Záhadné vymírání žabích druhů ze středo- a jihoamerických oblastí je spojováno s plísňovým onemocněním, jehož šíření značně napomáhají klimatické změny.Alan Pounds, ekolog z kostarického Monteverde Cloud Forest Preserve and Tropical Science Center o podivném výskytu žabí plísně říká „Ta nemoc je střela, která žáby zabíjí, nicméně tím, kdo tiskne spoušť, jsou klimatické změny.

“ Odborníci varují, že houba Batrachochytrium dendrobatidis, která napadá žabí kůži, by mohla znamenat smrtelné nebezpečí pro obojživelníky na celé planetě. Tropická Amerika je jen jednou z mnoha oblastí, ve kterých v posledních několika dekádách došlo k dramatickému úbytku druhů obojživelníků.

V roce 2004 totiž vyšla první celosvětová studie zabývající se počtem obojživelníků a její závěry nebyly nijak povzbudivé. Téměř třetině všech známých druhů hrozí vyhubení. Vědci tehdy uváděli několik různých důvodů včetně infekcí, ztráty životního prostředí a změny teplotních nebo srážkových poměrů.

Nicméně prvotní příčiny problémů zůstaly na mnoha místech obestřeny tajemstvím.Pounds klimatickým změnám přičítá záhadné vymizení 70 druhů pestrobarevných pralesniček z horských oblastí Střední a Jižní Ameriky.

Mnoho z nich vyhynulo i navzdory tomu, že obývaly chráněné rezervace. Sledováním teplotních změn se vědci dobrali zjištění, že vymírání žab v jednotlivých oblastech vždy následuje několik let po oteplení.

Nicméně to ve vztahu k vražedné plísni nedávalo žádný smysl. Onemocnění totiž zabíjí s větší razancí v chladnějším klimatu. Po prozkoumání 50 lokalit od Kostariky až po Peru přišly na to, že obojživelníkům nejméně svědčí situace, kdy se zvýší noční a zároveň sníží denní teploty, tedy přesně takové podmínky, které vyhovují plísním.

Podle ekologů za vším vězí globální oteplování. To v tropických oblastech zrychluje vytváření oblačnosti, která je příčinou menších rozdílů mezi nočními a denními teplotami. Autor: Petra Soukupová