Domů     Vesmír
Exkluzivně s Vladimírem Remkem: Sním o letu na Mars
21.stoleti 19.2.2008

Ač se tomu nechce věřit, 2. března před 30 lety odstartoval do vesmíru první a dosud jediný Čech. Od roku 1978 se do kosmického prostoru podívalo tolik mezinárodních posádek, až se staly běžnou součástí našeho života. A zapomínáme, že dveře do vesmíru jim otevřel kluk od Českých Budějovic, dnes plukovník v.v. Vladimír Remek. Tehdy jsme se stali třetí zemí světa, která měla svého kosmonauta.Ač se tomu nechce věřit, 2. března před 30 lety odstartoval do vesmíru první a dosud jediný Čech. Od roku 1978 se do kosmického prostoru podívalo tolik mezinárodních posádek, až se staly běžnou součástí našeho života. A zapomínáme, že dveře do vesmíru jim otevřel kluk od Českých Budějovic, dnes plukovník v.v. Vladimír Remek. Tehdy jsme se stali třetí zemí světa, která měla svého kosmonauta.

S dnešním poslancem Evropského parlamentu Vladimírem Remkem si prohlížíme fotografie, které jsem pořídil v říjnu 1978 v Dubrovníku, kde jsme se účastnili kongresu Mezinárodní Astronautické Federace (IAF). Tam byl Vladimír delegován už jako už známá osobnost – l. kosmonaut jiné národnosti než Rus či Američan. Že byl tehdy na roztrhání asi nemusíme zdůrazňovat.

Vzpomínáš na Dubrovník rád?
VR: Určitě. Už jen proto, že Dubrovník byl první a poslední kongres, na který jsem byl oficiálně delegován, tenkrát asi nebylo – už kvůli sovětské straně – jiného vyhnutí.
V roce 1979 následoval Mnichov a tam už mne z naprosto banálních důvodů nepustili. A to přesto, že jsem byl právě v Dubrovníku požádán o přednášku pro Mnichov na téma „Zkušenosti ze spolupráce při letech mezinárodních posádek“.

Ani kosmonaut u nás neměl zvláštní privilegia?
VR: Z tohohle hlediska asi ne. A rozhodně jsem nechtěl být ikonou režimu, jako se stalo Gagarinovi. Právě proto na Dubrovník rád vzpomínám, protože pak jsem na podobnou akci s tak zajímavou dělnou atmosférou a zápalem pro kosmonautiku – z různých důvodů – už oficiálně delegován nebyl. Teprve v roce 1982 jsem byl vyslán do Vídně na UNISPACE, konferenci OSN o mírovém využívání kosmu…

Vracím se k Dubrovníku 78 i proto, že jsi tehdy měl ještě čerstvou, půlroční zkušenost z kosmického letu, navíc mezinárodního. Proti dnešním „turistům“ jsi prošel dost tvrdým výcvikem.  Navíc, z dnešního hlediska se tehdy létalo na poměrně primitivně vybavených lodích. Do jaké míry jsi ty konkrétně poznal obtížnost profese, zvané kosmonaut?
VR: Těžká odpověď. Ti, co létali před námi, to zcela evidentně měli mnohem těžší. Myslím, že celkem dobře znám situaci, jaká byla v sovětském kosmickém programu, než začaly lety mezinárodních posádek. I když ne do všech detailů, ale s řadou lidí jsem se setkal v rámci přípravy i potom a leccos jsme si řekli.
Zejména ti z prvního, Gagarinovského oddílu, se připravovali na něco, co tenkrát mohl někdo jen těžko odhadnout – jak to vlastně ve vesmíru bude vypadat, co nás tam čeká. Naštěstí se ukázalo, že člověk tam přežije ve zdraví i měsíce, že neztrácí schopnost logického myšlení a že to může dobře  trénovaný jedinec téměř stoprocentně zvládnout.
V samotných začátcích samozřejmě existovaly až extrémní nároky na zdravotní stav, fyzickou zdatnost a odolnost. Při výběru či předchozích experimentech lidi kolikrát až extrémně zatěžovali – například na centrifuze (říká se, že kosmonaut Jelisejev vydržel šestnáctinásobné přetížení! – pozn. autora), v barokomorách a podobně

V tomto smyslu jste to už měli lehčí… 
VR: Už se vědělo, že není potřeba organismus tak drezírovat, ale těm, kteří ty začátky zažili, se mohlo zdát, že my jsme už přišli k hotovému. Ale pozor! Bylo to tvrdé, náročné, dostávali jsme zabrat, ale už to nebylo zbytečné týrání organismu, jak často v začátcích kosmonautiky. Dnešní tzv. turisti to mají zase o dost jednodušší.
Z odstupem let mohu konstatovat, že pro mne to spíše bylo psychicky náročné. Co si budeme vyprávět, byla to unikátní příležitost, to jsme si všichni uvědomovali, i když tenkrát jsem si myslel, že může dojít k nějakému opakování letu. Bohužel, zůstalo to ojedinělou záležitostí. Zejména jsme si dobře uvědomovali, že ten, kdo poletí první, tak bude prvním po Rusech a Američanech, což byla motivace jako hrom! (Např. Poláci velmi stáli o to být první a několikrát v Moskvě na nejvyšší úrovni intervenovali za Hermaszewského – pozn. autora.)
A já mohu to říci i dnes, po třiceti letech, stejně jako tenkrát, že jsem měl pocit, že dělám něco pro svoji republiku, i když to možná zní nadneseně, ale já jsem ten pocit tenkrát měl a dost intenzivní a byl jsem hrdý, že mohu svou vlast takto reprezentovat.
Také jsem měl radost z toho, že se let povedl, že jsme se spojili se stanicí Saljut 6, splnili program včetně vědeckých experimentů a po týdnu jsme úspěšně přistáli. Ono se o tom moc nemluvilo a musím to i dnes zaklepat, ale náš let byl jeden z nejúspěšnějších letů v historii kosmonautiky vůbec.

Podívejme se na perspektivy kosmonautiky. Nezdá se ti, že ten útlum z 90. let trvá nějak moc dlouho? Sice se začíná v USA připravovat návrat na Měsíc, možná i pod čínským tlakem, vážně se začíná uvažovat o pilotované expedici na Mars ve dvacátých letech, i když z hlediska technologické vyspělosti jsme tam mohli přistát už v minulém století. Jak ty vnímáš věrohodnost těchto současných plánů?
VR:
K tomu se docela nerad vyjadřuji, zvláště když se má hovořit o termínech.Já to vše vnímám prismatem projektu Apollo, který skončil šesti přistáními na Měsíci a hotovo. Zájem o Měsíc opadnul v momentě, když se Američani ujistili, že Sověti se na Měsíc nevypraví.
Čili – byl to vyloženě prestižní politický tah a pak se od pokračování upustilo, byť NASA měla další plány v rámci programu Apollo Aplication. Tím vůbec nesnižuji odvahu těch, kteří tam letěli a přistáli. Otázkou je, kdy budeme potřebovat se na Měsíc vrátit. Jestli to opět nebude jen z politických důvodů – aby tam nebyli dříve Číňané… Uvidíme.
Jinak je jasné, že technicky lze let na Mars zabezpečit a také lékařské výzkumy jsou tak daleko, že víme, zda lidé přežijí více jak rok v beztížném stavu v pořádku či ne. Jsme srozuměni s tím, že to nebude procházka na týden či měsíc, ale minimálně rok, dva, včetně pobytu na Marsu.
Otázka však zní, co si od toho slibujeme? Tu si můžeme položit i v souvislosti s Měsícem. Faktem je, že cena Projektu Apollo – tj. 25 miliard tehdejších dolarů, byla v 60. letech cenou přijatelnou za navrácení politické a technologické prestiže Spojeným státům. Vůči tomu, co USA vydávají na zbrojení to byl a je pakatel a ještě program Apollo přinesl vedlejší efekty technické a ekonomické,  které to kompenzovaly.
Jenomže tehdy nebyl důvod, abychom na Měsíci nadále zůstávali. Dnes je situace jiná, protože s Měsícem se počítá jako s trvalou přestupní stanice pro další expanzi do vesmíru, například právě pro let na Mars. Ale pořád zde vyvstává základní otázka – co si odtamtud přivezeme – mimo sumy poznatků. 
Nicméně se bráním předpovídat termíny, kdy se tak stane, protože to záleží na mnoha jiných faktorech, než je technika.

Dobře, bráníš se konkrétním předpovědím, i když se tu rýsují v plánech NASA pravděpodobné termíny, ale určitě by ses letu na Mars rád dožil, ne?
VR: Já jsem na takto položenou otázku vždy odpovídal, že bych se toho rád zúčastnil. Ale samozřejmě bych se toho alespoň rád dožil jako pozorovatel tady na Zemi a určitě budu posádce držet palce. Doufám, že to zase nebude tak vzdálená budoucnost a taky  že mi bude zdraví sloužit a nějakých těch 15 – 20 let tu ještě budu po světě běhat.
Řekl bych, že let na Mars je žádoucí i z hlediska budoucího vývoje. Nechci předjímat, ale jednou může lidstvo opravdu stát před problémem migrace na jiné planety nebo dokonce k jiné hvězdě a bude nuceno vytvořit nějakou tu „Noemovu archu“ v zájmu zachování inteligentního života. Co víme?
Třeba se vynoří nějaký nový impuls, který rozvoj meziplanetárních letů urychlí.

Vladimír Remek (*26. září 1948, České Budějovice) je prvním a dosud jediným českým kosmonautem. Současně byl 1. cizincem, který se zúčastnil mezinárodních pilotovaných kosmických letů programu Interkosmos v bývalém Sovětském svazu. Remek byl 87. kosmonautem světa, prvním z jiné země než SSSR a USA.
Absolvoval vojenské letecké učiliště v Košicích, dále pak m.j. Vojenskou školu GŠ SSSR v Moskvě. V roce 1978 se stal prvním československým kosmonautem v kosmické lodi Sojuz 28, které velel A. Gubarev. Do 10. března pracovala posádka na palubě orbitálního komplexu Saljut 6 spolu s kosmonauty Romaněnkem a Grečkem. Celková délka Remkova letu činila 190 hodin a 18 minut.
Po návratu do vlasti působil Vladimír Remek m.j. jako vedoucí pracovník ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze-Kbelích. Do roku 1990 byl zaměstnán jako vojenský pilot. V letech 1990–1995 byl ředitelem Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích, odkud odešel v červnu 1995 do zálohy v hodnosti plukovníka.
V dalších letech byl m.j. generálním ředitelem společného podniku CZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu, posléze obchodním radou českého velvyslanectví v Moskvě.
V současné době je poslancem Evropského parlamentu.

Související články
Vesmír 2.11.2024
Halloween je tady a s ním jako na zavolanou přichází zprávy o dvou černých dírách, které vzbuzují mezi astronomy pořádný respekt a možná i trochu strach. Jedna z těchto černých děr je jakýmsi sériovým vrahem, který se chystá zničit druhou hvězdu během pouhých pěti let. Druhá zase patří do systému, který vědci popisují jako „černoděrový […]
Vesmír 1.11.2024
Když před 66 miliony lety narazila do Země planetka, které se přezdívá Chicxulubský asteroid, způsobila celoplanetární pohromu. Vedla k vyhynutí dinosaurů a dalších forem života. Nyní vědci zjistili, že 200krát větší planetka naopak před 3 miliardami let napomohla rozvoji života na naší planetě. Důkazem toho, že na Zemi dopadla na konci křídy planetka, která způsobila […]
Vesmír Zajímavosti 31.10.2024
Blíží se největší tuzemský festival kosmických aktivit Czech Space Week. Už sedmý ročník největší koncentrace vesmírných technologií a informací, průmyslových podniků, nově vzniklých startupů proběhne od 4. do 10. listopadu. Hlavní událostí festivalu budou již tradiční průmyslové dny Space2Business, které do Česka přilákají řadu zahraniční firem a expertů. Účast na veletrhu kosmických firem přislíbil americký […]
Vesmír 30.10.2024
Více než 100 let víme, že se galaxie v Andromedě řítí k Mléčné dráze. Posledních 10 let málokdo pochyboval o tom, že jejich střet bude nevyhnutelný – o podobné galaktické kolize ostatně ve vesmíru není nouze. Jak ale ukazuje nová studie, může existovat stejně velká šance, že se obě galaxie šťastně minou. Pokud se vám příště bude […]
Technika Vesmír 28.10.2024
Česko se chystá na největší tuzemský festival kosmických aktivit Czech Space Week, kde nemůže chybět jedna velká společnost z malého pošumavského města. V Klatovech totiž společnost ATC Space vyrábí komponenty pro novou evropskou raketu Ariane 6. Vlajková loď Evropské kosmické agentury už 9. července uskutečnila úspěšný první start, málokdo ale ví, že se raketa neobejde […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz