PROGNÓZY: Zahubí nás H5N1?

Světem obchází obava z pandemie ptačí chřipky (aviární influenzy). Způsobuje ji virus H5N1. Vyžádal si už miliony zvířecích životů, lidských naštěstí jen málo. Zatím! Máme se ho bát i my? V nedávném prosincovém průzkumu našeho Centra pro výzkum veřejného mínění na tuto otázku odpovědělo kladně 75% dotázaných Čechů, což bylo nejvíc ve střední Evropě. Světem obchází obava z pandemie ptačí chřipky (aviární influenzy). Způsobuje ji virus H5N1. Vyžádal si už miliony zvířecích životů, lidských naštěstí jen málo. Zatím! Máme se ho bát i my? V nedávném prosincovém průzkumu našeho Centra pro výzkum veřejného mínění na tuto otázku odpovědělo kladně 75% dotázaných Čechů, což bylo nejvíc ve střední Evropě.

V čem je problém?

Katastrofický pohled
Smrtící epidemie za sebou nechává zejména mrtvá kuřat, ale i jinou uhynulou  drůbež, nyní přibývají prasata, nejnověji kočky. Výjimkou není možné šíření infekce z ptáků na lidi – hlavně v Asii. Očekávanou celosvětovou pandemii by způsobily tři společné podmínky:
1.Jde o nový typ chřipkového viru.
2. Virus je infekční pro člověka.
3. Musí se šířit jednoduše.
Zákeřný H5N1 už splnil první dvě z uvedených podmínek.
Hrozící pandemie by podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) v nejlepším případě zahubila 2 – 7, 4 milionů lidí. Mnozí odborníci však budoucnost vidí ještě mnohem tragičtěji: Počet obětí by byl mnohem vyšší než u tzv. španělské chřipky, která si v letech 1918 – 1919 připsala 50 milionů mrtvých. Přitom speciální vakcína proti ptačí chřipce neexistuje! EU se bojí nedostatku antivirových léků a proto výrobce vyzvala ke zvýšení produkce. V četných zemích (i u nás) se ukázalo, že léky by se přednostně dostaly jen k menšině skupin preferovaných osob.

Optimistický pohled
Kolem ptačí chřipky se rozpoutal účelový humbuk, a to i vinou některých médií, kterým se podařilo vyvolat u mnoha lidí paniku. Důkazem je hromadné skupování léčiv. Tamiflu, údajně účinný lék na zmírnění projevů ptačí chřipky, byl rychle vyprodán i v ČR. V porovnání s rokem 2003 se ho loni vyrobilo 8x víc než v jiných letech. Podle odhadů by v roce 2005 tržby za lék proti chřipce dosáhly asi 580 miliónů USD. Mnozí experti proto tvrdí, že celý chaos posloužil především výrobcům léků. Dalším antivirotikem je přípravek Relenza.
Ptačí poplach dominoval v roce 2005 i zpravodajství na internetu. Přitom vědci poukazují na to, že ptačí chřipka vyvolaná virem H5N1 byla objevena už roku 1997. Zmutovaná forma přenosná na člověka existuje od roku 2003 a od té doby se jí nakazilo jen pár desítek lidí! Tedy pouhá kapka v moři desítek tisíc obětí zemětřesení, tsunami atd.

Realistický pohled 21. STOLETÍ
Nic v životě není černobílé! To platí i o ptačí chřipce a jejím přenosu na člověka.
Kdyby smrtelný asijský kmen ptačí chřipky mezi lidmi způsobil celosvětovou epidemii pouhé obyčejné chřipky, pak by se podle Světové banky škody ve vyspělých zemích vyšplhaly až na 550 miliard USD (13, 5 bilionů Kč).
Pokud se nakazíme zároveň oběma druhy chřipky, tedy ptačí i „lidskou“, mohou si oba druhy vyměňovat geny. Tímto způsobem může dojít u člověka ke vzniku nového podtypu chřipkového viru. Proti němu by bohužel drtivá většina obyvatel neměla přirozenou imunitu! Tak by mohlo docházet k přenosu mezi lidmi navzájem.
Jaká je tedy pravděpodobnost? Od prof. MUDr. Jiřího Havlíka, DrSc., jenž donedávna vedl 1. infekční kliniku FN Na Bulovce v Praze, se 21. STOLETÍ dozvědělo: „Přenos takového postižení z člověka na člověka je pouze hypotetický.“ Opatrnosti však nikdy nezbývá, zejména pokud jde o hygienu, především rukou a nosu!

Mají lidé větší šanci než zvířata?

Katastrofický pohled
Prokazatelně řádil ptačí virus H5N1 mezi lidmi poprvé v Hongkongu. V květnu 1997 zde zemřel tříletý chlapec na zápal plic. Z jeho průdušnice odborníci izolovali virus chřipky H5N1.
Ten se na formu přenosnou mezi lidmi mění dvěma způsoby:
1. Do genetické informace ptačího viru se dostane genetická informace člověka či prasete.
2. Virus se v průběhu nákazy lidí adaptací naučí vázat na lidské buňky. V Thajsku tak zemřela dívka, která se na venkově stýkala s drůbeží. Do nemocnice za ní přijela matka žijící ve městě, bez jakéhokoliv kontaktu se zvířaty. Také ona však po pár dnech již adaptovanému viru podlehla.
Proč je ale zdaleka nejhůře sužována Asie? Drůbež zde tvoří hlavní součást stravy a lidé žijí v úzkém kontaktu s domácími zvířaty. Situaci zhoršuje nedbalý chov drůbeže, ohromné pohyby obyvatel a potravin na rozlehlém území.
Na Slovensku loni „odbornice“ z hygienické stanice v Trenčíně dokonce již rozeslala na místní úřady pokyn, aby úředníci vybrali místo na hromadné hroby pro oběti pandemie.

Optimistický pohled
Mnozí odborníci větší ohrožení člověka virem H5N1 odmítají. Čím argumentují?
1. Žádná samotná chřipka nezabíjí! Až poté, když o sebe při chřipce pořádně nepečujeme, nás kvůli snížené imunitě napadnou bakterie či cizopasníci.
2. Vzhledem k tomu, že většina světové populace žije v Asii, kde ptačí chřipka vypukla, je rychlost šíření poměrně malá.
3. Proti ptačí chřipce není žádná vakcína! Pokud specialisté chtějí vytvořit vakcínu proti H5N1, musí začít u infekční lidské formy viru. Ta ovšem, s výjimkou některých laboratoří, zatím neexistuje…
 4. Bojovat preventivně proti ptačí chřipce je obdobné jako bojovat proti chřipce normální. Znamená to mj. užívat zvýšené dávky vitaminu C, česnek, zvýšit spotřebu nápojů (nealkoholických).
Mnozí Asiaté opomíjejí pravidla hygieny. Konzumují dokonce i uhynulou drůbež,  pijí syrovou krev slepic a kachen. Měli by respektovat protichřipkové plány svých zemí. U nás naštěstí většinou žijeme jinak!

Realistický pohled 21. STOLETÍ
Radikálním řešením nebezpečí je eliminace viru z ptačí populace. To se však zdá nemožné. WHO chce mít v roce 2006 v zásobě antivirové léky pro tři miliony léčebných dávek. Většina států přijímá protichřipkové plány.
Asie: Nejlepší protiopatření má Čína, kde nyní vědci připravili vakcínu proti ptačí chřipce určenou pro člověka. V Thajsku mj. doporučují dostatečně tepelně upravovat drůbež (alespoň 70°C).
Evropa: V případě nebezpečí by státy EU spolupracovaly, jak to dokazovaly i při společném cvičení Integrovaných záchranných systémů členských zemích. V Evropě se zatím žádný člověk nenakazil.
ČR: Podle hlavního hygienika ČR dr. Michaela Víta náš pandemický plán uvádí, že chřipkou by v ČR onemocnělo až pět milionů obyvatel, tedy čtyřikrát víc než za běžné chřipkové epidemie, která usmrtí 100 – 1500 osob. V roce 2005 se do ČR dovezlo 765 970 protichřipkových vakcín. Pro krizové případy jsou připraveny  dvě víceúčelové nemocnice (Zábřehu a Hředle). 

Máme se bát tažných ptáků?

Katastrofický pohled
Viry ptačí chřipky šíří divoce žijící stěhovavé ptačí druhy. Infekce se přenáší slinami, nosními sekrety a zejména trusem, dále pak kontakty nemocných a zdravých živočichů. Sami přenašeči tuto nemoc nedostanou! Ta ohrožuje hlavně zdomácnělé druhy – nejchoulostivější jsou kuřata, pro která je smrtelná. Objevení nákazy však většinou znamená nekompromisní vybíjení, a to i dosud zdravých jedinců. Např. roku 2004 úřady v celé východní Asii nařídily usmrtit přes 100 milionů kusů, v Nizozemsku 30,7 milionů ptáků na 1300 farmách. V JAR přišlo o život 8500 pštrosů.
H5N1 byl izolován i z hus, křepelek, holubů, vran, různých druhů stěhovavého ptactva, ale i z myší. K šíření infekce v Asii přispívá i pašování bojových kohoutů pro zápasy. V Thajsku zahynuli dva tygři a leopardi, kteří požírali v ZOO čerstvá mrtvá kuřata. Čínští odborníci roku 2003 zjistili smrtelné mutace viru ptačí chřipky i u prasat. Časopis New Scientisc před časem oznámil, že virus mohou přenášet rovněž kočky!
 
Optimistický pohled
Ptačí chřipka není prokletím moderní doby: Poprvé ji badatelé identifikovali v Itálii už před stoletím. První z více než 140 druhů virů, které ji mohou způsobit, se vědcům podařilo izolovat z ptáka rybáka obecného roku 1961 v Jižní Africe.
Není nutno přeceňovat tvrzení, že tato hrozba má značně negativní dopad na hospodářství – hlavně vinou zákazu vývozu drůbežího masa. Např. Japonsko odebíralo z Thajska kuřata za 1,5 miliardy USD ročně. Navíc se měl v roce 2006 export o 2/3 zvýšit.
V USA, které se nákaze a vybíjení statisíc kusů také nevyhnuly, sice poklesla produkce sójových produktů – důležité součásti krmných směsí pro drůbež, ale nikoli katastrofálně. K uklidnění znepokojených lidí má sloužit mj. oznámení, že v USA jsou už připraveny zásobníky s vakcínou. Čína vyrábí vlastní formu antivirotika z anýzu, zdroje hlavní látky pro Tamiflu.

Realistický pohled 21. STOLETÍ
Máme se strachovat, že tažní práci, kteří se k nám letos s jarem vrátí, sem zavlečou i virus  H5N1? Po prvních znepokojivých zprávách ze „vzdálené“ Asie je epidemie už na Ukrajině a v Rusku. A co u nás? Ke sledování nákazové situace slouží monitorovací programy, které koordinuje Evropská komise. Pravidelně se mj. vyšetřují krevní vzorky stovek slepic, krůt a vodní drůbeže. Dočasným opatřením byl loňský zákaz výstav ptactva.
Příznaky u lidí se podobají obyčejné chřipce: horečka, suchý kašel, bolest hlavy a svalů, někdy zápal plic. Právě postižení dýchacích orgánů představuje největší hrozbu. Ani nové zjištění, že choroba zabíjí i prasata, není důvodem k panice o snadném přenosu na člověka.
Při osobním setkání jsem od hlavního pražského hygienika MUDr. Vladimíra Polaneckého uslyšel zásadní argument proti snadnému přenosu na lidi: „Člověk má dýchací ústrojí diametrálně odlišné od prasat i ptáků!“

Více se dozvíte:
J.Beran, J. Havlík, Chřipka, MAXDORF, 2005

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Hongkong plánuje výstavbu velkolepého umělého ostrova

Hongkong plánuje výstavbu...

Především nedostatek volných pozemků dovedl Hongkong k rozhodnutí, že...
Elektrické SUV s rekordním dojezdem

Elektrické SUV s rekordním dojezdem

Americká automobilka Fisker Inc. představila model SUV, které by mělo...
Číňané šetří čas i peníze: Klonují osvědčené policejní psy

Číňané šetří čas i peníze: Klonují...

Vycvičit dobrého policejního psa není žádná sranda. Číňané se proto rozhodli...
Ptačí trus prospívá korálům

Ptačí trus prospívá korálům

Korálové útesy jsou již dlouhodobě v ohrožení. Může za to i velký příliv...
Nová odrůda meruněk dostala pojmenování Sophinka

Nová odrůda meruněk dostala...

Ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně vyšlechtili novou odrůdu meruněk. Tato odrůda je...
Zrekonstruovali tvář Jana Nepomuckého

Zrekonstruovali tvář Jana...

Odborníkům z Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea v Brně se podařilo...
Brucelóza zpátky v Česku

Brucelóza zpátky v Česku

Vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění původně hospodářských přežvýkavých zvířat...
Rekordně přesné π

Rekordně přesné π

Vývojářka Emma Haruka Iwao z japonské pobočky společnosti Google...
Bludné balvany spolku Sisyfos pro Babiše a Okamuru

Bludné balvany spolku Sisyfos pro...

Anticeny Bludné balvany, které každoročně uděluje Český klub skeptiků...
Nový Model Y od Tesly

Nový Model Y od Tesly

Sportovně-užitkový elektromobil SUV Model Y, který představila...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak zachránit život? Zeptejte se těchto mazlíčků!

Jak zachránit život? Zeptejte se...

Možná máte psa, možná kočku, křečka nebo jiné zvíře. Nejspíše...
Dějiny mikroskopu: Galileovo očko zvětšovalo 30krát

Dějiny mikroskopu: Galileovo očko...

„Vidíš něco?“ ptá se napjatě Zacharias Janssen svého otce Hanse. I když se...
Kozy na stromech: Šplhají téměř lépe, než opice!

Kozy na stromech: Šplhají téměř...

Strom, plný libozvučně zpívajících ptáků není nic neobvyklého a potěší...
VIDEO: TOP 5 velkých, ale zvláštních sběratelů

VIDEO: TOP 5 velkých, ale...

Sbíráte něco? Zátky, plechovky, poštovní známky? To zní jako vcelku...
Utekl Stede Bonnet na moře kvůli hašteřivé manželce?

Utekl Stede Bonnet na moře kvůli...

„Už toho mám dost,“ bouchne do stolu majitel plantáží na Barbadosu Stede...
Středověký mor mohl doputovat až do subsaharské Afriky!

Středověký mor mohl doputovat až...

Ve 14. století zasáhla morová rána v Evropě a Asii na 200 miliónů lidí. Až...
VIDEO: Jak dlouho přežijete na jednotlivých planetách?

VIDEO: Jak dlouho přežijete na...

Už dlouho zkoumáme to, jestli je možné žít na nějaké jiné...
Bitva u Breitenfeldu: Vyhrál ji Lev ze severu s hrstkou ubožáků?

Bitva u Breitenfeldu: Vyhrál ji Lev...

„To není pravda!“ reaguje Albrecht z Valdštejna, toho času bývalý vrchní velitel...
Stomatologie: Navzdory pokroku strach zůstává

Stomatologie: Navzdory pokroku...

Špatná ústní hygiena a nezdravé stravování – dva hlavní viníci vzniku zubního kazu, velmi...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.