Domů     Technika
PROGNÓZY: Máme se bát jaderné energie?
21.stoleti 19.5.2006

Málokterá technologie vzbuzuje tolik vášní a diskusí jako výroba elektřiny z jádra. Část veřejnosti se vzhledem k její čistotě staví vehementně pro ni, jiní se vztyčeným prstem varují před druhým Černobylem. Máme se tedy bát?Málokterá technologie vzbuzuje tolik vášní a diskusí jako výroba elektřiny z jádra. Část veřejnosti se vzhledem k její čistotě staví vehementně pro ni, jiní se vztyčeným prstem varují před druhým Černobylem. Máme se tedy bát?

Vyplatí se vůbec jaderná energie?
Pesimistický pohled

Výstavba jaderné elektrárny Temelín spolykala více než 100 miliard korun, její rozpočet byl oproti původním předpokladům nezanedbatelným způsobem překročen. Historicky je Temelín nejdražší stavbou na českém území. Je to samozřejmě výkonná elektrárna a když už jednou stojí, proč jí nevyužít. Jenže, je skutečné nutné stavět další jaderné elektrárny, jak po tom někteří politici s vazbami na energetický průmysl volají?

Optimistický pohled
Jaderná energetika dostává v Evropské unii zelenou. Zvláště z toho důvodu, že energetická náročnost celé Evropy roste. Tradiční zdroje nejsou nevyčerpatelné, obnovitelné zdroje zatím nejsou příliš výkonné. Zbývá tedy jádro. Například ve Francii již začali s vývojem atomového reaktoru čtvrté generace. Čím dál více států se vzhledem k energetické soběstačnosti a nezávislosti vydává právě na cestu k atomové energii.

Realistický pohled  21.STOLETÍ
V České republice je podíl výroby elektřiny z jaderných elektráren zhruba 3procentní. Na obnovitelné zdroje připadají zhruba 3 procenta a zbytek náleží uhelným elektrárnám. Dnešní uhelné technologie jsou velmi čisté, nelze zapomínat ani na biomasu a další přírodní zdroje. Velký potenciál je rovněž v energetických úsporách. Je otázkou, zda je nutné stavět další jaderné elektrárny, když Česká republika relativně dost elektřiny vyváží.

Může se opakovat Černobyl?
Pesimistický pohled

Tragédie v Černobylu z roku 1986 je ještě stále v živé paměti. Tehdy radioaktivní mrak zamořil značnou část Evropy. Kvůli ozáření zemřelo krátce po havárii 28 lidí. Počet dalších obětí je těžko odhadnutelný, jako nejnižší číslo se udává 4 000 obětí. Reaktor, který stále ještě hoří, je přikryt sarkofágem a ten podle některých údajů v sobě začíná mít trhliny. Není tato apokalypsa dostatečným varováním?

Optimistický pohled
Dnešní jaderné elektrárny mají nesrovnatelně lepší bezpečnostní zařízení, než měla ta v Černobylu. Moderní typy atomových elektráren je jedním z nejbezpečnějších průmyslových zařízení na světě. Černobylskou havárii zavinil především místní personál a nekompetence vedoucích pracovníků, pro které bývala hlavní odborností jejich stranická legitimace. Výhoda jaderných elektráren je pro životní prostředí nasnadě: neprodukují žádné emise.

Realistický pohled  21.STOLETÍ
Současná technologie jaderných elektráren klade veliký důraz právě na bezpečnost. Mnoho bariér a kontrolních zařízení má jasný úkol, zamezit úniku radioaktivity. Přesto, je jaderná elektrárna „jen“ produktem lidské činnosti, která není neomylná. Stejně tak se může opakovat i chyba lidského faktoru. Možnost, že by se černobylská tragédie opakovala, je sice minimální, ale zcela se bohužel vyloučit nedá.

Co s jaderným odpadem?
Pesimistický pohled

S radioaktivitou není žádná legrace. Co se týče jaderného odpadu, přímo se nabízí nerudovská otázka: „Kam s ním?“ I když se úložiště pro skladování jaderného odpadu mohou tvářit jakkoliv bezpečně, nikde není psáno, že jsou neporušitelná. Vysoce aktivní odpady je třeba izolovat od životního prostředí po dobu řádově desetitisíců let. Pokud se jaderná energetika bude rozvíjet, bude přibývat i takových skladů.

Optimistický pohled
Pokud chceme využívat energii z atomového jádra, není zatím jiná možnost, než vyhořelé palivo provizorně uskladňovat. Při dnešním dynamickém technickém pokroku se dá předpokládat, že v ne příliš vzdálené budoucnosti lidstvo vymyslí způsob, jakým nebezpečný jaderný odpad spolehlivě zlikvidovat. Další možností, jak s těmito látkami naložit, je jejich další využití jako energetické suroviny pro reaktory vyšší generace.

Realistický pohled  21.STOLETÍ
Spoléhat na to, že se časem vymyslí technologie, které dokáží vyhořelé jaderné palivo zničit, je možná trochu krátkozraké. Budoucí generace na nás asi nebudou myslet v dobrém, pokud jim v čím dál větší míře budeme přenechávat dědictví v podobě radioaktivních látek zakopaných v zemi. Spíše se jeví realističtější uvést do praxe již existující technologe, které vyhořelé jaderné palivo dokáží využít v energetice i dále.

Uran ve službách teroristů?
Pesimistický pohled

Představa, že se obohacený uran dostane do rukou teroristů není nijak lákavá. Stejně tak je přinejmenším podezřelý jaderný program některých problematických států, zvláště Íránu a Severní Koreje. Pokud se radioaktivní materiál, třeba jen vyhořelé palivo z elektráren, dostane do rukou teroristů, nic moc veselého civilizovanou společnost nečeká.

Optimistický pohled
Získat dostatečně obohacený uran není tak jednoduché a ještě složitější je ho vyrobit. Vždyť v tuto chvíli vlastní jaderné zbraně „jen“ asi devět až deset zemí a dalších 28 států, převážně evropských (včetně České republiky), ovládá technologie k jejich sestrojení. Jakkoliv mohou být teroristické organizace finančně a vědecky vybaveny, výroba jaderných zbraní se zdá být zatím nad jejich síly.

Realistický pohled  21.STOLETÍ
V dnešním světě není nic nemožné, a to platí i pro případný jaderný útok ze strany teroristů. Z jejich dosavadních „akcí“ je patrné, že se nezastaví před ničím. Je jasné, že kdyby teroristé měli k dispozici radioaktivní zbraně, zřejmě by je už použili. Že se tak nestalo, svědčí o tom, že získat je, není skutečně nikterak jednoduché. Nicméně, nikde není psáno, že se tak v budoucnosti stát nemůže.

Související články
Ostatní Technika 2.12.2024
Vodíkové vozy nejsou na silnicích příliš obvyklé, Toyota v nich ale vidí vedle elektromobilů alternativu pro ekologickou mobilitu budoucnosti. Důležitým aspektem je také bezpečnost. Tu zajišťuje speciálně zkonstruovaná nádrž, která musí vydržet tlak až 700 barů. Tvoří ji proto tři pláště. První obal je plastový, který zabraňuje unikání plynu, druhý je kompozit s uhlíkovými vlákny […]
Kvantové technologie zažívají boom. Spolu s ním také výrazně roste počet odborných publikací, které tuto technologii zkoumají. Od stostránkových článků přiznávajících, že algoritmy bude možné nasadit nejprve za 10 let, až po třístránkové zprávy oznamující zdařilou implementaci algoritmů, avšak s velmi omezenými výsledky. Jen málo odborných článků splňuje obojí, a tak je i pro řadu […]
Objevy Ostatní Technika 11.11.2024
Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z nejlepších technických škol na planetě. Výsledky několika běžících […]
Byl prvním sériově vyráběným hybridem, který způsobil revoluci v automobilovém průmyslu. Který z Toyoty udělal lídra v oblasti elektrifikace a vlastně i největší automobilku na světě. Dodnes je to první legenda – Prius. Už více než čtvrt století zanechává Prius automobilový otisk jako první sériově vyráběný elektrifikovaný vůz. Každá další generace přinesla lepší hybridy, lepší […]
NOVINKY Objevy Technika 7.11.2024
Google dosáhl významného pokroku ve vývoji kvantových počítačů. S procesorem Sycamore nyní dokáže překonat nejlepší superpočítače na světě při provádění složitých a specifických výpočtů. Tento procesor s 67 kvantovými bity (qubity) vykazuje novou úroveň výpočetní síly díky pokročilým operacím, které vstupují do tzv. fáze slabého šumu. Je to důležitý milník v oblasti kvantových výpočtů, protože […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz