Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte – tedy včetně tohoto textu!
Zasáhne nic netušícího bezbranného člověka jako blesk z čistého nebe. Cévní mozková příhoda (CMP), zvaná též mozkový infarkt, iktus či mrtvice, je po infarktu myokardu a rakovině třetí nejzávažnější příčinou úmrtí obyvatel vyspělého světa. Jen v naší republice každoročně zaútočí na 37 000 lidí různého věku.
A co je horší: téměř 60 % postižených umírá ihned či relativně brzy poté! Pokud už mají štěstí a přežijí, většinou si nesou dalším životem nepříjemné následky. Možná sami znáte postižené s částečně nebo úplně ochrnutým tělem, poruchami řeči či orientace a dalšími krutými připomínkami „mrtvičky“.
„Existuje jistá podobnost mezi infarktem srdečním a mozkovým. Ovšem lidé dost vědí o infarktu srdečním, znají zásady první pomoci. Naším cílem je, aby něco podobného, třeba o příznacích, věděli i lidé postižení cévní mozkovou příhodou,“ dozvědělo se 21. STOLETÍ od MUDr. Roberta Mikulíka z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice U Svaté Anny v Brně.
Pročpak jste jak hadrový panák?
Slova odborníka smutně potvrzuje i čerstvý průzkum o znalosti příznaků CMP. Zúčastnilo se ho v ČR 252 respondentů (domácností). Při zřetelných problémech postiženého s ovládáním končetin (hlavně horních), kdy si náhle ani neumí zapnout knoflík či zavázat tkaničku u bot, nebo při poruše řeči by volalo záchranku pouhých 44 % dotázaných. Zato u příznaků srdečního infarktu by to hned udělalo 71 procent. Takže tady, i když jde o život, chybí základní „osvěta“.
Ač vám to vůbec nepřejeme, zkuste se vžít do role člověka, na kterého chce zákeřná CMP se smrtí v zádech zaútočit.
Jakými příznaky se ohlašuje? Její projevy se vztahují na konkrétní poškozené části mozku. Vzhledem k tomu, že se některé nervové dráhy kříží, při vzniku obtíží v pravé mozkové hemisféře dochází k postižení končetin na levé straně – a naopak.
Přepadá vás náhlá slabost. Ztrácíte cit ve tváři, končetiny na jedné polovině těla máte jako hadrový panák. Neovládáte ruku, ze které vypadávají věci. Neposlouchá vás ani noha, zakopáváte o její špičku. Jste nemotorní, brní vás tvář nebo úplně ztuhne – nemůžete se usmát. Náhlá zmatenost vyvolává i starosti s mluvením nebo porozuměním. Poklesává vám ústní koutek. Slova ostatních registrujete jen jako nesrozumitelné zvuky. Přestáváte vnímat teplo, dotek či bolest. Utrpením je pro vás snaha něco napsat nebo číst. Zvlášť když vás zaskočí rozmazané vidění nebo ztráta zraku – v jednom oku, někdy i v obou. Marně se při chůzi, pokud jste jí vůbec schopen, snažíte překonávat závratě: Ztrácíte rovnováhu, mnohdy nekoordinovaně padáte na zem. V hlavě vám jak o závod buší do kovadlinek tisíce permoníčků. Náhlá bolest někdy přechází v naprostou ztuhlost krku.
Pozor: Ještě horší je, že až v polovině případů se CMP žádnými varovnými příznaky neprojevuje a rovnou útočí!
Šance žije do tří hodin!
Co máte dělat s příznaky? Hazardem se životem je domněnka, že náhlé trápení samo pomine, když si na chvilku s nadějí sednete či ještě raději v klidu lehnete. Odborníci nedoporučují ani další dobu zabírající návštěvu praktického lékaře. Ten dobře ví, jak nebezpečná je ischemie (místní nedokrevnost).
Asi 80 procent tvoří cévní příhody ischemické, což je poškození tkáně nedostatkem kyslíku, při kterém postupně dochází k odumírání mozkové tkáně. Při závěru mozkové tepny každou minutu neodvratně umírají dva miliony mozkových buněk!
„Hlavní roli hraje to, že pacienti neznají příznaky onemocnění a do péče lékařů
na specializované jednotce intenzivní péče (iktová jednotka) se dostávají pozdě,
tedy až po kritickém času, který je maximálně tři hodiny,“ upřesňuje pro 21. STOLETÍ MUDr. Jaroslav Elis z neurologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Ten je zde primářem prestižní iktové jednotky, což je něco obdobného, jako když se před 15 léty zřizovaly koronární jednotky pro srdeční infarkty. (Latinské slovo ictus se překládá jako úder.)“
„Naše iktová jednotka intenzivní péče pracuje od roku 1993. Byli jsme třetí v republice. Od roku 2004 plní funkci vysoce specializované iktové jednotky.
Ve zdejší nemocnici vytváříme iktové centrum a budeme schopni pokrýt oblast, kde žije až půl milionu obyvatel. Postiženým zajistíme vysoce specializovanou péči.“.
Zatím to však není všeobecná realita, většina postižených končí na standardních odděleních (většinou interních), kde péče nemůže být tak dokonalá, protože zde nejsou monitory a jiná potřebná zařízení, ani speciálně vyškolení zdravotníci. Tak je lepší snaha o hospitalizaci alespoň na neurologických odděleních. Nyní je v ČR ročně asi 37 000 případů CMP. Ovšem jen polovina postižených svede zápas o život na JIP.
Trubičkou do mozku
Jak jim odborníci pomáhají? Nemohou se jako živí roboti řídit podle určité šablony. Případy se liší. Tradici při prvotním vyšetření má počítačová tomografie (CT) – zcela nebolestivé metoda, která v sobě kombinuje rentgenové vyšetření s počítačovým systémem. Výsledkem je obrázek řezů tělem pacienta. Další doplňující informace dodá nebolestivé vyšetření magnetickou rezonancí (MR). Ještě přesněji než CT prokáže některé cévní anomálie, které mohou odstartovat krvácení. Jindy vyšetřovanému do cévního řečiště aplikují kontrastní látky, takže specialisté jako detektivové přesně zjistí, kde se ukrývá pachatel – třeba embolus (krevní sraženina).
Primář Elis: „Do periferní žíly podáváme lék, který má za úkol potlačit srážení krve, tak rozpustit cévní zátku a tím umožnit obnovení průtoku krve cévou. To je ideální stav. Zmíněný léčebný zásah musíme udělat nejpozději do tří hodin od prvních příznaků, které pociťuje pacient. Jinak mozková tkáň postupně velice rychle odumírá. Kdybychom později obnovili průtok cévou do oblasti mozku, která už je nenávratně ztracena, způsobili bychom krvácení, což by pacienta s největší pravděpodobností zahubilo. Taková léčba se však může provádět jen na specializovaných pracovištích.“
Další způsob: Cévku lze i roztáhnout a vložit do ní speciální výztuhu – sten.
Jiná alternativa: Na specializovaných pracovištích dokážou zavést velmi úzké trubičky – mikrokatetry až přímo do hlavy, do různých mozkových tepen, takže se tam obnoví průtok krve.
Cizinec se v Praze podruhé narodil
Světovou novinkou se stala trombolýza. Jak ji provádíte, pane primáři?
„Do uzavřené tepny, zvané bazální, která je u mozkového kmene, kde jsou všechna životně důležitá centra. Běžně při zasažení této oblasti bez pomoci pacient umírá. Sem se mikrokatetrem zavede spirálka a s její pomocí se sraženiny vytahují mimo tělo. Trombolýza znamená jediný postup, který postiženého může v podstatě uzdravit z minuty na minutu či z hodiny na hodinu. Jen tímto způsobem můžeme odstranit uzávěr mozkové tepny, což je hlavní příčina mozkového infarktu.“
Doslova (naštěstí!) živým důkazem je Jack Black – osmapadesátiletý Angličan žijící ve Španělsku. Chtěl poznat krásy Prahy, kde se ubytoval v luxusním hotelu. Podrobnosti zná primář Jaroslav Elis:
„Já jsem shodou okolností sloužil o víkendu. Pan Black v sobotu nad ránem kolem půl páté ochrnul na pravou stranu těla, takže nehýbal ani dolní, ani horní končetinou – a navíc nemohl mluvit. Ani nerozuměl řeči, když na něj někdo mluvil. Hotelová služba okamžitě přivolala záchranku, ta volala mně. Naše oddělení emergency už na záchranáře čekalo. Byla připravena všechna vyšetření – počítačová tomografie, takže zdržení bylo naprosto minimální. Zjistili jsme, že problém není v tepně krkavici, ale uvnitř mozku. Využili jsme moderní osvědčené trombolýzy. Pacient se během jediného dne zcela uzdravil!“
Pana Blacka alias Černého, třebas ještě trošku bílého, mám šanci vidět pouhé tři dny po jeho postižení na desinfekcí vonící iktové jednotce. Ve velkém pokoji sedí na speciálním lůžku, které s příslušenstvím stojí 1, 5 milionu korun. Vděčně tiskne ruku primáři Elisovi a zcela jasně říká: „Jsem moc šťastný, že mě skvělí čeští lékaři zachránili, když už po mně sahala smrt.“
Ve zvláštní místnosti zdravotnice sleduje na monitorech dění na všech šesti oddělených lůžkách. Pacienti po prodělané „mrtvičce“ totiž bývají často neklidní a mohl by jim hrozit bolestivý pád.
Pan primář vysvětluje: „Tím, že pacientovi poskytneme trombolýzu, tedy léčbu, která otevře tepnu uzavřenou v důsledku krevní sraženiny, snížíme mortalitu (úmrtnost) a morbiditu (invaliditu) asi o13 procent.“.
Trombolýza je výjimkou
O to více překvapí zjištění, že trombolýzu jako účinnou léčbu v roce 2006 v jednotlivých krajích ČR dostala jen necelá tři (!) procenta pacientů. Pokud by se to podařilo zvýšit na 10 %, „hrobníkovi z lopaty“ by uteklo“ ročně cca 400 pacientů!
Nutno říci, že trombolýzu perfektně ovládají mj. také odborníci z Nemocnice na Homolce v Praze, Fakultních nemocnic v Brně, Plzni, Hradci Králové, Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, ale třeba i Litomyšlské nemocnici…
Co dalšímu rozšiřování tohoto nejnovějšího způsobu léčby brání? Na první pohled se zdá, že chronická choroba našeho zdravotnictví – peníze.
Nákladnější by to však podle MUDr. Elise nebyla: „Vždyť mnohem více pacientů by se vrátilo domů, než kolik by jich pak skončilo v zařízení následné péče! Tam jsou náklady až pětkrát dražší než když pacienta propustíme domů. Tak bude i méně invalidních pacientů, kteří znamenají značné náklady na péči o ně. Není problémem zachránit člověka, i když je z něj třeba invalida. My však chceme lidí vracet do aktivního života, snažíme se u pacientů dosáhnout tzv. užitečného přežití.“
Není to nemoc stáří
Význam těchto slov odborníka pochopíme, když se dozvíme, že CMP si nezasedla pouze na osoby dříve narozené, ale stále častěji si za obět vybírá lidi v produktivním věku, už od čtyřicítky výše, především ženy. Výjimkou však už nejsou ani dvacetiletí. Jedním z četných případů může být devětadvacetiletá nastávající maminka v 6. měsíci těhotenství. Co se stalo, pane primáři?
„Postihla ji těžká cévní mozková příhoda, kdy se jí uzavřela hlavní mozková tepna. To ji odsoudilo k smrti, v nejlepším případě k trvalé invaliditě. Navíc totiž byla po operaci srdeční vady, což riziko jen zvýšilo.Naštěstí se nám pomocí spirály podařilo obnovit průtok tepnou, takže mozek měl přísun krve. Porodila zdravé normální dítě.“
Přitom v ČR nyní pacienti v důsledku zastaralé organizace péče umírají na CMP mnohdy zbytečně! V roce 2005 tak zemřelo asi 1350 pacientů, co je více než počet obětí (1111) zdejších dopravních nehod za celý rok 2007.
Nutno však přiznat, že ani trombolýza není všemocná, ale má svoje omezení. Ovšem už ji nelimituje věk. Dřív hranicí bývalo 75 let, pak osmdesátka. Nelze ji však mj. použít u člověka, který třeba 14 dní před tím prodělal nějaký chirurgický zákrok, protože by došlo ke krvácení. Nesmí užívat léky, které ovlivňují krevní srážlivost, protože by pacient vykrvácel.
„Naše pacienty jsme schopni léčit nejmodernějšími postupy 24 hodin denně. Zásadní podmínkou však je, aby pacient přišel včas – nejlépe do dvou hodin, abych měli alespoň ještě tři čtvrtě hodiny než projde od brány nemocnice až na iktovou jednotku. Musíme mu dodávat tekutiny, výživu. Značná část pacientů má poruchu dechu, takže je dost často musíme napojovat na řízenou ventilaci, přístrojové dýchání.“
Cévní mozková příhoda se dá přirovnat k časovanému granátu. Nejčastěji způsobí nevítaný budíček zrána – mnohdy o víkendu. Primář Jaroslav Elis dodává:„Řešíme obrovský etický problém, samozřejmě nelze zachránit všechny postižené. Polovina z nich se totiž dostane k lékařské pomoci pozdě. Chceme pacientům zajistit užitečné přežití, ne aby se z nich staly nějaké trosky.“
Tato slova jsou mementem i pro mnohé z nás. Vždyť kdo ví, kde právě v těchto okamžicích odtikávají poslední minuty a sekundy před ničivou explozi.. Čas nečeká!
Více se dozvíte:
I. Bukovský:Návod na přežití, Ambulancia klinickej výživy, Bratislava 2007
http://www.ordinace.cz
http://www.ictus.cz
http://serverl.upol.cz
http://www.pharmanews.cz/2005_06/cevni.htm
http://www.pfizer.cz
http://www.qmagazin.cz/mozkove-prihody
Mozek není šetřílek
Mozek dospělého člověka tvoří dvě asymetrické poloviny a váží cca 1,3 – 1,4 kg, což jsou pouhá dvě procenta celkové hmotnosti těla. Ovšem spotřebuje na 20 % veškerého kyslíku. Obsahuje až 78 % vody. Má cca 100 miliard nervových buněk; ročně jich ubude 31 milionů. Délka mozkových nervových vláken z mozku měří 150 000 – 180 0000 km, tedy zhruba čtyřikrát by obtočila zemský rovník .
Mrtvička nemá ráda stereotypy
Ischemické cévní mozkové poruchy odborníci dělí podle příčiny vzniku
nedokrevnosti mozkové tkáně do tří velkých skupin:
1.Infarkty související s aterosklerózou velkých mozkových tepen.
Jedná se o nemoc cév, při které aterosklerotické pláty zúží průsvit postižených tepen. (Připomíná to rezavějící potrubí zanášené rzí či vodním kamenem.) U zrodu stojí kouření, nadváha, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, diabetes mellitus (cukrovka) aj.
2.Mozkové infarkty jako důsledek onemocnění srdce. Častěji postihují mladší pacienty.
3. Infarkty přivolané postižením drobných tepének při dlouhotrvajícím neléčeném vysokém krevním tlaku. Jsou nejméně hrozící mozkovou komplikaci.
A to není vše – CMP může způsobit i krvácení. Buď se krev valí do mozkové tkáně (15% všech případů CMP) nebo se objevuje krvácení mezi mozkové pleny (5 % případů CMP). Větší pravděpodobnost krvácení do mozkové tkáně ohrožuje osoby s vysokým krevním tlakem. Tady si brousí zuby a drápy nenasytná smrtka, protože do 30 dnů umírá polovina všech postižených!
ICTUS dává naději
Blízcí invalidního pacienta se často vzdávají zaměstnání, aby mohli o postiženého pečovat.Jistěže to většinou jako řetězová reakce přináší pro rodinu sociální a ekonomické problémy.Obětaví pečovatelé pak občas žijí v depresích mnohem více než nemocný. Pomoc jim i přeživším obětem CMP nabízí Občanské sdružení ICTUS (http://www. ictus. cz). –
Hormony hned nezatracujte!
Hormonální antikoncepce se i u nás stala důvěrnou přítelkyní statisíců příslušnic něžného pohlaví. Možná jim teď poněkud pomate hlavy zjištění, že hormony mohou být příčinou CMP. Pozor: Není hned důvod k panice. Odborně to 21. STOLETÍ vysvětlil neurolog MUDr. Robert Mikulík:
„Ano, hormonální antikoncepce může být rizikovým faktorem. To však neznamená, že každá žena, která ji používá, dostane cévní mozkovou příhodu. Berou ji milióny žen na světě. Většinou je to tak, že s používáním hormonální antikoncepce souvisí i nějaký další faktor. Tím je nejčastěji kouření. Jindy je to vrozená dispozice ke krevní srážlivosti, o které se do té doby nevědělo a nelze ji zjistit běžnými vyšetřeními. Jindy má negativní vliv i dehydratace, nedostatečný pitný režim. V určitém momentě se v životě pacientky sečte několik negativních faktorů, které v důsledku vedou k tomu, že vznikne krevní sraženina a dojde ke vzniku cévní mozkové příhody. Většinou jediný faktor, jako je třeba hormonální antikoncepce či kouření, nestačí k tomu, aby cévní mozková příhoda vznikla.
Lidé značně podceňují nebezpečí, které znamená vysoký krevní tlak! Existují i určité cévní anomálie, se kterými se člověk už narodí. Velkou pozornost je nutno věnovat i poruchám srdečního rytmu. Je to tedy více faktorů, ale bohužel se to často odhalí až zpětně.“
První pomoc znamená moc
Někdy se ani nenadějeme a staneme se „hrdinou všedního dne“, když někomu včas poskytneme účinnou neodkladnou pomoc. Zkuste si představit, že poblíž vás se náhle sesune bezvládně lidské tělo.
Také pro centrální mozkovou příhodu platí obecná pravidla první pomoci. Jestliže je pacient v bezvědomí, uložte jej na bok do tzv. stabilizované polohy a trojitým manévrem zajistěte průchodnost dýchacích cest: otevřít ústa a vytáhnout možný zapadlý jazyk; mírně zaklonit hlavu a předsunout dolní čelist.
Pokud nešťastník nedýchá, zahajte dýchání z úst do úst. Při zástavě srdce,
ho začněte masírovat. (Nejlépe s pomocí někoho dalšího.)
Srdeční masáž a dýchání z úst do úst se provádí v poměru 5:1. Vždy se, co nejdříve snažte přivolat rychlou záchrannou službu.
