Po stopě záhadného mikroba

Po několika letech sporu vědecká obec uznává existenci miniaturních částeček odpovědných za řadu nepříjemných nemocí. Jestli se ovšem jedná o novou formu života, nebo jen lehce „neposedné“ krystaly, zatím jasné není.Po několika letech sporu vědecká obec uznává existenci miniaturních částeček odpovědných za řadu nepříjemných nemocí. Jestli se ovšem jedná o novou formu života, nebo jen lehce „neposedné“ krystaly, zatím jasné není.

V 90. letech finští vědci objevili v ledvinových kamenech a výdutích zkornatělých tepen cosi, co se chovalo jako živý organismus. Mělo to vápenatou schránku, množilo se to a zpracovávalo živiny. Až do dnešních dní se ovšem nepodařilo spolehlivě prokázat, že drobounké částečky hostí matku molekulu všech živých soustav – nukleovou kyselinu.

Nepřímé důkazy sice existují, záhadný organismus byl například přistižen přitom, jak si z živného roztoku odchytává látku nezbytnou pro proces přepisu DNA do RNA a následnou výrobu bílkovin. Nicméně na umlčení všech skeptiků je zapotřebí důkaz přímý.

A tím je pouze izolace a „přečtení“ DNA.

Menší než povoluje zákonIzolace DNA se lehce řekne, jenže tyto organismy jsou tak malé, že pro ně vědci nemají dostatečné nástroje. Jejich velikost dokonce vyvolává obavy o to, zda se do nich může vejít celý aparát potřebný k výrobě bílkovin.

Dosahují pouze několik desítek nanometrů, přičemž nejmenší známá bakterie měří celých 300 nanometrů a až donedávna byla tato velikost považována za spodní hranici pro samostatně fungující buňky. Nicméně pravdou je, že mikrobiologové letos objevili v jednom z kalifornských dolů organismus s funkčním DNA aparátem, která byl daleko menší než 300 nanometrů.

Viry, které žádný takový aparát nepotřebují, protože se jej vypůjčují od hostitelských buněk, bývají často i větší a nejmenší známý virus dosahuje 20 nanometrů. Částečkám se proto také původně začalo říkat nanobakterie, ale po několika letech marné snahy z nich izolovat alespoň kousek DNA, je objevitelé raději překřtili na kalcifikující nanočástice.

Velká role pro malé částiceProč zrovna kalcifikující (ukládající vápník) nanočástice? Zatímco o živosti drobných záškodníků se stále ještě pochybuje, o jejich nekalé činnosti už je jasno. Několik nezávislých studií prokázalo, že se podílejí na nepříjemných lidských neduzích, jako jsou ledvinové kameny nebo kornatění tepen, při kterých se ukládají vápenaté látky na místech, kde nemají co dělat, a způsobují nemalé potíže.

Před objevem nanobakterií byly tyto choroby považovány za jednoduché chemické procesy, a podle toho se také přistupovalo k léčbě, tedy ke konstatování, že tyto nemoci jsou neléčitelné. Pokud by však kalcifikující nanočástice skutečně byly živé organismy, mohly by se ledvinové kameny léčit antibiotiky a kornatění tepen předcházet vakcinací.

V letošním roce provedené zkoušky skutečně už prokázaly zlepšení po léčbě antibiotiky u pacientů trpících syndromem chronické bolesti v pánevní oblasti, které doprovází výskyt nanobakterií.Kalcifikující nanočástice tedy existují, reagují dokonce i jako živé organismy, jen se stále nedaří zjistit, jak vlastně fungují.

To nic nemění na tom, že jejich objev může přinést účinnou léčbu nemocí, se kterými si lékaři zatím nevěděli rady.

V poměrech mikrosvěta*Průměr dvoušroubovice DNA, která je považována za nezbytnou molekulu všech buněčných organismů, je 2 nanometry*Nejmenšími známými (podbuněčnými) organismy na Zemi jsou parvoviry dosahující velikosti 20 nanometrů.

*Nanobakterie, nebo také kalcifikující nanočástice, mohou být velké od 50 do 100 nanometrů.*Nejmenší známá „pravá“ bakterie je Mycoplasma genitalium, která parazituje na pohlavních orgánech člověka a podílí se na vzniku zánětů.

Měří 300 nanometrů. Do roku 2007 byla tato velikost považována za spodní hranici pro buněčný organismus.*Největším známým virem je Mimivirus, který parazituje na některých druzích hmyzu. Dosahuje 400 nanometrů.

*Pravděpodobně nejrozšířenějším organismem na Zemi je mořská bakterie Palegibacter ubique, která měří 500 nanometrů.*Běžná (a většinu neškodná) bakterie, která sídlí v našem zažívacím traktru, Escherichia coli, dosahuje 2-6 mikrometrů.

*Lidská červená krvinka měří 6-8 mikrometrů.*Průměr typického lidského vlasu činí 80 mikrometrů.*Největší bakterie na světě Thiomargarita namibiensis je viditelná i pouhým okem, dosahuje totiž velikosti kolem 700 mikrometrů.

Žije ve vodě a pro svou zálibu v pojídání sirných sloučenin se vědci snaží ji využít pro čištění odpadních vod.

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Fotbalová hvězda stane v čele projektu zaměřeného na zrakově postižené

Fotbalová hvězda stane v čele projektu...

Společnost OrCam Technologies, lídr na poli inovací založených na využití...
V Indii byl vynalezen robot na sběr kokosů

V Indii byl vynalezen robot na...

Také státy, od kterých se po technologické stránce neočekávají zázraky,...
Umělá inteligence z Česka pomáhá chytat zločince po celém světě

Umělá inteligence z Česka pomáhá...

Terorista, jenž se chystá nastoupit do letadla, vězeň, který se pod záminkou...
Fishsurfing používá 200 tisíc uživatelů

Fishsurfing používá 200 tisíc...

Galerie fotografií a videí rybářských úlovků, největší databáze soukromých revírů v...
Domácí monitorování srdce s využitím mobilního telefonu

Domácí monitorování srdce s...

Brandýská nemocnice v současné době nabízí svým pacientům možnost domácího monitorování...
Cestování v době koronaviru bude bezpečnější

Cestování v době koronaviru bude...

Česká technologická společnost SmartGuide nabídne Čechům možnost...
Japonsko investuje do létajících aut. Chtělo by je komercializovat do roku 2023

Japonsko investuje do létajících...

Reálný plán, nebo jen naivní sen? Japonská vláda nedávno oznámila, že hodlá...
Přístroj na úpravu jídelníčku rozpozná Covid-19

Přístroj na úpravu jídelníčku...

Malé zařízení britské společnost DnaNudge mělo původně upravovat...
Peugeot: Ekologická výzva současnosti

Peugeot: Ekologická výzva...

Recyklace. Trendové slovo současnosti, které se automobilky učí používat....
Bezpečnější silnice? Rusko chce do automobilů umístit alkoholové zámky

Bezpečnější silnice? Rusko chce do...

Ať už se nám to líbí, nebo ne, alkohol za volant zkrátka nepatří. Rusové...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Barrandovské terasy: V Trilobit baru si dávaly dostaveníčka hvězdy stříbrného plátna

Barrandovské terasy: V Trilobit baru si...

Podnikatel Václav M. Havel (1897–1979) se inspiruje sanfranciským...
Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Současná situace a zkušenost s celosvětovou pandemií nového koronaviru nám znovu...
Proč majitel slavného smíchovského lokálu spáchal sebevraždu?

Proč majitel slavného smíchovského...

Starosta Košíř Matěj Hlaváček (1852–1897) se v roce 1895 rozhodne koupit...
Umělá inteligence z Česka pomáhá chytat zločince po celém světě

Umělá inteligence z Česka pomáhá...

Terorista, jenž se chystá nastoupit do letadla, vězeň, který se pod záminkou...
Byly oceněny české vědkyně

Byly oceněny české vědkyně

„Pandemický“ ročník soutěže L´Oréal UNESCO Pro ženy ve vědě, Česká republika –...
Restaurace Rudolfov: Slavný Čapkův se zrodil v mansardě hospody

Restaurace Rudolfov: Slavný...

 V roce 1864 se na okraji Jindřichova hradce rodí restaurace podle plánů...
Fotbalová hvězda stane v čele projektu zaměřeného na zrakově postižené

Fotbalová hvězda stane v čele projektu...

Společnost OrCam Technologies, lídr na poli inovací založených na využití...
Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Milostné tradice: Jak vypadají námluvy na druhém konci světa?

Milostné tradice: Jak vypadají...

Nejdřív kino nebo divadlo, pak večeře doprovázená kulečníkem,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.