Domů     Příroda
Hlavně nespadnout!
21.stoleti 19.6.2007

Vnější paraziti živočichů sice mají na jednu stranu zajištěn neustálý přísun potravy přímo z povrchu svého „obytného vozidla“, na druhou stranu se musejí umět postarat o to, aby jim jejich „zlatá žíla“ nevyklouzla mezi prsty.Vnější paraziti živočichů sice mají na jednu stranu zajištěn neustálý přísun potravy přímo z povrchu svého „obytného vozidla“, na druhou stranu se musejí umět postarat o to, aby jim jejich „zlatá žíla“ nevyklouzla mezi prsty.

Někteří svůj problém řeší jednoduše tím, že se zakousnou a nepustí (například klíště), jiní si vyvinuli speciální „zařízení“, díky kterým jejich končetiny po hostiteli nikdy nekloužou.
Specializovaní ektoparaziti netopýrů z teplomilné čeledi Streblidae (z řádu dvoukřídlých, do kterého patří například mouchy nebo komáři) svá chodidla vybavili hned několika protiskluzovými technologiemi. Na obrázku posledního článku končetiny parazita jsou při 400násobném zvětšení patrné dva zahnuté drápky, které příživníkům slouží k uchopení netopýřích chlupů. Pod nimi je měkký polštářek s lamelovitým povrchem, který zabraňuje uklouznutí. Celou končetinu, stejně jako zbytek těla, navíc obrůstají jemné chloupky, poskytující další oporu o netopýří srst v okolí.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz