Domů     Příroda
10 nejospalejších savců světa
21.stoleti 19.5.2006

Asi nejsme jediní, komu se každé ráno z vyhřáté postele příliš nechce. Mezi savci se však najdou i takoví odpočinkoví experti, s nimiž se nemůže měřit snad žádný člověk. Našich šest až osm hodin spánku denně je oproti jejich výkonům opravdu zanedbatelných.Asi nejsme jediní, komu se každé ráno z vyhřáté postele příliš nechce. Mezi savci se však najdou i takoví odpočinkoví experti, s nimiž se nemůže měřit snad žádný člověk. Našich šest až osm hodin spánku denně je oproti jejich výkonům opravdu zanedbatelných.

Na sklonku loňského roku zoologové chtěli odhalit souvislost mezi způsobem přijímání potravy, případně velikostí, a délkou spánku. Podle nich patří k největším spáčům jednoznačně masožravci, mezi které se jen občas vetře nějaký menší vegetarián. U masožravců, jak se zdá, však na velikosti příliš nezáleží a maličkého nočního lovce (netopýra hnědavého) dohání jedna z největších pozemských šelem, tygr.

1. Netopýr hnědavý (Myotis lucifugus)
Čas strávený spánkem: 20 hodin denně
Hmotnost: 10 g
Složení potravy: hmyzožravec
Oblast výskytu: Severní Amerika
Kromě toho, že je tenhle netopýr rekordmanem v běžném spánku, má na kontě ještě primát v nejdelší zimní hibernaci, které se každoročně oddává plných 85 dní. Svoji lenost posléze vyvažuje rychlostí lovu. Za hodinu dokáže zaútočit až 1200krát. Za jednu noc tak spořádá množství hmyzu rovnající se polovině hmotnosti jeho vlastního těla. Kojící samice dokonce svým trávicím traktem každou noc prohání 110 % své hmotnosti.

2. Netopýr hnědý (Eptesicus fuscus)
Čas strávený spánkem: 19,5 hodiny denně
Hmotnost: 20 g
Složení potravy: hmyzožravec
Oblast výskytu: Severní Amerika

Tento středně velký netopýr rodí podobně jako všichni letouni v zavěšené poloze hlavou dolů. Mládě po 60denní březosti přichází na svět lysé a do věku dvou týdnů, kdy se začíná učit létat, je přisáté k matčině prsní bradavce. Během letních měsíců se menší skupiny zdržují ve stodolách, v podkroví nebo pod mosty, na zimu se sdružují do velkých kolonií obývajících jeskyně a opuštěné doly. V přírodě se netopýr hnědý dožívá přes 10 let.

3-4. Koala medvídkovitá (Phascolarctos cinereus)
Čas strávený spánkem: 19 hodin denně
Hmotnost: 8 kg
Složení potravy: býložravec
Oblast výskytu: východní pobřeží Austrálie
Koaly se živí výhradně listím z blahovičníků, a to ještě jen několika jejich druhy. Blahovičníkové listí se vyznačuje tím, že v určitých fázích růstu obsahuje terpeny, vysoce toxické organické sloučeniny. Koaly se naučily rozeznávat, kdy tento jed jejich potrava neobsahuje, a tak během roku střídají několik druhů blahovičníků podle toho, v jaké růstové fázi se zrovna jejich listy nacházejí. Koalí jídelníček je bohatý na vlákninu a naopak postrádá energeticky bohaté látky. Proto se koaly příliš nepohybují a většinu dne raději prospí. Mají velmi pomalý metabolismus, kdy se potrava v jejich trávicím traktu zdržuje kolem jednoho týdne. Energii si šetří i tím, že mají velmi hustou srst zabraňují ztrátám tepla. Březost samic trvá 35 dní. Pouhý gram vážící lysé mládě se pak na půl roku stěhuje do vaku. Dalších pět měsíců se drží u matky a většinu času tráví na jejích zádech. Koaly se v přírodě dožívají kolem 15 let.

3-4. Vačice tlustoocasá (Lutreolina crassicaudata)
Čas strávený spánkem: 19 hodin
Hmotnost: 800 g
Složení potravy: všežravec
Oblast výskytu: severní část Jižní Ameriky

Tento vačnatec je podivný tím, že přestože má dobře vyvinutý vak, mláďata, kterých se dvakrát do roka rodí kolem 10, jej v poměrně raném věku opouštějí a zůstávají v hnízdě vyrobeném ze suché trávy. Oproti ostatním vačicím se jedná o relativně společenské zvíře, které žije v menších rodinných skupinách. Vzhledem ke způsobu života, kdy většinu dne tráví ve větvích stromů a aktivní se stává pouze v noci, o chování vačice tlustoocasé není známo mnoho podrobností.

5. Vačice virginská (Didelphis virginiana)
Čas strávený spánkem: 18 hodin denně
Hmotnost: 3 kg
Složení potravy: všežravec
Oblast výskytu: Střední a Severní Amerika

Jediný druh vačnatce, který žije mimo Jižní Ameriku a Austrálii či Indonésii. Díky své všežravosti se dokázal dokonale přizpůsobit krajině ovlivňované člověkem. Libuje se ve hromadách stavebního suti, kde se přehrabuje v odpadcích. Po dvanáctidenní březosti rodí až 13 mláďat, která do věku 50 dní zůstávají přichycená na prsních bradavkách. Vak opouštějí za dalších 20 dní. Při ohrožení vačice praktikuje zajímavý způsob obrany, kde předstírá smrt. Leží na boku o dokáže vydržet bez jakéhokoli pohybu až 6 hodin. Dokonce vylučuje i hnilobou zapáchající tekutinu, aby dala případnému predátorovi jasně najevo, že její maso pro něj nebude žádná pochoutka.

6. Pásovec velký (Priodontes maximus)
Čas strávený spánkem: 17,5 hodiny denně
Hmotnost: 40 kg
Složení potravy: masožravec
Oblast výskytu: Jižní Amerika

Největší zástupce pásovců. Na hřbetě si podobně jako ostatní pásovci nosí zbroj v podobě 11 – 13 pruhů rohovitých destiček. Na předních nohou mu narůstá velký třetí prst, který slouží k vyhrabávání kořisti (hmyz a drobní plazi). S jeho pomocí si také hloubí nory, kde tráví většinu dne.

7.-8. Pásovec horský (Dasypus pilosus)
Čas strávený spánkem: 17 hodin denně
Hmotnost: 5 kg
Složení potravy: masožravec
Oblast výskytu: severní část Jižní Ameriky

Tihle pásovci s neobyčejně dlouho srstí obývají skalnaté oblasti až do nadmořské výšky 3000 m. Vyhrabávají si až 3,5 m hluboké a 7,5 dlouhé tunely. Součástí jejich podzemních staveb jsou i velká hnízda ze suché trávy. Zajímavé je, že doupata sdílejí i s dalšími pásovci, nikdy si však do soukromí nepouštějí jedince opačného pohlaví. Pokud v případě ohrožení nejsou v dosahu svých tunelů, stočí se do klubíčka a nepříteli nastavují hřbetní krunýř, který se obvykle skládá z 11 řad rohovitých destiček.

7.-8. Mirikina noční (Aotus trivirgatus)
Čas strávený spánkem: 17 hodin denně
Hmotnost: 1 kg
Složení potravy: všežravec
Oblast výskytu: severní část Jižní Ameriky

Jedná se o jediné noční opice. K pohybu ve tmě se na rozdíl od svých dalších příbuzných mirikiny dokázaly přizpůsobit díky výbornému zraku, kterému ani nejtemnější noc nebrání v jasném rozpoznávání předmětů i  odhadu vzdálenosti, jež je pro pohyb ve větvích vysoko nad zemí životně důležité. Přesto se mezi sebou nejraději dorozumívají hlasitými zvukovými projevy. Po 120denní březosti rodí jediné mládě, které je do zhruba půl roku věku nošeno nejprve samicí, později i samcem, na zádech. Mirikiny zůstávají s jedním partnerem po celý život, který může trvat až 20 let.

9. Sysel Parryův (Spermophilus paryii)
Čas strávený spánkem: 16,5 hodiny denně
Hmotnost: 800 g
Složení potravy: převážně býložravec
Oblast výskytu: Severní Amerika a východní Sibiř

Tento praktický hlodavec si hloubí v zemi rozsáhlá doupata o několika místnostech, ve kterých skladuje potraviny na zimu. Jeho spižírna obvykle mívá pouze jeden východ, který sysel před příchodem mrazů ucpává vlhkou zeminou. Pokud se cítí ohrožen, vydává hlasité varovné hvizdy. Vypracoval si dokonce tak přesný systém varování, že podle hvizdu svých soukmenovců pozná, jestli se nebezpečí týká útoku ze vzduchu, nebo ze země.

10.Tygr (Panthera tigris)
Čas strávený spánkem: 16 hodin denně
Hmotnost: 90-300 kg
Složení potravy: masožravec
Oblast výskytu: Asie

Největší druh čeledi kočkovitých sdružuje osm poddruhů, z nichž pět je ohroženo vyhubením. Největší z nich, tygr usurijský, se zároveň řadí k nejvíce ohroženým druhům. Je vysoce teritoriálním zvířetem – dospělý samec potřebuje území kolem 250 km2. Tygři svou hmotnost využívají při lovu, kdy svou kořist skokem nejprve povalí, a teprve pak se ji snaží usmrtit drápy nebo zuby. Jako výborní plavci si troufají i na menší rybářské čluny, ze kterých loupí nalovené ryby.

Související články
Ničivé záplavy, které zasáhly střední Evropu a vyhnaly z domovů tisíce lidí, jsou varovným signálem rostoucí hrozby extrémního počasí. Katastrofa postihla šest zemí a upozorňuje na měnící se klima, které způsobuje stále častější a intenzivnější povětrnostní jevy. Změna klimatu výrazně ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy, jako jsou například záplavy, které minulý měsíc zasáhly šest evropských zemí. […]
V tibetštině je nazýván Čumulangma, v nepálštině Sagarmatha. Je to ikonická část pozemské topografie, představuje smrtelné nebezpečí pro horolezce a zároveň je geologickým zázrakem. A navíc stále roste. Takový je Mt. Everest. S vrcholem ve výšce 8 848,86 metrů nad mořem bez problémů drží titul nejvyšší hory světa. Jistě, havajská Mauna Kea měří od úpatí […]
Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že po nanesení žlutého potravinářského barviva tartrazinu na kůži myší, dojde k jejímu zprůhlednění, a tak je možné sledovat jejich střeva a břišní orgány či cévy v mozku bez nutnosti chirurgického výkonu. Po smytí barviva získá kůže opět normální barvu. Potravinářské barvivo po nanesení dočasně zprůhlední kůži, svaly a pojivové […]
Příroda je plná travičů. Není před nimi úniku, jsou ve vodě, ve vzduchu i na souši, od těch nejdrobnějších, bakterií, až po šestimetrovou kobru královskou. Všichni ale mají jedno společné – v jejich jedech jsou látky, které by mohly nesmírně pomoci při léčení různých nemocí. V únoru tohoto roku rozvířila atmosféru v Lakewoodu v americkém státě […]
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz