Kde se vzalo záhadné pohoří v Antarktidě?

Uprostřed nejnehostinějšího kouta naší planety je pod tunami ledu pohřbeno pohoří, které popírá dosavadní představy geologů o vzniku hor. Odborníci se v současnosti zabývají hned několika hypotézami jeho vzniku.Uprostřed nejnehostinějšího kouta naší planety je pod tunami ledu pohřbeno pohoří, které popírá dosavadní představy geologů o vzniku hor. Odborníci se v současnosti zabývají hned několika hypotézami jeho vzniku.

Hluboko ve vnitrozemí Antarktidy se tyčí vrcholky hor, které nikdy nikdo nespatřil a minimálně pár příštích století také nikdo nespatří. Jsou ukryté pod stovkami metrů ledu a podle všech geologických pravidel by neměly existovat.

Přesto zaujímají rozlohu srovnatelnou s evropskými Alpami a nejvyšší vrcholek dosud neznámého pohoří Gamburtsev ční do výšky 3500 m (nejvyšší hora Evropy, alpský Mont Blanc má 4807 m). To je však vše, co o nich geologové vědí.

Nikdo nedokáže s určitostí říci, jak je pohoří staré a dokonce ani to, z jakých hornin je tvořeno.

Pohoří v nejnepřístupnější části AntarktidyTým ruských vědců horský hřeben objevil už v roce 1958 a na počest geofyzika Grigorije Gamburtseva jej pojmenoval Gamburtsev. K objevu došlu víceméně náhodou.

Objevitelé vyráželi z vědecké stanice Vostok a jejich cílovým místem byl tzv. jižní pól nedostupnosti, tedy bod, který je nejvíce vzdálený od pobřeží. Cestou každých 50 km prováděli seizmická měření a při té příležitosti jejich přístroje ukázaly, že překročili příkrý horský hřeben.

Existenci masivu posléze potvrdila i mezinárodní geologická expedice z léta 1977-1978. Ta na několika místech v oblasti měřila výšku ledu za pomoci radiových vln. Jejich měření ukázala hory, které se pnuly do výšky 2000 m nad okolním terénem.

Co ukrývá led?Poslední výprava proběhla v roce 2005, kdy čínští vědci 29 dní bojovali s antarktickými podmínkami, aby urazili 1228 km dlouhou trasu z vědecké základny Zhongšan do místa zvaného Dome A, které značí nejvyšší bod antarktického ledového příkrovu.

Číňané tu instalovali automatickou meteorologickou stanici, provedli několik vrtů a několik radarových měření. Zjistili, že na nejvyšším bodu je led silný pouze 1000 metrů a mělo by být tedy možné odebrat vzorky hornin.

Jejich analýza by mohla poskytnout odpovědi na mnohé otázky, kromě jiného i na tu, jak hřeben vznikl.Většina pohoří se rodí ve chvíli, kdy na sebe narazí dvě tektonické desky a začnou se přetlačovat.

A je přitom vcelku lhostejné, jestli si účty vyřizují dvě pevninské desky (jako v případě Alp nebo Himalájí), nebo se oceánská deska rozhodne trochu nadzdvihnout svou pevninskou sousedku (jako v případě jihoamerických And).

Rebel uprostřed ničehoTaké v Antarktidě je několik pohoří, která se poslušně hlásí k běžným horotvorným procesům. Například Transantarktické pohoří vzniklo kombinací sopečné činnosti a vzájemného působení východní a západní antarktické kontinentální desky.

Nicméně Gamburtsev nějaké geologické zákony vzniku pohoří ani trochu nezajímají. Drze se tyčí uprostřed Antarktidy, kde k žádným tektonickým ani sopečným aktivitám nedochází.Jak tedy mohl nejvyšší masiv jižního kontinentu vzniknout?

Ačkoli existují hned tři hypotézy o možném průběhu vzniku, všechny mají jeden zásadní nedostatek. Pokud pro ně vůbec existují nějaké důkazy, chybí jim ucelenost i korektnost.

Chybějící sopkaJako první se nabízí vulkanická teorie, podle které byl masiv vyzdvižen tlakem lávy. Podobně vznikl například masiv Hoggar v severní Africe. Slabým bodem této hypotézy je skutečnost, že se nějak nedaří najít vhodné místo s dostatkem magmatu.

„Z geologických rekonstrukcí vyplývá, že pod touto částí Antarktidy se v průběhu posledních 100 milionů let nikdy nevyskytovaly lávové výrony,“ říká k tomu geolog Ian Dalziel z Texaské univerzity v Austinu.

Gamburtsev přitom s největší pravděpodobností není starší než 100 milionů let, protože v opačném případě by jej tíha ledového příkrovu nebo povětrnostní vlivy nenechaly čnít v tak ostrém úhlu nad okolní terén.

Teploměr pro horyMichail Studinger z Kolumbijské univerzity v New Yorku tvrdí, že „tuto nesrovnalost by mohla vyřešit „ochranná čepice“ masiv. Pokud je hřeben pokrytý horninou vysoce odolnou proti erozi, může se stáří pohoří prodloužit o desítky milionů let.

V takovém případě jej mohl vytlačit do výšky proud lávy, který v současnosti „zatápí“ v Indickém oceánu 5500 km odsud. Pod Antarktidou mohl procházet před 150 miliony let.“Existuje nějaký způsob, jak tuto hypotézu potvrdit?

Láva se už na místě dávno nevyskytuje, nicméně okolní hornina se ještě nemusela zcela ochladit. A měření teploty také bude hlavním úkolem expedice, která má proběhnout příští zimu (tedy antarktické léto).

Vědci tu nainstalují několik stanic, které budou po dobu jednoho roku monitorovat seizmické vlnění. Rychlost šíření těchto vln je totiž do značné míry ovlivněna teplotou horniny. Čím pomalejší vlny, tím teplejší je kámen, kterým musí projít.

250 milionů let staré účtyPodle druhé hypotézy, kterou vyslovil v roce 1994 John Veevers z australské Univerzity Maquarie, je Gamburtsev pozůstatkem formování superkontinentu Pangey z období před 250 miliony let.

Tektonické síly, vzniklé při nárazech pevninských desek, se mohly šířit stovky kilometrů daleko a „vytlačit“ pohoří v místech s méně pevnými horninami. Podobně vznikly například severobrazilské hory Pico da Neblina, které jsou důsledkem pnutí vzniklého při formování And.

Problém je, že v takovém případě by musel být Gamburtsev starý 250 milionů let, což se neslučuje s představami o erozivních živlech, jak mají vypadat takto dlouhověká pohoří.Pokud však Gamburtsev není ani vulkanického ani pravěkého původu, kde se v Antarktidě vzal?

Za vším hledej ledMartin Siegert z Edinburghské univerzity ve Velké Británii ze všeho viní led. Antarktida je posledních 15 milionů let uvězněná po stovkami metrů zmrzlé vody, jejíž tíha si mohla zahrát na horotvůrce.

Ledová masa se pravděpodobně začala utvářet uprostřed Antarktidy, led zřejmě vymlel horninu a ztenčil tak pevnou kůru uprostřed kontinentu, zatímco u jeho pobřeží zůstávala stejně silná. Oslabené místo pak nadzvedl tlak pružné litosféry a vytvořit vysoké pohoří.

Aby svou hypotézu potvrdil, Siegert se chystá provést letecké radiové měření, které odhalí přesný tvar pohoří. „Radiové vlny procházejí ledem stejně snadno jako světlo čirým sklem,“ vysvětluje Siegert. „S jejich pomocí tedy můžeme získat detailní prostorovou mapu celého masivu a hledat stopy po působení ledovce (například ledovcová údolí, hluboké rokle nebo ostré hřebeny).“ Pokud by pohoří vzniklo až poté, co se Antarktida začala halit do ledového příkrovu (a tedy jej zformoval až samotný led), nic takového geologové nenajdou.

Přelidnění Antarktidy za dveřmiZatímco výsledky pátrání geologů jsou poněkud nejisté, jistá je jedna věc. Východní Antarktidu v každém případě na konci tohoto roku čeká příval vědeckých expedic z celého světa a dá se očekávat, že Gamburtsev vydá část ze svého tajemství.

A pokud ne, alespoň se ukáže, že ani jedna ze stávajících hypotéz není pravdivá a vědci budou muset přijít na zcela nový způsob, jakým také mohou vznikat horské masivy.

Čeští geologové v AntarktiděV roce 2002 se na geologickém průzkumu Antarktidy začala podílet i česká vědecká obec, konkrétně Česká geologická služba, Masarykova univerzita v Brně a Karlova univerzita v Praze.

Do dnešního dne proběhly celkem čtyři expedice, jejichž úkolem je geologické mapování odledněné oblasti na ostrově James Ross u severovýchodního pobřeží Antarktického poloostrova. Speciální výzkumy se týkají rekonstrukcí změn v zalednění v souvislosti s globálními klimatickými změnami a studia vulkanických procesů na ostrově James Ross.

Jak to chodí na nejnehostinnějším místě naší planetyRozloha: 14 milionů kilometrů čtverečních. Je tedy větší Evropa, která měří 10 382 000 km/2.Nejvyšší vrchol: Vinson Massif, Ellsworthovo pohoří, 4897 m n. m.

Nejvyšší naměřená teplota: argentinská polární stanice Esperanza, +14 °CNejnižší naměřená teplota: ruská polární stanice Vostok −89,4 °CPrůměrné zimní teploty ve vnitrozemí: -40 oC až –80 oCPrůměrné letní teploty ve vnitrozemí: -10 oC až –40 oCRoční úhrn srážek ve vnitrozemí: 166 mm, pro srovnání v Praze činí roční úhrn srážek 542 mmRoční úhrn srážek na Antarktickém poloostrově: několik metrůFlóra: 3 druhy kvetoucích rostlin, přes 50 druhů mechů a lišejníkůFauna: prakticky všechny druhy žijí pouze na pobřeží moře (ploutvonožci, tučňáci, buřňákovití)

Autor: Petra Soukupová
Rubriky:  Geologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....

Ochutnáme jahody a maliny bez virů?

Jaké viry jahodám a malinám škodí? Jakým způsobem je před nimi chránit,...

Nalezen pravděpodobně jeden z...

25 milionů let stará fosilie objevená na vzdálené stanici skotu v...

Genové úpravy opět na scéně

Výzkumníci jsou přesvědčeni, že je biotechnologie srovnatelná s tradičními...

Důmyslné maskování

Je obecně známo, že samičky kolibříků bělokrkých mění po snesení vajec své...

Africké horské lesy zadržují více...

Mezinárodní tým vědců zabývající se studiem tropických horských lesů v Africe...

Zachycena při činu

Vědci nevycházejí z úžasu při pohledu na videozáznam pořízený na Seychelách....

Návrat plejtváků do jejich...

Plejtváky to táhne zpět do jejich původního prostředí, do vod Atlantského...

Trekking – Sport nebo...

Na procházce lesem není nic špatného. Ve skutečnosti mnoho lidí...

Konec karasů v Česku

Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nelehký život v protektorátu: Němci počítají českým sedlákům slepice

Nelehký život v protektorátu: Němci...

„Přestože protektorát byl obdobím dosti krvavým a nelehkým, v Čechách a na Moravě...
Costa Concordia: Velký malý Titanic

Costa Concordia: Velký malý Titanic

Costa Concordia, největší italská výletní loď, je na plavbě kolem pobřeží...
Výzkumy Velké čínské zdi: Obranný prvek ležel 10 km daleko

Výzkumy Velké čínské zdi: Obranný...

Při vykopávkách v újezdu Ťing-pien v čínském Jü-linu čínští vědci před...
Úřad mečníka na přemyslovském dvoře se stává pro cizince ctí

Úřad mečníka na přemyslovském dvoře...

Přemyslovský panovník funkci mečníka využívá v 11. století během církevních svátků, při...
Konstantynow: Co stálo za pádem nejvyššího rozhlasového vysílače na světě?

Konstantynow: Co stálo za pádem...

U malého městečka Gąbin vzdáleném více než 100 kilometrů od Varšavy, se...
Šíření pohlavní nemoci: Kdy syfilis dorazila do Evropy?

Šíření pohlavní nemoci: Kdy...

Cesty syfilis po světě jsou stále předmětem výzkumu vědců, kteří průběžně přidávají...
Lidový svátek: Chtěl císař Josef II. sebrat lidem posvícení?

Lidový svátek: Chtěl císař Josef...

„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně...
Analýzy DNA našich předků: Potomci Velkomoravanů žijí mezi námi, slovanské kořeny má jenom třetina Čechů

Analýzy DNA našich předků: Potomci...

Průzkumy DNA, které pátrají po potomcích velkomoravských velmožů i...
Jedno jméno nestačí! Proč máme příjmení?

Jedno jméno nestačí! Proč máme...

Křestních jmen je málo. Abychom se v tom ohromném počtu lidí na Zemi...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.