Tajemství obrazů odhaluje nová laboratoř

Náplní práce poměrně mladé pražské Akademické laboratoře materiálového průzkumu malířských děl (ALMA.) je zkoumání a záchrana obrazů. Co tady mohou odborníci zjistit?, ptalo se přímo na místě 21. STOLETÍ.Náplní práce poměrně mladé pražské Akademické laboratoře materiálového průzkumu malířských děl (ALMA.) je zkoumání a záchrana obrazů. Co tady mohou odborníci zjistit?, ptalo se přímo na místě 21. STOLETÍ.

Ke vzácnému obrazu se přibližuje nenápadná dívka. Náhle se v její ruce zaleskne malý skalpel. Tím zručnými pohyby zajede do vzácného plátna. A jakoby jí to nestačilo, několikrát to chladnokrevně zopakuje… Vidí to dost lidí, přesto ji však nikdo nezadrží, když klidně odchází i s několika kousky výtvarného díla.

Pravda, většinou je onen „lup“ maličký jako lupínek, přesto na něj již dychtivě čekají její kolegové. Nejde však o jediný případ, výprava se skalpelem se bude opakovat! Cílem mohou být i nástěnné malby, polychromované plastiky…

Když se spojí síly…To vše je možné díky Akademické laboratoři materiálového průzkumu malířských děl (ALMA.) Vede ji dr. David Hradil, vědecký pracovník Ústavu anorganické chemie AV ČR (ÚACH) v Řeži u Prahy.

Pro 21. STOLETÍ upřesňuje: „V roce 1997 spojili síly odborníci z našeho ústavu a restaurátorské školy malby Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze. Kromě vlastního restaurování je pro ně velice důležitý i průzkum materiálů použitých na uměleckých dílech.

Z něj se totiž dá mnohé vyčíst.“Rodný list maličké laboratoře je starý pouhé dva roky. Stala se druhým domovem pro několik málo pracovníků. Platí to i o zástupkyni vedoucího RNDr. Jance Hradilové, odborné asistentce AVU.

Ta vysvětluje: „Materiálový průzkum pomáhá restaurátorovi. Umožňuje mu zpřesnit dobu vzniku výtvarného díla, zjistit školu či jakým způsobem vzniklo.“Důležité je, že se na spolupráci podílejí odborníci z různých oborů.

Nelze se uzavírat, je nutná komunikace. Předsedou koordinační rady ALMA je vedoucí pedagog Restaurátorské školy uměleckých děl malířských AVU, akad. malíř prof. Karel Stretti. Mezi spolupracovníky najdeme například i doc. ing.

Zbyňka Plzáka, CSc., vedoucího útvaru analytické chemie ÚACH AV ČR či jiné experty.

Zkuste přeříznout makové zrnko!Vraťme se však k onomu „uloupenému“ či spíše uloupnutému vzorečku. Dr. Hradil zdůrazňuje: „Jde o to odebrat co nejreprezentativnější vzorek, tedy nikoli z nějakého defektu či okraje, protože tam nebývá zachován sled barev (stratigrafie).

Vzoreček ztrácí svou reprezentativnost, když chybějí některé vrstvy, takže logicky nelze zjistit nějaký případný zásah, ke kterému kdysi mohlo v malbě dojít.“To však neznamená, že při odběru uloupne odbornice vzorek na místě velice dobře viditelném, třeba namalovaném oku.

Nesmějí se odebírat větší vzorky, protože některá díla moderního umění by se dokonce mohla rozpadnout, kdyby byla při odebírání vzorku více porušena! Vzorečky odebírá odborným způsobem pouze kvalifikovaný člověk, například restaurátor.

V laboratoři pak na vzorek čeká modrá mistička, částečně zalitá polyesterovou pryskyřici. Do ní je položen ve správném tvaru vzorek a zalit tak, že vznikne krychlička. „Tu obrousím tak, abych mohla získat příčný řez,“ předvádí názorně dr. Hradilová.

Musíme si ovšem uvědomit, že vzorek je někdy drobounký jako zrnko máku. To je pak namáhavější než hrát fotbal s antiperlí, ragby s lentilkou či lední hokej s mincí.

Co odhalí mikroskop?Ke slovu tak přijde nejen brusný, ale i leštící kotouč. Při této práci doktorka Hradilová všechno stále kontroluje pod optickým mikroskopem. Z něj se zobrazení mrňavého, příčně rozříznutého vzorečku promítá na monitor počítače.

A kupodivu tam při velkém zvětšení hraje všemi barvami. Jako když komára náhle vidíte velkého jako slona. Dr. Hradilová vysvětluje: „Samozřejmě mám předem důležité informace od restaurátora, pokud ví, co se s obrazem v minulosti dělo, zda tam například nebyly nějaké úpravy.

Pod optickým mikroskopem se dívám v bílém světle denním i odraženém, využívá se i luminiscence“. Tak se hned pozná, zda má obraz takové vrstvy, jak se původně domníval restaurátor. Mikroskop často vrstvy, které nejsou jinak pouhým okem vidět, zvýrazní.

Výborná je luminiscence pigmentů a pojiva, protože světélkování vlastně krásně opticky rozdělí organické složky. Ukáže i jednotlivé vrstvy. „Já bych řekla, že malíř, když vrství podklad, nenamíchá pokaždé stejný poměr pigmentu a pojiva.

Vždy tam jsou určité rozdíly v uložení“. To všechno si odborníci nafotí a vytvoří tak sled barevných vrstev, stratografii. Vyberou pigmenty (barviva), o kterých si myslí, že v onom vzorku jsou. „Už částečně vidím techniku malby.

Upozorním, co je důležité pro analytiky, na co se mají zaměřit, abychom dokázali důkladně popsat jak materiál, tak použitou techniku.“

Jak se vrství barvy? Potom už vzorek putuje k odborníkům do Ústavu anorganické chemie AV ČR v Řeži u Prahy, kde mají výkonný elektronový mikroskop. Tady zas kraluje dr. Hradil: „My jsme tuto laboratoř vytvořili hlavně proto, aby praktický průzkum maleb byl vázaný na vědecký background, kdy se zároveň metody ověřují.

To je na tom skutečně vědecké a za to odpovídá právě ústav anorganické chemie“.Pomocí kvalitního zařízení zde odborníci dokážou přesně analyzovat stratigrafickou stavbu odspodu nahoru. Stratigrafie existuje i v geologii jako nauka o vrstvách.

Ty ale vznikají v přírodě. Stejně logicky vrství barvy umělec: „Na základě studia vrstev zjišťujeme důležité skutečnosti o technologických procesech, které autor volil.“Jak 21. STOLETÍ odborníci potvrdili, právě v historické malbě je to důležité hlavně proto, že někdejší umělci pracovali podle tzv.

technologického kánonu. Vrstvili tedy barvy podle určitých předem daných zásad. Odborníci tak mohou při průzkumu předem odhadnout, když vědí na čem by mělo spočívat třeba zlato, co mohou očekávat. Má to prostě svou logiku, narozdíl od dnešního moderního umění, kde se pevné zásady velice často nedodržují.

Dr. Hradil upozorňuje: „Velmi podstatná část práce naší skupiny se týká testování, ověřování a zavádění nových metod do analýzy uměleckých děl. Vždyť neexistují přesné limity shodné pro všechna díla, každé je jiné.

Studujeme například krystalovou strukturu a těch jsou desítky tisíc. Užívá se i infračervená spektroskopie, kde vibrují molekuly. V přírodě přece vibruje prakticky všechno!“

Vajíčka v olejiNamnoze to připomíná dobrodružství, kde nechybí ani objevování. „Při průzkumu najdeme například zinkovou bělobu. Jen úzce zaměřený specialista by řekl, že tam být nemohla, protože konkrétní tvůrce takovou barvu nepoužíval.

Přitom ale nechce připustit možnost, že umělec s onou bělobou v určitém čase třeba experimentoval,“ ukazuje na konkrétním příkladě dr. Hradilová.Je samozřejmé, že i použitý materiál se časem mění, kupříkladu když dávní tvůrci používali jako pojiva vajíček.

Také olej polymeruje, oxiduje. Tak se přesně nedá zjistit, zda byl použit olej kokosový, ořechový, makový či jiný. „Ovšem v budoucnu nám pomůže, že si už nyní vytváříme vlastní databázi různých typů směsí olejů, vajec, čistého žloutku anebo bílku.

Od toho se odvíjí malířská technika, která se pak zpětně na přístrojích měří. Nelze věřit, že si malíři kupovali jen čisté pigmenty. Třeba hlinku si často nakopali doma na zahradě,“ vysvětluje dr. Hradilová.

Prošel tudy Picasso!Právě u ní pátrání začíná i končí. K vypracování jedné podrobné závěrečné zprávy je někdy potřeba analyzovat až 15 vzorků. Přesto od roku 2000 předali zdejší odborníci již přes 180 takových zpráv, především pro potřeby restaurátorů.

Nechybí však ani spolupráce s kriminalisty a někdy požádá o odborné služby i soukromý majitel cenného obrazu. Prošel tudy dokonce i Picasso! V ALMA dokážou určit nejen stáří obrazu, ale bez problémů odhalí i falzifikáty.

Obraz pod lampouMetoda materiálového průzkumu patří mezi tzv. destruktivní, protože se ze zkoumaného objektu musí odebrat vzorek. Jsou však i postupy nedestruktivní. Umělecké dílo vlastně zkoumáme už tehdy, když se na něj díváme.

Dál existují nejrůznější způsoby osvětlování a prosvěcování. To se děje nejen v bílém světle a z různých pohledů. Používají se i prosvěcovací postupy, kdy se velkoplošně volí jiná vlnová délka záření – infračervené, ultrafialové, rentgenové.

Ultrafialové je povrchové, ukáže například přelakování, opravená místa, retuše. Extrémem je naopak rentgenové, které je hlubší, prochází mnoha barevnými vrstvami. Umožňuje mj. zjistit, zda pod viditelným obrazem není nějaký jiný, později přemalovaný, samozřejmě pouhýma očima neviditelný.

Mezi uvedenými póly je záření infračervené – do větší hloubky prokáže různé dílčí zásahy provedené na obrazu, techniku malby.

Alchymisté by se diviliZvláštní roli v dobrodružství objevování hraje pražská restaurátorka Mgr. Hana Kůrková. Poeticky by se dalo říci, že zas vrací čas, často o staletí. Podle starých receptur, vyčtených zejména z historické literatury, totiž připravuje jejich repliky.

Mnohý recept totiž není přesný, navíc je často uváděn v nejasných mírách typu „vem špetku…“apod. Jiný například vyžaduje „moč mladých chlapců“! Měděnku ve vinařských krajích zas umělci získávali tak, že měděné či mosazné plechy zalévali vinným octem.

Chemickou reakcí tak vznikaly octany mědi, které se v nádherných barvách objevily na povrchu. Pokud ovšem na plech třeba močili, dostali zas jiný pigment. Výjimkou nebylo ani používání různých brouků či květin.

Však i dnes Hana Kůrková s rostlinami experimentuje. „Natrhala jsem kosatce, které ve váze vytvoří šťávu. Tu jsem smíchala s kamencem, přidala pojivo. Vznikla tekutina fialové barvy. Když jsem ji dala na křídový podklad, je z toho krásná zelená!

“ K výrobě barev tvůrci využívali mj. duběnky, bílé mléko z fíkovníku, třesně, arabskou gumu, kalafunu, ale třeba i pryskyřici z kůry různých ovocných stromů.Také s tím restaurátorka v této téměř alchymistické kuchyni experimentuje.

Modelové směsi, které zde vyrábí, jsou velmi cenné, protože umožňují vyhnout se omylům.Laboratoř si tak vytváří i vlastní srovnávací databázi. Dr. Hradilová, odborná asistentka AVU, upřesňuje: „To, co jsme zjistili rozborem originálu, se kolegyně snaží připravit na destičkách, které jsou z různého druhu dřeva.

Využije techniku daného malíře či doby,ve které se používala. Pak to necháme stárnout, abychom zjistili, k jakým změnám dochází.“

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Technologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

SpaceX a pizza: Bývalý zaměstnanec...

Jistý Benson Tsai, který v minulosti působil ve SpaceX, nedávno založil...

Houstone, problém vyřešen

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se podílí na přípravě...

Zlom v asistovaných sebevraždách:...

V pátek 7. ledna se v Kolumbii uskutečnila první asistovaná sebevražda člověka,...

Česká stopa na oběžné dráze: Raketa...

Včerejšek byl pro české vědce i pro celou naší vlast malým svátkem. Dvě...

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...

Křest letošního roku: Vrtulník...

Malý, ale šikovný. Asi tak by se dal popsat technologický skvost...

Takové to autonomní farmaření…...

Ani přetrvávající pandemie covidu nedokázala zatnout tipec hojně...

Německá ekokontroverze: Země...

Na sklonku roku 2021 došlo v Německu k významné události, která...

Zpráva pomocí myšlenek: Australan s...

Dvaašedesátiletý Australan Philip O’Keefe, který trpí těžkou...

Televizní reklama snů? Japonský vědec...

Ten pocit známe všichni. V televizi právě běží reklama na luxusní...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pomocník účetních i studentů. Vědecká kalkulačka slaví padesátiny!

Pomocník účetních i studentů....

Profesor pomalu kráčí kolem svých žáků. Ti mají nos zabořený v testu a hbitě...
Pravlast tradičního jídla: Uvařili plněné taštičky s masem jako první Číňané?

Pravlast tradičního jídla: Uvařili...

Slunce už vykouklo na horizontu a Čang se svojí rodinou a přáteli...
Děs za každým stromem: 5 nejstrašidelnějších lesů světa

Děs za každým stromem: 5...

Procházka mezi stromy je zdravá. Čerstvý vzduch pročistí plíce, zeleň uklidní...
Mluví zvířata cizími jazyky?

Mluví zvířata cizími jazyky?

Zvířata mají svou vlastní řeč, o tom není pochyb. Ovšem mají také různé...
Zaniklé řemeslo: Jak se formani bránili zlodějům?

Zaniklé řemeslo: Jak se formani...

Hlavu skrytou pod kloboukem, zachumlaný v tmavém kabátci, nohy má schované...
Plemeno bojových psů: Za svoji vlast padlo 25 amerických dobrmanů

Plemeno bojových psů: Za svoji...

Tmou se ozve výhružné zavrčení. Zní děsivě. Malý Japonec rozsvítí baterku a...
Fantom opery: Skutečně žil tajemný přízrak?

Fantom opery: Skutečně žil tajemný...

Je to zcela jistě jeden z nejslavnějších příběhů historie. Vypráví o velké lásce,...
Byla smrt Ludvíka II Bavorského nehoda, nebo vražda?

Byla smrt Ludvíka II Bavorského...

Ludvíka II Bavorského sice vytáhnou z jezera, v plicích však...
Výkupné za bohatého dědice

Výkupné za bohatého dědice

Zmlátili ho a připoutali ho řetězem v nějaké tmavé díře, kde pořád...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.