Vládní instituce i policejní složky celého světa hledají stále nové cesty, jak zabránit teroristickým útokům. V tomto věčném boji jim samozřejmě pomáhá i moderní technika. Například počítače, které dokážou odhalit obličeje potenciálních pachatelů.
Cestující, kteří vystoupí na vlakovém nádraží v německé Mohuči, si nejspíš ani nevšimnou, že jsou sledováni bedlivýma očima kamer. V Mohuči však nejsou nainstalovány jen tak ledajaké obyčejné kamery. Hlavním úkolem těch zdejších je totiž právě obrana před zákeřnými teroristickými útoky.
200 dobrovolných podezřelých
Na hlavním nádražním schodišti, tepně celé stanice, je rozmístěno šest kamer, které jsou napojeny na počítač. Ten pak dokáže během 20 sekund identifikovat člověka, jenž tudy prochází. Ve své databázi má totiž uloženy tváře dvou set lidí, kteří mohučské nádraží pravidelně využívají. V tuto chvíli se zatím jedná jen o dobrovolníky, kteří se na základě výzvy spolkových institucí do testu přihlásili. Přitom denně projde mohučským nádražím až 20 000 lidí. Z uvedeného je patrné, že se momentálně jedná jen o testovací fázi celého projektu, zahájeného v říjnu roku 2006 a jenž poběží až do ledna 2007.
Pokud dopadnou testy úspěšně, bude následně celý projekt spuštěn naostro. V počítačové databázi pak vystřídají dobrovolníky identifikační snímky skutečných podezřelých osob, jejichž pohyb tak začne být monitorován.
Problémy s databází
Celá databáze tváří podezřelých již vzniká a spolupracuje na ní 38 spolkových úřadů, které mají co do činění s bojem proti terorismu. Její zrod sice provázela řada diskusí, zejména byla nastolena otázka ochrany osobních dat, ale německý kriminální úřad, který má celou akci pod dohledem, dospěl nakonec k řešení, že veškeré nahrávky budou po 48 hodinách smazány.
Dají se očekávat i nemalé technické potíže, protože při spolupráci tolika různých úřadů musí nutně dojít k náročnému přebudování a úpravě 12 různých systémů do jednotné sítě.
Kdo může být terorista?
Databáze osob, které by mohly být nějakým způsobem napojeny na teroristické skupiny, bude mít dvě části. V té první bude u sledovaných osob vedle fotografie zapsáno i jméno, datum a místo narození, státní příslušnost nebo znalost jazyků. Druhá část bude skrytá a bude obsahovat údaje o typu příslušnosti k teroristické organizaci, o držení zbraně, ale třeba i o vzdělání nebo ztrátě dokladů.
Kamerový systém propojený s počítačem bude mít k takové databázi přístup. Počítač se při svém zkoumání obličejů zaměřuje na určité charakteristické detaily tváří. Zajímá ho především horní část očních oblouků a některé části čelistí a úst. Svou velmi důležitou roli zde navíc sehrají i světelné podmínky. Právě z toho důvodu bylo k testu vybráno železniční nádraží v Mohuči.
Zatím jsou testovány tři různé rozlišovací systémy, z nichž bude poté vybrán ten nejspolehlivější. Sami tvůrci projektu jsou velice zvědavi na jeho funkčnost,
Spolková země Bavorsko již nyní do databáze zařadila 5000 takových osob a Hamburk jich nahlásil 2000. U nejlidnatější země Severním Porýní-Vestfálsko se počítá až s 20 000 osobami. Německé úřady však očekávají, že kompletní databáze bude hotova do roka.
Proč právě v Německu?
Není jistě náhodou, že se podobný systém rozjíždí právě u našich západních sousedů. V létě roku 2006 byl na nádraží v Kolíně nad Rýnem odhalen připravovaný útok. Pachatelé tehdy vložili do kufrů nálože, které měly vybouchnout ve stejný čas. Naštěstí selhaly a k odhalení strůjců útoku měly přispět normální kamery, které monitorovaly provoz na kolínském nádraží. Kromě toho se někteří z teroristů, kteří v září 2001 zaútočili za USA, zdržovali právě na německém území.
Kamerové systémy založené na podobných technologiích mohou expertům, zabývajícím se protiteroristickou činností, ulehčit práci. Ale německá policie si je sama vědoma, že tyto systémy jsou jen z jedním z nástrojů, jak proti terorismu bojovat.
Kamera na sebevrahy
Kamerové systémy neslouží jen při odhalování teroristů, ale například mají předcházet i sebevraždám v metru. V Londýně byl testován systém, který měl odhalit ne zcela normální chování cestujících.
Software analyzuje záběry z bezpečnostních kamer a podle nich umí docela spolehlivě určit, kdo z lidí na nástupišti má sebevražedné myšlenky. Princip je jednoduchý. Systém porovnává záběry z bezpečnostních kamer se snímkem prázdné stanice. Osoba, prodlévající na nástupišti i poté, co odjelo několik souprav, může být nudící se mladík, kdosi, kdo na někoho čeká nebo také sebevrah, který sbírá odvahu ke skoku. Pokud systém zaznamená takové chování, mohou dispečeři vyslat na nástupiště pomoc a předem včas varovat strojvůdce přijíždějících vlaků.
Povinná fotografie
Prim v boji proti terorismu nehraje nikdo jiný než Američané. Už dnes při příletu do USA si musí každý turista nechat sejmout otisky prstů a povinně se přímo na letišti nechat vyfotografovat.
Ale tím to zdaleka ještě končit nebude. Výzkumné laboratoře a centra už dnes pracují na tom, aby kteréhokoliv člověka bylo možné sledovat, ať se nachází na libovolném místě. Elektronická čidla již dnes dokáží analyzovat, zda z člověka nevane pach výbušniny, byť by byl sebenepatrnější. Jiná podobná zařízení zase umí rozpoznat a analyzovat pot každého člověka.
