Záhadné jevy v neklidné atmosféře

Člověka odpradávna přitahovaly záhadné přírodní jevy, které mohl pozorovat na obloze. Fascinován je jimi i moderní člověk. Ten se je ale snaží pomocí přírodních věd pochopit. Co se to tedy v atmosféře děje?

Kam současná věda dospěla v jejím poznání?Člověka odpradávna přitahovaly záhadné přírodní jevy, které mohl pozorovat na obloze. Fascinován je jimi i moderní člověk. Ten se je ale snaží pomocí přírodních věd pochopit. Co se to tedy v atmosféře děje? Kam současná věda dospěla v jejím poznání?

Když se trhá mrak… S významnějším studiem atmosférické elektřiny se započalo až v 18. století, kdy v roce 1752 Američan Benjamin Franklin pokusem s hedvábným drakem podal důkaz o tom, že blesk je elektrický výboj.

S tím souvisí i konstrukce prvních hromosvodů, které jsou dílem nejen Benjamina Franklina, ale i českého přírodovědce a vynálezce Prokopa Diviše. Do té doby byly za příčinu bouřkových jevů považovány hořlavé sirné a sodné výpary ze zemského povrchu, uzavřené v mraku, a blesk byl vykládán jako ohnivý výpar vymrštěný z mraku.

Hrom pak byl zvuk, jenž nastává při trhání mraku.A co nám o atmosférické elektřině říká současná věda?

Je vzduch elektricky vodivý? Zemský povrch a atmosféra jsou převážně nabity elektrickými náboji opačné polarity. Náboj zemského povrchu je po většinu času a na většině území záporný a náboj atmosféry kladný.

Proto se v atmosféře vytváří přibližně vertikálně orientované pole, jehož intenzita dosahuje za klidného ovzduší u zemského povrchu nejčastěji hodnot 130 – 140 V/m. Pod mohutnými, především bouřkovými oblaky však elektrická pole zesilují až na desítky tisíc V/m, mají ale opačnou polaritu.

Ten první typ elektrického pole se však vyskytuje podstatně častěji. A jak je to tedy s elektrickou vodivostí vzduchu? Ta je v troposféře (do výšky 8 – 17 km), zejména blíže k zemskému povrchu, velmi malá a vzduch zde můžeme považovat za téměř nevodivý.

S přibývající výškou se ale zvětšuje ionizace vzduchu a tím roste i jeho elektrická vodivost. Ve výškách přibližně 50 – 60 km pak bývá vzduch již natolik elektricky vodivý, že vrstvy atmosféry nad touto výškou se někdy dokonce označují jako elektrosféra.

„Nosiči“ elektrického proudu„Viníky“ elektrické vodivosti vzduchu jsou elektricky nabité částice, atmosférické ionty, přičemž jako „nosiči“ elektrického proudu se uplatňují hlavně lehké ionty. To jsou molekuly, které při ionizaci ztratily nebo naopak zachytily elektron, nebo také shluky molekul, nesoucí přebytek kladného či záporného náboje.

Ve společnosti lehkých iontů existují v atmosféře i střední, těžké a ultratěžké ionty, což jsou jemné prachové nebo kapalné částečky (aerosol). Ty jsou však velmi špatnými „nosiči“.

Gigantický kondenzátor Působením elektrického pole atmosféry vznikají v ovzduší proudy elektricky nabitých částic. Za běžných podmínek, tedy když je zemský povrch nabit záporně, směřují kladné ionty dolů, záporně nabité naopak vzhůru.

Celé si to můžeme jednoduše představit jako jakýsi gigantický kondenzátor „Země-atmosféra“, v němž jednu desku kulového tvaru tvoří záporně nabitý zemský povrch, druhou kladná elektrosféra a mezi nimi je vrstva vzduchu s malou elektrickou vodivostí.

Výpočtem lze dokázat, že za klidného ovzduší by asi za 5 minut došlo k úplné neutralizaci záporného náboje zemského povrchu. Elektrické pole v ovzduší je však stálé, takže musí někde existovat určitý nabíjecí mechanismus, bránící vybití „kondenzátoru“. Tím jsou výboje z hrotů vysokých předmětů a objektů, zejména pod bouřkovými oblaky, a výboje blesků při asi 1800 bouřkách, které se vždy současně na Zemi vyskytují. Jak vzniká bouřka?Samotná bouřka vzniká jako výsledek silného vertikálního proudění, jehož původcem jsou ”nadměrně” vysoké teploty v nižších hladinách troposféry.

Při stoupání přehřátého vzduchu se tato vzduchová ”bublina” rozpíná, ochlazuje a od určité teploty v ní začne kondenzovat vodní pára, což se projeví vznikem oblaků typu cumulus. Ty můžeme vidět na obloze jako mraky ve tvaru kup, kupolí nebo věží, jejichž horní část se často podobá květáku.

Je-li teplota stoupající vzduchové částice i přes ochlazování stále větší než v okolí, pokračuje výstup přehřátého vzduchu do větších výšek, až se objeví oblak druhu cumulonimbus (vysoký věžovitý mrak podobný kovadlině).

Ten je provázen deštěm, často spojeným s kroupami a nepřehlédnutelnými elektrickými výboji, blesky. Ty vznikají jako výsledek elektrického napětí mezi jednotlivými částmi bouřkového mraku, případně mezi zemským povrchem a oblakem.

Vysvětlení vzniku takového napětí není jednoduché, ale hlavní princip spočívá v nabíjení rozdílných druhů srážkových částic odlišným nábojem – například větší částice se častěji nabíjejí záporně. Razantně stoupající vzdušný proud pak rozdělí tyto částice podle velikosti a fáze, což má za následek vznik elektrického napětí.

V oblaku zpravidla existují dvě hlavní centra elektrických nábojů, kladné v horní části oblaku a níže ležící záporné. Pak je tu ještě jedno relativně malé, obyčejně kladné centrum v základně oblaku. Co je to Eliášův oheň?

Elektrické napětí v bouřkových mracích často vyústí ve vznik dvou typů výbojů. Méně nápadnými jsou tzv. hrotové výboje na koncích stromů, keřů, věží či skal, Tak je ”odsávan” elektrický náboj z ovzduší.

Pokud jsou silné hrotové výboje provázeny jiskřením a někdy i praskavými zvuky, pak se jedná o Eliášův oheň. Nejznámějším projevem atmosférické elektřiny je ale bezesporu pořádný blesk s mohutným hřměním.

Ačkoliv se nám z běžného pohledu jeví jako jeden výboj, lze při značném zpomalení najít dvě jeho fáze. První, méně nápadný vůdčí blesk vytvoří vodivý kanál, jímž pak protéká značné množství proudu. Až v tomto okamžiku dosahuje svítivost blesku svého vrcholu a začíná hřmít.

Záhadný kulový bleskNeobvyklým jevem v atmosféře je tzv. kulový blesk. Nejdříve musíme uvést, že mnohé z dramaticky popisovaných případů ”kulových blesků” jsou však velmi pravděpodobně jen projevy „obyčejného“ blesku čárového, jenž se ale nějak nezvykle choval.

Přestože je tedy na místě zaujmout určitý opatrný postoj k prokázání existence kulového blesku, připusťme, že existuje mnoho poměrně věrohodných svědectví. Jeho původ však není dosud vědecky zcela objasněn.

Bývá popisován jako koule o průměru nejčastěji 10 – 20 cm, obvykle červené, oranžové nebo žluté barvy, která volně pluje vzduchem nebo klesá shora dolů. Často vniká do domů, například komínem.

Když se nad pólem rozsvítíPolární záře jsou projevem elektricky nabitých částic ve vysoké atmosféře, obvykle ve výškách od 80 do 500 km nad zemským povrchem, a to především v oblastech kolem zemských magnetických pólů.

Elektricky nabité částice slunečního původu se po zachycení zemským magnetickým polem spirálově pohybují podél magnetických siločar a právě v blízkosti magnetických pólů se dostávají poměrně blízko k zemskému povrchu.

Zde pak na sebe navzájem působí elektricky nabité částice a molekuly či atomy silně zředěného vzduchu, což vyvolává ony fascinující světelné efekty. U nás je však vidíme spíše vzácněji.

Proč někdy neslyšíme hrom?Projevy atmosférické elektřiny jsou jistě úchvatné, nejsou však jedinými fyzikálními úkazy v ovzduší. Kromě nich existují třeba úkazy akustické, například akustické stíny. Tento fyzikální jev je bezprostředně spojen s lomem zvukových paprsků v atmosféře.

Na obrázku je v bodě A znázorněn zdroj akustického vlnění (rozruchu) v určité výšce nad povrchem. Jednotlivé křivky reprezentují dráhy (trajektorie) zvukových paprsků za situace, kdy teplota vzduchu s výškou klesá.

Paprsky procházející atmosférou šikmo dolů se lámou od kolmice a v určitém bodě dráhy dosáhne jejich úhel dopadu kritické hodnoty pro vznik takzvaného totálního odrazu. Indexem 1 je označen zvukový paprsek, u něhož k totálnímu odrazu dochází právě v úrovni zemského povrchu.

Je z toho zřejmé, že do šrafovaných oblastí na obrázku zvukové paprsky nepronikají a můžeme zde proto mluvit o akustickém stínu. Názorný příklad tohoto jevu lze někdy pozorovat při vzdálenějších bouřkách, kdy sice vidíme blesk, ale není slyšet zahřmění.

Anomální slyšitelnostPotenciálně vhodné podmínky pro anomální slyšitelnost nastávají při výškových inverzích teploty. Zvukový paprsek směřující atmosférou šikmo vzhůru se po dosažení vrstvy s teplotní inverzí (šrafovaná vrstva) začne lámat od kolmice.

Úhel dopadu se podél dráhy paprsku neustále zvětšuje a v bodě O dosáhne kritické hodnoty pro totální odraz zpět k zemskému povrchu. Představme si nějaký dostatečně silný zdroj zvuku, třeba vulkanický či jiný výbuch, kolem něhož je zóna normální slyšitelnosti.

Zvuk šířící se podél zemského povrchu je však relativně brzy utlumen terénními nerovnostmi. Za touto zónou normální slyšitelnosti proto následuje zóna ticha. Ta však může být vystřídána další zónou slyšitelnosti, tzv.

zónou anomální slyšitelnosti, jež vzniká v místech, kde akustické paprsky odražené od výškových teplotních inverzí dosahují zemského povrchu. Protože se mohutné výškové inverze teploty objevují mnohem častěji v zimě než v teplé polovině roku, je i jev anomální slyšitelnosti zpravidla zimní záležitostí.

Více se dozvíte:Jan Bednář, Pozoruhodné jevy v atmosféře, Academia 1989. Karel Krška – Ferdinand Šamaj, Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku, Karolinum 2001.Meteorologický slovník výkladový a terminologický, MŽP ČR 1993.www.chmi.cz

Lapač bleskůSvětovou pověst si Prokop Diviš získal konstrukcí hromosvodu, který vztyčil na zahradě fary v Příměticích nedaleko Znojma 15. června 1754. Šlo o složité zařízení, jež mělo sloužit k ochraně před bleskem tím, že mělo odsávat náboj oblaku tichým hrotovým výbojem a tak zabraňovat vzniku bouřky.

Konec jeho uzemněného hromosvodu byl však neslavný. Rozhořčení Přímětičtí stroj na odvrácení bouřek v roce 1760 strhli, jelikož jej považovali za příčinu hrozného sucha, jež postihlo jejich oblast.

Blesk „oblak-země“Blesky mají několik podob. Mezi oblakem a zemí můžeme nejčastěji pozorovat blesky čárové, jejichž viditelná část se nevětví, a blesky rozvětvené. Ramena větví končí ve většině případů v atmosféře, v méně než 5 % však dosáhne země i některá z větví.

Vzácně se vyskytuje blesk perlový nebo též čočkový s pravidelně přerušovaným kanálem blesku. Má dlouhé trvání a bývá pozorován jen za silného deště.

Kam se schovat před bleskem?Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné, jsou jen místa poměrně bezpečná, například dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií.

Základním pravidlem je, že blesk si vždy hledá pro něj nejkratší a nejvodivější cestu do země. Proto nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině. Na to však nelze zcela spoléhat!

Často totiž nedokážeme odhadnout, jaká dráha je pro blesk nejvýhodnější. Obecně však platí, že za bouřky bychom se měli snažit vyvarovat situace, při které se staneme doslova hromosvodem, ať již z důvodu nejvyšší polohy v okolí či zvyšováním své vodivosti.

Není vlna jako vlnaZvukovými vlnami v meteorologii rozumíme podélné vlny, které se šíří jako sled střídajících se zhuštění a zředění ve vzduchu. Zvukové vlny se proto nemohou šířit ve vakuu, ale pouze v prostředích vyznačujících se určitou stlačitelností.

Autor: Marek Dvořák a Milan Šálek, Český hydrometeorologický ústav
Rubriky:  Klima a podnebí
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Nová série Medikomiksů vysvětluje dětem, co to jsou vážné nemoci

Nová série Medikomiksů vysvětluje...

Po kreslených příbězích o hemofilii a lymfomu vznikl ve spolupráci s lékaři, pacienty a...
Medici se necítí připraveni na péči o pacienty

Medici se necítí připraveni na...

Drtivá většina dotázaných studentů lékařských fakult v ČR se necítí...
„Fujtajblík“ již nebude kráčet po mořském dně

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po...

Na dně moří a oceánů žijí skutečně prazvláštní tvorové, řadí se mezi ně...
Léto roku 2020 bylo pro severní polokouli nejteplejší od počátku měření

Léto roku 2020 bylo pro severní...

Zatímco v našich končinách vládlo celkem příjemné léto bez šílených...
Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pacientům s těžkou plicní nemocí už...

Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly...
Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Budou uděleny Mimořádné Ceny Neuron

Současná situace a zkušenost s celosvětovou pandemií nového koronaviru nám znovu...
Fotbalová hvězda stane v čele projektu zaměřeného na zrakově postižené

Fotbalová hvězda stane v čele projektu...

Společnost OrCam Technologies, lídr na poli inovací založených na využití...
Srdeční procházkové trasy – pohybem k lepší kondici

Srdeční procházkové trasy – pohybem...

Kardiovaskulární choroby patří mezi onemocnění, u kterých je spolupráce pacienta a lékaře...
Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Umělá inteligence z Česka pomáhá chytat zločince po celém světě

Umělá inteligence z Česka pomáhá...

Terorista, jenž se chystá nastoupit do letadla, vězeň, který se pod záminkou...

Nenechte si ujít další zajímavé články

I přes Downův syndrom dokázali plnit svůj sen

I přes Downův syndrom dokázali...

I přes svůj handicap dokázali jít za svým snem a všem...
Skotské bojiště Culloden Moore vyděsilo i slavnou spisovatelku

Skotské bojiště Culloden Moore...

Inverness je nádherné skotské město ležící na řece Ness nedaleko známého...
„Influenceři“ historie: Newton s Ježíšem?

„Influenceři“ historie:...

Největší influenceři nebo také nejvlivnější lidé historie...
Opavští Přemyslovci: Schopní diplomati, vrah a černá ovce

Opavští Přemyslovci: Schopní...

Papež Alexandr IV. uznává v říjnu roku 1260 nemanželské děti českého krále Přemysla...
Jaká zvířata žijí po smrti?

Jaká zvířata žijí po smrti?

Život po smrti zní spíš jako námět na horor. Ve skutečnosti...
Ustřelí si tvář a změní život. Slavný dramatik pak pozvedne Národní divadlo

Ustřelí si tvář a změní život....

„Tak dobrou noc, drahá,“ zamumlá Ladislav Stroupežnický a zabouchne za...
Zrod japonského ekonomického tygra: První železnice vznikla díky britské pomoci

Zrod japonského ekonomického tygra:...

Japonsko zažívá ve 2. polovině 19. století převratné změny. V roce 1869 dochází v...
Proměna Japonska: Reformy císaře Meidžiho poslaly samuraje do důchodu

Proměna Japonska: Reformy císaře...

„Vrazil dýku tu hluboko pod pasem do levé strany těla, táhl jí pomalu ku straně pravé a...
Bankéř Jaroslav Preiss: Vytvořil tajné fondy pro prezidenta Masaryka?

Bankéř Jaroslav Preiss: Vytvořil...

„My jsme proti vnášení třídního boje do naší společnosti. My nechceme třídní boj, ale třídní kompromis,“...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.