Domů     Příroda
Dřeviny od A do Ž
21.stoleti 19.6.2007

Dovolené a prázdniny jsou ideálním časem pro poznávání tuzemských i cizokrajných dřevin. I proto se dnes 21. STOLETÍ zaměřilo právě na ně.

Vytrvalé rostliny se zdřevnatělými stonky dělí odborníci na STROMY (arbor), KEŘE (frutex – stonky větvené hned od země, avšak dřevnaté) a POLOKEŘE (suffrutex – stonky se větví stejně, v dolní části zdřevnatělé, ale v horní části bylinné a odumírající).

Arbor (strom) – dřevina s různě vysokým kmenem a korunou (viz corona), tvořenou olistěnými větvemi, resp. kmen obklopený velkými listy v určité vzdálenosti od země.
V praxi není definování stromu jednoduché – například banánovník je vysoká bylinná rostlina, vzhledem připomínající strom. Geobotanika považuje za stromy rostliny, které mají v urostlém stavu minimální výšku čtyři metry a vytvářejí zde vegetativní vrcholy, případně regenerační pupeny. Stromy náležejí mezi fanerofyty – dobře viditelné rostliny.

Biom – souhrn ekosystémů určité zeměpisné zóny s charakteristickou vegetací a faunou, přičemž hlavní roli hraje podnebí.
Nejdůležitější biomy: tropický deštný prales, jehličnatý a opadavý listnatý les, tundra, step, savana, tvrdolisté dřeviny, polopouště a pouště.

Corona (koruna) – vrchní rozvětvená část stromu. Tvoří důležitou část dřeviny, protože podle ní se většinou klasifikuje celkový vzhled dřevin (habitus).
Základní typy koruny: kuželkovitá (smrk), válcovitá (jedle bílá), kulatá (jabloň planá), vejcovitá (časté u listnáčů), vřetenovitá (topol černý), elipsovitá (olše lepkavá). Existují i zvláštní typy korun, např. u smuteční vrby.

Dřevo (xylém) – dřevní část svazku cévního, skládající se z cév a sklerenchymatické pochvy. Slouží hlavně k vedení vody a minerálních látek z kořene (viz radix) do stonku a k jejich rozvádění po celé dřevině.

Endemit – rostlina (ale i živočich) vyskytující se výhradně v určité oblasti.

Fructus (plod) – rostlinný orgán, který obaluje a chrání semena před nepříznivými vlivy až do zralosti a přispívá k jejich rozšiřování. Vzniká přeměnou pestíku i jiných květových (případně ke květu přidružených) orgánů.
Plody: nepukavé suché (např. oříšek), nepukavé dužinaté (hruška), pukavé (akát bílý) a rozpadavé (javory).

Charakter lesa – vedle již uvedených druhů (viz biom) jsou i další skupiny: smíšený, prales (s původním lesním společenstvem), lužní (vlhký porost na okraji řek a jezer), subtropický smíšený, monzunový (tropický opadavý nížinný les), podhorský, tajga (jehličnaté lesy a rašeliniště) aj. Existuje i sucholes a mlžný les (ve vysokých polohách, blízko mraků) a jeden jeho typ se nazývá mechový (stromy a půdu pokrývají četné mechy).

Gemma (pupen) – v podstatě základ výhonku, ve kterém jsou už na různém stupni odlišeny základní orgány, tj. řapík (stonek), listy, květy. Tak jsou budoucí rostlinné orgány chráněny před vnějšími nepříznivými vlivy. Ochrannou funkci plní obalové (pupenové) šupiny, které mohou vzniknout přeměnou listů apod.

Hybridizace (křížení) – spojení vlastností dvou různých jedinců v potomstvu generativní cestou (opylením blizny pylem s následním oplozením).

Introdukce – zavedení dřevin do oblastí, kde se nevyskytují přirozeně.

Jehličnany – nahosemenné rostliny (viz), většinou stále zelené, jen výjimečně opadavé (modřín), které mají listy nejčastěji úzké, jehlicovité nebo šupinovité (cypřiš). Opakem jsou listnaté stromy, kde jsou čepele listů relativně široké.

Kůra – svrchní vrstva kryjící zdřevnatělé kořeny, stonky a větve. V obecném pojetí je chápána jako celý soubor pletiv oddělitelný od dřeva. Vzniká činností druhotného dělivého pletiva produkujícího korek.

List (folium) – postranní orgán vyrůstající v charakteristickém postavení na stonku. Je zpravidla zelený, plochý. Posláním listu je fotosyntéza, dýchání a vylučování vody v podobě vodní páry (transpirace).
Převažující složení: pochva, řapík a čepel.

Mangrovy – skupiny dřevin na pobřeží tropických moří nebo sladkovodních toků v zaplavované zóně. Mají opěrné chůdovité nebo dýchací kořeny.

Nahosemenné dřeviny (Gymnospermae)  – zpravidla stálezelené, s malými vajíčky přímo přístupnými pylovým zrnkům (semena bývají ukryta v šiškách).

Odrůda kulturní (kultivar) – odchylka od běžné podoby, která vzniká domestikací či umělým křížením.

Phylum (kmen) – dřevnatý a nevětvený stonek stromů nesoucí korunu. Je součástí hlavní osy, kterou tvoří základní větve a jejich další rozvětvení. Spojuje listový aparát s kořeny. Stromy se od většiny jiných rostlin liší nejen výškou, ale i zdřevnatělým kmenem, který (stejně jako větve) v průběhu času dorůstá v průměru (objemu). Růst do tloušťky způsobuje vrstva neustále se dělících buněk pod kůrou kmene (kambium). Přírůstek dřevní části za vegetační období je vidět na průřezu kmene v tzv. letokruzích. 

Radix (kořen) – obvykle podzemní orgán vyšších rostlin, který oproti stonku není článkovaný, nemá listy ani pupeny, nepravidelně se větví a na vrcholu má kořenovou čepičku. Rostlinu upevňuje v zemi a čerpá z půdy výživné látky.
Hlavní kořen (radix primaria), ze kterého vyrůstají boční kořeny a z nich kořenová vlákna (fibrillae radicis), je pokračováním stonku v zemi. 

Řapík (petiolus)– stopkovitě zúžená část listu, u základny se někdy pochvovitě rozšiřuje. Obvykle odpadne spolu s listovou čepelí, někdy na rostlině zůstává (čepel opadává samostatně) a odpadne až později.

Složení květu (flos) – květní stopka, květní obaly, tyčinky a pestík. Toto vše má tzv. úplný květ – soubor přeměněných listů, seskupených na zkráceném stonku a přizpůsobených spojování pohlavních buněk. Rostliny opylovávané hmyzem ho vábí vylučováním nektaru – sekretu obsahujícího cukry, někdy i aminokyseliny.

Trn (spina) – tvrdé špičaté útvary, vzniklé přeměnou větviček, listů, palistů nebo chlupů. Mohou být jednoduché či rozvětvené (dvoudílné, trojdílné).
Jestliže vzniknou jako útvar pokožkovitých pletiv, nazývají se ostny (např. růže či ostružiny). Ty se, narozdíl od trnů, dají dost snadno oddělit od základu. 

Uzlina (nodus) – místo na stonku, kde vyrůstá jeden nebo více listů či větvičky.

Výchovná dřevina – zajišťuje ochranu, stín a vlhko pro semenáče jiného druhu, rostoucího v její blízkosti. Tím mu dává šanci na přežití.

Xylém – část dřevní, tj. mrtvé trubkovité buňky se zdřevnatělým, vyztuženými stěnami (tracheje a tracheidy), které dopravují vodu a v ní rozpuštěné anorganické živiny (minerální soli aj.) od kořene do kmene.

Yungas – subtropické horské opadavé i stále zelené lesy v centrálních Andách (Peru). Jsou to nejbohatší horské lesní ekosystémy.

Zachování druhu – rozeznáváme dva typy rozmnožování. 1. Pohlavní: spojení embryonálních buněk dvou jedinců téhož druhu, které lze označit jako otce a matku, v buňku nového jedince. U semenných rostlin jsou sídlem pohlavních orgánů květy. Pylové zrnko usazené na blizně má schopnost vyklíčit.
2. Nepohlavní: u něj nedochází k žádným novým kombinacím genů. Buněčným dělením vzniká pouhý klon původního jedince (např. u ostružiníku.).

Živiny – zeleným rostlinám stačí k vytvoření potřebných látek jen oxid uhličitý, voda a minerální látky, anorganické látky rozpuštěné ve vodě. Nejdůležitější je světlo. Při procesu fotosyntézy vzniká kyslík, který odchází do vzduchu. Pro tvorbu životně důležitých molekul (aminokyseliny, proteiny) a kyselin RNA a DNA potřebují rostliny další prvky – dusík, fosfor, síru, hořčík, železo… Tyto látky přijímají v podobě minerálních solí rozpuštěných ve vodě. Do všech částí dřevin rozvádějí anorganické látky a organické živiny vodivé svazky. Skládají se mj. z vysoce specializovaných buněk xylému (viz) , což lze přirovnat ke krevnímu oběhu člověka.

Více se dozvíte:
Rostliny, Euromedia Group k. s. – Knižní klub 2006
Václav Větvička: Stromy, Aventinum, 2000
J.Pagan, D. Randuška: Atlas drevín, Obzor Bratislava 1997

Související články
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
Západní svět ho objevil teprve nedávno a stal trendy. Zato ten východní ho zná staletí, jako rituál s hlubokou historií a překvapivými účinky. Dodává energii, zklidňuje mysl, široce prospívá. Co (ne)víte o matche? Matcha je 100% zelený čaj z Japonska v jemně mleté formě. Konzumuje celý, ne jen ve formě výluhu. Při jeho výrobě nedochází k fermentaci, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
epochaplus.cz
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
The Hum: Záhadné dunění, které slyší jen vyvolení. Odkud se bere zvuk bez zdroje?
enigmaplus.cz
The Hum: Záhadné dunění, které slyší jen vyvolení. Odkud se bere zvuk bez zdroje?
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde ne
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz