Umíte si představit, že nikdy neuslyšíte nic z toho, co se kolem vás děje? Musíte žít jen v podivném světě stísňujícího ticha. Pro takto postižené znamená světlo na konci tmavého tunelu kochleární implantát.
Sluch umožňuje rozvoj řeči a komunikaci s ostatními lidmi. Je hlavním zdrojem informací, umožňuje mozku správné hodnocení signálů z jiných smyslů a orgánů, je předpokladem pro rozvoj abstraktního myšlení.
Postihuje jedno děcko z tisíce
Odborníci rozlišují dva druhy poruchy sluchu: převodní a percepční. Převodní způsobuje např. postižení vnějšího či středního ucha. Porucha většinou bývá přechodná, lze ji vyléčit medikamenty, případně operací. Bohužel poruchu percepční, která se týká vnitřního ucha, tzv. hlemýždě, vyléčit ani operovat nelze. Pokud se potvrdí podezření na vadu sluchu, je nutné, aby dítě co nejdříve dostalo sluchadla a věnovala se mu intenzivní logopedická péče. Sluchadla přicházejí i tehdy, kdy je vada sluchu tak závažná, že se uvažuje o kochleární implantaci.
Vrozená oboustranná percepční vada sluchu se vyskytuje asi u jednoho z tisíce narozených dětí. Při porodnosti 90 000 dětí ročně se tedy v ČR každý rok narodí 90 dětí se závažným sluchovým postižením. Dalších více jak deset větších dětí i dospělých sluch každoročně ztratí.
Dětští lékaři provádějí řadu vyšetření na odhalení sluchových vad. Ovšem hodnocení, zvláště u malých dětí, není snadné, takže ani vážnou poruchu sluchu nemusí být odhalit. Mnohem větší šance nabízí foniatrické pracoviště.
Čas nečeká…
Účinnou metodou je tzv. screening sluchu, který lze provést již krátce po narození. V naší republice screening sluchu provádějí některé velké porodnice – v Praze, Brně, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ostravě, Olomouci, Mladé Boleslavi a Sokolově. Postupně se rozšiřuje na další pracoviště. Donedávna se průměrný věk diagnózy sluchové poruchy u dětí pohyboval kolem 2 – 3 let. Země, kde se osvědčil celoplošný screening sluchu u novorozenců, hlásí posun diagnózy sluchové poruchy už do věku 2 – 3 měsíců
Přestože cynici tvrdí, že hluchota neohrožuje na životě, musíme si stále uvědomovat, že těžká porucha sluchu znamená obrovský zásah do života neslyšícího. Má značný dopad na kvalitu života jak v oblasti citové a intelektuální, tak v oblasti sociální a ekonomické.
Díky výkonným sluchadlům a kochleárním implantátům dnes existuje možnost velmi účinné rehabilitace dětí se závažnou poruchou sluchu. Pokud se této pomoci dítě dočká včas, může se radovat z komunikace s těmi, kteří dar sluchu dostali.
Co je kochleární implantát?
Elektronická smyslová náhrada přímo elektricky stimuluje sluchový nerv uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Poskytuje tak sluchové vjemy neslyšícím osobám, jejichž vláskové buňky jsou poškozeny, ale zbytek sluchové dráhy mají zachován. Vlastní implantát se zavádí chirurgicky pod kůži za uchem a svazek elektrod do hlemýždě vnitřního ucha. Vnější část implantačního systému (mikrofon a vysílací cívka) se nosí za uchem. Řečový procesor je buď závěsný (jako sluchadlo) nebo kapesní.
Čím dříve, tím lépe!
Mozek je nejlépe připraven na rozvoj sluchových a řečových schopností v prvních dvou letech života. Právě v této době potřebuje dostávat co nejvíce sluchových vjemů. Každý měsíc má velký význam a vliv na konečnou dosaženou kvalitu komunikačních schopností dítěte. Pokud mozek určitou informaci nedostává, využije prostor, který měl původně sloužit pro ni, k úplně jiným činnostem. Období největší „plasticity“ mozku pro sluch a řeč je naneštěstí časově omezené. Co z toho plyne? Vše, co v prvních dvou letech života dítěte promeškáme, již nelze později dokonale napravit. Optimální věk pro zavedení kochleárního implantátu je tedy mezi 1,5 – 2 roky. Díky kochleárnímu implantátu se sluch stal prvním, bohužel zatím jediným, smyslem, který lze účinně nahradit. Samozřejmě nemůže zajistit, aby nositel slyšel perfektně jako zdravý člověk.
