Ještě nestačil opadnout zájem o jeden převratný paleontologický objev z období druhohor a již ho vystřídal nový, ještě neuvěřitelnější. A před několika týdny přišel další!
V letošním březnovém čísle 21. STOLETÍ jste se mohli dočíst o neobvyklém objevu mořského krokodýla s hlavou dravého dinosaura, nazvaného Dakosaurus andiniensis. Nikdo v té době netušil, že v okamžiku, kdy toto číslo vyjde, budou vědci ohromeni nálezem druhohorního krokodýla ještě mnohem neuvěřitelnějšího. Prakticky v téže době byl ohlášen i nový převratný objev dravého dinosaura z Argentiny, opět zásadně měnícího dosavadní představy paleontologů. A aby byl zachován zákon série tří, byl ohlášen nový nález i z čínského Liaoningu. Tady šlo o objev nejstaršího známého tyrannosaurida zhruba z poloviny doby jurské, starého asi 160 milionů let a samozřejmě opeřeného.
Pozor, chce vás klovnout krokodýl!
Ne, nemusíte se usmívat. Kdybychom žili před 210 miliony let, na rozhraní mezi triasem a spodní jurou, mohlo by být takové varování opodstatněné. Řítilo by se k nám asi dvoumetrové zvíře s obrovskýma očima, dlouhým krkem a ještě delším ocasem, běžící na zadních nohách. Sápalo by se na nás krátkými předními končetinami.
Na první pohled by se dalo považovali za malého dravého dinosaura. Jaké by však bylo naše překvapení, když by otevřelo tlamu a my bychom zjistili, že místo ostrých zubů má jen bezzubý rohovitý zobák! A vrchol všeho by nastal v okamžiku, až bychom se dověděli, že to vůbec není dinosaurus, ale tvor patřící do příbuzenstva krokodýlů! Žil v dnešním Novém Mexiku na jihu USA a svými objeviteli byl pojmenován Effigia okeeffeae. Effigia značí v překladu duch a vyjadřuje skutečnost, jak dlouho se tento podivuhodný krokodýl skrýval nepoznán před zraky paleontologů.
Nikdo z vědců existenci takového krokodýlovitého tvora ani v nejdivočejších snech nepředpokládal. Bezzubou tlamou, rohovitým zobákem i celkovým tvarem těla a velikostí se až neuvěřitelně podobal pštrosovitým dinosaurům, kteří však žili nejméně o dobrých osmdesát milionů let později. A pravděpodobně se živil i podobným způsobem. Jde o udivující souznění dvou odlišných živočišných skupin, které nezávisle na sobě vytvořily prakticky shodný typ tvora!
Utajení příbuzní ve skladech
Objev effigie vyřešil i jinou několikaletou paleontologickou záhadu. V roce 1993 popsal indický vědec Sankar Chatterjee z Texaské univerzity podle zkamenělé (fosilizované) lebky zhruba 210 milionů let starého dinosaura, jehož nazval Shuvosaurus. Domníval se, že jde o nejstaršího příslušníka skupiny pštrosovitých dinosaurů. Někteří vědci však jeho názor nesdíleli a poukazovali na určité odlišnosti. Nyní se ukázalo, že vůbec nejde o dinosaura, ale o blízkého příbuzného effigie.
Paleontology však čekalo i další překvapení. Na základě nové skutečnosti znovu obrátili pozornost k mnoha fosíliím z inkriminovaného období, které ležely v depozitářích a považovaných až dosud za pozůstatky malých dravých dinosaurů. Nyní se ukázalo, že nejde o dinosaury, ale o blízké příbuzné nově objeveného krokodýla se zobákem. A že byli mimořádně početní.
Začíná dokonce převládat názor, že nikoli dinosauři, ale právě oni byli tehdy dominujícími tvory na zemi a dinosauři žili jen v jejich stínu. Teprve když tito podivní krokodýli začali asi před 200 miliony let mizet, umožnilo to dinosaurům převzít jejich roli a opanovat planetu.
Objev z Patagonie
V 21. STOLETÍ 10/2005 jsme v článku věnovaném megaraptorovi psali o tom, že někteří paleontologové odmítají považovat tohoto gigantického srpodrápého predátora za příslušníka čeledi Dromaeosauridae (do níž jsou např. zahrnováni známí velociraptor, utahraptor nebo deinonychus), obecně nazývané raptoři. Tento postoj odůvodňují tím, že všichni známí dromaeosauridi pocházejí ze severních kontinentů, Asie a Severní Ameriky, tedy z pevnin dávné Laurasie, zatímco megaraptor byl nalezen v Jižní Americe, součásti Gondwany, oddělené od Laurasie rozpadem prakontinentu Pangea.
Dnes je však již všechno zcela jinak. Nedávno totiž byla v argentinské Patagonii objevena téměř kompletní kostra dromaeosaurida, vykazující všechny rozhodující identifikační znaky této čeledi.
Létalo se na obou polokoulích
Tento malý predátor, zhruba velikosti kohouta, nazvaný Buitreraptor gonzalezorum, žil asi před 90 miliony let a dokazuje, že původ raptorů sahá až do období prakontinetu Pangea. Je tedy mnohem starší, než až dosud vědci předpokládali.
Po rozpadu na Laurasii a Gondwanu pak probíhal vývoj této čeledi na každém z těchto superkontinentů samostatně. Na obou však dal vzniknout opeřeným formám, které zřejmě vytvořily i létající druhy.
Na jižní polokouli patří k tomuto trendu například jihoamerické rody Unenlagia, Neuquenraptor, Patagonykus a Alvarezsaurus, na Madagaskaru Rahonavis, považovaný původně za ptáka, jak o tom ostatně svědčí i jeho jméno. Nyní je tedy rahonavis již považován mnoha paleontology za létajícího raptora jižní polokoule, stejně jako je archaeopteryx létajícím raptorem polokoule severní.
Otázkou vzniku létajících forem dinosaurů se nyní intenzivně zabývá tým specializovaných paleontologů a možná se brzy dočkáme dalších překvapivých objevů. Kandidátů na tuto schopnost se totiž náhle objevuje mezi neptačími dinosaury několik. Vývojových větví vedoucích k ptákům mohlo být více.
Korunovaný drak
Významné paleontologické objevy následují v poslední době jeden za druhým tak rychle, že je ještě ani nestačíme zažít a již jsou vystřídány dalšími, ještě překvapivějšími. V 21. STOLETÍ 2/2005 jsme psali o převratném objevu nejstaršího tyrannosaurida z počátku doby křídové, pojmenovaného Dilong paradoxus, k tomu navíc opeřeného.
V únoru letošního roku přišla z čínského Liaoningu opět nová senzační zpráva. Byl objeven ještě starší a rovněž opeřený tyrannosaurid z poloviny doby jurské! Je dokonce dvakrát tak velký, podle hřebenovitého útvaru na hlavě nazvaný Guanlong wucaii. Rodové jméno značí v překladu korunovaný drak (guan = koruna, long = drak), druhové jméno je odvozeno od místa nálezu Wucai a znamená „pětibarevný“ v návaznosti na pestrobarevné horniny této lokality.
O 20 milionů let starší
Guanlong žil zhruba před 160 miliony let (dilong asi před 128 – 139 milionů let) a posunuje tak vývojovou linii tyranosaurů o více než 20 milionů let hlouběji do minulosti. Teprve 90 milionů let po něm vrcholil vývoj tyranosaurů největšími svrchnokřídovými formami rodů Albertosaurus, Daspletosaurus, Tyrannosaurus, Jengizkhan nebo Tarbosaurus.
Objevený Guanlong byl asi tři metry dlouhý, výrazně opeřený. Jeho přední končetiny byly podstatně delší než u pozdějších druhů této skupiny. Nejnápadnější však na něm byl nepřehlédnutelný plochý hřeben, táhnoucí se po celé délce tlamy. Připomíná to podobný útvar dilophosaura, šestimetrového dinosauřího predátora z počátku doby jurské. Hřeben byl zřejmě pestře zbarven a hrál významnou roli při svatebních rituálech.
Mimořádně významné je také to, že jde opět o opeřeného dinosaura o 20 milionů let staršího, než je známý archaeopteryx. Po nedávném objevu Dr. Kundráta, prvního z autorů tohoto článku (objevil v Číně opeřeného dravého dinosaura z počátku doby jurské, stáří 200 milionů let), je to další důkaz toho, že peří se u dinosaurů vyvinulo původně na ochranu tělesné teploty, k sexuálnímu vábení apod. Teprve následně až po několika desítkách milionů let bylo využito i k letu.
Pátrejte v muzeích!
Objev effigie potvrdil starou pravdu. Vědci vůbec nevědí, co se skrývá v depozitářích muzeí. A nemusí to vůbec být malé ústavy okresních městeček, ale právě muzea světově proslulá, a to i ta největší!
Dosud je v živé paměti případ, když asi před 40 lety objevili v depozitáři jednoho muzea v americkém Utahu celou kostru devítimetrového dravého dinosaura allosaura, o níž předtím neměl nikdo ani tušení.
Případ effigie je podobný. Téměř 60 let ležely její fosílie v depozitáři Amerického muzea přírodních věd v New Yorku, než byly zcela náhodně znovu objeveny. Původně byly nalezeny americkým paleontologem Colbertem v letech 1947 – 1948 na lokalitě Ghost Ranch Quarry a byly podobně jako ostatní z tohoto nálezu považovány za pozůstatky malého dravého dinosaura rodu Coelophysis, žijícího ve velkých smečkách.
Jihoameričtí křídoví ptáci
Svědectví o jižní vývojové větvi ptáků z neptačích dinosaurů podává několik svrchnokřídových ptáků z patagonských lokalit, jako jsou např. Patagopteryx, Neuquenornis nebo Limenavis.
Argentinští paleontologové ohlásili v poslední době nálezy dalších druhů, zatím nepopsaných a nepojmenovaných. Nález buitreraptora a všechny další fosílie z jižní polokoule, vývojově související, donutily paleontology přehodnotit dosavadní teorie o vzniku dinosauří schopnosti létat.
Obři z malých poměrů
Nález guanlonga potvrdil s definitivní platností závěry o tom, že se tyranosauři, největší predátoři světa dinosaurů ve svrchní křídě (před 90 miliony let), vyvinuli z velmi malých předchůdců ze skupiny Coelurosauria.
Až do 90. let 20. století byl původ tyranosaurů odvozován od allosaurů nebo jim blízce příbuzných acrocanthosaurů, největších predátorů doby jurské. Ti na některých lokalitách přežili až do počátků křídy. Vzhledem i velikostí byli tyranosauři allosaurům opravdu velmi podobní a předpoklad, že další vývoj gigantických jurských predátorů vedl k postupnému zmenšování předních končetin a výraznému zpevnění stavby lebky, se nezdál tak od věci.
Teprve kladistické metody (na základě společně sdílených znaků) stanovení vývojových příbuzností vedly v 90. letech minulého století k názoru, že předchůdci tyranosaurů byli drobní coelurosauři. Chyběly však stále nezvratné důkazy. Ty poskytl teprve objev dilonga a nyní i objev guanlonga.
