Zdají se vám všechny včely stejné? Je zvláštní, že tvorovi, který v porovnání s člověkem disponuje pouhou setinou procenta množství neuronů, nedělá potíže zapamatovat si naši tvář.Člověk by bez se rozeznávání tváří v každodenním životě neobešel. Při rozhodování o tom, jestli náhodného chodce obšťastníme přátelským povykem, nebo si ho naopak nebudeme raději vůbec všímat, využíváme zejména na tuto činnost specializované části koncového mozku. Nicméně hmyz nic takové nemá. Jak tedy dokáže rozpoznat jednu tvář od druhé?
Jelikož jsou včely proslulé svou schopností pamatovat si jednotlivé druhy květů, optickému specialistovi z Cambridge University Adrianu Dyerovi nedala spát otázka, jestli se jejich schopnosti nevztahují i na jiné objekty.
Podstrčil jim tedy fotografie několika tváří, a návštěvu jedné z nich odměňoval cukerným roztokem. Po troše opakování se včely na tento portrét naučily chodit ve zvýšené míře. Vědci dokonce zkoušeli fotografie různě přesouvat a nakonec včelám sebrali i cukerný roztok. Přesto se nenasytný hmyz na danou fotografii dokázal vracet ještě další dva dny. „Můžeme si myslet, že některé schopnosti nám propůjčují určité části našeho složitého mozku, ale když to pak vyzkoušíme na včelách, najednou to jde i na mnohem jednodušším seskupení neuronů,“ říká k tomu Adrian Dyer.
„Tato studie ukazuje, že včely jsou chytřejší, než si člověk doposud myslel,“ komentuje studii neurolog Michael Tarr z Brown University na Rhode Islandu. Nicméně nepředpokládá, že by včely rozpoznávaly tváře stejným způsobem jako lidé. „Kdyby byly k pokusu použity brambory, pravděpodobně by se dostavil úplně stejný výsledek.“
Etolog James Gould, který se podílel na výzkumu principu včelího rozpoznávání květů, k tomu dodává: „Pro včely je lidská tvář jen takovým značně podivným květem.“ Autor: Petra Soukupová