Zima od A až po Ž

Nejchladnějším místem (v ročním průměru) je stanice Plateau v Antarktidě s krutým mrazem – 89 °C. Nám však postačí zima, kterou právě prožíváme u nás.Nejchladnějším místem (v ročním průměru) je stanice Plateau v Antarktidě s krutým mrazem - 89 °C. Nám však postačí zima, kterou právě prožíváme u nás.

Atmosféra –vzdušný obal Země, v jehož spodních vrstvách (do 15 km) se odehrává počasí. Atmosféra je směsí dusíku (78 %) a kyslíku (21 %); zbytek tvoří různé prvky, ze kterých je pro povětrnostní děje nejdůležitější oxid uhličitý (CO2). Kdysi bylo kyslíku pramálo, nárůst začal před dvěma miliardami a skončil před 400 miliony let.

Barva sněhu – typická je bílá. To však může narušit třeba spad popílku a jiných nečistot. Pokud jde o zrnka pylu či jemného písku, takové příměsi se nejprve dostávají do atmosféry, v oblacích se smísí s vodními kapičkami a poté putují na velké vzdálenosti. Ve střední Evropě tak může padat sníh smíšený s pískem ze Sahary apod. Řasy zas způsobují tzv. krvavý sníh, kdy se ve vysokých polohách Alp a v polárních oblastech objevují na sněhu červené skvrny.

Cirkulace atmosféry (z lat. circulatio = obíhat, otáčet, kroužit) – obecné označení pro proudění vzduchu ve venkovním ovzduší. Rozeznáváme tři druhy cirkulace: všeobecnou (planetární), atmosférickou a místní.

Čára sněžná – výšková hranice, která odděluje území dlouhodobě pokryté sněhem od území bez sněhové přikrývky. Klesá směrem k pólům a zvedá se směrem k rovníku. Vliv má i tzv. kontinentalita – souhrn typických vlastností klimatu určitého kontinentu. 

Den ledový – den s trvalý mrazem. Teplota je po celých 24 hodin pod 0°C.

Efekt skleníkový – ohřátí nižších vrstev atmosféry v důsledku toho, že atmosféra (viz) ve dne propouští krátkovlnné sluneční záření k zemskému povrchu a v noci dost účinně pohlcuje dlouhovlnné záření Země, přičemž se otepluje – obdobné poměry jsou ve sklenících. Děje se tak tím víc, čím je atmosféra bohatší na vodní páru a oxid uhličitý – při spalování fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn).

Firn –jeden z hlavních druhů sněhu, který ve velehorách střídavě roztává a opět mrzne, takže má zrnitou strukturu. Z firnu se po delší době vyvíjí firnový led a posléze ledovcový led.

Gradient – změna hodnoty určité veličiny na jednotce vzdálenosti. V meteorologii se nejvíce užívá teplotní a tlakový (barový) gradient. Např. vertikální teplotní gradient se vyjadřuje ve °C na 100 m. V zimě obvykle s narůstající výškou klesá teplota.

Hydrometeor – atmosférický jev (meteor) tvořený soustavou vodních kapiček či ledových krystalků. Příznačným zimním hydrometeorem (tuhého skupenství) je sníh (viz). Do této skupiny náleží i ledovka, hladká a obvykle neprůhledná souvislá usazenina nekrystalického ledu. Vzniká zmrznutím přechlazených kapek deště nebo při mrholení na povrch, jehož teplota má rozpětí od 0 do – 3 °C. Vrstva ledu (silná až několik cm) nemá patrnou vnitřní strukturu, pokrývá souvislý prostor, takže ji nelze odtrhnout.  

Chladnoucí zrnitá námraza – vzniká při teplotách pod nulou a v mlze, která se skládá z předchlazených vodních kapek. Ty rychle mrznou při dotyku s předměty.

Inverze meteorologická –  stav atmosféry, při kterém s přibývající výškou v určité vrstvě atmosféry stoupá teplota vzduchu. Podle výšky vrstvy se rozlišuje inverze přízemní a výšková. V zimě se o tom můžeme přesvědčit v situaci, kdy je v údolí studená mlha, zatímco ve vyšších polohách září modrá obloha s hřejivým sluncem.
 
Jinovatka – krystalická námraza, která se tvoři sublimací (přímá změna pevného skupenství látky v plynné) vodní páry a namrzáním vodních kapiček na přechlazených předmětech za teplot pod – 3 °C. Druhem usazených tuhých srážek je jíní. To se  narozdíl od jinovatky neusazuje na elektrickém vedení. Na vozovce ale může přispívat k tvorbě ledových usazenin.

Kalamita sněhová – případy s mimořádným výskytem sněhové pokrývky (viz). Negativní účinky jsou tím větší, čím větší je hmotnost (vodní hodnota) sněhu a čím kratší je doba, za kterou se sněhová pokrývka vytváří. Škody zvyšují i další přírodní jevy: Silný vítr při sněžení vytváří závěje, vlhký sníh působí polomy a destrukce staveb, třeskutý mráz znemožňuje použití chemického posypu komunikací.

Led – voda v pevném skupenství. Za obvyklých okolností vzniká při teplotě 0 °C (bod mrazu). Led má různé formy – sníh (viz), ledovku (viz). S klesající teplotou se hustota vody nezvětšuje, přičemž maximální hustoty dosahuje při  4°C. Při zmrznutí hustota klesne o 10%.°

Mráz – pokles teploty vzduchu pod bod mrazu, zjištěný měřením v meteorologické budce, tj. ve výšce 2 m nad zemí. Tzv. přízemní mráz se zjišťuje měřením minimální teploty ve výšce 5 cm nad povrchem země.

Nivální (sněžná) oblast – polární a vysokohorská část zemského povrchu, území nad sněžnou čarou (viz). Projevuje se zde nivace – činnost sněhu, při které dochází k mrazovému zvětrávání.

Obleva – nastává, pokud v zimě přijde teplejší počasí, zejména po vydatném sněžení. Při rozsáhlé sněhové pokrývce se vzduch otepluje jen pomalu, neboť vypařování (přesněji sublimace) sněhu spotřebuje mnoho energie. Přechod od mrazu k oblevě naznačuje ledovka (viz). Ve střední Evropě se setkáváme s pravidelnou dočasnou vánoční oblevou.

Polomy sněhové – velké zatížení stromů mokrým sněhem s následným lámáním větví i celých stromů. Porost ničí i námraza – bělavá až šedá, neprůhledná, někdy kalná kompaktní sněhová či ledová hmota narůstající proti větru.

Rampouch – může vzniknout např. při mrznoucím dešti, kdy hned nemusí zmrznout všechna voda. Ta stéká dolů, ochlazuje se a mrzne – do tvaru rampouchů. Zvlášť velké rampouchy vznikají při teplotách něco málo nad nulou, pokud svítí Slunce. Staří Češi říkali „ropúch“, což odvozovali od slova „ropěti “s významem kapat. Pro rampouch má čeština i starší méně užívaný  výraz střechýl. 

Řítící se lavina – rychlý pohyb látky o značné hmotnosti po příkrém svahu. Může být sněhová či ledová, ale také kamenná či smíšená. K lavinovým neštěstím na horách vedou často nebezpečné sněhové převisy, kdy vítr hromadí sníh na určitých místech. Ke spuštění laviny pak mnohdy stačí zvukové vlny, například výstřel.

Sníh – jeden z hlavních atributů zimy, hydrometeor (viz) tuhého skupenství.Vzniká ve vzduchu mrznutím přechlazených vodních kapek při teplotách od – 12 °C do – 16 °C. Tvoří ho sněhové krystalky různých tvarů: šestiboký sloupek, šestiboká destička, šesticípá hvězdice, jehlička. Průměr sněhových krystalků je od 0,005 mm do několika mm, tloušťka činí cca 1/10 průměru. Při teplotách blízko nuly dochází ke sřetězení krystalků a vznikají sněhové vločky. Vzhledem k tomu, že při velmi nízkých teplotách je ve vzduchu pouze minimálně vlhkosti, vydatné sněhové srážky se omezují na teploty kolem nuly. Při chladu od – 5 °C do – 10 °C sice sněží zřídka, ale tvoří se tzv. diamantový prach – jednoduché, velmi jemné, vznášející se ledové krystalky jehličkovitého tvaru. Známe různé druhy sněhu – jemnozrnný, suchý prašan či  naopak vlhký a lepivý sníh, firn (viz)… Sešlapáváním a rozjížděním sněhové pokrývky na cestách a ulicích vznikají zmrazky (náledí).

Štít ledový – rozsáhlá a silná vrstva ledu, která pokrývá značné plochy souše. Jako příklad lze uvést Antarktický ledový štít. Někdy – zejména v případě zemských pólů – se používá označení „ledová čepička.“.

Tvary květů – vznikají na oknech srůstáním ledových krystalků při velmi nízkých vnějších teplotách. V místnosti musí být rosný bod v blízkosti okenní tabulky pod bodem mrazu, takže vodní pára ze vzduchu v místnosti může na tabulce sublimovat (přímý přechod z plynného skupenství do pevného). Připomeňme, že rosný bod je nejnižší teplota, kterou můžeme očekávat v noci za předpokladu, že se v průběhu noci nezmění skladba vzduchových hmot – např. přítokem studeného vzduchu.

Ústup zalednění – se odehrál na konci poslední doby ledové – asi před 11 000 lety. Doprovázelo ho zvýšení hladiny moří sladkou vodou z roztálého ledu.

Výskyt sněhové pokrývky – v našem mírném pásmu je časově i místně proměnlivý. V nižších polohách se vyskytuje od listopadu do dubna průměrně 35 – 70 dnů v roce s obvyklým maximem výšky 15 – 30 cm. Naše hory se pokrývají sněhem obvykle mezi říjnem až květnem (mimořádně však i mezi zářím až srpnem). Průměrná délka trvání zde je 100 – 200 dnů, průměr výšky sněhové pokrývky 50 – 200 cm.

Závěje (návěje) sněhové – tvoří se ve větrném stínu, tedy v závětří překážek

Živelné pohromy – v zimě je způsobuje hlavně přemíra sněhu, utržené laviny, sněhové bouře (v Severní Americe při vpádu studeného vzduchu zvaném blizzard).

Více se dozvíte:
J. Kopáček, J. Bednář, Jak vzniká počasí, Karolinum 2005
P. Dvořák, Letecká meteorologie, Svět křídel 2004
G. D.Roth, Encyklopedie počasí, Knižní klub 2000
Meteorologický slovník výkladový a terminologický, ACADEMIA 1993

Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Co mají schránky ramenonožců společného s klimatickými změnami a letectvím?

Co mají schránky ramenonožců...

Světové oceány jsou místem, kde život vzniká. V uplynulých 500 milionech se...
Posledních 90 let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí

Posledních 90 let patří v Evropě k...

Tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze zveřejnil studii zaměřenou na...
Pod ledem Antarktidy objevili čeští odborníci neregistrovaná jezera

Pod ledem Antarktidy objevili...

Tři subglaciální jezera byla díky rozboru gravitačních dat z družice...
Stromy jako ovladač na déšť

Stromy jako ovladač na déšť

Vědci už nějaký čas podezřívali stromy ze spoluúčasti na spouštění období dešťů v...
Jak reagují horské masivy na oteplování?

Jak reagují horské masivy na...

V České republice zažíváme “letní” parna a mohlo by se zdát, že...
Čeští vědci vyvinuli látku chránící kůži před sluncem

Čeští vědci vyvinuli látku chránící...

Že je ultrafialové záření pro člověka hrozbou není žádnou novinkou. Této...
Dnes je světový den vody. Co se můžeme dozvědět a jak ho oslavit?

Dnes je světový den vody. Co se...

Vodohospodáři v Česku připravili desítky akcí spojených s oslavami Světového dne...
Tučňáci císařští mají starosti: jak zvládnou změny klimatu?

Tučňáci císařští mají starosti:...

Až do výšky 120 centimetrů může dorůst tučňák císařský. Tento nelétající pták...
Úbytek podzemních vod = problém s pitnou vodou v ČR

Úbytek podzemních vod = problém s...

Česká republika prozatím žádné krizové scénáře připravovat nemusí....

Nenechte si ujít další zajímavé články

Frank: Město, na které dopadne 90 milionů tun skály!

Frank: Město, na které dopadne 90...

Když je něco pevné jako skála, tak to ještě nemusí být pevné. A když...
VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí žít ve speciální bublině

VIDEO: Děti tak nemocné, že musejí...

Vzácná porucha imunity má za následek to, že dítě musí žít...
Proč si čeští diplomati dovolil kritizovat samotného papeže?

Proč si čeští diplomati dovolil...

Nikdo dodnes přesně neví, kdo panoš Jaroslav vlastně byl! Například historik...
Průzkum: Manželství zdraví neprospívá!

Průzkum: Manželství zdraví...

Dlouhá léta se čtenáři společenských rubrik mohli seznamovat s výzkumy, že...
Krok ke stálé základně na Měsíci: Cihly z měsíčního prachu

Krok ke stálé základně na Měsíci:...

Evropští výzkumníci vytvořili ze simulovaného měsíčního regolitu pomocí...
Městečko Pyramiden: Opuštěný skanzen socialismu

Městečko Pyramiden: Opuštěný...

Na podzim roku 1998 město Pyramiden na Špicberkách vypadalo, jako by...
Pohledný mladík Elliot Rodger: Vraždění si plánuje několik let!

Pohledný mladík Elliot Rodger:...

Pohledný mladík sedí v autě. Na jeho levou tvář dopadá odpolední...
Ve fastfoodech ve starém Římě se jídlo balilo do fíkového listu

Ve fastfoodech ve starém Římě se...

Mladý Říman Antonius zamíří k thermopoliu na rohu ulice. Teď, na počátku léta roku 200 n. l. ho...
Japonské Kobe: Steak na jedničku s kytičkou

Japonské Kobe: Steak na jedničku...

Před 150 lety ještě v Japonsku masu příliš neholdují, tehdy ale jistý anglický...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.