Jihoafrickým antropologům se po 82 letech podařilo rozplést tajemství dva miliony staré smrti pravěkého předka člověka.Když v roce 1924 paleontologové nalezli v Africe pozůstatky Australopiteca africana, považovaného za chybějící článek v evoluci člověka, změnilo to pohled na celý problém. Do té doby se předpokládalo, že se naše vývojová větev zrodila buď v Evropě, nebo v Asii. Nicméně africký nález dal vědcům jasnou indicii, že mají své úsilí směřovat jinam a odstartoval tak řadu dalších nálezů.
Smrt nalezeného australopitéka se nejprve přičítala levhartovi nebo šavlozubému tygrovi, nicméně před 10 lety se Lee Berger, paleoantropolog z Johannesburgské univerzity, začal zabývat teorií o velkém dravém ptákovi. Vycházel přitom z nálezů na ostatních fosíliích pocházejících ze stejné oblasti. Jednalo se o malé primáty, kteří nesli známky toho, že byli zabiti ptáky. Když před půl rokem vyšla studie zabývající se způsobem lovu dnešních západoafrických orlů, kteří měli být velmi podobní dravcům z doby před dvěma miliony let, začal mít Berger téměř jistotu.
Orli se dokážou střemhlav vrhnout na svou kořist z výšky, probodnout jí lebku svými mohutným drápy na největším (dozadu obráceném) prstu a vláčí ji vzduchem, dokud nezemře. Teprve pak se vrátí na zem a kořist roztrhají. Studie několika stovek opic pocházejících z místa nálezu australopitéka, ukázala na proděravělé lebky a stopy po drápech v místech za očními jamkami. Berger pak stejné poškození nalezl i na lebce lidského předka. Podle něj měla skutečnost, že naši předchůdci museli kromě nebezpečí od pozemských predátorů čelit i útokům ze vzduchu, značný vliv na jejich další vývoj.
Podrobně popsaná studie by se měla objevit v únorovém čísle časopisu Journal of Physical Anthropology.Autor: Petra Soukupová