Polovodiče: Nahradíme plasty křemíkem?

Možná se jednou v budoucnosti bude mluvit o současné éře jako o době plastové. Na umělou hmotu narazíme na každém kroku, leckde se stala nenahraditelnou. Nyní se s ní brzy setkáme i v hájemství jí zatím zapovězeném – v elektronických čipech.Možná se jednou v budoucnosti bude mluvit o současné éře jako o době plastové. Na umělou hmotu narazíme na každém kroku, leckde se stala nenahraditelnou. Nyní se s ní brzy setkáme i v hájemství jí zatím zapovězeném – v elektronických čipech.

Stačí neopatrný pohyb a mobilní telefon končí na zemi, kde získává podobu puzzle. A i když se jej poté podaří dát mechanicky dohromady, zprovoznění jeho funkcí bývá obtížnější. To proto, že čipy, které jsou zasazeny do základní desky mobilu, jsou z křemíku.

Jejich křehkost pak může vést v případě nárazu k nenapravitelnému poškození jich samotných a v důsledku i celého přístroje. Technologové i uživatelé by tedy jistě rádi uvítali, kdyby materiál použitý k výrobě čipů, nebyl tak křehký.

Mohl by být jedním z možných řešení plast? Lze namítnout, že nikoliv, protože plasty nejsou téměř vodivé. Jenže nic není takové, jak se zdá na první pohled…. Koneckonců, možnost, že by plasty mohly být vodiči i polovodiči není lidstvu už nějaký čas utajena.

Revoluce v elektronice?Křemík je polokov a na naší planetě je hojně zastoupen. Po kyslíku je vlastně druhým nejrozšířenějším prvkem na Zemi, ovšem vyskytuje se pouze ve sloučeninách. Podobně jako uhlík je čtyřvazný, ovšem jeho vazby nebývají nejpevnější.

Možná i proto je život na Zemi na bázi uhlíkaté a nikoliv na křemičité. Křemík byl objeven v roce 1824 švédským chemikem Jönsem Jacobem Berzeliem. Vzhledem k jeho polovodičovým vlastnostem byl technology využit k výrobě čipů.

Jenže křemík má nikoliv nepodstatnou nevýhodu: je křehký.Nizozemské technoložce Paulette Princové se povedl nevídaný kousek. Uzpůsobila vnitřní strukturu plastů tak, aby získaly podobné vlastnosti jako křemík.

Tedy, udělala z plastů polovodič. Je jasné, že plastové čipy by byly podstatně odolnější než ty, které běžně užíváme dnes. I jejich výroba by teoreticky byla mnohem méně náročná. A navíc, plasty, které se Princové podařilo vyrobit mají za určitých podmínek i lepší vodivé vlastnosti než křemík.

Základní kámen elektroniky: Plastový polovodičVývoj plastových vodičů trvá už deset let. První pokusy nevypadaly dobře a vědci se obávali, že se dostali do slepé uličky. Molekuly uvnitř plastů se totiž nekontrolovatelně shlukovaly, což vedlo k podstatnému snížení rychlosti přenosu náboje.

Až objev polymeru s názvem polyhexylthiofen výzkumy posunulo dál. (Polymer je látka, která se skládá z molekul jednoho nebo více druhů atomů v tak velkém počtu, že většina fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika stavebních jednotek.) Základní řetězec tohoto polymeru v sobě obsahoval velké množství kruhových struktur s uhlíkovými vazbami.

Díky tomu polymer mohl stvořit dokonale uspořádané krystalky o velikosti 20 až 50 tisícin milimetru. Rychlost přenosu náboje se mohla zvýšit, ale ve srovnání s klasickými polovodiči byla stále ještě nedostatečná.

Výzkumníci proto nechali vzniknout krystalkům stejného polymeru, ale o něco objemnějších. Větší velikosti krystalů bylo dosaženo tak, že mezi kruhovými vazbami byla ponechána větší mezera. Tím se zlepšila průchodnost náboje celým krystalem.

Ona „velikost“ je samozřejmě relativní, polymer rozhodně není pouhým okem vidět. I lidská červená krvinka je větší.

Továrny na plasty už vznikajíTechnologie pro výrobu polovodičových plastů jsou sice ještě v plenkách, ale zdá se, že se mají čile k světu. Účetní velkých firem si hravě spočítají, že čipy z plastů by ceny elektronických obvodů snížily až o 90 procent.

„Může to vést k epoše velmi levné elektroniky, kdy budeme mít ve svých šatech všitý inteligentní obvod,“ prohlásil ředitel společnosti Plastic Logic Hermann Hauser. Ta už má v plánu na konci příštího roku, v nové tovární hale nedaleko Drážďan, výrobu plastových polovodičů rozjet.

Do této fabriky zamířila investice v hodnotě sta milionů dolarů. Výrobce plastových polovodičů budou tedy mít Češi přímo za humny.Plasty nedají spát ani jiným velkým výrobcům elektroniky. Lucent, Philips, Hitachi, Samsung, všechny tyto koncerny a mnohé další ve svých laboratořích usilovně pracují na revoluční přeměně čipů.

Je to pochopitelné, management těchto společností nemůže dopustit, aby jim ujel vlak.

Tsunami plastových čipů na obzoruPokud se v oblasti plastových polovodičů podaří vychytat veškeré mouchy, a že jich slušné hejno ještě je, elektronika by se mohla vydat zcela novým a netušeným směrem.

Pro výrobce těchto součástek by to samozřejmě znamenalo velmi slušný zisk. Analytici odhadují, že již za deset let, pokud nedojde ke komplikacím, průmysl plastové elektroniky dosáhne objemu 30 miliard dolarů do roku 2025 dokonce 250 miliard dolarů, což odpovídá šesti státním rozpočtům České republiky.

Každopádně, tato převratná technologie – a silný přívlastek je na místě – by se mezi uživatele mohla rozšířit již za dva roky.

Plasty známe již téměř 150 letPsal se rok 1862 a v Londýně právě probíhala průmyslová výstava. Odborníky i širokou veřejnost překvapil nový druh hmoty, který na ní byl vystaven. Jak pravilo dobové svědectví: „látka vyla tvrdá jako rohovina, ale ohebná jako kůže, mohla být odlévána nebo lisována, barvena a řezána…” Ano, první plast právě spatřil světlo světa a mnozí ekologové možná dodnes tento den proklínají.

Hmota byla nazvána parkesinem na počest svého vynálezce Angličana Alexandera Parkese. Tento bystrý člověk poté přivedl na svět i další plasty, z nichž nejznámější je celuloid.

Co je vlastně polovodič?Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách. Změnou těchto podmínek se vodivost dá snadno ovlivnit. Změna vnějších podmínek znamená dodání některého z druhů energie – nejčastěji tepelné nebo světelné, změnu vnitřních podmínek představuje příměs jiného prvku v polovodiči.

Mezi polovodiče patří prvky křemík, germanium, selen, sloučeniny arsenid galia nebo sulfid olovnatý. Většina polovodičů jsou krystalické látky.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Elektronika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nová metoda výběru spermií může významně zvýšit šance na otěhotnění

Nová metoda výběru spermií může...

S problémem neplodnosti se v České republice v současnosti potýká téměř každý pátý pár a...
Jak si plave robodelfín?

Jak si plave robodelfín?

Plavání s živými delfíny již dnes není nic výjimečného, v době, kdy...
Technologie pro čtyřnohé miláčky: Americká armáda poskytne svým psům rozšířenou realitu

Technologie pro čtyřnohé miláčky:...

Že si americká armáda libuje v nejnovějších technologiích není žádnou...
Novinka v britské armádě: Dron s brokovnicí pomůže především ve městě

Novinka v britské armádě: Dron s...

Vskutku zajímavou zbraň dostala do vínku britská hexakoptéra i9. Dron disponuje...
S technologiemi to není vždy růžové! V robotických skladech Amazonu údajně přibývá zraněných…

S technologiemi to není vždy růžové! V...

Jak se zdá, snaha o automatizaci a zefektivnění výrobního procesu pomocí...
Filmová „studená válka“: Rusové se pokusí zastínit Cruisův projekt vlastním vesmírným natáčením

Filmová „studená válka“: Rusové se...

Na oběžné dráze zřejmě vypukne další konkurenční boj mezi dvěma...
Až příliš spoléhala na techniku… Za loňskou nehodu autonomního vozu má pykat jeho „řidička“

Až příliš spoléhala na techniku… Za...

Psal se 18. březen roku 2018, když se na silnici v arizonském městě...
Fotbalová hvězda stane v čele projektu zaměřeného na zrakově postižené

Fotbalová hvězda stane v čele projektu...

Společnost OrCam Technologies, lídr na poli inovací založených na využití...
V Indii byl vynalezen robot na sběr kokosů

V Indii byl vynalezen robot na...

Také státy, od kterých se po technologické stránce neočekávají zázraky,...
Umělá inteligence z Česka pomáhá chytat zločince po celém světě

Umělá inteligence z Česka pomáhá...

Terorista, jenž se chystá nastoupit do letadla, vězeň, který se pod záminkou...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Změňte pravidla! Dočkají se šachy nového kabátu?

Změňte pravidla! Dočkají se šachy...

Milujeme je už celá staletí, ovšem jejich kouzlo se prý nebezpečně vytrácí....
Když se lámou kosti

Když se lámou kosti

Mírný pád, lehký náraz nebo pouhé kýchnutí. Situace, které mohou skončit...
Setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína skončilo rvačkou šašků

Setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše...

„Potom v tom čase zjevil se nám bratr Paleček a my s ním rádi se seznámili, abychom...
Nový nízkonákladový depozitář v Čáslavi

Nový nízkonákladový depozitář v...

Ve čtvrtek 22. října byla v prostorách Národního zemědělského muzea v Čáslavi...
Bakterie v ústech nejen na obtíž

Bakterie v ústech nejen na obtíž

Pojem bakterie je vnímán obecně spíše negativně, avšak skupina vědců z...
Zabránil husitskému povstání v Brně královský šašek?

Zabránil husitskému povstání v Brně...

Aragonský král Martin I. přivítá šaška Borru 20. ledna 1440 ve své...
Šafrán: Kilo za čtvrt milionu!

Šafrán: Kilo za čtvrt milionu!

Máte navíc čtvrt milionu korun? Můžete si koupit nové auto nebo zhruba jeden...
Rumunské trovanty: Kameny, které rostou a množí se!

Rumunské trovanty: Kameny, které...

Když vznikly, byly velké pouhých pár milimetrů, teď měří až 10...
Měl Václav IV. na svém dvoře bratrova špiona?

Měl Václav IV. na svém dvoře...

„Velký podvodník,“ tak říká humanista Jan Dubravius (1486‒1553) o kouzelníkovi a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.