Že není rozdíl mezi tím, jak se dívá levé a pravé oko? Nejnovější výzkumy ukazují, že někteří živočichové na to mají jiný názor.
O obratlovcích je známo, že dokáží každou polovinu mozku využívat k jiným činnostem. Že se takto chovají i ryby, je však pro biology novinkou. Britská zooložka Victoria Braithwaite z Edinburghské univerzity zjistila, že drobné rybky druhu Brachyraphis episcopi odrostlé v panamské divočině, kde se setkávají s velkým množstvím predátorů, sledují neznámé objekty téměř výhradně pravým okem. Informace o nich tedy zpracovávají v levé části mozku. Jenže jiné rybky na to mají úplně odlišný názor.
Vyděšené pravé oko
Rybky, které se narodily v bezpečnějším prostředí s relativně nízkým počtem predátorů, si nové věci bezstarostně prohlížejí tím okem, které je zrovna na napadne. Stejně se k problému stavějí i jejich potomci odchovaní v laboratoři. Pokud se však na názor zeptáte akvarijních potomků „opatrných“ panamských rybek, řeknou, že nejlepší je levé oko.
To, že potomci ryb upřednostňujících jedno oko, také využívali jen jednu stranu, je důkazem dědičnosti této schopnosti. „Jedno je jisté, zatímco soustředění na jednu polovinu je vrozené, výběr určité poloviny mozku je otázkou návyku,“ říká Braithwaite. Existuje však několik vysvětlení, proč akvarijní rybky raději využívají opačnou polovinu mozku než jejich divocí rodiče.
Na kterou stranu s ocasem
Podle Georgia Vallortigary z Univerzity v Terstu (Itálie), jenž studuje rozdílné využití mozkových hemisfér u obratlovců, je levá polovina mozku uzpůsobena k vyhodnocování nebezpečí, zatímco pravá k navazování společenských kontaktů. Jeho vlastní studie z roku 2000 uvádí, že při vítání známého člověka vrtí pes ocasem vpravo, zatímco při setkání se silně dominantním psem dává přednost levé straně. „Divoké rybky mohou podobně pravým okem (tedy levou hemisférou) zkoumat případné nebezpečí, zatímco rybky v akváriu, které žádného predátora nikdy nepotkaly, se chtějí družit, a tak používají levé.“
Polovina, nebo celý mozek?
Culum Brown z Univerity v Sydney na to má jiný názor. „Divoké rybky se naučily využívat levou hemisféru, protože je efektivnější. Pravá polovina může být v tomto vzorci chování nastavena jako výchozí, proto je pro rybky přirozené spoléhat se právě na ni. Jelikož jim díky absenci reálného nebezpečí stačí pravá, nemusejí zkoušet tu levou.“ Vysvětluje se tím, proč divoké rybky z relativně bezpečných míst nedělají rozdíl mezi levou a pravou stranou. Neměly žádný důvod vyvinout si „rozpůlené“ chování. V případě teorie „družné a opatrné“ hemisféry by teoreticky měly využívat družnou (tedy pravou) hemisféru stejně jako jejich příbuzné z laboratoře.
Mistři v půlení mozků
Nejvíce si rozdělení funkcí jednotlivých hemisfér užívají kytovci. Nemohou se totiž nikdy zcela oddat spánku, protože musí každých několik desítek minut vyplout na hladinu a nadechnout se. Proto vždy spí jen na půl mozku, s druhou hemisférou na stráži. Když se delfín stal oblíbeným společníkem člověka, začali si ošetřovatelé všímat, že při spánku krouží vždy proti směru hodinových ručiček. Fyziologové tuto jejich zálibu dlouho přičítali asymetrii mozku, nicméně podle nových výzkumů má jinou příčinu. Delfíni na jižní polokouli totiž plavou přesně naopak, tedy po směru hodinových ručiček. Vědci bohužel příčinu tohoto jevu s jistotou neodhalili, předpokládají však, že na vině je uchylující síla zemské rotace (tzv. Coriolisova síla), která ovlivňuje všechny pohybující se objekty.
