bylo pondělí 11. prosince 1967 a na letišti ve francouzském...
Češi vyvíjejí virtuální brýle s OLED displeji

Češi vyvíjejí virtuální brýle s...

Společnosti VRgineers se podařilo vyvinout brýle pro virtuální realitu...
Psi jsou chytřejší než kočky

Psi jsou chytřejší než kočky

Častým sporům milovníků psů a koček o inteligenci jejich domácích mazlíčků mohou...
„Česká nobelovka“ zná svého majitele za rok 2017

„Česká nobelovka“ zná svého...

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády České republiky každoročním...
Bude se v Česku vyrábět solární vzducholoď?

Bude se v Česku vyrábět solární...

V České republice se pokusí zakladatelé startupu Aeroprag 250 sestrojit...
Smutné výročí konce legendární aerolinky

Smutné výročí konce legendární...

Včera tomu bylo rovných 26 let, co definitivně skončila...
Stále plýtváme potravinami

Stále plýtváme potravinami

Ročně skončí v České republice v odpadcích celkem 829 851 tun potravin. Jen pro...
Žádný člověk, ale elektromobil Tesla Roadster poletí k Marsu

Žádný člověk, ale elektromobil...

Přijde vám to zvláštní? Elonu Muskovi zřejmě nikoliv. Není tajemstvím, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Otázka za milion: Jsou vitaminové doplňky škodlivé?

Otázka za milion: Jsou vitaminové...

Pokud pravidelně užíváme vitamin C nebo multivitamín třeba v šumivých...
Symbol amerických Vánoc: Pomohl Santa Claus vyhrát unionistům válku?

Symbol amerických Vánoc: Pomohl...

„24. prosince 1864. Obvykle byl velmi rušný den spojený s přípravami...
Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co všechno nám můžou hackeři ukrást?

Hrozivé riziko wi-fi signálu: Co...

Bezdrátový přístup k internetu je dnes k dispozici v hotelech, na...
Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý aligátor, žirafa i klokan

Unikátní hříčky přírody! Sněhobílý...

Zbarvení je jejich prokletím. V přírodě jsou natolik nápadní, že se stávají...
Peníze, drogy a smrt: Kdo byli nejbohatší drogoví dealeři? 

Peníze, drogy a smrt: Kdo byli...

Lesk zlata, na zakázku vyrobené zbraně a především obrovská moc, na kterou mnozí...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.