Nad tím, že si člověk v obchodě půjčí nákupní vozík a poté jej vrátí, se nikdo nepozastavuje. Ale co kdyby na podobném principu fungovala městská doprava? Fikce? Možná už ne. Ve světě se o tom již uvažuje!
Jednoduše si pak na nejbližším stanovišti zapůjčíte lehký městský vůz, zajedete si s ním na druhý konec města a tam ho prostě odstavíte, aby ho mohl využít zas někdo jiný.
Nápad z Bostonu
Současná katastrofální situace dopravy ve velkých metropolích nutí k zamyšlení nad jejím řešením. Nedostatek parkovacích míst, znečištění ovzduší, husté zácpy a z nich vyplývající nervozita i agresivita řidičů je už dnes bohužel neodmyslitelnou součástí dopravy ve větších městech. Leckde už je taková situace skutečně na hraně únosnosti. A ani Praha už není výjimkou.
Massachusettský technologický institut (MIT) se sídlem v americkém Bostonu však přišel s nápadem, který by řadu současných dopravních problémů mohl alespoň částečně odstranit. Jeho projekt, na kterém vědci, vedeni Williamem Mitchellem, pracovali čtyři roky, spočívá v sestrojení lehkého elektrického vozíku, se kterým se řidič dostane téměř všude. Vůz má být dvoumístný i s menším úložným prostorem pro nevelký nákup.
Koule od slavného architekta
Na projektu se podílely nejlepší mozky ve svých oborech. Například na tvorbě designu se podílel i světově proslulý architekt z Los Angeles Frank Gehry, v Čechách známý projektem (spolu s Vladem Milunićem) Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze. Gehry a jeho tým nakreslili do plánu vozidla v podstatě kouli, ke které poté konstruktéři místo klasických kol připojili opět koule. Vůz tak opravdu působí dojmem jako vystřiženým z nějakého sci-fi snímku.
Nejedná se však jen o to, že představované vozítko je malé a snadno se s ním zaparkuje. Koneckonců, s lehkými vozy, například Smart, se můžeme na našich silnicích setkat už dnes. V Praze je využívají nejen mnozí řidiči pro přejíždění v přecpaném městě, ale dokonce i městská policie. Důležité je především včlenění systému používání těchto aut do hromadné dopravy.
Jak a kde zaparkovat?
Městská infrastruktura by v představách vědců měla být poseta stanovišti, kde si malé vozítko lze půjčit nebo je tam zanechat. Taková parkoviště by měla být rozmístěna především u strategických míst městské infrastruktury, tedy například u stanic metra, vlakových a autobusových nádraží či letišť, ale i u významnějších budov a u dalších podobně důležitých městských uzlů. „Představte si nákupní vozíky, které dohromady nezaberou mnoho prostoru. Vezmete si první vozík a odjedete s ním. Tak by to mělo fungovat i u nových aut,“ vysvětluje člen konstruktérského týmu Ryan Chin, který je v odborných kruzích považován za jednoho z největších talentů ve svém oboru.
Auto bez převodovky
Navrhovaný dopravní prostředek budoucnosti se obejde bez motoru, tedy alespoň v takové podobě, v jaké ho známe dnes. Jako pohon mu poslouží tzv. kolečkový robot. To je zařízení, které je vybaveno systémem koleček a uvnitř má zabudován elektrický motor, což je v podstatě bezpřevodovkový diskový motor, umístěný uvnitř kola.
Pohonná zařízení tohoto typu pracují s pohyblivým magnetickým polem a v současnosti je například využívali i roboty Spirit a Opportunity, které zanechávají své stopy na povrchu Marsu.
Jak to u podobných převratných zařízení bývá, americká armáda jejich existenci dlouho tajila a používala je k řízení palebných systémů. Zdaleka to není první případ, kdy si americké ozbrojené síly „syslily“ nějaký vynález dlouhou dobu pro sebe. Za všechny jmenujme třeba internet.
Počasí změní barvu!
To ještě ovšem není zdaleka vše. Na první pohled úsporné vozítko, u nějž neexistuje ani předek či záď, ovládnou ty nejmodernější technologie. S koly vozu, respektive koulemi na jejich místě, bude možné otáčet o 360 stupňů, což naprosto revolučně změní jeho manévrovací schopnosti. Například při vyjíždění z řady zaparkovaných vozidel bude možné vycouvat bokem, podobným způsobem, jakým se pohybuje krab. Řídit se bude pomocí ovládací páky (jakéhosi joysticku) a volantu. Převodová páka je zde zbytečná.
Na proměnlivost počasí dokonce auto dokáže reagovat i změnou barvy, aby bylo v provozu lépe viditelné. K tomu mu poslouží tenké programovatelné displeje, jimiž bude pokryt exteriér i interiér vozu.
Palubní deska bude vlastně jeden velký displej, jehož části lze podle potřeby měnit, zvětšovat nebo rozšiřovat. „Například, jsem-li starší osoba, zvětším si tachometr, abych ho mohl lépe sledovat,“ podotýká Chin. Otázkou zůstává, jak podobné citlivé materiály odolají útoku vandalů, kterých jsou města nejen v Americe plná.
Tajemná kapalina
Velkou pozornost konstruktéři pochopitelně věnovali i bezpečnosti provozu tohoto vozítka budoucnosti. Airbagy nebo bezpečnostní pásy v něm sice nenajdeme, místo nich tu však jsou velmi citlivá sedadla, která jsou sama schopna zareagovat na každý náraz.
Jejich součástí by měla být speciální kapalina, která se zmagnetizováním během nepatrné chvilky promění v pevnou látku. V případě nárazu tak řidiče a jeho spolujezdce doslova zadrží v sedadle. Další parametry, včetně složení oné „tajemné“ látky, zatím Massachusettský technologický institut drží pevně pod pokličkou. Nicméně společnost General Motors ještě v tomto roce hodlá vyrobit první prototyp městského vozu budoucnosti.
Špičkové vědecké pracoviště
Není náhodou, že převratný vůz vznikl právě v Massachusettském technologickém institutu. Tento ústav byl založen v roce 1865 a dnes zaujímá čelné místo v oblasti technického novátorství. Ale nejde jen o techniku samotnou, vědci zde kladou ohromný důraz na to, aby jimi vynalezená technika sloužila člověku a ne obráceně.
Z vynálezů, které z této líhně vzešly, můžeme jmenovat konverzující roboty, kteří umějí měnit výraz obličeje, auta, která jsou schopna zjišťovat řidičův stres, léky, který samy sebe udají, že mají prošlou lhůtu nebo prádlo schopné měřit srdeční puls.
