Domů     Historie
Smutné atomové výročí
21.stoleti 7.8.2006

V těchto dnech si celý svět připomíná zatím naštěstí jediné dva případy, kdy jaderná bomba našla své uplatnění ve válečném konfliktu.V těchto dnech si celý svět připomíná zatím naštěstí jediné dva případy, kdy jaderná bomba našla své uplatnění ve válečném konfliktu.

Je tomu již 61 let, co jaderná puma našla své dva cíle – nejprve 6. srpna 1945 v Hirošimě a o tři dny později v Nagasaki. Zatímco jaro toho roku znamenalo pro Evropu konečně mír, v Tichomoří boje mezi spojenci a Japonskem neustávaly. Američané postupně a za cenu těžkých ztrát dobývali ostrůvek za ostrůvkem a Japonci pomalu ustupovali. Jen při bojích na ostrovech Iwodžima a Okinawa přišlo o život 12 000 amerických vojáků. Japonské ztráty byly dokonce čtyřikrát vyšší. Americká vláda měla obavy z invaze do samotného Japonska, protože fanatismus bránících se Japonců byl pověstný. Hlavně z tohoto důvodu dal americký prezident Harry Truman souhlas k použití zcela nové zbraně. Vedlejší roli zde hrál i fakt, že v horizontu budoucího soupeření mezi USA a SSSR chtěli Američané ukázat, čeho je jejich věda schopna.
Jaderný výzkum se v USA nastartoval z iniciativy Alberta Einsteina, který upozorňoval na podobné pokusy vedené v nacistickém Německu. Jaderné štěpení objevili Němci totiž už roku 1938. Naštěstí pro celý svět, Hitler atom podceňoval. V USA se krátce po jejich vstupu do války naplno rozjel projekt Manhattan a 16. července 1945 došlo k první jaderné explozi, kterou způsobil člověk. Krátce na to byly dvě bomby svrženy na japonská města. Až teprve druhý výbuch přiměl japonskou vládu k přijmutí bezpodmínečné kapitulace. Z archivních pramenů víme, že Japonci se obávali toho, že Američané mají alespoň stovku takových pum. Nebyla to pravda, po Nagasaki zbývala americké generalitě už jen jediná. Jen v Hirošimě celokový počet obětí dosáhl do letošního roku počtu 247 787.
Od té doby se jaderné zbraně rozšířily do mnoha dalších zemí. Zní to paradoxně, ale možná právě jaderné zastrašení stálo za tím, že po dobu studené války se oba bloky navzájem nenapadly. I když leckdy k tomu bylo blízko, ať za obou berlínských krizí z let 1949 a 1961 nebo karibské krize z roku 1962. Věřme, že města Hirošima a Nagasaki zůstanou v lidské historii jediná, která kdy byla zničena atomovou bombou.

 

Země disponující jadernými zbraněmi
USA
Rusko
Francie
Velká Británie
Čína
Indie
Izrael
Pákistán
Severní Korea (?)
Írán (?)

Země, které své jaderné zbraně zničily
Alžírsko
Argentina
Bělorusko
Brazílie
Kazachstán
Irák
Jihoafrická republika
Libye
Rumunsko
Ukrajina

Země disponující technologickými znalostmi pro sestrojení
jaderných zbraní
Austrálie
Česká republika
Dánsko
Finsko
Irsko
Itálie
Japonsko
Jižní Korea
Kanada
Maďarsko
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Rakousko
Slovensko
Španělsko
Švédsko

reklama
Související články
Učenec ze Španělska, který přijel navštívit významného vědce, nechápal, co se děje. Nejdřív jej poslali za „papežem“ a nyní se dívá, jak vědecká autorita v umazaném plášti běhá s jakýmsi předmětem po chodbě. Netušil, že fyzikovi tohle pobíhání vynese Nobelovu cenu. Ředitel-neředitel, když člověk potřebuje poradit, jde za tím nejlepším. V případě ředitele fyzikálních laboratoří na univerzitě Scuola […]
Již v roce 2019 objevil tým archeologů z Velké Británie v africké Zambii zachovalou dřevěnou konstrukci. Její analýza ukázala, že je téměř půl milionu let stará a jedná se tak o nejstarší dosud nalezený důkaz konstrukčního využití dřeva. K čemu sloužila a komu? Dřevěná konstrukce byla objevena při vykopávkách na březích jedné ze zambijských řek […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován. Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v […]
Rhynchosauři, býložravci obývající Zemi před 225 až 250 miliony lety v období triasu, zřejmě na konci svého života umírali hlady. Alespoň to naznačuje výzkum provedený vědci z University of Bristol na základě vzorků nalezených v anglickém hrabství Devon. Tito prehistoričtí býložraví plazi se živili tvrdými a houževnatými rostlinami a stromy, jako jsou například kapradiny, jejichž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz