Domů     Technika
PROGNÓZY: Máme se bát jaderné energie?
21.stoleti 19.5.2006

Málokterá technologie vzbuzuje tolik vášní a diskusí jako výroba elektřiny z jádra. Část veřejnosti se vzhledem k její čistotě staví vehementně pro ni, jiní se vztyčeným prstem varují před druhým Černobylem. Máme se tedy bát?Málokterá technologie vzbuzuje tolik vášní a diskusí jako výroba elektřiny z jádra. Část veřejnosti se vzhledem k její čistotě staví vehementně pro ni, jiní se vztyčeným prstem varují před druhým Černobylem. Máme se tedy bát?

Vyplatí se vůbec jaderná energie?
Pesimistický pohled

Výstavba jaderné elektrárny Temelín spolykala více než 100 miliard korun, její rozpočet byl oproti původním předpokladům nezanedbatelným způsobem překročen. Historicky je Temelín nejdražší stavbou na českém území. Je to samozřejmě výkonná elektrárna a když už jednou stojí, proč jí nevyužít. Jenže, je skutečné nutné stavět další jaderné elektrárny, jak po tom někteří politici s vazbami na energetický průmysl volají?

Optimistický pohled
Jaderná energetika dostává v Evropské unii zelenou. Zvláště z toho důvodu, že energetická náročnost celé Evropy roste. Tradiční zdroje nejsou nevyčerpatelné, obnovitelné zdroje zatím nejsou příliš výkonné. Zbývá tedy jádro. Například ve Francii již začali s vývojem atomového reaktoru čtvrté generace. Čím dál více států se vzhledem k energetické soběstačnosti a nezávislosti vydává právě na cestu k atomové energii.

Realistický pohled  21.STOLETÍ
V České republice je podíl výroby elektřiny z jaderných elektráren zhruba 3procentní. Na obnovitelné zdroje připadají zhruba 3 procenta a zbytek náleží uhelným elektrárnám. Dnešní uhelné technologie jsou velmi čisté, nelze zapomínat ani na biomasu a další přírodní zdroje. Velký potenciál je rovněž v energetických úsporách. Je otázkou, zda je nutné stavět další jaderné elektrárny, když Česká republika relativně dost elektřiny vyváží.

Může se opakovat Černobyl?
Pesimistický pohled

Tragédie v Černobylu z roku 1986 je ještě stále v živé paměti. Tehdy radioaktivní mrak zamořil značnou část Evropy. Kvůli ozáření zemřelo krátce po havárii 28 lidí. Počet dalších obětí je těžko odhadnutelný, jako nejnižší číslo se udává 4 000 obětí. Reaktor, který stále ještě hoří, je přikryt sarkofágem a ten podle některých údajů v sobě začíná mít trhliny. Není tato apokalypsa dostatečným varováním?

Optimistický pohled
Dnešní jaderné elektrárny mají nesrovnatelně lepší bezpečnostní zařízení, než měla ta v Černobylu. Moderní typy atomových elektráren je jedním z nejbezpečnějších průmyslových zařízení na světě. Černobylskou havárii zavinil především místní personál a nekompetence vedoucích pracovníků, pro které bývala hlavní odborností jejich stranická legitimace. Výhoda jaderných elektráren je pro životní prostředí nasnadě: neprodukují žádné emise.

Realistický pohled  21.STOLETÍ
Současná technologie jaderných elektráren klade veliký důraz právě na bezpečnost. Mnoho bariér a kontrolních zařízení má jasný úkol, zamezit úniku radioaktivity. Přesto, je jaderná elektrárna „jen“ produktem lidské činnosti, která není neomylná. Stejně tak se může opakovat i chyba lidského faktoru. Možnost, že by se černobylská tragédie opakovala, je sice minimální, ale zcela se bohužel vyloučit nedá.

Co s jaderným odpadem?
Pesimistický pohled

S radioaktivitou není žádná legrace. Co se týče jaderného odpadu, přímo se nabízí nerudovská otázka: „Kam s ním?“ I když se úložiště pro skladování jaderného odpadu mohou tvářit jakkoliv bezpečně, nikde není psáno, že jsou neporušitelná. Vysoce aktivní odpady je třeba izolovat od životního prostředí po dobu řádově desetitisíců let. Pokud se jaderná energetika bude rozvíjet, bude přibývat i takových skladů.

Optimistický pohled
Pokud chceme využívat energii z atomového jádra, není zatím jiná možnost, než vyhořelé palivo provizorně uskladňovat. Při dnešním dynamickém technickém pokroku se dá předpokládat, že v ne příliš vzdálené budoucnosti lidstvo vymyslí způsob, jakým nebezpečný jaderný odpad spolehlivě zlikvidovat. Další možností, jak s těmito látkami naložit, je jejich další využití jako energetické suroviny pro reaktory vyšší generace.

Realistický pohled  21.STOLETÍ
Spoléhat na to, že se časem vymyslí technologie, které dokáží vyhořelé jaderné palivo zničit, je možná trochu krátkozraké. Budoucí generace na nás asi nebudou myslet v dobrém, pokud jim v čím dál větší míře budeme přenechávat dědictví v podobě radioaktivních látek zakopaných v zemi. Spíše se jeví realističtější uvést do praxe již existující technologe, které vyhořelé jaderné palivo dokáží využít v energetice i dále.

Uran ve službách teroristů?
Pesimistický pohled

Představa, že se obohacený uran dostane do rukou teroristů není nijak lákavá. Stejně tak je přinejmenším podezřelý jaderný program některých problematických států, zvláště Íránu a Severní Koreje. Pokud se radioaktivní materiál, třeba jen vyhořelé palivo z elektráren, dostane do rukou teroristů, nic moc veselého civilizovanou společnost nečeká.

Optimistický pohled
Získat dostatečně obohacený uran není tak jednoduché a ještě složitější je ho vyrobit. Vždyť v tuto chvíli vlastní jaderné zbraně „jen“ asi devět až deset zemí a dalších 28 států, převážně evropských (včetně České republiky), ovládá technologie k jejich sestrojení. Jakkoliv mohou být teroristické organizace finančně a vědecky vybaveny, výroba jaderných zbraní se zdá být zatím nad jejich síly.

Realistický pohled  21.STOLETÍ
V dnešním světě není nic nemožné, a to platí i pro případný jaderný útok ze strany teroristů. Z jejich dosavadních „akcí“ je patrné, že se nezastaví před ničím. Je jasné, že kdyby teroristé měli k dispozici radioaktivní zbraně, zřejmě by je už použili. Že se tak nestalo, svědčí o tom, že získat je, není skutečně nikterak jednoduché. Nicméně, nikde není psáno, že se tak v budoucnosti stát nemůže.

Související články
Svět se mění… Elektrifikuje se Severní Amerika, Evropa i Čína. Musejí. Statisíce vědců ze všech koutů planety přicházejí se znepokojivými čísly. Jenže v blízké budoucnosti nebude nutné bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, zároveň se budeme potýkat s nedostatkem lithia, potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence […]
IPEX AI Contact Center představila svou vlajkovou loď Omnichannel spolu s virtuální asistentkou Alex, speciálně vyvinutou umělou inteligencí. Cloudová aplikace Omnichannel reprezentuje jednotné řešení pro zefektivnění komunikace firem s jejich zákazníky za pomoci AI. Společnost tak svými službami pokládá pevné základy pro vytváření synergie lidské práce s umělou inteligencí. IPEX působí na trhu již od […]
V době spuštění obsadil 40. příčku mezi pětistovkou nejvýkonnějších superpočítačů světa. Teď český superpočítač Salomon definitivně opouští datový sál IT4Innovations národního superpočítačového centra, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Výzkumných projektů bylo za dobu provozu Salomonu v období 15. září 2015 až 13. prosince 2021 celkově 1 085, spotřebovaly celkem 1 024 milionů jádrohodin výpočetního času a […]
Čínské technologické firmy byly do značné míry zaskočeny průlomem v oblasti generativní umělé inteligence. Byť by své zaspání rády dohnaly, státní regulace a ne zcela dobře se vyvíjející čínská ekonomika jsou jim v tom překážkou. V listopadu, rok po vydání aplikace ChatGPT, se poměrně neznámý čínský start-up dostal na první místo žebříčku, který hodnotí schopnosti […]
Génius Santini po sobě zanechal řadu architektonicky podivuhodných a nádherných staveb. Všechny jeho majestátní budovy, ale i drobné kapličky mají jedno společné – jsou plné mystických odkazů a tajemných symbolů…   Striktně geometrické tvary v geniálních dílech Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723) často odkazují ke konkrétním číslům a mystice, nicméně žádná stavba není tolik plná symbolů jako […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz