Domů     Technika
Japonsko buduje město robotů!
21.stoleti 20.1.2006

Japonská Ósaka má o budoucnost postaráno. Stane se totiž světovou metropolí robotů a průkopníkem nejmodernějších robotických technologií. Budou tedy skutečně do deseti let řídit dopravu v Ósace roboti?Japonská Ósaka má o budoucnost postaráno. Stane se totiž světovou metropolí robotů a průkopníkem nejmodernějších robotických technologií.  Budou tedy skutečně do deseti let řídit dopravu v Ósace roboti?

Ósaka na image města robotů již pilně pracuje. V loňském roce se zde dokonce uskutečnil Robocup, fotbalový pohár robotů. Ten uchvátil nejen obyvatele města, ale i jeho radní. Představitelé města si tedy vytyčili jasný cíl: v příštích dvaceti letech se robotické technologie stanou průmyslovou prioritou města. Během krátké doby by se z Ósaky mělo stát světové centrum robotiky.

S podporou vlády
K uskutečnění celého projektu byly přizvány japonské společnosti, které se robotikou zabývají. Japonci patří v tomto oboru mezi absolutní světovou špičku, celých šedesát procent světových robotů lze nalézt právě v Japonsku, a tak se zdá, že cíl ósackých radních není ani příliš smělý. Existují dokonce i vládní programy, jež technologie nějakým způsobem související s roboty podporují.
Na předměstí Ósaky již v současnosti vzniká šedesátihektarová průmyslová zóna, kde by postupně měly najít domov společnosti, u kterých robotika a s ní spřízněné technologie hrají zásadní úlohu. Japonci předpokládají, že se stanou první zemí, která roboty uvede i do běžného života.

Musí se začít včas!
V Ósace již vyrůstají výrobní a tovární haly firem Matsushita (Panasonic), Sanyo, Omron, Sharp nebo Keyence, což jsou všechno společnosti, které ve výrobě robotů a v rozvoji robotických technologií patří do absolutní světové špičky.
Podle japonského Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu čeká obchod z roboty nebývale bouřlivý růst. Ekonomové odhadují, že obrat obchodu s roboty dosáhne v roce 2025 až 7,2 bilionu jenů, což je v přepočtu téměř 1,6 bilionu korun. Musí se ale začít včas!
Představitelé Ósaky si jsou podobných předpovědí vědomi a vědí, že každá investice do podobných projektů se jim bohatě vyplatí. Proto hodlají vtáhnout do  svého projektu nejen japonské, ale i americké a čínské firmy, od nichž si slibují  nejen poskytnutím investičních pobídek, ale především vytvoření špičkového vědeckého zázemí.

Robot s tváří modelky
Asi není náhodou, že metropolí robotů se má stát právě Ósaka. Vědci z tamní univerzity totiž na loňské Mezinárodní výstavě Expo představili zcela nový typ robota nebo lépe řečeno robotky. Její tvůrci jí dali do vínku tvář krásné ženy a nazvali ji ne zcela romanticky znějícím jménem Repliee Q1. Její pokožka je ze silikonu, Repliee umí mrkat očními víčky a hrudník se jí zvedá, což způsobuje velmi přesvědčivý dojem dýchání.
K tomu, aby Repliee byla skutečně od člověka k nerozeznání jí však ještě mnohé schází. Do svůdné chůze má ale její pohyb opravdu daleko, takže jí její tvůrci představili raději jen vsedě. Pohyby horních končetin a hlavy obstarává více než třicet naprogramovaných zařízení, poháněných stlačeným vzduchem. Ta jsou pochopitelně ukryta uvnitř trupu.
Zajímavé je, že lidé na Repliee reagovali tak, jakoby se jednalo o skutečného člověka. „Na úrovni vědomí je sice snadné poznat, že je androidem, ale v podvědomí reagujeme, jako by byla ženou“ říká Hiroši Išiguru z ósacké univerzity, který má na sestrojení Repliee hlavní podíl.
Psychologové však tvrdí, že lidé budou muset nejdříve překonat strach z podobných stvoření. Podle pesimistických předpovědí, v době kdy roboti budou k nerozeznání od lidí, stane svět na pokraji apokalypsy. Optimisté naopak tvrdí, že roboti podobní člověku mohou pomoci lidem, kteří trpí různými psychickými poruchami. Například mohou značně ulehčit život seniorům nebo umožnit léčbu autistických dětí tím, že je povedou ke komunikaci s okolím.

Pozor na roboty-hlídače!
V praxi je však celkem jedno, zda robot vypadá jak Miss Wold nebo jako robot Emil s žárovkou místo nosu. V Japonsku už je od září loňského roku k dostání humanoidní robůtek pro domácí práce. Je metr vysoký, umí rozeznat až deset různých obličejů a rozumí deseti tisícům slov.
Jeho využití v domácnosti je opravdu různorodé. Může fungovat jako osobní asistent při administrativních pracích, pečovat o nemocného nebo sloužit jako ostraha objektu. Robot váží 30 kilogramů a prodává se za necelých 15 000 dolarů, což je asi 370 000 korun. Napájen je akumulátorovými bateriemi a pohybuje se na kolečkách.
Na tokijské výstavě robotů byly loni představeny podobné typy robotů. Na uklízecí roboty si už japonské domácnosti celkem zvykly, ale zde byly k vidění i jiné druhy, třeba robot, který dokáže promítat film nebo robot, který zvládne i složitější hry.
Právě v Japonsku jsou stále rozšířenější roboti-hlídači. Jedním z nich je i robot Roborior, který vzhledem připomíná oční bulvu velikosti melounu. Jezdí na kolečkách a je vybaven digitální kamerou, infračervenými senzory a videofonem. Při svých „obchůzkách“ svítí, střídavě žlutě, modře a červeně a pomocí infračervených senzorů dokáže odhalit případného vetřelce. Poté zavolá svému majiteli a zároveň vetřelce i průběh loupeže nahraje na videokameru.

Nahradí roboti vojáky?
Ovšem tahounem v oblasti vývoje technologií je stále ještě, ať se nám to líbí nebo ne, armáda. Před nedávnem se v USA uskutečnila soutěž plně robotizovaných vozidel. Vyhlašovatelem soutěže nebyl nikdo jiný než americké Ministerstvo obrany. Závod byl dlouhý 212 kilometrů a vozidla jej absolvovala bez jediného lidského příkazu. Klání bylo součástí výzkumného obranného projektu DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), který počítá s tím, že v roce 2015 bude plná třetina vozidel americké armády řízena roboty.
Vraťme se však zpět na asijský kontinent, kde hned v několika regionech visí hrozba války doslova ve vzduchu. Jedním z nich je například korejský poloostrov. Hranice mezi Korejskou republikou a komunistickou severní Koreou je pravděpodobně nejstřeženější hranicí světa. Na jejím hlídání by se již  v blízké budoucnosti měly podílet právě roboty. Mnohamilionový jihokorejský projekt má za úkol vyvinout speciální osminohé pomocníky, kteří by v případě nebezpečí mohli nahradit vojáky z masa a krve.
Roboti mají být asi půl metru vysocí, což sice není mnoho, ale na plnění daných úkolů to úplně stačí. Na akcích probíhajících na asfaltu budou používat kola a pro terénní mise mají ve výbavě osm noh, takže vypadají jako obrovští pavouci – konstruktéři zřejmě design robota pojali i jako součást psychologické války. Tito hlídači budou vybaveni i střelnými zbraněmi, takže prostřednictvím dálkového ovládání budou schopni plnit i bojové úkoly. Jejich hlavním úkolem ale bude vyhledávání výbušnin a odhalování narušitelů hranic.
Podobně jako voják na mírové misi, může být i robot zachráncem lidských životů. Například při živelné katastrofě, která před nedávnem postihla jih USA, měl dálkově řízený člun za úkol vyhledat a zachránit osoby v zaplaveném New Orleansu.
V tolik aktuálním boji s terorismem mohou roboti pomoci při zneškodňování nastražených bomb. Koneckonců, v zemi terorismem zkoušené nejvíce, v Izraeli, už armáda takové šikovné roboty ve výbavě má.

Porazí mistry světa v kopané!
Pojďme ale zpět do budoucí robopolis, Ósaky. Pohled na neohrabané roboty hrající fotbal při příležitosti ósackého Robocupu možná mohl být úsměvný. Ale pozor! Organizátoři této stále populárnější akce si předsevzali, že do roku 2050 humanoidní roboti v regulérním fotbalovém zápase porazí v té době úřadující mistry světa v kopané.
Fotbalisté-roboti jsou při Robocupu řízeni bezdrátově počítačem. Týmy se odlišují nejen barvou, ale jsou jim přidělena i rozdílná kmitočtová pásma, aby nedocházelo k vzájemnému rušení. Obvykle se hraje 2 x 5 minut, ve finále pak 2 x 7,5 minuty. Zatím nelze hrát déle, protože použité akumulátory mají zatím jen omezenou kapacitu. Mikroroboti jsou nejprve „trenérem“ ručně rozmístěni po hřišti. Po zahájení hry se však už žádný člověk nesmí dotknout ani klávesnice myši. Proti sobě tak hrají jen počítače.
Po každém gólu jsou roboti znovu ručně rozestavěni a hra začíná opět od středové čáry. Obě mužstva mají možnost požádat dvakrát o přerušení hry, zejména při technické poruše. Za výhru jsou pak udělovány tři body, za nerozhodný výsledek jeden a za prohru žádný bod, tedy stejný bodovací systém jako u opravdového fotbalu. Další Robocup se uskuteční souběžně s mistrovstvím světa v kopané. Jeho hostitelem budou německé Brémy.

Vědci na stadionech
V Japonsku je národním sportem sumó, takže je celkem pochopitelné, že do písčitého kruhu byli proti sobě postaveni i roboti. Cílem klání je, podobně jako ve skutečném sumu, vytlačit protivníka z kruhu, jehož obrysy dokáží zápasící roboti rozpoznat.
Fotbalové a vůbec sportovní hry jsou velmi náročným zkušebním polem pro vývoj autonomních, „inteligentních“ robotických systémů. Nejedná se jen o zábavu, ale především o součinnost robotických systémů. Pracoviště, která se robotikou zabývají považují podobná klání za velmi prestižní.
Možná se někdy dočkáme i toho, že na některém pražském stadionu proti sobě nastoupí třeba roboti Sparty Praha v rudých dresech a v zelenobílé kombinaci robotí tým Bohemians 1905. Co na to fanoušci?
Každopádně, roboti budou v praktickém životě využíváni stále častěji. A nejen v jejich hlavním městě, v Ósace.

Robotí žokejové
Netradiční funkci mají roboti v arabském světě. Zde jsou již dlouhou řadu let velmi populární závody velbloudů. Čím lehčí žokej, tím je vyšší pravděpodobnost výhry, takže není výjimkou, že na velbloudu spatříte děti v předškolním věku.
Proti tomu se však ozvaly mezinárodní organizace za lidská práva a pořadatelé dostihů je vyslyšeli. Vypsali výběrové řízení na robota-žokeje. Ten vyhrála švýcarská firma K-Team, která už dodala prvních 25 robotů.

Český název – robot
Když Karel Čapek psal své drama o umělých lidech, později pojmenované R.U.R., přemýšlel, jak by je pojmenoval. Uvažoval o názvu Laboři, ale ten se mu příliš nelíbil. Na pomoc mu přišel jeho bratr Josef a poradil mu, aby název odvodil od slova robota. Existuje však ještě druhá verze příběhu, kterou popsal Karel Čapek takto: „Roboti byli výsledkem mé cesty předměstskou tramvají a ta byla nepohodlně plná. Ohromilo mne, že moderní podmínky učinily lidi nevšímavými k obvyklému životnímu pohodlí. Byli namačkáni uvnitř i na schůdcích ne jako ovce, nýbrž jako stroje. Počal jsem přemýšlet o lidech ne jako o individuích, ale jako strojích, a po cestě jsem uvažoval o výrazu, který by označoval člověka schopného pracovat, nikoli však myslit. Tato idea je vyjádřena českým slovem – robot.“ Pojem robot pak velmi rychle pronikl do všech světových jazyků.

Kam míří Ósaka?
Město Ósaka je se 2,6 miliony obyvatel po Tokiu a Yokohamě třetím největším městem Japonska. Dříve bývalo centrem spíše těžkého průmyslu, nicméně v poslední době zde dostává zelenou především elektrotechnika.
Ósaka je i městem sportu, v roce 2002 se zde hrály tři střetnutí v rámci MS v kopané a v roce 2007 by město na svém stadionu rádo přivítalo nejlepší světové atlety.
Spojení elektroniky a sportu je tak vhodnou kombinací pro vytvoření hlavního města robotů.

Související články
Podle nové studie nástroj umělé inteligence nejvíce pomohl s kreativními úkoly. Naopak při analytičtější práci zaznamenal spoustu chyb. Když vloni na jaře začal profesor z Harvard Business School Karim Lakhani testovat, jak ChatGPT ovlivňuje práci elitních amerických byznysmenů, předpokládal, že je tento nástroj nadchne. V přípravné studii, provedené na vzorku dvaceti lidí, bylo jedním ze […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham. Před půl rokem mezinárodní […]
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chce zažít jízdu rychlostí, za kterou by ho na silnici policie okamžitě poslala do vězení, stačí usednout do vysokorychlostního vlaku. Ten se i podle svého jízdního […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Z kdysi zázračného produktu se stává veřejný nepřítel číslo jedna. Máme se ho ale bát? „Plasty nejsou zlo. Například v medicínských aplikacích, automobilovém nebo letecké průmyslu jsou nenahraditelné. Špatnou reklamu plastům dělají jednorázové výrobky a především to, jak s nimi nakládáme…“ říká ve 27. […]
Někteří lidé používají chatboty s umělou inteligencí k vytváření avatarů svých zesnulých blízkých. Pro někoho je to zdroj útěchy, ale jiné z toho tak trochu jímá hrůza… Doktorka Stephenie Lucas Oneyová nedávno oslavila pětasedmdesáté narozeniny. Její otec, bývalý policista a soudce, je už na věčnosti, ale ona s ním stále hovoří. Nikoli však jen v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz