PANORAMA

Mobilní telefony zabíjejí spermie! Co může za snižování plodnosti?Testy prováděné na přibližně 400 mužích ukázaly, že lidé, kteří telefonují více než 4 hodiny denně, mají přibližně o 40 % spermií méně než průměr populace.

Studie sice zatím není podpořena přesným mechanismem negativního účinku, nicméně autoři předpokládají, že spermie zabíjí elektromagnetické záření z mobilu.
Ke stejnému závěru ostatně došli vědci už před rokem, kdy pohlavní buňky pokusných myší vystavovali elektromagnetickému záření podobné intenzity, jakou musí člověk snášet při telefonování. V konečném výsledku měla většina spermií poškozenu DNA. Vyloučit však nelze ani verzi, že časté telefonování je spojeno s hektickým způsobem života plným stresových situací, nezdravého stravování a nepravidelného spánku, který už sám o sobě pohlavním buňkám nijak neprospívá.

Varující znečištění moří
Zabijácké řasy si libují ve špíně

V posledních dvou letech bylo objeveno celkem 200 mořských zón, kde znečištění výrazně ohrožuje život. Studie OSN, ze které informace o znečištění moří vychází, tvrdí, že před dvěma roky byl počet těchto “mrtvých zón” podstatně nižší.
“Mrtvé zóny” vznikají tak, že ve znečištěném moři se přemnoží řasy, kterým takové podmínky vyhovují. Ty poté ubírají kyslík ostatním živočichům a rostlinám. Odpad totiž obsahuje řadu živin, které sinice nebo řasy k svému životu potřebují. Mezi nejnovější “mrtvé zóny” patří například ústí Perlové řeky v Číně nebo zátoka Elefsis v Egejském moři.

Jak zatočit s plevelem bez herbicidů?
Robot nebo plečka?
Američané nedávno přišli s revolučním pomocníkem zemědělců, robotem na solární pohon, který vytrhává plevel. Právě v těchto dnech by se měl na pokusných políčcích s obilím,  patřícím Illinoiské univerzitě, začít prohánět robot se stříškou ze slunečních panelů. Jeho úkolem bude za pomoci dvou kamer, zajišťujících prostorové vidění robota, pátrat po plevelných rostlinách, a ty posléze vytrhnout.
Robot má k dispozici přesný morfologický popis pěstované plodiny, aby tak mohl sledované rostliny porovnat s odpovídajícím vzorem. Pokud usoudí, že objekt jeho zájmu není obilnina, nekompromisním vyškubnutím ukončí jeho život. Autor robota doufá, že zavedení podobných zařízení do praxe může snížit dávky používaných herbicidů.

Je opravdu na Měsíci voda?
Prozradí to prach!

Vědci byli dlouho přesvědčeni, že na jižním pólu Měsíce jsou zásoby ledu. S tím ostatně počítaly i plány na znovudobytí jediné přirozené družice Země.
Američtí astronomové z Cornellovy univerzity ve státě New York nedávno podrobně zkoumali radarové snímky Měsíce. Podle nich se na Měsíci žádná souvislá vrstva vody nevyskytuje. Odrazy radiolokačního signálu z této oblasti, o kterých se předpokládalo, že pocházejí z ledové vrstvy, jsou zřejmě zapříčiněny jen nerovným povrchem.
NASA se však nevzdává a do některých kráterů chce vypustit hloubkové sondy, které rozvíří měsíční prach. Poté by proběhla jeho analýza a z ní by se dalo zjistit, zda přece jen Měsíc pod svým povrchem nějakou tu vodu neskrývá.

Posmrtná kletba zubařů
Přistižení vykradači hrobek
V létě  roku 2006 se pokusili zloději v Saqqaře (30 km jižně od egyptské Káhiry) prokopat do dosud neodkryté hrobky. Byli však chyceni přímo při činu. Archeologové posléze na místě objevili 4000 let starou hrobku tří osobních zubařů faraóna a jeho rodiny.
Ačkoli poloha místa posledního odpočinku v těsné blízkosti královských pyramid svědčí o velké vážnosti pohřbených osob, pravděpodobně jejich postavení nezaručovalo nezměrné bohatství. Jejich hrobka je totiž zčásti vybudována z levného a nepříliš trvanlivého materiálu, nepálených cihel (namísto honosnějšího vápence).
U vchodu archeologové nalezli hieroglyfy značící pravděpodobně kletbu v podobě útoku krokodýla a hada na každého, kdo se odváží znesvětit posvátnost místo. Zřejmě i proto zůstala hrobka tak dlouho netknuta.
Že se jedná o hrobku zubařů napověděly další znaky, mezi kterými se velmi často opakovaly dva symboly, oko a zub. Bohaté zdobení stěn je pro archeology cenným zdrojem informací o tehdejším životě. Vyjevuje každodenní činnosti pohřbených mužů – práci, hraní společenských her či porážení zvířat. Zobrazeno je zde i přinášení pohřebních obětí včetně tehdy standardních 1000 bochníků chleba a 1000 džbánů piva.

Rekordní velikost ozónové díry
Alarmující novinky z družice Aura

Ačkoliv ještě v srpnu 2006 americký Národní úřad pro výzkum oceánů a atmosféry tvrdil, že ozónová vrstva se zaceluje, měření NASA z konce roku ukázalo pravý opak. Nad jižním pólem dosáhla ozónová díra rozlohy 27,45 milionu kilometrů čtverečních.
Už začátkem října podobný výsledek předpověděla evropská kosmická agentura ESA. NASA k měření použila svou družici Aura. Pokud tedy vědci počítali s tím, že při vytvoření vhodných podmínek by vrstva ozónu mohla být v pořádku okolo roku 2065, nyní budou zřejmě muset své výpočty přehodnotit.
 
Když jeden robot nestačí…
Dokážeme donutit roboty ke spolupráci?

Belgičtí a švýcarští vědci před nedávnem představili skupinku jednoduchých robotů, kteří dokáží za vzájemné spolupráce manipulovat předmětem, na nějž by jeden robot nestačil. Každý ze skupiny robotů je proto naprogramován tak, aby se snažil “přicvaknout” buď přímo k předmětu, nebo k jinému členu skupiny. Ve chvíli, kdy síly spojí celá „smečka“, dají se do pohybu a objekt odtáhnou k určenému cíly.
Marco Dorigo z belgické Free University v Brusselu uvádí, že při programování robotů vycházel jeho tým z chování společenského hmyzu. Stejně jako on tak „krabičky na kolečkách“ dokážou například společně překonat průrvu, přes kterou se samostatně nemohou dostat.
Vývoj spolupracujících robotů směřuje k vytvoření mechanické operační jednotky, která by bez zásahů člověka mohla plnit složité úkoly, například při záchranných pracích nebo při vojenských zákrocích.

Spí migrující ptáci za letu?
Jak odpočívat při stěhování?

Kanadští drozdi malí se každý rok na podzim vydávají na 10 000 km dlouhou cestu z Kanady a Aljašky na zimoviště ve Střední a Jižní Americe. S příchodem jara si pak svou pouť zopakují v obráceném směru. Ve vzduchu bývají dlouhé hodiny a na odpočinek jim nezbývá moc času.
Zatímco v běžném životě spí v noci a přes den si shánějí potravu, v době migrace jsou nucení zcela převrátit své zvyky. V noci letí a přes den se snaží co nejvíce odpočívat. Ale namísto jednoho dlouhého spánku, který by za světla znamenal příliš velké riziko, že skončí v žaludku některého z predátorů, odpočívají jen po krátkých okamžicích. Jejich spánek trvá v průměru pouhých 9 vteřin a dopřávají si jej několikrát denně. Kromě toho odpočívají podobně jako delfíni, vypnou jednu mozkovou hemisféru, zatímco druhá dává pozor, jestli se neblíží nebezpečí.
Jiné řešení spočívá v tom, že upadnou do stavu jakési malátnosti a dění kolem sebe vnímají doslova na půl oka. Mají přitom částečně přivřené obě oči, ale přesto jsou schopni zaregistrovat blížící se nebezpečí. Odborníci z ohajské Státní univerzity Thomase Fuchse a Bowlinga Greena (USA) spekulují o tom, že některé druhy spánku ptáci využívají i za dlouhého letu, nicméně tuto hypotézu se zatím nedokázali dostatečně prokázat.

Pohlaví není nikdy jisté!
Vyvrácený názor genetiků

Že všechny ženy mají dva chromozomy X a všichni muži jeden chromozom X a jeden chromozom Y, už nějakou dobu neplatí. Ale ani verze, že mužské pohlaví má na svědomí gen SRY, za běžných okolností usídlený na chromozomu Y, není úplně přesná.
Italským genetikům se totiž dostala do rukou zvláštní rodina. Vyskytovali se v ní dva bratři, kteří nejenže namísto mužského chromozomu Y měli stejně jako ženy jen druhý X, ale navíc jim chyběl i gen SRY, který je byl až dosud považován za nezbytnou podmínku pro vývin mužských pohlavních orgánů.
Příčinu odborníci objevili v mutaci genu RSPO1. Přišli na to, že pohlaví je určeno spouštěním kaskády genů. Rozhodující prvek představuje gen SOX9, který u mužů zapíná známým gen SRY a odpovídá za vývoj varlat. Jeho činnost je u žen naopak genem RPO1 potlačována, což má díky dalším genům v kaskádě za následek vývoj vaječníků. U sledované rodiny dědily děti mutaci v genu a SOX9 tedy zůstal zapnutý.
Objev tak vyvrací dosavadní tvrzení vědců, že ženské pohlaví je pasivní, tedy že k jeho rozvoji stačí absence mužských genů. Naopak se ukazuje, že pro obě pohlaví jsou důležité určité aktivní geny.

Překvapivé zjištění:
Jen cvičení si s obezitou neporadí!
Současný nárůst dětí s nadváhou je kromě kalorické stravy připisován i nedostatku pohybu. Děti namísto fotbalu hrají počítačové hry, místo výletům za přírodou se věnují sledování filmů. Každý kousek cesty se svezou buď autem, nebo hromadnou dopravou…
Britští vědci tedy připravili studii, ve které pěti stovkám předškolním cvalíků na desítky minut denně naordinovali pohybové aktivity. Po roce pak přišlo na řadu porovnávání tělesných hmotností a rozměrů s běžnými vrstevníky.  
Statistika překvapivě odhalila, že cvičení cvalíkům nepomohlo ani trošku. Děti svou hmotností odpovídaly běžným vrstevníkům bez pohybu a převyšovaly všechny minulé generace dětí.
Nejen Britové tak budou muset hledat řešení jinde, zejména v přístupu k dětské stravě. Mladí Angličani jsou v tomto velmi podobní Američanům. Hamburger považují za každodenní stravu, hranolky za zeleninu a sladké pečivo za oběd. Na základě uvedené studie proto padl návrh britského ministerstvu školství na zavedení povinného předmětu „domácí ekonomiky“, kde by se studenti učili vařit a kupovat hodnotné potraviny.

Převrat v chirurgii?
Krvácení zastaví i laik!
Molekulární biolog Shuguang Zhang z Massachusetts Institute of Technology (USA) objevil, že některé bílkovinám podobné látky s přesně daným pořadím aminokyselin dokáží za určitých podmínek přestavět své molekuly tak, že vzniklá nanostruktura zcela změní původní vlastnosti materiálu. Mezi úspěchy jeho týmu mimo jiné patří kapalina, která vytváří lešení pro buňky nervového systému a urychluje tak obnovování poškozené tkáně. Jeho nejnovější objev byl snem všech chirurgů. Kapalina nanesená na krvácející zranění se totiž během 15 vteřin změní v nepropustnou nanosíť a zcela zacelí narušenou cévu. Okolní buňky přitom nijak nepoškozuje a později se navíc rozloží na zcela neškodné látky. Jednotlivé aminokyseliny po jejím rozpadu může dokonce tkáň vstřebat a využít jako stavební materiál na svou obnovu. Přesný mechanismus celého procesu bohužel zatím bohužel není znám.
Kapalina byla úspěšně vyzkoušena na hlodavcích, kde dokázala bez problémů zacelit i srdeční tepnu. Zhang však věří, že není důvod, proč by to u člověka nemělo fungovat podobně. Znamenalo by to možnost (i pro laika) zastavit prakticky okamžitě jakékoli povrchové krvácení – například při autonehodách, ušetřila by životy zraněných vojáků na bojištích a pomohla chirurgům při komplikovaných operacích.

Nová dominanta Paříže 
Muzeum ve tvaru oblaků

Autory budovy francouzského Muzea moderního umění jsou světoznámí architekti Frank Gehry a Bernard Arnault. Muzeum, jehož výstavba vyjde na 100 milionů eur (necelé 3 miliardy korun), bude vybudováno v Buloňském lesíku v západní části Paříže.
Budova bude převážně skleněná a maximálně průhledná. Podle svých tvůrců spíše připomíná oblaka. Stavba má být zahájena již v roce 2007 a s jejím dokončením se počítá v roce 2010. V novém muzeu by měla být vystavena díla například Pabla Piccasa, Jeana Dubuffeta nebo Damiena Hirsta.

Nový, uměle vytvořený prvek
Nejtěžší, ale zatím neuznaný
 
Ruští a američtí vědci společnými silami uměle vytvořili zatím nejtěžší chemický prvek. Stalo se tak laboratořích Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy. I proto se tento prvek s atomovým číslem 118 pracovně označuje jako moscovium.
K jeho vytvoření bylo použito kalifornium, bombardované ionty vápníku. Prvek s tak vysokým atomovým číslem není nijak stabilní, jeho existence vydržela jen devět desetitisícin sekundy. Přesto se ho podařilo vyvolat celkem ve třech případech.
Na zapsání do Mendělejevovy periodické tabulky prvků si však moscovium bude muset zatím počkat. Jeho možnou přítomnost musí ověřit ještě další vědecké experimenty.

Malé velké zprávy
Slovinsko se chystá rozšířit nevelkou plochu svého pobřeží (kolem 50 km) o umělý ostrov. Na ploše zhruba čtyř fotbalových hřišť (30 000 m2) přivítají turisty pláže, restaurace bary a fitcentra. Projekt má vyjít v přepočtu zhruba na 2,8 miliardy korun a výstavba by měla začít v roce 2013.

Ve Švýcarsku vzniká za účasti 2000 uznávaných fyziků největší urychlovač částic na světě, Large Hadron Collider (LHC). Do provozu by měl být uveden v roce 2007 a s jeho pomocí by měli být vědci schopni simulovat situace, které jim odhalí zatím nedořešené fyzikální zákonitosti vesmíru. Zařízení, kterému se také přezdívá „stroj na velký třesk“, je uloženo ve 27 km dlouhém tunelu 50 – 150 m pod povrchem země.

Evropská unie vypracovala návrh opatření na snížení spotřeby elektrické energie v domácnostech o 20 %. Chce například rozšířit prodej úsporných žárovek, které spotřebují o 60 % energie méně než běžné typy, nebo apelovat na uživatele, aby nenechávali své spotřebiče v pohotovostním režimu, ale vypínali je „natvrdo“. Údajně by takto průměrná domácnost ušetřila kolem 85 euro za rok.

V Moskvě bylo na podzim otevřeno muzeum vodky, které nabízí nahlédnutí do historie tohoto alkoholického nápoje. V depozitářích je umístěno na 50 000 lahví nejrůznějšího typu a stáří. Mezi kuriozity patří výrobky staré 200 let nebo sběratelská edice, vyrobená na počest obětem havárie první atomové ponorky k-19 v roce 1961. Návštěvníky čeká i ochutnávka.

Australští paleontologové objevili 380 milionů let starou kostru ryby, jejíž morfologie ukazuje na přechod z mořského na suchozemský způsob života. Ryba má na horní části těla dýchací otvory, ploutve jsou opatřeny silnými kostmi, na které se mohly upínat mohutné svaly. Ryba měla i sluchový orgán podobný tomu, jakým byli vybaveni první suchozemští živočichové.

Vědci objevili organismus s doposud nejmenší dědičnou informací. Bakterie Carsonella ruddii má pouhých 82 genů, které jsou zapsány v 159 662 „písmenech“ genetického kódu. Až dosud se předpokládalo, že k životu je zapotřebí přibližně třikrát více genů.

V říjnu byla na oběžnou dráhu Země vynesena evropská meteorologická družice MetOp. Jedná se o satelit nové generace, která bude poskytovat snímky z nízké oběžné dráhy (ve výšce 820 km oproti běžným 36 000 km).

Vědci v Jihoafrické republice objevili ve zlatém dole 4 km pod povrchem první organismus, který ke svému životu nepotřebuje žádnou sluneční energii, ale využívá radioaktivního záření z uranu v okolní hornině. Ta štěpí molekuly a odděluje z nich vodík, který je schopen nahradit kyslík v molekulách oxidu siřičitého. Při této reakci se uvolňuje energie, kterou je bakterie schopna metabolicky využít a postavit si s její pomocí sloučeniny potřebné k výživě vlastního těla.

Italští astrofyzikové jsou přesvědčeni o tom, že vesmír má eliptický tvar. Podobá se tak pilulce. Tento tvar je údajně způsoben magnetickým polem, které se táhne skrze celý kosmos. Toto magnetické pole má mít na svědomí i deformace času. Údaje, ze kterých je tato teorie odvozena, jsou získány z amerického satelitu, pomocí kterého vědci upřesnili stáří vesmíru na 13,7 miliardy let. A nejen to! Z naměřených dat vědci vypočetli, že první atomy se v kosmu objevily 380 000 let po jeho vzniku.

Američna Roel Verhagen představil model svého vznášedla, který vypadá jako hybrid futuristického malého letadla a vodního skútru. Jednomístný stroj by se měl pohybovat 1,5 m nad hladinou rychlostí až 100 km/h.

Stalo se
Před 248 lety, 25. prosince, byla poprvé očekávána Halleyova kometa (v pořádku dorazila). Podle výpočtu oběžné dráhy její objevení na obloze předpověděl v roce 1682, kdy kometu sám spatřil, Edmond Halley.
Před 193 lety, 31. prosince, se o silvestrovské noci v Londýně poprvé rozzářily plynové lampy pouličního osvětlení.
Před 123 lety, 6. ledna, zemřel objevitel dědičnosti a zakladatel experimentální genetiky Johann Gregor Mendel. Narodil se 22. 7. 1822.
Před 116 lety, 26. prosince, zemřel německý archeolog Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann, který v 70. letech 19. století odkryl trosky Tróji.
Před 113 lety, 1. ledna, zemřel německý fyzik Heinrich Rudolf Hertz, který experimentálně prokázal existenci elektromagnetického vlnění a objevil fotoelektrický jev (za jeho objasnění dostal roku 1921 Albert Einstein Nobelovu cenu). Narodil se 22. 2. 1957.
Před 38 lety, 14. ledna, byla v tehdejším Sovětském svazu vypuštěna kosmická loď Sojuz 4, která se 16. 1. spojila se Sojuzem 5 a vznikla tak poprvé v historii vytvořena vesmírná stanice s lidskou posádkou.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Egyptský festival Sed: Zkouška vládcovy způsobilosti

Egyptský festival Sed: Zkouška...

Ve starověkém Egyptě představoval faraon neomezeného vládce, na kterém...
Na Univerzitě Karlově se připravuje Den celoživotního vzdělávání a Festival absolventů.

Na Univerzitě Karlově se připravuje Den...

V sobotu 21. dubna uvítá Univerzita Karlova všechny zájemce o celoživotní...
Čeští vědci objevili způsob jak zrychlit počítače

Čeští vědci objevili způsob jak...

Specialistům z fyzikálního ústavu Akademie věd (AV ČR) se podařil...
Praskání kloubů: Co způsobuje tento ošklivý zvuk?

Praskání kloubů: Co způsobuje...

S prokřupáváním kloubů se někdy setkal každý z nás. Jen málokdo se však zabýval...
Lidé s duševním onemocněním jsou v Česku stigmatizováni

Lidé s duševním onemocněním jsou v...

Podle dřívější studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví a 3. Lékařské Fakulty UK...
Věstonická venuše je v horším stavu, než se očekávalo

Věstonická venuše je v horším...

Slavná keramická soška nahé ženy z období mladého paleolitu je poničenější,...
Tesla sklízí v Austrálii ovace za baterie

Tesla sklízí v Austrálii ovace...

Australský energetický operátor si po půlroce fungování pochvaluje nejvýkonnější...
Na Máchově jezeře bude letos poprvé možné lovit ryby i z loděk

Na Máchově jezeře bude letos poprvé...

Řada rybářů nad touto novinkou jistě zaplesá. Na Máchově jezeře bude letos...
V Brně vynalezli chytrou bundu pro příslušníky IZS

V Brně vynalezli chytrou bundu pro...

Brněnská společnost GINA představila před několika dny na výstavišti v Barceloně...
Nanovlákna proti vráskám?

Nanovlákna proti vráskám?

Před časem jsme vás informovali o tom, že pardubičtí vědci dokázali...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Aktuálně: Hypotermie zachránila muži život: Srdce mu nebilo 18 hodin!

Aktuálně: Hypotermie zachránila...

Lékaři byli schopní úspěšně resuscitovat 53letého muže, jenž byl téměř jeden...
Bude v českých zemích již brzy voda nad zlato?

Bude v českých zemích již brzy...

To, co se Středoevropanovi ještě před pár lety zdálo nemožné, se pomalu...
Dokázal císař Rudolf II. odhalit padělky grafik Albrechta Dürera?

Dokázal císař Rudolf II. odhalit...

Přísně katolická výchova na španělském královském dvoře není pro mladého...
VIDEO: Nejextrémnější herecké proměny kvůli jedné roli

VIDEO: Nejextrémnější herecké...

Vžít se do role postavy, kterou budete hrát, není vůbec jednoduchý...
Šokující historie: Ruského premiéra Stolypina zastřelili v divadle!

Šokující historie: Ruského...

„Tak střílejte!“ vykřikne guvernér Saratova Petr Arkadjevič Stolypin na muže...
Kdy invaze králíků téměř zničila Austrálii?

Kdy invaze králíků téměř zničila...

V Austrálii Bob a Bobek azyl nikdy nedostanou. Protože jestli má nejmenší světadíl...
Nejstrašidelnější mosty, po kterých byste nechtěli jít ani za peníze!

Nejstrašidelnější mosty, po kterých...

Trpíte-li závratí, asi byste se neměli dívat na následující video....
Nizozemský padělatel Meegeren dokázal napálit i nacistu Hermanna Göringa

Nizozemský padělatel Meegeren...

„Zásadní zlom přišel po negativní reakci kritiky na jeho výstavu v roce 1922,...
VIDEO: Jak si slepí lidé užívají film?

VIDEO: Jak si slepí lidé užívají...

Ve videu, kde se setkáváme s názory mnoha slepců a mimo jiné...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.