Australští a němečtí geologové nalezli diamanty v horninách starých 4,3 miliard let. Pokud by byly stejně staré jako okolní skála, znamenalo by to změnu pohledu na nejstarší geologickou historii naší planety.
Nedávný vzácný geologický nález neznamená, že by byl u zlatníků k sehnání šperk s drahokamem starým přes čtyři miliardy let. Největší z nalezených diamantů měří pouhých 70 mikrometrů, nepředčí tedy tloušťku několika vlasů. Přesto jsou pro vědce hotovým pokladem.
„Ten objev přišel naprosto nečekaně a možná bude znamenat změny ve vědeckých otázkách už několik let považovaných za uzavřené,“ říká geochemik Simon Wilde z Curtin University of Technology v australském Bentley. „Vzhledem k tomu, za jakých podmínek dochází ke vzniku diamantů, by musely existovat pohybující se pevné pevninské desky už velmi záhy po vzniku naší planety. To se rozchází s představou o nejstarší historii naší planety.“
Země před 4,3 miliardami let
Původní představa vycházela z toho, že naše planeta byla neustále pod palbou vesmírných těles. Časté srážky ses staly příčinou vysoké teploty a tekuté formy povrchových hornin. V 80. letech 20. století však došlo k nálezu krystalů zirkonu (vzácného minerálu) starého 4,5 miliardy let. Jeho vznik přitom vyžaduje mnohem chladnější podmínky.
Většina studií těchto krystalů se zabývala jejich chemickým složením, nicméně tým geologů z Westfalische Willhelms University v Mnichově se zaměřil na drobné prasklinky, ve kterých objevil drobounké diamanty. Pokud by se ukázalo, že jsou stejně staré jako zirkon, staly by se nejstaršími známými diamanty na Zemi a překonaly by dosavadní „věkový“ rekord o celou miliardu let.
Diamanty se obvykle vytvářejí za podmínek velmi vysokého tlaku. Vzhledem k tomu, za jaké teploty krystalizuje zirkon, geologové došli k závěru, že diamanty do nich musely být natlačeny vrstvou pevné horniny vysoké 100-150 km. Právě tato skutečnost naznačuje, že už tehdy se po povrchu země pohybovaly tektonické desky podobně jako v současnosti. „Nejjednodušší způsob, jak získat takto silnou tektonickou desku, je srazit dvě desky proti sobě,“ vysvětluje Wilde. „přesně tak, jak do sebe dnes narážejí pevninské desky dnes.“
Líheň diamantů
Většina geologů je však toho názoru, že podobně mohla naše planeta vypadat nejdříve před 3-4 miliardami let. „Jak mohly diamanty vzniknout tak dávno, je pro nás záhadou,“ přiznávají samotní objevitelé. Jiné řešení nabízí Ian Williams z Australian National University. „Do zirkonu se původně mohl dostat uhlík v jiné formě, pravděpodobně jako granit. Do diamantu se pak přetvořil až v důsledku dalších geologických pochodů,“ pochybuje o stáří diamatů.
Geology tedy čeká několik chemických analýz, než budou schopni s jistou říct, jestli se nalezly nejstarší diamanty na Zemi. Jednou z metod je zjištění formy přítomného dusíku. „Pokud bychom nalezli dusík v samostatných atomech, znamenalo by to, že diamanty vznikaly velmi rychle za relativně nízké teploty. Pak by bylo téměř jisté, že se vytvořily z grafitu až v zirkonu. V opačném případě tu pravděpodobně opravdu máme přes 4 miliardy let staré diamanty,“ říka Williams.
Nejslavnější diamanty světa
Hope – původně byl jeho vlastníkem francouzský král Ludvík XIV., během francouzské revoluce byl však odcizen. V roce 1830 se objevil v Londýně, kde jej koupil Henry Philip Hope (po kterém nese současné jméno). Během doby, kdy diamant o hmotnosti 45,52 karátu (9,1 gramu) vlastnila rodina Hope, získal proslulou špatnou pověst. Jeho majitelé tragicky hynuli jeden po druhém. V současnosti je uložen v Smithsonian Institution ve Washingtonu.
Velký Mogul – surový diamant nalezený v Indii v roce 1680 vážil 787 karátů. Původně byl v majetku několik indických šlechtických rodů a v polovině 18. století zdobil také trůn perského šacha Nadira. Od roku 1777 je v majetku Ruska. V podobě indické rosety o hmotnosti 199,6 karátu zdobil ruské císařské žezlo.
Cullinan – Doposud největší známý surový diamant z jihoafrického dolu nalezený v roce 1905. Vážil 3107 karátů a bylo z něj vybroušeno devět velkých a devadesát drobnějších briliantů. Nejslavnější z nich Velká hvězda Afriky zdobí korunu britské královny. Ten je zároveň největším broušeným diamantem na světe (váží 530 karátů).
Excelsior – druhý největší surový diamant pochází také z Jižní Afriky a byl nalezen roku 1893. Váží 995.2 karátů. Nebyl z něj však vybroušen žádný velký briliant.
Koh-i-nor – první zmínky o něm pocházejí již z roku 1304. Jednalo se o broušený diamat o hmotnosti 186 karátů. V 18. století byl patrně součástí výzdoby honosného trůnu šacha Jahana, který vládl říši Mughal (tehdy nejmocnější stát na území Indického poloostrova). Později byl přebroušen do hmotnosti 108,93 karátů a v současnosti zdobí britské korunovační klenoty.
