Zelená revoluce! Budeme topit trávou?

Naše civilizace vyžaduje ohromný příliv energie. Bez elektřiny by se doslova zhroutila. Jenže, kde ji neustále brát? Přitom obnovitelný zdroj levné energie máme přímo pod nohama. Proč nezkusit topit trávou?Naše civilizace vyžaduje ohromný příliv energie. Bez elektřiny by se doslova zhroutila. Jenže, kde ji neustále brát? Přitom obnovitelný zdroj levné energie máme přímo pod nohama. Proč nezkusit topit trávou?

Uhelné elektrárny vypouštějí spoustu emisí, k jádru má řada lidí odpor, vzhledem k jeho bezpečnosti, z větru, slunce nebo vody lidstvo zatím nedokáže získat dostatečné množství energie. Vysoké ceny ropy a vědomí toho, že její zásoby nejsou nevyčerpatelné, vede vědce k hledání nových cest, jak energii získat.

Je budoucnost v biomase?
Již v současnosti se ve světě zvyšuje výroba bioetanolu, jejímž zdrojem může být třeba kukuřice nebo různé druhy rostlinných olejů. Stále více se k výrobě energie používá i obilí. Ne každé obilí, které vzejde z úrody, je totiž natolik kvalitní, aby bylo použitelné pro potravinářské či krmné účely. Při zatápění obilím se pak uvolňuje méně skleníkových plynů. To je přirozené, protože každá rostlina, a taková topná pšenice není výjimkou, uvolňuje při spalování do ovzduší jen tolik oxidu uhličitého, kolik ho sama získala během svého růstu.
Jenže v současnosti se leckde stále používají dusíkatá hnojiva. Je tedy jasné, že při spalování obilí, které je dusíku plné, se do atmosféry uvolní i nezanedbatelné množství dusičnanů. A významnou roli hraje i morální aspekt, proč topit potravou, když ve světě stále tolik lidí hladoví?

Tráva je mnohem lepší 
Američtí vědci z Minnesotské univerzity provedli nedávno zajímavý experiment, který může znamenat skutečný převrat ve výrobě energie. Tým vedený profesorem Davidem Tilmanem vysázel různé druhy prérijních trav na pokusnou plochu. Poté sledoval, jaké množství energie se z jednotlivých druhů travin dá získat.
Závěrečná studie tvrdí, že z místa, na kterém se nachází větší množství travních druhů (v současnosti známe více než 10 000 druhů trav) je možné získat přinejmenším stejné množství energie jako z podobně velkého místa, na kterém se pěstuje kukuřice. To, že se využívá více druhů trav, je důležité i z jiného důvodu. Druhově rozmanitý porost může totiž být lépe ochráněn.

I šťovík je nezmar
Pěstování kukuřice pro energetické účely má jednu vadu, která může vyznít dost paradoxně. Je totiž velmi náročné na energii. Kukuřičná pole se proto musí často a hodně hnojit, k čemuž se používá zemědělská technika, která přitom vypouští do ovzduší další skleníkové plyny. Kukuřice není schopná samostatné existence bez pomoci zemědělce. I následný proces vzniku paliva spotřebuje velké množství energie. Zato tráva nebo třeba již mnohde ve světě i u nás využívaný šťovík jsou nezmary, ty rozhodně není nutné hnojit a ani většinou nevyžadují  umělé zavlažování.

Pro palivo i do hor
Kukuřici navíc nelze pěstovat všude. Je to celkem rozmazlená plodina, která stále potřebuje dostatečné množství tepla. Koneckonců, pochází z teplého klimatu střední Ameriky, kde byla domestikována asi před 3000 lety.
Kukuřice pěstovaná pro energetické účely navíc zabírá místo plodinám, které se pěstují pro potravinářské účely. Kdyby se například celá Evropská unie rozhodla získat pouhou desetinu své energie pěstováním kukuřice pro biopaliva, musela by k tomuto účelu vyhradit až tři čtvrtiny své veškeré zemědělské půdy.
To tráva je podstatně skromnější, lze ji vysadit i na jinak neúrodných plochách. Jednalo by se samozřejmě i o plochy, které jsou položeny severněji, nebo se nacházejí ve vyšších nadmořských výškách. Taková místa dnes obvykle leží ladem, tak proč je tedy nevyužívat k levnému získávání energie?

Čeká nás zelená revoluce?
David Tilman k tomu jednoznačně říká: „Při spalování trav se do ovzduší dostane mnohem méně oxidu uhličitého, než při spalování tradičních  fosilních paliv.“ A dodává: „Potřebujeme docela malou plochu k osevu trav, abychom z něj poté získali slušné množství energie.“
Kdyby se podle profesora Tilmana osázely neúrodné plochy v USA právě travami, zajistilo by to Američanům více než 10 procent energetické spotřeby i spotřeby pohonných hmot.
Je tedy na obzoru „zelená“ energetická revoluce? To je asi ještě předčasné tvrdit, nicméně se zdá, že některé vědecko-technické kapacitysi konečně uvědomují, že pokud si západní civilizace chce zachovat současnou životní úroveň, musí hledat další ekologické prostředky k získávání energie.                                                                                                                                                                                                                             

Topení biomasou
• Obilí – velkou výhodou tohoto paliva, je to, že v současnosti už existuje možnost plné automatizace spalování. Využívá se nekvalitní obilí, které není vhodné ani pro potravinářské, ani pro krmné účely.
• Dřevo – topení dřevem je staré jak lidstvo samo. Kdo vlastní chatu či srub, ví, o čem je řeč. Zde v podstatě žádný technologický problém neexistuje. Ve Francii, Španělsku či Portugalsku mají již plantáže rychle rostoucího dřeva, které se nenechá dorůst, ale pokosí se, předsuší a pak se zplynuje.
• Sláma a seno – některé druhy slámy mají minimální možnost využití, proto je jejich uplatnění v energetice více než vhodné.
• Odpad z rostlinné výroby – koneckonců, co s odpadem. Ve spalovnách se spaluje leccos, a to co zůstane z kulturních plodin, alespoň tolik nezatěžuje přírodní prostředí.

Pozor na myši!
V České republice se zatím trávou netopí, nicméně některé tuzemské společnosti již představily kotle na spalování zrní. Ty dokáží spalovat malé pelety (lisovaná biomasa) neboli granule vyrobené právě z biomasy, včetně zrní.
Při plánovaném zdražení plynu, by po podobném řešení sáhlo jistě mnoho domácností. Navíc z jednoho metráku obilí zbudou jen tři kilogramy popela. Musí se však řešit trochu kuriózní problém, totiž ten, jak uchránit zásoby obilí před hlodavci, kteří by zrní raději než v kotli viděli ve svém žaludku.

Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Pojízdná prodejna dneška

Pojízdná prodejna dneška

V Kalifornii začne jezdit pojízdná prodejna nové generace. Autonomní...
Vymřou karety obrovské po přeslici?

Vymřou karety obrovské po přeslici?

Australští oceánologové studovali dvě populace karety obrovské (Chelonia mydas)...
Jako jeden národ: Čeští a slovenští vědci upevní vzájemnou spolupráci

Jako jeden národ: Čeští a slovenští...

“Hostování” u sousedů, studijní pobyty a společné vědecké...
Jedinečná bakterie z pouštních jezer

Jedinečná bakterie z pouštních...

Nové, dosud v žádném jiném organizmu nepopsané uspořádání molekul...
Dalekohled ELT se dočkal prvních součástek

Dalekohled ELT se dočkal prvních...

V německé Mohuči bylo úspěšně odlito prvních šest segmentů...
Raketa Falcon Heavy od SpaceX poletí do vesmíru s kuriózní nákladem již tento měsíc

Raketa Falcon Heavy od SpaceX poletí do...

První start nejsilnější rakety od dob Saturnu V, který vynesl k...
Plastový odpad jako stavební materiál?

Plastový odpad jako stavební...

Kolumbijská společnost Conceptos Plásticos se rozhodla řešit...
Zvoní hrana lednímu hokeji?

Zvoní hrana lednímu hokeji?

O kanadskoamerické NHL náš časopis často nepíše, ostatně, jak tvrdil...
Tištěné podlahy

Tištěné podlahy

Nizozemská společnost Aectual využívá obrovské robotické 3D tiskárny, které...
Kdo je na světě nejsdílenější?

Kdo je na světě nejsdílenější?

V roce 2014 proběhla zahraničními médii zpráva o selfitidě (selfitis). Psychické...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Spáchal Jakub Jan Ryba sebevraždu kvůli rozladěným varhanám?

Spáchal Jakub Jan Ryba sebevraždu...

Měšťané z Rožmitálu pod Třemšínem prohledávají 10. dubna 1815 okolní lesy....
Timbuktu: Město zahalené tajemstvím!

Timbuktu: Město zahalené...

V poslední době se množí zprávy o ničení památek islamisty ve...
VIDEO: Pláž, na které kotvy odpočívají v pokoji

VIDEO: Pláž, na které kotvy...

Pláž Praia do Barril v portugalském regionu Algarve je posetá stovkami...
Preventivní prohlídky? Češi na ně nechodí!

Preventivní prohlídky? Češi na ně...

České zdravotnictví se může chlubit velmi dobrou úrovní, Češi ale neradi...
Otazníky minulosti: Rozkradli legionáři carské zlato?

Otazníky minulosti: Rozkradli...

Jde o hrdiny, kteří na konci první světové války stojí za vznikem samostatné ČSR. Řeč je...
Podivuhodná proměna: Co vyléčilo muže z drogové závislosti?

Podivuhodná proměna: Co vyléčilo...

Najít cestu ven z životního stylu, který určuje silná náklonnost k omamným látkám,...
Neolitické ženy měly lepší fyzičku než současní olympionici!

Neolitické ženy měly lepší fyzičku...

Hlavním rysem neolitické doby (cca 8000–5000 let př. n. l.) je přechod z hlavního...
Clevelandská dohoda: O osudu Čechů a Slováků se rozhodlo za oceánem

Clevelandská dohoda: O osudu Čechů...

Skleničky cinkají, společnost se výtečně baví. Tomáš Garrigue Masaryk slaví...
Unikátní techniky přežití: Jak se brání zvířata?

Unikátní techniky přežití: Jak se...

Zvířata se brání před útoky predátorů různými způsoby. Některá mění svojí barvy,...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.