V první polovině srpna se dočkáme velmi zajímavé návštěvy z prostoru sluneční soustavy: naše planeta se stejně jako každé léto potká s proudem drobných částic, které se v minulých desetiletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle.
Některá tato tělíska se strefí přímo do Země, při průletuzemskou atmosférou se rychle ohřejí a většinou i vypaří. My pak zahlédnemesvětelný doprovod takového zániku: sloupce plazmatu, ionizované a excitovanéatomy rozprášeného vetřelce.
V případě proudu částic komety Swift-Tuttle se nám zdá, že tyto „padajícíhvězdy“ vylétají jakoby ze souhvězdí Persea, zhruba z téhož místa oblohy,tzv. radiantu. S podobným jevem jste se ostatně setkali, když jste autemprojížděli dlouhým tunelem… Taky kolem vás „létala“ světla okolních patníkůsbíhajících se někde v dálce před vámi.
Obrazně řečeno lze tedy říci, žeradiant je koncem tunelu, jímž prolétají drobné částice meziplanetárníhoprachu. Právě podle souhvězdí Persea se těmto meteorům říká Perseidy.Jelikož jich ale nejvíce létá kolem jedenáctého a dvanáctého srpna, lze sesetkat i s jiným označením – Slzy sv. Vavřince.
Kometa Swift-Tuttle byla objevena v polovině 19. století dvěmapozorovateli Lewis Swiftem a Horacem Tuttlem. Kolem Slunce oběhne jednou za130 roků, naposledy se k Zemi přiblížila v roce 1992. Znovu by se mělavrátit až roku 2126, tehdy se ale jasností nejspíš vyrovná známým vlasaticímHyakutake a Hale-Bopp, jež ozdobily oblohu posledních roků 20. století.
Perseidy jsou bezesporu nejznámějším meteorickým rojem. Zmiňují se o nichjiž čínští hvězdáři, kteří roku 36 našeho letopočtu sledovali stovky těchtometeorů. Velmi bohaté návraty Perseid byly zaznamenány i v průběhu 8.
až 11.století. Naopak mezi 12. a 19. stoletím byly meteory sledovány jenvýjimečně.Bohužel výhled na letošní Perseidy nebude nijak oslňující. Jenom pár dnípřed průletem Země nejhustší částí meteorického roje se totiž Měsíc ocitne vúplňku a tak na světlé obloze zahlédneme nanejvýš několik málo nejjasnějšíchmeteorů.
I přesto by to mohla být zajímavá podívaná.Autor: Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně