Domů     Technika
Po stopě záhadného mikroba
21.stoleti
od 21.stoleti 16.11.2007

Po několika letech sporu vědecká obec uznává existenci miniaturních částeček odpovědných za řadu nepříjemných nemocí. Jestli se ovšem jedná o novou formu života, nebo jen lehce „neposedné“ krystaly, zatím jasné není.Po několika letech sporu vědecká obec uznává existenci miniaturních částeček odpovědných za řadu nepříjemných nemocí. Jestli se ovšem jedná o novou formu života, nebo jen lehce „neposedné“ krystaly, zatím jasné není.

V 90. letech finští vědci objevili v ledvinových kamenech a výdutích zkornatělých tepen cosi, co se chovalo jako živý organismus. Mělo to vápenatou schránku, množilo se to a zpracovávalo živiny. Až do dnešních dní se ovšem nepodařilo spolehlivě prokázat, že drobounké částečky hostí matku molekulu všech živých soustav – nukleovou kyselinu. Nepřímé důkazy sice existují, záhadný organismus byl například přistižen přitom, jak si z živného roztoku odchytává látku nezbytnou pro proces přepisu DNA do RNA a následnou výrobu bílkovin. Nicméně na umlčení všech skeptiků je zapotřebí důkaz přímý. A tím je pouze izolace a „přečtení“ DNA.

Menší než povoluje zákon
Izolace DNA se lehce řekne, jenže tyto organismy jsou tak malé, že pro ně vědci nemají dostatečné nástroje. Jejich velikost dokonce vyvolává obavy o to, zda se do nich může vejít celý aparát potřebný k výrobě bílkovin. Dosahují pouze několik desítek nanometrů, přičemž nejmenší známá bakterie měří celých 300 nanometrů a až donedávna byla tato velikost považována za spodní hranici pro samostatně fungující buňky. Nicméně pravdou je, že mikrobiologové letos objevili v jednom z kalifornských dolů organismus s funkčním DNA aparátem, která byl daleko menší než 300 nanometrů. Viry, které žádný takový aparát nepotřebují, protože se jej vypůjčují od hostitelských buněk, bývají často i větší a nejmenší známý virus dosahuje 20 nanometrů.
Částečkám se proto také původně začalo říkat nanobakterie, ale po několika letech marné snahy z nich izolovat alespoň kousek DNA, je objevitelé raději překřtili na kalcifikující nanočástice.

Velká role pro malé částice
Proč zrovna kalcifikující (ukládající vápník) nanočástice? Zatímco o živosti drobných záškodníků se stále ještě pochybuje, o jejich nekalé činnosti už je jasno. Několik nezávislých studií prokázalo, že se podílejí na nepříjemných lidských neduzích, jako jsou ledvinové kameny nebo kornatění tepen, při kterých se ukládají vápenaté látky na místech, kde nemají co dělat, a způsobují nemalé potíže.
Před objevem nanobakterií byly tyto choroby považovány za jednoduché chemické procesy, a podle toho se také přistupovalo k léčbě, tedy ke konstatování, že tyto nemoci jsou neléčitelné. Pokud by však kalcifikující nanočástice skutečně byly živé organismy, mohly by se ledvinové kameny léčit antibiotiky a kornatění tepen předcházet vakcinací. V letošním roce provedené zkoušky skutečně už prokázaly zlepšení po léčbě antibiotiky u pacientů trpících syndromem chronické bolesti v pánevní oblasti, které doprovází výskyt nanobakterií.
Kalcifikující nanočástice tedy existují, reagují dokonce i jako živé organismy, jen se stále nedaří zjistit, jak vlastně fungují. To nic nemění na tom, že jejich objev může přinést účinnou léčbu nemocí, se kterými si lékaři zatím nevěděli rady.

V poměrech mikrosvěta
*Průměr dvoušroubovice DNA, která je považována za nezbytnou molekulu všech buněčných organismů, je 2 nanometry
*Nejmenšími známými (podbuněčnými) organismy na Zemi jsou parvoviry dosahující velikosti 20 nanometrů.
*Nanobakterie, nebo také kalcifikující nanočástice, mohou být velké od 50 do 100 nanometrů.
*Nejmenší známá „pravá“ bakterie je Mycoplasma genitalium, která parazituje na pohlavních orgánech člověka a podílí se na vzniku zánětů. Měří 300 nanometrů. Do roku 2007 byla tato velikost považována za spodní hranici pro buněčný organismus.
*Největším známým virem je Mimivirus, který parazituje na některých druzích hmyzu. Dosahuje 400 nanometrů.
*Pravděpodobně nejrozšířenějším organismem na Zemi je mořská bakterie Palegibacter ubique, která měří 500 nanometrů.
*Běžná (a většinu neškodná) bakterie, která sídlí v našem zažívacím traktru, Escherichia coli, dosahuje 2-6 mikrometrů.
*Lidská červená krvinka měří 6-8 mikrometrů.
*Průměr typického lidského vlasu činí 80 mikrometrů.
*Největší bakterie na světě Thiomargarita namibiensis je viditelná i pouhým okem, dosahuje totiž velikosti kolem 700 mikrometrů. Žije ve vodě a pro svou zálibu v pojídání sirných sloučenin se vědci snaží ji využít pro čištění odpadních vod.

reklama
Související články
Do žebříčku 50 nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední a jihovýchodní Evropě se probojovalo 13 českých společností. Ve 23. ročníku soutěže Deloitte Technology Fast 50 CE získaly prestižní ocenění CE Tech Rocketship české firmy LutherOne a CYRKL, ale vůbec nejlepší a nejrychleji rostoucí tech firmou je opět FTMO. Nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě […]
Staré úsloví tvrdí, že co má člověk v hlavě, to mu nikdo neukradne. Na první pohled se to zdá logické. Avšak moderní technologie v mnohém převracejí současný svět naruby. Bankovní účet, heslo k emailu, přístup k mobilnímu telefonu a řada dalších věcí. Kdo chce vymoženosti moderní doby využívat, potřebuje nějaké heslo či identifikační číslo známé […]
Rekordně drahá i silná kosmická loď SLS s modulem Orion je ve vesmíru. Odstartovala tím program Artemis, návrat člověka na Měsíc i vybudování oběžné lunární stanice. Byl to velmi sledovaný let, mnohokrát odložený. I proto, že do vesmíru zamířila nikoli největší, ale nejsilnější raketa, jakou kdy lidstvo postavilo. Raketa SLS (Space Launch System) měří na […]
Za hranice Česka a ještě dál se vydá letošní festival kosmických aktivit Czech Space Week, který pořádá Ministerstvo dopravy společně s agenturou CzechInvest, Hvězdárnou a planetáriem v Praze a dalšími partnery.  Akce potrvá od 28. listopadu do 2. prosince a nabídne bohatý program pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a ostatní fanoušky vesmíru. Festival oslaví […]
Sdílejí s člověkem společného prapředka. Spojuje je s námi vnímavost, inteligence, empatie a zručnost. Právě pro celou řadu podobných vlastnosti je každoročně na 3000 primátů ve Spojeném království využito k testování nových léků… S tím však může být brzy konec. Medicína a celkový vědecký pokrok je s primáty pevně spjatý. Dalo by se říci, že jedno bez druhého […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz